Z českého učitele je ohrožený druh a vzácné zboží

„Systematicky se ignoruje oblast mistrů odborné přípravy. Říká se, jak je strašně důležité učňovské a manuální vzdělávání, ale u nás to vlastně nemá moc kdo učit, ti lidé jsou často hodně staří. Je pro ně těžší pracovat s novými technologiemi, nemají ambici jít do terénu. U těchto oborů často žáci vidí, jak je výuka sto let za opicemi. Stát u těchto žáků vzdává pěstování obecných schopností. Jako kdyby to nebyli občané, kteří budou řešit finanční věci, jako kdyby nepoužívali cizí jazyk nebo nepracovali s IT,“ říká Daniel Münich v reportáži Deníku N, která se věnuje nedostatku učitelů na českých školách.

„Skutečnost, že největší počet učitelů středních škol se nachází ve věkovém rozmezí 51–60 let, potvrzuje i nadále negativní vývojový trend ve významném stárnutí pedagogických sborů ve středních školách,“ stojí ve výroční zprávě České školní inspekce za školní rok 2017/2018. „Dochází ke stárnutí pedagogických sborů a ředitelů středních škol. Neprobíhá dostatečná přirozená generační obměna, což je významným rizikem do budoucnosti,“ popisuje dále zpráva.

Proč se tedy mladí učitelé do škol nehrnou? „Když to řeknu neekonomicky, profese nemá prestiž. Když to řeknu ekonomicky, tak chybí finanční motivace, není tam možnost kariérního růstu, není prostor pro ocenění schopností a nadšení. Všichni učitelé mají víceméně stejnou mzdu,“ popisuje Daniel Münich s tím, že rozdíl mezi ohodnocením začátečníka a kantora s patnáctiletou praxí je malý.

Podobně vnímá problém i Tomáš Feřtek z organizace Eduin zabývající se vzděláváním. „Z profese odcházejí ti tvořivější, kvůli poměrům na školách i platovým podmínkám,“ popisuje pro Deník N. „Důvod je i v tom, že svět práce a pracovních příležitostí se za posledních 20 let zásadně proměnil, ale svět, jak vypadá práce ve školách, se změnil daleko méně. Spousta lidí by možná chtěla pracovat ve škole, ale ne v té škole, jak většinově vypadá,“ doplňuje.


Celý text naleznete zde