Připravovaná vzdělávací Strategie 2030+ má určit, kudy se bude ubírat české školství. Kvůli tvorbě tohoto klíčového dokumentu se pozastavily zásadní revize rámcových vzdělávacích programů, které stanovují základní parametry obsahu výuky. Co a jak učit v 21. století? Deník přináší dva pohledy lidí, kteří se vzdělávání věnují celá desetiletí, autora učebnic Martina Macháčka a vysokoškolského pedagoga Václava Hořejšího. Publikujeme rozhovor s Martinem Macháčkem.
 |
| Martin Macháček (osm.slany.cz) |
Jste autorem několika učebnic fyziky, které jste napsal, protože se vám nelíbilo, co se děti v tomto předmětu učí. Co vám vadí nejvíc?
Vycházím z toho, že není možné naučit všechny všechno. Obsah učiva se musí odstupňovat. Navíc se málo času a úsilí věnuje praktickým aplikacím. Cílem nemůže být nabiflování vzorečků, které pak dítě neumí používat. Všechny předměty by měly být zaměřeny na to, co v životě opravdu potřebujeme.
Kladl byste ovšem důraz i na občanskou výchovu, vztahy v kolektivu, týmovou spolupráci. Patří to do výuky?
Možná víc než matematika a fyzika. Ve škole se vztahovým věcem věnuje méně času, než by mělo. U nás si spousta lidí myslí, že škola je na vzdělávání a rodina na výchovu. Není to tak ale ani podle dikce školského zákona. Škola by měla vést děti k tomu, aby se nešikanovaly, nedělaly si naschvály, nekradly, nelhaly. Spoléhat na to, že rodiče dětem vštípí, že krást a ubližovat jiným se nesmí, by bylo bláhové, byť jistě většina rodičů se o to snaží. Ve škole jsou ale děti šest sedm hodin denně, proto by učitelé měli velkou část času věnovat tomu, aby z nich vyrostli slušní a poctiví lidé.
Celý rozhovor naleznete zde
5 komentářů:
"Vycházím z toho, že není možné naučit všechny všechno. Obsah učiva se musí odstupňovat."
On se někdo snaží naučit všechny všechno? To, že se něco ve škole učí, ještě neznamená, že se to musí naučit všichni, nota bene, že to musí znát/vědět/umět po celý zbytek života...
Obsah učiva je odstupňovaný právě tím, co si kdo odnese... Trochu jako obviňovat supermarkety, že si všichni musí nakoupit stejné zboží a navíc, že je ho tam zbytečně moc...
-----
"Kladl byste ovšem důraz i na občanskou výchovu, vztahy v kolektivu, týmovou spolupráci. Patří to do výuky?
Možná víc než matematika a fyzika. Ve škole se vztahovým věcem věnuje méně času, než by mělo. U nás si spousta lidí myslí, že škola je na vzdělávání a rodina na výchovu. Není to tak ale ani podle dikce školského zákona. Škola by měla vést děti k tomu, aby se nešikanovaly, nedělaly si naschvály, nekradly, nelhaly."
Do výuky to patří a když jsem chodil do školy, ta to tam bylo... Ve všech předmětech, o přestávkách, v jídelně... Co to trochu kazilo byl speciální předmět Občanská nauka, kde se o tom hlavně mluvilo.
Účinnost přenou byla podobná, jako u vedlejších vět přípustkových, Ohmova zákona, všech Přemyslovců a levostranných přítoků Dunaje... Kde byl základ, tam se dalo stavět.
Jak píše pan Janeček, výchovnou stránku měla škola vždy. Jen nyní, kdy mají zásluhou reformátorů svázané ruce, je výchovná role škol mnohem obtížnější.
To, že děti nezdraví nebo házejí odpadky kolem sebe místo do koše, přece není chybou výuky předmětu Občanská výchova.
Na původní text jsem již reagoval pod článkkem o panu Hořejším. Dovolím si ale ještě poznamenat, že takovou populistickou povrchnost, jako Vycházím z toho, že není možné naučit všechny všechno. Obsah učiva se musí odstupňovat. Navíc se málo času a úsilí věnuje praktickým aplikacím. Cílem nemůže být nabiflování vzorečků, které pak dítě neumí používat. Všechny předměty by měly být zaměřeny na to, co v životě opravdu potřebujeme., bych od fyzika nečekal.
Já souhlasím s tím, že není možné naučit všechny všechno, ale zároveň tuto "pravdu" považuji za velmi nebezpečnou, pokud se má používat marketingově jako "omluva", či "výmluva", proč co neučit a proč co neumět. A z této "pravdy" rozhodně neplyne, že goniometrické funkce nemusí znát každý maturant, nebo že alespoň speciální teorii relativity by v základech neměl rozumět každý maturant.
Já s tím taky souhlasím, ale je to argumentační faul. Předloží se triviálně pravdivé tvrzení, a z toho se slavně potře názor, který oponent nemá a neměl.
Příklad s Archimédovým zákonem v původním textu je také zajímavý. Dobře, studenti v jedné třídě gymnázia Slaný (předpokládám, že někteří, ne všichni) odpověděli špatně na otázku, neuměli aplikovat AZ. Redaktorka se ptá, zda je to chyba učitele, učebnice nebo systému - naprosto správná otázka. Pan Macháček neodpoví, říká "Nikdo to s nimi neprocvičil v praxi, neukázal jim, jak to funguje. Chtěl bych přispět k tomu, aby se celé učivo vztahovalo k tomu, co lidé v životě opravdu potřebují. A zdaleka nejde jen o fyziku." Jinými slovy, z odpovědi se vykroutil, aby nemusel říci, že to bylo buď selhání učitele, nebo neznalost/nedostatek v uvažování u studentů.
Mimochodem praktický pokus sám nestačí, prvotně vede u dětí k dojmu, že vztlaková síla u lehčího tělesa je větší. K odhalení toho, že je při stejném ponořeném objemu stejná, vede spíše úvaha, rozbor pokusu.
No, u nás konečně prší, takže snad se rozvine další zbytečná dlouhá diskuze... Než se tak stane, přidám ještě trošku...
"Jen nyní, kdy mají zásluhou reformátorů svázané ruce, je výchovná role škol mnohem obtížnější."
Pro upřesnění - dík tomu, že řada rodičů převzala principy nevýchovy a žijí v představě, že svému tříletému dítěti racionálně vysvětlí - nejlépe diskuzí - jak je správné se chovat. Piaget, Matějíček a spol. byli prostě blbci a jejich vývojové fáze jsou největším omylem lidstva...
Okomentovat