„Matematika není cíl. Je to prostředek. Prostředek k rozvoji člověka. Dává mi nástroje, abych vybudoval osobnost, která dokáže obhájit svůj názor, diskutovat o názorech jiných lidí, přemýšlet a mít radost z přemýšlení, pracovat s chybou, získat sebevědomí…,“ říká letošní vítěz soutěže o nejlepšího učitele Global Teacher Prize Tomáš Chrobák v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni.
 |
| Tomáš Chrobák (archiv autora) |
Ve videomedailonku z vaší výuky mě nejvíc zaujala debata s žáky o tom, jak si jedna z dívek nevěří… Bylo to ale v rámci matematiky, to může být pro mnoho lidí překvapivé.
Ke konci této hodiny jsem rozdal dětem dotazníčky o tom, co je nejvíc zaujalo. Klučina, který vedl část hodiny, napsal, že ho zaujalo, že se nemá bát, když je nervózní. Svěřil jsem se jim totiž se svojí nervozitou a povídali jsme si o tom, jak se s ní dá pracovat. Další holka – právě ta, o které jste mluvila – napsala, že se cítí chytrá, když o sobě neříká, že je blbá. Třetí chlapec napsal, že ho zaujalo, že mu pomohl spolužák, když si nevěděl rady. A čtvrtého – to je takový velmi chytrý kluk – zaujalo, jak jsou ta čtyři prostředí, v nichž se odehrává Hejného matematika, propojená. A já jsem si v té chvíli uvědomil, že kdybych jim dal pouze matematiku, oslovím jen jednoho ze čtyř. Další tři jsem oslovil něčím úplně jiným.
Ale co ta matematika?
Nechci ji upozaďovat, nechci snižovat její hodnotu, chci, aby děti uměly všechno, co mají umět. Ale matematika není cíl. Je to prostředek. Prostředek k rozvoji člověka. Dává mi nástroje, abych vybudoval osobnost, která dokáže obhájit svůj názor, diskutovat o názorech jiných lidí, přemýšlet a mít radost z přemýšlení, pracovat s chybou, získat sebevědomí… Další omyl školy je, že by děcka měla umět všechno. Matematika není středobod vesmíru. To dítě bude šťastné, i když ji nebude umět.
Jak získá sebevědomí žák, kterému matematika nejde?
Co to znamená „nejde matematika“? Že momentálně nezvládne to, co jeho spolužáci? Dobrý učitel dokáže výuku diferencovat tak, aby tam byla výzva pro každého. Aby i slabší zažil úspěch, že něco vyřešil. Slabší žáky vyvolám, ať jdou vysvětlit ty lehčí příklady a jak se ten pojem vyvíjí, tak nastupují další žáci. Úlohy mají být gradované tak, aby každý něco vyřešil. Největší průšvih je, když dám úlohu, která je středně náročná, takže slabý ji nevyřeší a silný se nudí. Co je ale zcela zásadní je: nehodnotit, nesrovnávat – ty jsi takový, ty jsi makový. Velká výhoda Hejného matematiky také je, že se odehrává v různých prostředích. Někdo má rád autobus, někdo mříže, jiný šipkové grafy… Každý dostane příležitost.
Celý text naleznete zde
8 komentářů:
Jako matematik okomentovat prostě musím.
Ano spousta tvrzení je na místě. Ale spousta tvrzení je umělé či neumělé nafukování zřejmých pedagogických pravd.
"Matematika není cíl. Je to prostředek. Prostředek k rozvoji člověka. Dává mi nástroje, abych vybudoval osobnost, která dokáže obhájit svůj názor, diskutovat o názorech jiných lidí, přemýšlet a mít radost z přemýšlení, pracovat s chybou, získat sebevědomí…"
Na prvním stupni to platí beze zbytku. Na vyšších stupních vzdělávání už se stává více tím cílem.
Ale to není výsada Hejného matematiky. Tak učí i spousta konzervativních učitelů, kteří nedostanou tolik prostoru v médiích.
