Způsob řízení vzdělávacího systému od
devadesátých let minulého století vykazuje
kontinuální rysy rozvolňování, ztráty
nástrojů a schopnosti ministerstva školství
systém řídit. Česká republika se vyznačuje
nejvyšší mírou decentralizace
ze zemí OECD. Podstatnými momenty
v této změně bylo zrušení okresních
úřadů a s nimi okresních školských úřadu,
vznik krajského uspořádání (2000)
a přechod škol k vlastní právní subjektivitě
(2003), přičemž do gesce krajů patří
i řízení a financování školství.
Nadační fond Eduzměna, publikuje poslední část studie, ve které mapuje aktuální situaci v českém školství.
Problematická je nízká kvalifikace zastupitelstev menších obcí, která rozhodují například o výběru ředitelů. To je velmi problematické, pokud 60 % základních škol nemá zřizovatele kvalifikovaného ve vzdělávání. Starostky a starostové menších obcí obvykle nemají o pedagogických trendech a jejich proměnách žádnou představu, proto řeší jen technický stav škol. Pokud investují, pak do infrastruktury škol, nikoli do lidí a jejich profesní podpory.
Další informace naleznete zde
1 komentářů:
1/jest potřeba zlikvidovat současný chaos a vrátit u státních škol vertikálu řízení : mšmt - regionální (okresní) úřad-škola
2/financování na hodinu a m2
3/inspekce pod škol úřady
Okomentovat