Jana Straková: Ve školách je nedůvěra všudypřítomná

„Nízká důvěra panuje obecně v celé společnosti – v instituce, ale i ve spoluobčany. Ve škole je nedůvěra všudypřítomná. Učitelé podezírají rodiče, že jim chtějí zasahovat do práce nebo naopak že se o školu vůbec nezajímají a učiteli nepomáhají. Učitelé podezírají žáky, že se nechtějí učit a že mají obecně špatné úmysly. Rodiče nedůvěřují škole, mají pocit, že učitelky jsou hloupé nebo nesmyslně přísné a že škola dětem k ničemu není. Kdyby důvěra byla větší, všem by se ulevilo, ale myslím, že s budováním důvěry musejí začít učitelé,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Jana Straková (pedf.cuni.cz)

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Jak se čeští učitelé liší v postojích od zahraničních?

I z mezinárodních výzkumů vyplývá, že čeští učitelé vykazují ve srovnání s učiteli z jiných vyspělých zemí velmi nízkou důvěru a sebedůvěru. Na seminářích Fulbrightovy komise jsem měla několikrát příležitost pozorovat rozdíly v tom, jak vnímají svoji práci američtí a čeští učitelé. Američtí učitelé jsou vedeni k tomu, aby cítili velkou zodpovědnost za rozvoj každého dítěte a za jeho spokojenost. Vůbec se nevymlouvají na rodinu. Hodně našich učitelů vidí svoji prioritu v předávání znalostí, ale často si stěžují na malou podporu rodičů žáků. Vycházejí z toho, že když rodina nefunguje, nic nezmohou. Při řadě dalších příležitostí jsem si uvědomila, že čeští učitelé ve srovnání se svými zahraničními kolegy většinově cítí velkou zodpovědnost za výsledky v podobě vědomostí, ale menší zodpovědnost za výchovu, socializaci a spokojenost dítěte a jeho motivaci k učení, ty přisuzují primárně rodině. To mi připadá hodně zajímavé, protože si myslím, že nastavení té zodpovědnosti je důležité a málo se nad ním zamýšlíme. U nás je tradiční sdílená představa o tom, jaká je role učitele, ale nepoložili jsme si otázku, jestli tato představa vyhovuje moderní době a moderní škole.

Lze docílit toho, aby se postoje učitelů změnily?

Ukazuje se, že je hrozně těžké postoje měnit, ale lze toho docílit prostřednictvím zkušenosti. Například v případě sebedůvěry by určitě pomohlo, kdyby se učitelům dostalo podpory v situacích, které jsou pro ně obtížné. Když zjistí, že tyto situace mohou zvládnout, přirozeně vzroste jejich sebedůvěra a ruku v ruce s ní jde i důvěra k ostatním. Sebevědomý člověk je otevřenější k okolí, nežije v neustálé obavě, že ho někdo nachytá při nějaké chybě. V tom je ale třeba učitelům pomoci. Z hlediska dostupnosti pomoci a podpory mají naši učitelé horší podmínky než jejich kolegové v jiných vyspělých zemích. Pořád ještě jsou na řadu věcí sami.


Celý rozhovor naleznete v Lidových novinách