"debata s žáky o tom, jak si jedna z dívek nevěří"
To také ke vzdělávání patří. Ale mělo by to být samozřejmostí i v ostatních předmětech. Klasik gymnaziálního matematického vzdělávání Dag Hrubý, považovaný za konzervativního učitele, debatoval v hodinách o historii i dalších věcech a rozhodně to není na závadu matematice.
Vzdělávání je komplexní činnost a irituje mě, když v matematice se v rámci přesahů dostanu k tématům souvisejícími s historií, literaturou, občanskou naukou a u žáků vidím nezasaženost ani základními znalostmi nutnými k přežití mnimálně na svobodě až po alespoň nezesměšnění se ve společnosti 5. cenové skupiny.
Je to ale o poctivosti a rozhledu učitele a o snaze předat dětem to nejlepší. Kdyby pod sejným drobnohledem jako maturitní matematika byla i nematuritní předměty a výchovy, to by pane bylo ve školách hej.
"Další omyl školy je, že by děcka měla umět všechno. Matematika není středobod vesmíru. To dítě bude šťastné, i když ji nebude umět."
Omylem školy není, že by děcka měla umět všechno. To je omyl některých učitelů. Těch kteří tak učí i těch, kteří to hlásají. A dítě bude šťastné třeba v blázinci i bez matematiky. To je pravda. Ale ve společnosti, která není blahobytná nebo podporovaná z vnějšku je nevzdělanost nejen v matematice cesta k chudobě a handicap ohrožující přežití. Stačí se oprostit od naší kotlinky a podívat se na oblasti tzv. třetího světa. V okamžiku krize a nepokojů v okolí naší kotlinky se může situace rychle změnit. A domnívat se, že dnešní zdánlivý blahobyt vydrží věčně je naivní. Ani dnes občané bez znalosti matematiky nemají lehký život. Od předlužení až po levně placenou práci. Pokud neřeší budoucnost svou a svých dětí a někdo se o ně postará(rodiče, stát), pak opravdu mohou být šťastní i bez nejen matematiky.
Souhlasím, s tvrzením že matematika není středobod vesmíru. Ale toto tvrzení nemá s tvrzením, že by děcka měla umět všecko nic společného.
Poslední odstavec je reklama na Hejného metodu. Gradované úlohy jsou i v učebncích jiných metod. Není to výsada Hejného metody. Ta spočívá přece v něčem úplně jiném.
Celý článek vlastně podstatu Hejného metody vůbec nezmíní.
"Nehodnotit, nesrovnávat!"
Zjednodušená hesla.
To je zase špatná proklamace pedagogické zásady chválit, chválit a zase chválit. Na prvním stupni jistě na místě. Ale s rostoucím věkem je třeba dobrou práci i odměnit. Dobrý učitel nikdy neřekne malošovi, tvůj domácí úkol nestál za nic. Ale ukáže úkol Pepíka, který ho má překrásně vyvedený. Ale to je hodnocení. Časem dojde i na srovnávání. Někdo je lepší někdo horší. Ty děti to vědí a pracují s tím. Dobrý učitel nikdy neřekne, že dítě je horší. Ale ohodnotí to známkou, body, procenty. Tak jako v práci zaměstnanec dostane odměnu nebo padáka. A pak se spoluobčané srovnávají podle majetku. Někdo je úspěšnější a bohatší a někdo méně. Tak to prostě je.
Jen ve školství nikdo nedostane nic, protože na odměny nejsou peníze? Tak nehodnocení zavedeme do výuky, aby si učitelé mysleli, že to je normální?
Přeji kolegovi, aby mu optimizmus dlouho vydržel, měl dobré žáky i školu a při dalších rozhovorech trochu vážit slova. Nadšených mladých matematiků je málo, ať učí jakoukoli metodou.
