Studenty právnické fakulty Karlovy univerzity šokovala sebevražda jejich čtyřiadvacetiletého spolužáka poté, co neuspěl u jedné ze tří částí státnic. Zatímco v budově vysoké školy hoří svíčky u jeho portrétu s černou páskou, psychologové, jejichž zkušenosti iDNES zmapovala, varují, že jde sice o extrémní případ, ale pomoc s duševními potížemi dává najevo stále více kolegů mladého muže. A to napříč českými vysokými školami. Psychologická centra, která univerzity na pomoc studentům zřizují, fungují na hranici své kapacity.
 |
| Vít Čelikovský (linkedin.com) |
Náročnost zkoušek a jejich nápor na více aspektů psychiky potvrzuje i psycholog Vít Čelikovský z pražského Centra Hladina. „Inteligence je pouze jeden z mnoha předpokladů k úspěšnému studiu na vysoké škole. Každá zkouška měří mimo znalostí také frustrační toleranci. Tedy to, jak v současnosti zvládáme tlak,“ vysvětluje psycholog.
Čeští studenti stále častěji slyší diagnózu deprese nebo úzkostí. Odborníci varují, že tyto stavy mohou být nebezpečné. „Okolím často bagatelizované obtíže jsou onemocněními, která se bez patřičného přístupu zhoršují. Bohužel u studentů mohou vést k selhání ve škole a celoživotnímu pocitu méněcennosti. Ne vše lze vyřešit radou „zatni zuby a vydrž to“. Se zlomenou nohou také nepůjdete na tělocvik a těžko můžete očekávat, že vám v běžném provozu sroste,“ upozorňuje psycholog Čelikovský.
Celý text naleznete zde
54 komentářů:
Jakýpak copak, milej zlatej, život se mazlit nebude, jen se otužuj, stres a strach je nejlepší učitel. Jak říkal už Johann Amos Röesner Von Trocnof, který vytáhl na Marii Terezii vod Sas, to chlávni ve výuka der rekrut bit ten frustrázion toleranz.
Vystudovat vysokou školu je jako vylézt na vysokou horu. Existují různé strategie, taktiky a techniky, jak toho dosáhnout. Jejich volba a úspěšnost závisí především ale nejenom na vlastnostech a možnostech lezce. Každý, kdo se na vysokoškolský výstup vydá, by měl počítat s možností, že něco nevyjde, a mít možnost, schopnost a sílu třeba i na přerušení, na změnu trasy, na cestu zpět a opakování výstupu atd. Pokazí-li se něco, lze volat záchranný tým. Ke tragédiím dochází i u těch, kteří to vše respektovali, ale měli třeba prostě jen smůlu z předvídatelnýchi i nepředvídatelných důvodů, mezi něž patří i komercionalizace a šmejdovské praktiky. Zplanýrovat hory jen kvůli to, že jsou nebezpečné, je nesmysl.
Tragédie zasluhují respekt, nikoli ideologické zneužívání, které tu, myslím, zase jednou převedlo podivné induviduum říkající si Tajný učitel.
J.Týř
Tajný učitel: "Jakýpak copak, milej zlatej, život se mazlit nebude, jen se otužuj, stres a strach je nejlepší učitel. "
Tohle spadá přesně do kontextu psychopata (člověka s poruchou osobnosti, který je dokonalý, nejchytřejší, nejschopnější, nejkrásnější.... otrlý, bezcitný, nebere ohledy na potřeby druhých, neempatizující a manipulativní.
ZAVEĎTE VE ŠKOLSTVÍ PSYCHOTESTY JAKO U POLICIE!!
Tragédie zasluhují respekt. Samosebou. Počet neuróz a všelijakých depresivních stavů u školou povinných dětí, studentů a učitelů neustále stoupá, přímou úměrou s přibývajícími tlaky a různým administrativním balastem. Nikdo s tím nic nedělá, jen se konstatuje, že žactvo musí být připraveno na skutečný život a tabulky budou vyplněné. Namísto znalostí se prověřuje "frustrační tolerance", odolnost vůči stresu, časové tísni apod. Pak je zle, ale nic se nezmění, jen se racionalizuje, že tak je to dobře a tak to má a musí byť, protože život se nemazlí.
"Čeští studenti stále častěji slyší diagnózu deprese nebo úzkostí. Odborníci varují, že tyto stavy mohou být nebezpečné. „Okolím často bagatelizované obtíže jsou onemocněními, která se bez patřičného přístupu zhoršují. Bohužel u studentů mohou vést k selhání ve škole a celoživotnímu pocitu méněcennosti. Ne vše lze vyřešit radou „zatni zuby a vydrž to“."
Tohle je také tragédie v masovém měřítku, které probíhá ve vzdělávání teď a všude. Také zasluhuje respekt a pozornost. Vyžadujeme od žáků stejný přístup k učení jako kdysi a úplně ignorujeme, že dnešní žactvo a studentstvo se mění.
Ivo. Souhlasím, jen dodávám, že snad není potřeba být na tradicionalisty ve školství tak krutý.
...že dnešní žactvo a studentstvo se mění.
MĚNÍ TAK, ŽE NERESPEKTUJE NORMY CHOVÁNÍ, DRZÍ, SPROSTÍ A CHLADNOKREVNĚ UVAŽUJÍCÍ!
