„U nás přetrvává obrovské množství mýtů o nadaných. Že nadaný si pomůže sám, že nadaný nepotřebuje pochválit, že nadaný vlastně nepotřebuje nic. To ale není vůbec pravda. Nadané dítě potřebuje chválit více než průměrný člověk, protože může být nejisté a váhá nad svými schopnostmi. Navíc se nadání dědí, takže takové dítě se v rodině nemá s kým srovnat a nepozná, co je standard a co je, řekněme, nadstandard. Když jezdíme po konferencích, tak vidíme, že asijské státy už dávno stavějí pro nadané podpůrné týmy. Pochopili, že pokud podpoří své talenty, získají „mozky“, které mohou například hýbat ekonomikami států,“ říká v rozhovoru pro iDNES Jana Škrabánková z ostravské univerzity, která se práci s mladými talenty věnuje už 26 let.
Jana Škrabánková (premyslivedeti.cz) |
Říkáte, že asijské státy s talenty už dávno pracují. Jaké je tedy naše srovnání se světem?
Jsme dramaticky pozadu. Pomáháme většinou jen těm slabším. Na pomoc těm, o kterých si myslíme, že jsou dobří a vystačí si, na tu zatím vnitřně nastaveni nejsme. Například Izraelci mají ohromně propracovaný systém podpory nadaných žáků, podobně i Singapur. V Americe existují instituce, které nadané zaštiťují, podporují a realizují kvalitní výzkumy. Talentovaným vycházejí plně vstříc.
A u nás?
My denně narážíme na opačný přístup. Třeba i někteří ředitelé známých středních škol tady v kraji říkají: „Ale oni budou žít ve většinové populaci, my proto chceme, aby byli v běžné třídě a zvykali si.“ Ale nikdo se příliš neptá samotných nadaných, co potřebují. Místo abychom se jich ptali, vymýšlíme argumenty za ně. Proto se mi líbí přirovnání, že člověk se s potenciálem narodí, tak jak se někdo narodí s hnědýma očima. A ty hnědé oči vám během života nezmodrají, ať uděláte cokoliv. Nadaný člověk je také nějakým způsobem nastavený a je velice obtížné ho změnit. A my děláme co?
V lepším případě ho často takzvaně „zarovnáme“. Přitom nadaný žák potřebuje podporu a pochopení více než ostatní. V tom spočívá základ správné péče o talentované, protože s nadáním se musí intenzivně pracovat, jinak zanikne. A to se u nás zatím příliš neví.
Celý rozhovor naleznete zde
2 komentářů:
V ČR je prioritou podpora "inkloudovaných" žáků a nadaní žáci trpí... Přesně obráceně!
"V ČR je prioritou podpora "inkludovaných" žáků a nadaní žáci trpí"
V ČR je prioritou podpora "inkludovaných žáků" a průměrní žáci trpí. Ti trošku nadanější a cílevědomější jsou na víceletých gymnáziích a soukromých školách.
Okomentovat