Školní rok 2018/2019 skončil. Jak ho hodnotí tři vítězové soutěže Global Teacher Prize, jak budou odpočívat a jaké mají plány na příští rok? „Mám velkou chuť změnit pohled společnosti na známkování, přijímací zkoušky, nutnost drilu… prostě vyvracet různé mýty, které ve školách a o školách stále panují,“ říká vítěz soutěže pro nejlepší učitele Tomáš Chrobák pro magazín Rodiče vítáni.
A jaké máte plány na příští školní rok? Plánujete něco změnit, vnést do výuky něco nového?
František Brauner: Chtěl bych v příštím roce víc pracovat s e-learningovým systémem Moodle – zatím ho používám ke sdílení materiálů se studenty, nově bych přes něj chtěl zadávat i online testy a procvičování, abychom se ve škole mohli společně věnovat něčemu smysluplnějšímu.
Tomáš Chrobák: Rád bych se stal systematičtějším a chci se ještě více zaměřovat na pravidelné získávání důkazů o tom, co si žáci z hodiny skutečně odnesli. Velké téma je pro mě práce s rodiči, ale i s veřejností. Mám velkou chuť změnit pohled společnosti na známkování, přijímací zkoušky, nutnost drilu… Tak nějak tuším, že tyhle témata a vyvrácení častých mýtů, které ve školách stále žijí, budou v příštím roce moje velké výzvy.
Monika Olšáková: Příští rok bude velmi pestrý. Kromě výuky na své škole v Janovicích budu pokračovat v roli mentora na čtenářské 5. ZŠ Třinec Koperníkova a nesmírně se těším na novou příležitost na Základní škole Baška, kde dokázali neuvěřitelnou věc: v době, kdy se školy spíše zavírají, tamní paní ředitelka rozšiřuje svou školu o druhý stupeň. A mě přizvala jako pedagogického konzultanta. Podobný úkol mě čeká i u nás v Janovicích – je to velká výzva, mít možnost ovlivňovat směřování své domovské školy. Na závěr se chci pochlubit, že jsem s jedním kolegou z Prahy uzavřela výzvu, že v příštím školním roce nebude ani jedna má hodina přírodopisu vedena frontálně. Tak mi držte palce.
Celý text naleznete zde
3 komentářů:
"„Mám velkou chuť změnit pohled společnosti na známkování, přijímací zkoušky, nutnost drilu… prostě vyvracet různé mýty, "
Hmm, mnoho štěstí. Je však třeba začít od podlahy. Nejdříve se zasadit o celosvětové snížení financí na zbrojení, zasadit se o celosvětové zlepšení životního prostředí, ....a to při neustálém růstu ekonomiky. Nacházíme se v kapitalistickém globálním světě a při nejbližší ekonomické krizi budou všechny levičácké názory smeteny ze stolu. Ono zasytit 7 miliard obyvatel Země není žádná sranda. Oceňuji hlavně tu snahu po změně.
Souhlasím. Je třeba začít hlavně u sebe. Tedy ať pan učitel vlastním příkladem přesvědčuje ostatní. Ať ukáže výsledky lepší než s použitím známek a drilu.
A může to potvrdit i nějaký kvalitní výzkum. Několik tříd, některé učeny tradičně a některé moderně. A pak porovnat výsledky. Co je na tom těžkého? Proč už takové zdrcující výsledky pokroku tady dávno nejsou?
Abych byl trochu vstřícný, myslím si, že by se měly ty přístupy kombinovat. Pozitivistické testování i hodnocení interpretace textů lidmi. Hodnocení známkami i jejich rozšíření slovním hodnocením (i když vím, že aby to mělo smysl, bude to veliká zátěž pro učitele, kterou je jim třeba jinde sebrat). Klidně i projektová výuka v kombinaci s tradiční. Ale všeho s mírou. Jsou předměty, které přirozeně vždy budou tíhnout k individualismu a k jednoznačnému standardizovanému hodnocení (matematika a přírodní vědy) a předměty, kde se bude více interpretovat a diskutovat. Potřeba je ale obojí. Nemohou se učitelé literatury domáhat toho, že u nich pozitivistické hodnocení nefunguje a fungovat nemůže a proto ho nesmí používat nikdo. To už prostě není a nesmí být v jejich kompetenci. V tomto si pánové a dámy osobují práva, která nemají. Člověk nechť se vyjadřuje k těm odbornostem, kterými sám oplývá. Jinak jde jen o dětinské knížecí rady.
Okomentovat