Pane Ivo. Ta změna je dána dospělými, kteří děti vychovávají a od kterých se děti učí. Čili nelze říci že mládež je nevychovaná, aniž by se zároveň řeklo, že dospělí jsou nevychovaní, neboť mládež se učí od dospělých.
nelze říci že mládež je nevychovaná, aniž by se zároveň řeklo, že dospělí jsou nevychovaní, neboť mládež se učí od dospělých.
Selbstverständlich, Herr Tajný učitel! Komu se nechce být Tajný provokatér, mívá to někdy těžké. Takoví lidé mají vyvinutější svědomí, čest a trpí i depresemi. Účel světí prostředky a být Tajný provokatér je to, co se má mládež učit od některých dospělých?
Tyrjir, nevím. Třeba se učí od ožralého prvního Čecha, který láteří v rozhlase, nebo od post soc oligarchy, který si z kotlinky udělal nekonečnou šrajtofli. Kdo ví? Jak pravíte, sám jsem velmi nevychovaný.
Úprava metodiky, více kontroly...:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nebojime-se-zkousek-ale-nekterych-zkousejicich-zni-z-pravnicke-fakulty-po-sebevrazde-studenta-74156?dop-ab-variant=3&seq-no=2&source=hp
Jediné, co se mění, je obrovský výskyt aktivistů všeho druhu. Lidí neschopných cokoli umět, cokoli udělat nebo být nedejbože přínosem. Vypěstovali genereci zdegenerovaných rozmazlených pitomců, kteří se složí při hlasitějším zvuku.
A když jsou to navíc introverti, musí si vymyslet buď úřad, nebo něco, čemu říkají "věda".
To je ta nicota, požírající svět - hloupost, a nikoli Tajná, ale veřejná a nepokrytě adorovaná.
Myslím, že znakem krize je spíše to, že učí učitelé s tímto názorem na svoje žáky...
Ne ne, pletete se a navíc se snižujete k osobním útokům.
A to jsem význam vaší věty pouze odhadl.
Dávám PP za pravdu, je to děs.
I já dávám PP za pravdu. ////
Odhaduji, že počet "tragédií" je tím větší, čím více se studentům naznačuje, že fňukat, obracet se na psychologická centra a vyžadovat pomoc s duševními potížemi je normální. ////
Pokud se studenti hroutí ze studia, jak proboha přežijí za katedrou na škole, v reálném učitelském životě? ////
Mnozí žáci takto projdou základní i střední školou a pak se na vysoké psychicky hroutí, když jim přednášející řekne naplno, že nic neumí.
NEZDRAVÉ sebevědomí se buduje tak, že se tváříme, že i špatná a ledabylá práce je projevem "osobnosti" a "individuálních specifik".
Napsal jsem v diskusi pod článkem pana Chrobáka.
Japonci mají krásné přísloví.
"Úspěchu a slávy dosáhneš jen překonáváním překážek.
Pokud žádné nemáš, obstarej si je."
PP
Pan Komárek se neplete.
On platnost Vaší věty prokázal.
poste.restante
Vaše útoky bývají mnohem sofistikovanější, tohle je opravdu podprůměrné. Ale rád připomenu, na co jsem reagoval a rád i zdůrazním, že to myslím vážně a považuji to za velmi důležité.
Tedy:
PP psal o "generaci zdegenerovaných rozmazlených pitomců, kteří se složí při hlasitějším zvuku"
A já trvám na tom, že když si toto myslí učitel o svých žácích, či obecně o mladé generaci jako takové, je to tragédie.
Myslím, že znakem krize je spíše to, že učí učitelé s tímto názorem na svoje žáky... Napsal pan Komárek.
Myslím, že tou aktivisticky vychovanou "genereci zdegenerovaných rozmazlených pitomců" nemyslel možná ve svém zmatečném vyjádření pan Pelikán (jen) své žáky nebo žáky obecně. Zda tím myslel třeba i kádrující členy zkušebních komisí, kádrující cenzory, cenzorské kádrováky, tajné i netajné komplotéry, aktivistické korupčníky, to se můžeme z toho, myslím, mimořádně hloupého a zmatečného (mimořádně pitomého) vyjádření PP asi jen dohadovat.
Třeba se učí od ožralého prvního Čecha, který láteří v rozhlase, nebo od post soc oligarchy, který si z kotlinky udělal nekonečnou šrajtofli. Kdo ví? Jak pravíte, sám jsem velmi nevychovaný. Napsalo jakési individuum, které si v České škooe říká Tajný učitel.
Co tomu říkáte, pane Komárku? Myslíte, že to Tajné individuum mohlo myslet
- Tím "ožralým Prvním Čechem" lidem voleného prezidenta České republiky?
- Tím "post soc oligarchou, který si z kotlinky udělal nekonečnou šrajtofli" ze svobodných voleb vzešlého předsedu Vlády České republiky?
- Tou "kotlinkou" náš stát Českou republiku?
Předškolní věk: "Sice se neumíš najíst lžící, nejsi schopen vyplnit jednoduchý pokyn, ale jsi úžasný, nejlepšé."
Mladší školní věk: "Že se ti pletou písmenka? To nevadí, jsi sluníčko třídy!" (tuhle formulaci si pamatuju jako novináři doporučovaný vzor slovního hodnocení)
Starší školní věk: "Ono ti to sčítání zlomků stejně k ničemu nebude, a vůbec, ty jsi nejlepší!"
