Zdeněk Hromádka: Experimentální fyzikář

Jsem přesvědčen, že základem pro vytváření názornosti při vyučování fyziky by měly být i nadále především tradiční demonstrační pokusy (popřípadě pokusy žákovské). Mám zkušenost, že žáky dnes příliš nenadchne profesionálně připravená prezentace ani animace lapidárně objasňující nějaký fyzikální jev. Ale když přinesu do vyučování velkou krabici plnou nejrůznějších podivných věcí, s jejichž pomocí před žáky názorně demonstruji nějaký fyzikální jev, obvykle se dostaví pozitivní ohlas a jistota pozornosti (většiny) žáků.

Ovšem pokus ve fyzice zdaleka nemá význam jenom jako motivační efekt. Má-li formu upraveného skutečného fyzikálního experimentu, pak pomáhá učiteli naplnit jeden ze základních požadavků školy, tedy naučit žáky samostatně získávat vědomosti. To jde zejména při provádění pokusů, popřípadě řešení úloh v rámci laboratorních prací. Pokus v hodině fyziky by měl mít stejný účel jako experiment v rámci skutečné vědy, s tím rozdílem, že ve vědě se jedná o nové poznatky pro celý svět, zatímco ve vyučování pouze pro žáka (J. Janás 1996, s. 57).

Domnívám se, že chystat demonstrační (popřípadě žákovské) pokusy by mělo patřit k standardní náplni přípravy na vyučování fyziky. Připravit vyučovací hodinu založenou na pokusech žákovských je ovšem poměrně náročné (osobně mám v téhle oblasti rezervy). Náročnost žákovských pokusů spočívá zejména v zajištění kvality činnosti z hlediska efektivity výuky, udržení přiměřené kázně i z hlediska naplnění výukových cílů. Ať už se jedná o pokusy žákovské či demonstrační, je důležité mít jisté materiální zázemí. Ale existuje i celá řada možností, jak vytvořit zajímavé a kvalitní demonstrace s minimem prostředků. Jedná se například o experimenty popsané v publikacích Pokusy z volné ruky (Z. Drozd, J. Brockmeyerová; 2003), Pokusy s jednoduchými pomůckami (E. Svoboda; 2001) a celé řadě dalších. Přestože mám to štěstí, že vyučuji na škole, která je pomůckami do fyziky vybavena poměrně dobře, pro některé speciální demonstrace a činnosti jsem se rozhodl sestrojit vlastní pomůcky. V tomto textu se pokusím popsat konstrukci jedné z vlastních pomůcek pro téma elektřina a magnetismus.

Na trhu je celá řada vynikajících elektronických stavebnic, z nichž některé by se podle mého soudu daly velmi dobře využít ve vyučování (především jako žákovské pomůcky). Stavebnice určené k prodeji mají obvykle skvělý design, což ovšem může být někdy na škodu z hlediska názornosti. Málokdy jsou jednotlivé části elektrického obvodu „obnaženy“ natolik, aby bylo možné pozorovat přímou vodivou cestu od svorky k součástce. Proto jsem se pokusil vyrobit sadu stavebnic svépomocí podle svých představ.


Celý text naleznete zde