Promiňte, ale sebevědomí se buduje tím, že vím v čem jsem dobrý. A k tomu mi pomůže hodnocení ostatních (známka, výplata, ocenění kolektivu) i mé vlastní (autoevaluace). Sám o sobě vím, že jsem dobrý v IT i matematice, ale také vím že se nemám pouštět třeba do chemie (kdybych byl k sobě nekritický, ostatní mě setřou a moje sebevědomí bude v čudu). Pán to sice dělá dobře, možná i dotazníček se občas hodí, ale doprovodné řeči jsou (řekl bych) dost mimo. A to proto, že do důsledku dovedeno, způsobí dětem po opuštění školy těžký náraz na realitu (v práci málokdo zažívá stále úspěch, spíš nikdo) a na kolektiv (vztahy mezi dospělými v životě i na pracovišti jsou vše, jen ne spravedlivé a citlivé).
ZDRAVÉ sebevědomí se buduje mimo jiné i tím, že žák dostává zpětnou vazbu o tom, v čem je dobrý a v čem ne.
Když Karel spočítá příklad rychleji než ostatní a správně, pak je v tom asi dobrý a lepší než ostatní.
Děti to vidí, protože nejsou slepé, ani blbé. Myslet si, že jim samým to nedojde jen proto, že učitel práci neohodnotí, je poněkud naivní.
Když Mařenka má krásně vedený sešit, podtrhané nadpisy a zvýrazněné vzorečky, nevidím důvod ji za to nepochválit. I když je v matematice jinak na trojku.
NEZDRAVÉ sebevědomí se buduje tak, že se tváříme, že i špatná a ledabylá práce je projevem "osobnosti" a "individuálních specifik".
Mnozí žáci takto projdou základní i střední školou a pak se na vysoké psychicky hroutí, když jim přednášející řekne naplno, že nic neumí.
HEJNÉHO METODA - SPASITELSKÝ EXPERIMENT Z DOTOVANÉHO VŠEZNÁLKOVA?
Slunce, voda, vzduch.
Zavlažovat rostliny neotrávenou vodou, dopřát jim světlo, čerstvý vzduch a další podmínky je důležité. Ve volné přírodě, na poli či v sadu, ve skleníku.
Chránit je před parazity, před úplným zničením, vykácením, spasením.
Všichni to vědí a snaží se o to. Někteří majitelé "ne(pro)větraných" dotovaných skleníků se, myslím, považují za jakési "spasitelské Všeználky", kteří "zmentorují", přeonačí a spasí ostatní učitele i za cenu pošlapání jejic sebevědomķ. Řádná inventura účelnosti a účinnosti hejnologicky orientovaných skleníků z Všeználkova ještě neproběhla. Přesto jsou někým jejich provozovatelé dotováni a oslavováni.
PROČ?
Tzv. Hejného metoda je zbytečně personifikovaným a oslavným označením konstruktivistického přístupu známého ve světě od konce 70.let (pravda, v letech, kdy s ní Hejného otec přišel, nikoli u nás). Již několik let jsme požadovali po kolegyních z H-matu nějaká data o výsledcích žáků vyučovaných touto "metodou" (jde spíše o psychologizující postupy). Bohužel jsme je nikdy nedostali... Napsal Stanislav Štech z PedF UK.
http://www.ceskaskola.cz/2018/03/kvaternion-je-to-krizova-vyprava-proti.html
J.Týř
Pan Chrobák, myslím, nenašel dost příležitostí ve jsoucím resorním systému DVPP a zhlédl se tedy v propagaci tzv. Hejného metody. Píše o tom i v jednom ze zvých článků v České škole:
Vždy jsem aktivně vyhledával veškerá školení, letní školy matematiky, prostě cokoli, co bylo možné. Vždy to byly ukázky pár šikovných nápadů, které člověk párkrát použil, a to bylo vše. Vlastně nulová hodnota. Když jsem se jednou v Ostravě ptal, zda je nějaké školení poblíž, paní z KVICU mi odpověděla, že bych ho musel odlektorovat. Nevím, jak je to u vás, ale u nás na východě prostě školení z matematiky nejsou.