Střední škola: "Jasně že nevadí, když nesestavíš anglickou větu. Ono je to takhle vlastně dobře, proč by "have eaten" nemohlo znamenat "nají se"... Hlavně až budeš v praxi!"
Vysoká škola: ...
Netvrdím, že onen student byl něco podobného.
Ono není ani jisté, že hlavním motivem byla ona zkouška - duševně zdravý člověk prostě jde na druhý termín.
"A já trvám na tom, že když si toto myslí učitel o svých žácích, či obecně o mladé generaci jako takové, je to tragédie."
Tragédie jo. Ale ne, že si to někdo myslí, nýbrž že to tak je.
A jak si to představuje tajný pelech? Že když se psychicky labilní osoba bude dožadovat toho, že chce dělat chirurga, nebo jaderného inženýra, tak že mu to přiklepneme, aby si náhodou něco neudělal? To opravdu nechápete, že to by bylo čisté vydírání? Pokud ne, asi nemá smysl nic dalšího vysvětlovat. Reálné mozky se prostě s nominálními shodnout nemohou.
Vaše útoky bývají mnohem sofistikovanější, tohle je opravdu podprůměrné.
Inu, řekl jsem si, že v některých případech je zbytečné plýtvat intelektem. :-)
Obzvláště v případech, kdy "editor" vstupuje do diskusí, aniž by o jeho komentáře kdokoliv stál.
Ale když už Vás mám tady "na lince", nedá mi to, abych se nezeptal, jak je možné, že jste nezasáhnul v jiné diskusi?
Pod článkem jak ČSU bojuje proti maturitě z matematiky pan Botlík napsal:
Myslím, že zrovna u testu z češtiny lze vysledovat jedinou zákonitost: bez ohledu na to, zda průměrná úspěšnost meziročně vzroste, zůstane stejná nebo klesne, neustále roste podíl maturantů z negymnaziálních oborů, kteří v testu propadnou.
To už nemůže být náhoda - to je záměr. TEN záměr.
Tak si říkám, čím to je, že jste se hned neozval?
Vám to nezní jako ničím nedoložená konspirační teorie?
:-)
Děkuji.
Hezký den.
A jen aby bylo jasno.
Je mi líto každého zmařeného života, natožpak u člověka mladého. Bohužel téměř každý rok se dozvídám o podobných případech ze svého okolí a občas i přímo na své škole. Někdy je v tom alkohol a čerstvý řidičák, jindy nešťastná láska, ale pokaždé je to tragédie především pro blízké, která se dotkne i nás učitelů.
Vzpomínám si na případ žáka, kterému jsem vedl ročníkovou práci a který se rozhodl ukončit svůj mladý život. V dopise na rozloučenou napsal, že škola byla jediné místo, kde se cítil dobře... Taková událost ve Vás prostě zůstane po zbytek života.
Mimo jiné i proto si kladu otázky, jak je možné, že podobných případů přibývá.
A jedním ze závěrů, ke kterým jsem dospěl je právě názor, že dnešní mladí lidé jsou až příliš dlouho hýčkáni v prostředí "opičí lásky".
Táta parťák je přímo symptomatický a pan Chvojka s "Mediným hadem" není o moc lepší.
Na titulních stránkách a v diskusích se řeší "problémy", které by ještě před 40 lety nikdo nechápal.
Děti vyrůstají v prostředí, kdy téměř jakákoliv jejich kritika je chápána přinejmenším jako zákeřný útok na jejich "nevinnou" dušičku.
Ale pak se také nenaučí kritiku přijímat a nezdarům čelit.
Místo, aby se "zatnuli" a zvýšeným úsilím neúspěch překonali, rezignují, nebo ho bagatelizují a svádějí vše na ostatní, aby si "zachovali tvář".
Nezvládnou-li malou frustraci, jak by pak mohli zvládnout velký stres?
A raději dodám, dřív než začne Tajný vyšilovat, že nejde o to, abychom týrali děti ve škole a tím je "vytrénovali".
Ale o to, abychom naučili děti přijímat zpětnou vazbu. Obzvláště tu dobře míněnou.
Jistěže učitelé nejsou dokonalí andělé a občas existují i skutečné osobní animozity mezi učitelem a žákem. Ale jsem přesvědčen, že naprostá většina učitelů svou kritiku myslí a činí v zájmu žáka.
PR."Mimo jiné i proto si kladu otázky, jak je možné, že podobných případů přibývá.
A jedním ze závěrů, ke kterým jsem dospěl je právě názor, že dnešní mladí lidé jsou až příliš dlouho hýčkáni v prostředí "opičí lásky"."
Znáte rodinná zázemí těch mladých lidí? Nebo si jen něco myslíte?
Co když se z pohledu mladých, tlak okolí na úspěch zvyšuje, byť z pohledu vašeho jsou požadavky nižší, znalosti menší, cestičky umetené? Oni nemají vaši zkušenost, mají jen tu svou. Vy ani já nevíme jaké to je vyrůstat v dnešním "překotně měnícím se světě":). Třeba svět vnímají jinak než my. Nemyslím, že je půjde vrátit na (starou) dobrou kolej tím, že přitvrdíme.
Znáte rodinná zázemí těch mladých lidí? Nebo si jen něco myslíte?
Co byste asi tak tipoval?
