Podíl žen na Fakultě elektrotechnické pražského ČVUT je něco málo přes desetinu. Děkan fakulty Pavel Ripka tvrdí, že se to škola snaží změnit, je to ale práce velice zdlouhavá. Kromě nedostatku zájemkyň o studium elektrotechniky v Česku v současnosti dochází také k častým odchodům absolventek z oboru. Děkan spatřuje východisko v lepší propagaci oboru i možnostech následného uplatnění zájemkyň. Velkou roli hrají už základní a střední školy. Ty by podle Ripky měly u žáků a zejména žákyň udržet nadšení pro techniku, které mizí nejčastěji v období nastupující puberty. Rozhovor přinášejí Hospodářské noviny.
 |
| Pavel Ripka (cvut.cz) |
Mají podle vás dívky rozdílné předpoklady ke studiu elektrotechniky než chlapci?
Co se týká úspěšnosti u přijímacích zkoušek nebo poté ve studiu, rozdíl mezi muži a ženami neexistuje. Konkrétně na Fakultě elektrotechnické je ale mezi zájemci o studium jen patnáct procent žen. Velký problém je také v tom, že jen málo dívek zůstane po ukončení studia na škole, kde by dále působily jako vyučující. Mezi našimi kolegy je žen opravdu hodně málo. Vidím to i jako jednu z příčin toho, proč máme málo studentek. Je to jednoduše naše slabina.
Odkud problém pochází?
Když ČVUT pořádá akce pro školy, tak mezi příchozími dětmi je třeba polovina dívek. Zdá se, že se ale zájem o techniku vytrácí někde mezi koncem základní a začátkem střední školy. Je to zčásti způsobem výuky informatiky nebo fyziky na těchto školách. Učitelé v humanitních a přírodovědných předmětech dokážou zjevně zapálit zájem lépe než v těch technických. Určitě to ale není vina jen samotných institucí. I my musíme pořád hledat recepty, jak to změnit.
Celý rozhovor naleznete zde
3 komentářů:
Já na ČVUT FEL studoval na konci 80-tých let a tehdy byl podíl studentek 5%. Nyní uváděných 10+ je tedy významné zlepšení. Faktem zůstává, že obvykle studují vedlejší obory, např. ekonomika elektrotechnického průmyslu.
Problém nedostatku dívek v technických oborech má dvě roviny.
1. Ačkoliv to samozřejmě vyvolá vlnu odporu u genderových aktivistů, faktem je, že přístup zástupců pohlaví se prostě liší. Když dáte dvouletým dětem, které ještě nemohly být ovlivněny prostředím, na výběr ze skupiny hraček, většina dívek si prostě vybere ty "holčičí", typu panenka a většina chlapců ty "klučičí", typu autíčko a ještě se je pokusí rozmontovat.
Je to geneticky podmíněno a je to vcelku logické.
2. Ano, existují dívky a je jich určitě mnohem víc, nežli se zdá, které mají ke studiu technických předmětů chuť i talent a my o ně v průběhu výchovy a výuky přicházíme. V některých oborech, kde je požadováno komplexnější myšlení, například v informatice, mají dokonce ženy před muži výhodu.
Určitě stojí za to, hledat příčiny tohoto stavu, ale především způsoby, jak ho změnit. Jsou oblasti techniky, ve kterých "ženský prvek" rozhodně chybí.
Jen proboha nesmí nikdo vyrukovat s kvótami, procenty a "spravedlivým přístupem". To je cesta do pekel.
BTW:
Tuším v roce 2017 obsazovaly v USA ženy 54 % manažerských pozic.
Na osmi středních školách v mém okolí (z nichž většina je odborných) je sedm ředitelek a mezi zástupci ředitele válcují ženy muže totálně.
Celosvětově platí, že:
80 % žen typově touží jen po 20 % mužů, a to i za cenu, že jsou ochotny polygamnímu svazku s úspěšnými muži.
Matkami se stává 80 % žen a otcem jen 40 % mužů.
Viz dokumentární film "Jsou ženy vášnivější než muži?". ČT 2 ho bude reprízovat ještě 10.5.2019
Proč se někdo diví tomu, že ženy mají o vědu a techniku menší zájem a muži větší?
Okomentovat