Pak jsem vyrazil na Letní školu matematiky s Hejného metodou. Najednou se mi otevřel nový svět. Nebudu zde psát o matematice, prostředích atd. Objevil jsem něco ještě hodnotnějšího. Najednou mi někdo poradil, jak pracovat s chybou u žáka, ukázal mi, že aktivita nemá ležet na mě, ale na žácích. Pomohl mi k dovednosti rozvíjet diskuze, konečně mi někdo ukázal cestu, jak na individualizaci žáků. Obrovský přínos vidím v tom, že začínám přemýšlet nad tím, co učím a proč to učím. Pomohli mi k tomu lektoři a příručka učitele. Konečně to byli opravdoví, živí učitelé, kteří si prošli všemi radostmi i strastmi naší profese.
Můj text bude znít nejspíše naivně, možná fanaticky, ale věřte, že ani já nejsem se všemi principy HM zcela ztotožněn a někdy pochybuji o jejich proveditelnosti v praxi, každopádně jsem velmi rád, že se metoda vyvíjí a každý z nás jí může něco přinést...
http://www.ceskaskola.cz/2018/03/tomas-chrobak-co-mne-uciteli-dala.html
To je legitimní postup a názor. Je i inspirativní, a to z více hledisek. Škoda je myslím, že se pan Chrobák v poslední době věnuje víc ostatní učitele mentorující propagaci aktivistických názorů* než kritice resortní nezodpovědnosti MŠMT.
*
http://www.ceskaskola.cz/2019/06/soutez-pro-inspirativni-ucitele-vyhral.html
Přečetl jsme si celý rozhovor s T. Chrobákem a musím říct, že mě mile překvapil. Doposud jsem ho bral jako jednu z mediálně známých a propagovaných osobností, které nám říkají, že oni "vědí, jak správně učit". T. Chrobák zřejmě opravdu učí, učí s nadšením a dobře, a nedá se tedy srovnávat s pány Chalušem či Feřtekem a podobnými, kteří prý také "vědí". Na rozdíl od nich třeba neříká tolik nového a někdy říká celkem známé věci - a je to dobře.
Samozřejmě souhlasím, že dobrá výuka M není jen podle Hejného a věřím, že by si pan Chrobák rozuměl i Dagem Hrubým.
dobrá výuka M není jen podle Hejného a věřím, že by si pan Chrobák rozuměl i Dagem Hrubým.
Otázkou je, zda principiálně existuje, a pokud ano, co je, "dobrá výuka matematiky podle Hejného", když ta zkomercionalizovaná Hejného metoda principiálně není plnohohnotná didaktická metoda, když prof. Hejný je spíš "pedagogický populista" než dobrý matematik atd. Dobrý učitel naučí svůj předmět i se špatnými osnovami či vzděl. programy, protože ten předmět dobře zná, rozumí dětem a ví, jak dětem matrmatiku podat k uchopení a pochopení i za zhoršených podmínek. I já za takového učitele pana Chrobáka částečně považuji a rád bych považoval úplně. Jako mentorsky založeného lektora z mnoha hledisek pochybné Hejného pseudo didaktické (ne)metody ho za vynikajícího učitele považovat z odborných důvodů nemohu. Tím neříkám, že se jím nemůže stát, zmoudří-li*.
* Viz komentář 12. června 2019 12:57
http://www.ceskaskola.cz/2019/06/soutez-pro-inspirativni-ucitele-vyhral.html#comment-7154615991196646764
No, já jsem ještě ze starý školy. Za nás se říkávalo "sebechvála smrdí"... Ale to už je určitě taky nemoderní.
Mimochodem představa, že držitel ceny od EDU-něčeho je "oficiálně nejlepší český učitel", je tedy ze strany toho EDU-něčeho hooodně sebevědomá. Vím, že to osobně pan Chrobák netvrdí.
Ovšem v případě, kdy EDUin nemá důvěru většiny učitelské veřejnosti, bych byl velmi opatrný. Pokud by mi někdo takhle očividně lezl do zádi, začnu být docela podezíravý, co za tím je.
Pane Chrobáku, jste mladý, a pochlebování se dobře poslouchá. Ale kdo pochlebuje, bude něco chtít.
Okomentovat