V některých případech dobře, v některých velmi dobře, v některých zprostředkovaně a v některých vůbec. (Vy snad dáváte rodičům dotazníky na rodinná zázemí, nebo vedete pohovory i s nimi? Pokud ano, tak jak často dostáváte otázku: "Co je Vám do toho?")
Člověče, jste Vy opravdu učitel, když kladete tak nesmyslné otázky?
Samozřejmě, že se vždy zajímáme o poměry a situaci žáků hlavně v těch případech, kdy nastávají nějaké potíže. Ale zajímáme se o každého. Kromě toho jsme malé provinční městečko, kde každý vidí sousedovi do talíře. Mnohé rodiče svých žáků znám osobně. A o jiných se zase dozvídám od jejich třídních. Díky tomu se nám třeba podařilo přesvědčit rodiče výborného žáka, kterého nechtěli pustit na vysokou. A on se nám teď čas od času ozývá se svými úspěchy a vždycky přidá poděkování. Jindy zase, když známe rodiče, tak si říkáme, že je zázrak, že žák má jen tak malé problémy...
Oni nemají vaši zkušenost, mají jen tu svou.
Ano. A proto já na základě své zkušenosti jsem schopen vyslovit kvalifikovanější závěry, nežli oni s tou svou. A i když jim nemohu svou zkušenost nechat prožít, mohu jim o ní vyprávět a své závěry jim sdělit. A také to dělám. V některých případech mi to přijde důležitější, nežli jeden procvičený příklad navíc.
Vy ani já nevíme jaké to je vyrůstat v dnešním "překotně měnícím se světě":). Třeba svět vnímají jinak než my.
To si pište, že svět vnímají jinak. Vy to nevíte?
Tak to Vám poradím báječnou fintu. Zeptejte se jich. Bavte se s nimi, diskutujte, poslouchejte jejich názory. Jen s vlastními dětmi jsem "prokecal" stovky hodin a s těmi ostatními to raději nepočítám.
Tak jako oni nemohou převzít Vaši zkušenost, tak ani Vy se nemůžete plně vžít do jejich kůže. Ale pokud máte alespoň zbytky empatie, tak mnohé pochopit dokážete.
(Když to dokážu já, "laťkovač" a "elitář", tak Vy se svými "pohovory" a "pochopením" už byste měl napsat dávno knihu.)
A upřímně, o tom co Vy si myslíte, že je, či není možné, mám už po těch diskusích celkem jasnou představu.
Zkusím Vám to ale ještě jednou vysvětlit.
Dnešní svět je jiný, to je přece samozřejmost. A dvakrát do téže řeky vstoupit nelze.
Ale když řece vyčistíte koryto, tak voda poteče tím korytem vždycky jen dolů. A jen občas se stane, že přijde průtrž mračen a řeka se vyleje. Ale pak voda opadne a koryto se opraví. Pokud chcete, aby řeka byla užitečná a nikoliv škodlivá, musíte o ni pečovat.
Anebo jinak. Hokej se hraje podle regulérních pravidel a mezi mantinely, které postavíte. Když tam nebudou, nebude ani hra. To je rozdíl mezi hrou na zamrzlém rybníce a regulérním zápasem. Hra na rybníce může být také zajímavá a může to být zábava. Ale bez mantinelů a bez rozhodčích to není regulérní zápas.
(Ale asi je to zbytečné...)
"Nemyslím, že je půjde vrátit na (starou) dobrou kolej tím, že přitvrdíme."
Vážený, a kdo nás z té staré dobré koleje dostal na kolej jinou - novou a špatnou? Děti snad?
Ne, vážený. Nebyly to děti. Ani náhodou. Byli to hlupáci a aktivisti, ale dospělí. Počínaje sluníčkáři komárkovského typusu a konče samozvanými psychology typu Čapek. Je to důsledek rozpadu hodnot a svobody pitomců a frustrátů. Počínaje rozsudkem DH a konče několika zanícenými aktivistkami, které prosadily plošnou inkluzi.
Ten původ změn není v dětech, ale v dospělých. V dospělých, kteří dospívali v devadesátých letech, nebo později. A pak samozřejmě v těch několika procentech lidí starších, kteří ale na novou vlnu New Age propagandy naskočili - to jsou všelijací ti hejní, václavíkové, lippmannové, apod.
S dětmi to nemá co dělat, to je jen vaše sprostá výmluva a házení odpovědnosti na druhé. Je do nebe volající sprostota, když nejprve děti zprzníte, nalžete jim, že mohou být čímkoliv, nalžete jim, že jsou originální a výjimeční, nalžete jim, že mají veškerá práva, ale odpovědnost mnohem menší, než zlí a špatní dospělí a pak, když se tato nevýchova začne projevovat v praxi, to začnete házet na ty děti a vyčítat těm, kteří na to celou dobu poukazují, že se musí změnit, protože se změnily děti. Na tom je krásně vidět ta neschopnost nést odpovědnost, neschopnost chápat příčinu a následek a neschopnost rozumět základním principům fungování zdravého lidského mozku. Všechno sluníčkové, když dítě mlátí druhé židlí po hlavě, tak přijde deset echtpsychologů od Čapka, přes nějakého Norského inovativního myslitele až po poněkud výstředního Mertina, či laika Komárka, kteří nám poradí, abychom dítě proboha netrestali, ale pomohli mu - zřejmě provést hlubší zásek, aby se dílo podařilo. Submisivní osoby očekávají submisivitu u ostatních a nejsou schopny pracovat dobře s agresí, protože jí nerozumí. Domnívají se, že agresor vnímá fyzické násilí podobně jako oni a že jde o projev toho, že s ním bylo špatně zacházeno, ale to je nesmysl. To platí pro zdravou populaci. Ale zdravá populace se nesmí nechat tyranizovat tyrany.
To, co vážený, považujete za přitvrzení, je ve skutečnosti pouze důslednost a vyžadování dodržování pravidel zdravého společenského soužití, v němž nikdo není ponechán, aby ostatním ubližoval, nebo je obtěžoval. Je to asi zbytečné vysvětlovat někomu, kdo má mozek, který některé věci prostě nedokáže vnímat.
Ještě jednou. Znáte rodinná zázemí/styl výchovy apod těch mladých lidí, kteří se rozhodli ukončit svůj život natolik dobře, abyste vzhledem ke zvyšujícím se počtům podobných případů mohl prohlásit, že, "A jedním ze závěrů, ke kterým jsem dospěl je právě názor, že dnešní mladí lidé jsou až příliš dlouho hýčkáni v prostředí "opičí lásky".
Tohle je názor, který se vám hodí. Vy byste furt někomu dával nějaké hranice, určoval mantinely, nastavoval pravidla, čistil koryta zanesených řek. Problém je, že ta stará dobrá pravidla pořád existují, nikdo je nezrušil. Akorát už z nějakého důvodu nefungují tak jak dřív.
No a tak byste je přitvrdil, možná posunul do roviny právní a vymahatelené, vše zobjektivizoval, zcentralizoval, zpřehlednil, aby to bylo zas vše pěkně a jasně nastavené.
Nebo se lze tázat co můžeme dělat, mimo hlasitějšího práskání bičem, abychom nastavili podmínky vzdělávacího procesu, které by se přiblížili tomu, kým dnešní mladí jsou a co po stránce vzdělávací a výchovné od školy potřebují.
Zbytek vašeho komentáře je nadbytečná autoevaluace vašeho učitelování, nepochybuji o tom, že jste dobrý učitel.
...přiblížily..
Ještě jednou. Znáte rodinná zázemí/styl výchovy apod těch mladých lidí, kteří se rozhodli ukončit svůj život natolik dobře, abyste vzhledem ke zvyšujícím se počtům podobných případů mohl prohlásit, že, "A jedním ze závěrů, ke kterým jsem dospěl je právě názor, že dnešní mladí lidé jsou až příliš dlouho hýčkáni v prostředí "opičí lásky".
Ještě jednou. Ano. Jinak bych to sem asi nepsal. To Vás nenapadlo?
Já nepíšu své názory, "protože se mi to hodí". To se zkuste raději zamyslet, zda nejde o příklad Vaší vlastní projekce. Já své názory píši proto, že jsem k nim obecně dospěl až po delší době a několika "kolech vnitřní oponentury". A některé své názory jsem i v důsledku pozměnil. (Vždyť to byl jeden z prvků, za které mne tady kdysi oceňoval třeba pan Šteffl.)
Ale protože dnes zřejmě horko doléhá i na Vás, zdůrazním raději, že to je jen jeden z mnoha závěrů. Ty další by byly na jinou diskusi, která by se až tak úplně netýkala tématu článku.
Problém je, že ta stará dobrá pravidla pořád existují, nikdo je nezrušil. Akorát už z nějakého důvodu nefungují tak jak dřív.
Leda velký prdlajs.
Ta "stará dobrá pravidla" fungují normálně a pořád. Protože právě v tomhle se děti nezměnily ani o píď. Pořád se snaží zkoušet, kde jsou hranice.
A o kousek je posunout.
Tak je to totiž naprosto přirozené a ani my jsme nebyli jiní.
Problém je, že ani tu část ze "starých dobrých pravidel", o které víme, že funguje, už používat nesmíme. Právě jak o tom píše pan Doležel.
Příklad.
Kdysi se zlobivé děti nechávaly klečet na hrachu. Z mého pohledu fakt týrání.
Ale když jsem byl na základce já a někdo zlobil, vyhodila jej učitelka na chodbu, ať se tam "vyvzteká". Mohla by to udělat dnes? Ani náhodou! Mohl bych posloužit několika příklady, které skončily až šetřením ČŠI s naprosto jasným závěrem. Tím nejpitomějším možným.
A neblábolte o "zcentralizování". To s tím nemá vůbec co dělat. Problémy se řeší ve třídě hned a na místě. Až ty opravdu velké se šetří dny a týdny. A "centrála" Vám s nimi nikdy nepomůže.
možná posunul do roviny právní a vymahatelené
Ano.
Bohužel. Nemám totiž na výběr.
Když dříve učitelka zavolala rodiči, aby si pro nezvladatelné dítě přijel do školy, udělal to a bez řečí i bez zákona.
Už vidím, jak by reagoval třeba "Táta parťák". Hnal by to až k ombudsmance a ta by vydala "doporučení" o tom, jak dítě nesmí být "stigmatizováno vyčleněním".
Kvůli těmhle fanatikům potřebujeme to, po čem volám už x let - institut vyloučení žáka z výuky. Abychom ochránili žáky, kteří se chovají normálně.
Protože když se účastníci "hry" neumí chovat podle nepsaných pravidel sami od sebe, musí se ta pravidla holt napsat a vymáhat.
Až takhle je to jednoduché.
Krásný příklad - vyhození zlobivého žáka na chodbu, aby se vyvztekal. Samozřejmě, že to lze udělat, proč také ne. Žák se uklidní, ztratí obecenstvo a nakonec sám zaťuká na dveře. Pokud si pak rodič stěžuje, znamená to, že nejsou dobře nastavená pravidla ve škole/třídě mezi učiteli a rodiči.
No a dneska přibývá rodičů, žáků, studentů se kterými je potřeba bavit o tom, co děláme a proč to děláme. Pokud si vzájemně důvěřujeme, což je vztah, který je potřeba budovat, pak není problém. Pokud důvěra není, pak je problém a volá se po institutu vyloučení žáka ze školy.
V podstatě jde o dva druhy řešení, zevnitř a zvenku. Já jsem vždy, jak jste už možná pochopil, pro řešení zevnitř. Šimlové ať si zaškrtávaj čtverečky a kontrolují píchačky..
Jo a přečtěte si článek na který odkazoval pan Soukal. Student mi skutečně jako oběť "opičí lásky" rodičů nepřipadá.
Poste.restante
Člověče, jste Vy opravdu učitel, když kladete tak nesmyslné otázky?
Jsem přesvědčen o tom, že není.
Viz například příspěvek, na který budu reagovat.
Tajný Učitel
...vyhození zlobivého žáka na chodbu, aby se vyvztekal. Samozřejmě, že to lze udělat, proč také ne. Žák se uklidní, ztratí obecenstvo a nakonec sám zaťuká na dveře. Pokud si pak rodič stěžuje, znamená to, že nejsou dobře nastavená pravidla ve škole/třídě mezi učiteli a rodiči.
Pane Tajný, vylezte konečně jednou z té své redakce nebo neziskovky nebo kde to vlastně děláte, a zeptejte se reálného, živého učitele, jak to ve škole chodí. Zda legálně smí vyhodit žáka na chodbu. Zda smí legálně žáka poslat někam, kde nebude pod dozorem.
Kdyby se cokoli stalo, kdyby se ten žák třeba šel klouzat na zábradlí a zranil se, jde ten učitel před soud, a bude rád, že vyvázne s podmínkou. I kdyby se nic nestalo, nikdo si nestěžoval a přišla na to třeba ČŠI, máte prů**r jak Brno.
Pane Tajný, my za ty děti odpovídáme doslova každou sekundu vyučovací doby. A ne že máme příjemné sadistické dopoledne, jak si představujete vy aktivisté.
Dotaz: Soudní znalkyně Libuše Černá uvádí doslova toto (výňatek z rozhovoru na ČŠ):
Ale jak tedy řešit opačnou situaci, kdy žák potřebuje na toaletu při hodině? Má jít učitelka s ním, aby ho neztratila z dohledu, čímž ztratí z dohledu celý zbytek třídy? Nebo ho pustí, on tam uklouzne, zraní se...
LČ: Pak je to nedbalostní trestný čin při výkonu povolání.
Dotaz: Vy byste dítě na záchod pustila?
LČ: Já bych ho nikdy nepustila.
http://www.ceskaskola.cz/2016/10/soudni-znalkyne-pro-oblast-skolstvi.html
Jsem zvědav, zda mi ten odkaz pan Komárek smázne ;o)
Krásný příklad - vyhození zlobivého žáka na chodbu, aby se vyvztekal. Samozřejmě, že to lze udělat, proč také ne.
Samozřejmě, že nic takového udělat nesmíte.
1. Žák není pod dozorem. Kdyby se zranil, nedejbože s trvalými následky, jdete bručet.
2. "Vyčlenění" žáka z kolektivu jej "traumatizuje" a "ostrakizuje". Řekne Vám to každý "psycholog- expert", či občanský aktivista angažující se ve vzdělání.
3. Mohl bych uvádět minimálně dvě šetření ČŠI, která takové jednání vyučujícího jednoznačně zavrhla a zakázala používat.
Pokud si pak rodič stěžuje, znamená to, že nejsou dobře nastavená pravidla ve škole/třídě mezi učiteli a rodiči.
To je teorie.
Praxe je taková, že můžete nastavovat pravidla, komunikovat, až se Vám bude kouřit od klávesnice nebo od úst, ale všechno to bude fungovat jen tak dlouho, dokud nepřijde první "Táta parťák", nebo jiný "moderní rodič" a desetiletí budovaná pravidla a prostředí vzájemné důvěry jedním dopisem zřizovateli či ČŠI spláchne do záchodu.
Není obrana a nepomůže Vám žádná komunikace. Vím proklatě dobře, o čem mluvím.
Pokud si vzájemně důvěřujeme, což je vztah, který je potřeba budovat, pak není problém. Pokud důvěra není, pak je problém a volá se po institutu vyloučení žáka ze školy.
Jezuskote, ale tady přece celou dobu jde o situaci, kdy rodič škole nedůvěřuje.
To je snad jasné, že tam, kde důvěra existuje, není problém.
Jenže Vy musíte mít systém nastavený na situaci, kdy problém nastane. Být připraven na bouři a ne na "pohodovou plavbu".
Přece můžete důvěřovat lidem, že nekradou, ale na noc si barák musíte zamknout.
Jo, a nejde o vyloučení ze školy, ale z výuky. To je jiný problém.
Já jsem vždy, jak jste už možná pochopil, pro řešení zevnitř.
Já jsem pochopil, že jste vždy pro řešení, které přidává práci učitelům, nebo které je obviní z něčeho, co by podle Vás dělat měli.
(Paralelně je diskuse pod články o syndromu vyhoření u učitelů". Tak se zkuste zamyslet, zda Vaše rady vedou směrem k řešení, či naopak zhoršení tohoto aspektu.)
Já pocházím z průmyslu a tudíž vždy hledám řešení, které buďto odstraní přímo příčinu, nebo které lidem práci usnadní a nikoliv přidá.
Byl jsem placen za reinženýring procesů, který je měl zefektivnit a nikoliv zkomplikovat a zesložitět.
Co dělají šimlové, je mi jedno, pokud to nevede k nabourávání procesu. Jenže to se právě děje.
Když ono se to kecá někde z kanclu... Navalíme na učitele odpovědnost za všechno na světě, a pak se mu budeme pošklebovat, že je "šiml" a "saje dětem energii", viz zmíněná diskuze. Ovšem nás se to netkne, my zodpovědnost za děti nemáme...
Tak nevím pánové, asi jsem divnej, žáky pouštím na záchod a když si někdo nedá po dobrém říct, vyhodím ho na chodbu. Stačí jednou-dva krát na začátku, pak už většinou pracují. A hele, zatím dobrý. Když mně za to někdy někdo zažaluje, nebo když budu mít pocit, že nemůžu normálně učit, ze strachu, že by se někomu někdy někde mohlo něco stát, tak s tím praštím. Abych s tím praštit nemusel, protože učení mně ještě dost baví, tak si vytvořím se žáky a kolegy prostředí, kde se mohu chovat přirozeně a beze strachu. Tzn, já si ho vytvořím a nečekám na šimla, aby to za mně řešil centrálně.
Pokud se rozhodnete chovat jako úředníci, pak si čůráte do vlastních bot.
Neválím odpovědnost na učitele za nic víc, než za co už dávno odpovědnost mají, tj., vybudovat ve třídě/škole takové prostředí, aby se tam dalo normálně učit, aby žáci ráno před školou nezvraceli a něco se naučili a aby neztratili zvídavost, která je jim přirozená.
Možná je tahle diskuze jen subjektivní výměna subjektivních zkušeností, netuším co a jak se děje na soškách a učilištích. Třeba jsou ty zkušenosti nepřenosné.
Pane Portwyne, já mám tendenci lidem spíše věřit, takže na psychopaty, sociopaty a poruchy osobnosti jsem většinou krátkej, ale musím říci, že ta vaše teorie, že tajňous není učitel mi připadá dost pravděpodobná. Nedovedu si představit, že učitel na střední škole neumí ani základy pravopisu a že nemá ani elementární schopnost logického uvažování.
Tajňous: "Když mně za to někdy někdo zažaluje, nebo když budu mít pocit, že nemůžu normálně učit, ze strachu, že by se někomu někdy někde mohlo něco stát, tak s tím praštím."
Ve skutečnosti píšeme (my univerzálně nevzdělaní fachidioti): "Když mě za to někdy někdo zažaluje, nebo když budu mít pocit, že nemůžu normálně učit, ze strachu, že by se někomu někdy někde mohlo něco stát, tak s tím praštím."
"Neválím odpovědnost na učitele za nic víc, než za co už dávno odpovědnost mají, tj., vybudovat ve třídě/škole takové prostředí, aby se tam dalo normálně učit, aby žáci ráno před školou nezvraceli a něco se naučili a aby neztratili zvídavost, která je jim přirozená."
Na vlastní oči jsem viděl studenty neschopné provádět elementární úpravy algebraických výrazů. Na vlastní uši jsem slyšel studentku gymnázia (která později vystudovala VŠE), že v rovině zakreslíme dva nekolineární body. Na vlastní doučovatelskou zkušenost jsem mnohokráte slyšel žáka na otázku kolik je jedna mínus jedna, říci - nevím. Ale ještě nikdy v životě, který už je dlouhý jak čtrnáctidenní dovolená, jsem neviděl jednoho jediného žáka před školou zvracet. A mám silné podezření, že i kdyby se mi poštěstilo takový zážitek mít (nikoliv "mýt" tajnej), tak by to bylo leda z toho, že se dotyčný zhulil (což jsem na výběrovém gymnáziu v naší třídě zažil u kolegů "studentů" mnohokrát).
Takže tajňous, musej jako přitlačit na výrazu. Takhle jim to sežere jen několik fanynek přírodně-ativistického typusu v ručně batikovaných Fair Trade šatech stejně originálních, jako jsou jejich dredaté nositelky.
Pane Doležele, přestaňte s tím znevažováním svého oponenta. To, že někdo nevystupuje v této diskusi pod svým skutečným jménem, neznamená, že jeho "značku" můžete libovolně překrucovat.
To hlavní sdělení je, byť si myslím, že zbytečné, protože to víte - stejně jako PR - že TU je učitel. Vím, kdo to je. Stejně jako to věděl pan Wagner a psal to tady. Myslím, že to pro vás, jako pro dlouholeté diskutující na ČŠ rozhodně není překvapení.
Takže tento typ útoku na TU je hodně pod úroveň i některých jiných podúrovňových útoků, s nimiž se v diskusi na ČŠ bohužel opakovaně setkáváme.
Pane Komárku, pokud by to tak bylo, tak je to dost smutné vysvědčení pro náš vzdělávací systém.
Oponent se mi znevažuje sám. Sedmdesatera sedmera umění mistr, který neovládá základy ani jednoho z nich. Ale, hlavně že umí "interpretovat".
"Když ono se to kecá někde z kanclu..."
Pane Komárku, já toho chudáka hatera už většinou nečtu, vylévá si tady svou grafomanskou žluč už léta a časem se to horší. Je potřeba ho politovat a ignorovat, neboť jeho život je zřejmě plný neštěstí a/nebo kompenzuje nějaký nedostatek. Naštěstí český jazyk neučím a není to ani moje mateřština, takže si s jeho hejty nemusím dělat hlavu.
Tak pane Tajný, dáme férovku?
Vy mi sdělíte, kde učíte.
Já Vám sdělím, kde učím.
A bude jasno, tak nebo tak.
Pan Doležel
Pravopis může ujet i člověku vzdělanému, nedávno mi kamarádka ukazovala dopis rodičům od učitelky, kde byla chyba ve shodě podmětu s přísudkem. Ale základní předpisy zná každý učitel, a kromě nějakých uměleckých ujeťáků je taky dodržuje. Už jen proto, že větší prů**r by odneslo i vedení školy. Každý učitel moc dobře ví, že nikdy nehraje jen za sebe.
Takže na záchod se pouští, ale že by se někde vyhazovaly děti ze třídy, to nepřizná nikdo, i kdyby to v afektu udělal.
Většina lidí tady nadává na líné a rozmazlené studenty, ale problém je mnohem širší. Dřív studovalo pár procent lidí z ročníku stejně narozených a ti ostatní si našli práci s výučním listem nebo maturitou. Dnes se většina mladých snaží o titul aspoň o Bc, protože skoro všude titul chtějí. To společnost a stát se svými institucemi toto prostředí vytvořily. Mládež ho nevytvořila, ta jen reaguje. Politici naříkají nad inflací titulů, ale byli to oni, kdo nastavil podmínky platových tříd dle vzdělání a tak dnes každý druhý policista a úřednice ve středním věku dálkově studuje obor nesouvisející s jejich prací....
Pokud mi "základní předpis" praví, že nemůžu pustit žáka vyčurat a pokud ho ze strachu dodržuji, pak mohu jen konstatovat, že mne šiml sežvýkal, nejsem učitel, nýbrž úředník. Úředníkem být nechci, protože pokud bych chtěl, seděl bych někde na přepážce, zaškrtával bych a razítkoval a nelez bych do třídy plné dětí.
"Pravopis může ujet i člověku vzdělanému, nedávno mi kamarádka ukazovala dopis rodičům od učitelky, kde byla chyba ve shodě podmětu s přísudkem. Ale základní předpisy zná každý učitel, a kromě nějakých uměleckých ujeťáků je taky dodržuje. Už jen proto, že větší prů**r by odneslo i vedení školy. Každý učitel moc dobře ví, že nikdy nehraje jen za sebe."
Ale jasně. Však i mně, i Vám občas něco ujede. Dokonce i češtinářům. I když některým častěji. Ale pak jsou tady dva "specialisté" na pravopis, kteří jej zjevně neovládají vůbec. Tam nejde o to, že by to ujelo, tam je to základní neznalost. A těmi mistry jsou Mistr Čapek, a Mistr Tajný. Nebylo by to snad až tak děsivé (i když je to smutné), kdyby oba necítili své prozřetelností dané poslání zrovna ve "vylepšování" školství. A ono to s podstatou těch sporů souvisí. Pokud chce někdo, kdo neovládá ani pravopis páté třídy základní školy, rušit do určité míry objektivní a standadizované hodnocení základních znalostí a základních dovedností a domáhá se toho, že to lépe zhodnotí sám, aniž by ovšem dal předem na stůl jasná pravidla takového rozhodování, tak je to pouze ukázka toho, že absolutně postrádá sebereflexi. Je to přesně ukázka produkce Duning-Krugerova efektu a něco, proti čemu se snažím všemožně vystupovat. Bůh má evidentně smysl pro humor.
Pan Doležel
No, to je pravda.
Doležel. Zdar do kanclýku. Snad svýmu ameryckýmu chlebodárci dneska vydělaj nějakou tu kačku.
Zdar do kumbálku tajňous. Snad se jim dnes nepodaří zprznit ("univerzálně vzdělat") dalšího studenta.
Bez obav, kdyby modeloval tak, jako já przním, už by dělal ve firmě přinejmenším registrovaného partnera.
Ad P. Doležel 15. 6. 12:07
"A pak samozřejmě v těch několika procentech lidí starších, kteří ale na novou vlnu New Age propagandy naskočili - to jsou všelijací ti hejní, václavíkové, lippmannové, apod. "
Pane Doležele,
používáte rétoriku Milouše Jakeše (viz projev na Červeném Hrádku) resp. způsob psaní normalizačního Rudého práva. Je ještě jedna možnost, že to pod Vaším jménem píše AI nakrmená těmi komunistickými žvásty. To byste se proti tomu ale měl ohradit.
Okomentovat