Ministerstvo zjišťovalo stav učitelů v regionálním školství

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy realizovalo na začátku roku 2019 mimořádné šetření ke stavu učitelského sboru v regionálním školství, konkrétně ve všech mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách. Základním smyslem celého šetření bylo získat údaje nezbytné pro vzdělávací politiku, s ohledem na tato reálná data nastavit vhodná opatření a ve výsledku pak efektivně řídit vzdělávací soustavu a systém v této oblasti.

Výsledky šetření ukázaly, že průměrný věk učitelů v regionálním školství, kde jich pracuje téměř 150,6 tisíc (odpovídá 135,3 tisícům úvazků), je poměrně vysoký a dosahuje 47,2 let – minima u mateřských škol (45,4 let), maxima u vyšších odborných škol (50,2 let). Rozdíly jsou přirozeně mezi jednotlivými kraji – nejmladší jsou v průměru učitelé Jihomoravského kraje (46,6 let), nejstarší Karlovarského kraje (48,7 let). Výsledky umožňují analyzovat věkovou strukturu rovněž podle jednotlivých předmětů, vysoký věk charakterizuje například učitele fyziky, ti na středních školách mají průměrný věk 51,0 let – i zde jsou přirozeně rozdíly mezi jednotlivými kraji, nejnižší je u fyzikářů v Jihomoravském kraji (48,6 let), nejvyšší na Vysočině (54,0 let).

Mimořádné šetření rovněž ukázalo, že na muže připadá pouze 19,2 % úvazků. Zastoupení mužů narůstá s vyššími úrovněmi vzdělávacího systému, a to od 0,7 % v mateřských školách na 39,7 % ve středních školách. Jistou převahu mužů je však možné vysledovat u některých předmětů (např. informatika na 2. stupni základních škol nebo fyzika na středních školách).

Šetření rovněž ukázalo, že 4,7 % úvazků je spojeno s učiteli bez pedagogického vzdělání. Situace je složitá zejména v Praze (9,1 %), Středočeském kraji (8,4 %), Karlovarském kraji (8,0 %) a Ústeckém kraji (6,6 %), naopak relativně nižší hodnoty vykazují ve Zlínském kraji (1,8 %) a Moravskoslezském kraji (2,1 %). Obdobné je to pak v oblasti splnění požadavků na kvalifikaci podle zákona o pedagogických pracovnících. Bez této kvalifikace je sice v celorepublikovém průměru 6,6 % úvazků učitelů, ale například v Karlovarském kraji se jedná o 12,5 %, ve Středočeském kraji o 12,0 % a v Praze o 10,4 %. Na druhé straně je zde Zlínský kraj s 2,8 % úvazků učitelů bez kvalifikace.

Rozdílný je v jednotlivých krajích i podíl aprobované výuky. Ačkoli v celorepublikovém průměru probíhá výuka aprobovaně v 82,2 % případů, v případě Karlovarského kraje je to jen 72,1 %. Naopak nejvyšší hodnotu dosahují ve Zlínském kraji, kde se jedná o 87,2 % vyučovacích hodin.

Vzdělávací soustavu charakterizují i nižší podíly začínajících učitelů, nejvyšší hodnotu nalézáme v Jihomoravském kraji (4,5 %), nejnižší v Karlovarském kraji (2,1 %). Průměr za celou republiku pak odpovídá 3,7 %.

Z údajů předávaných školami dále vyplynula velká poptávka po nových učitelích. Ta se týká především velkých oblastí výuky (učitelé v mateřské škole, učitelé na 1. stupni základní školy), a současně matematiky, anglického jazyka, českého jazyka a literatury, fyziky, předmětů v oblasti skupiny oborů Strojírenství a strojírenská výroba a Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika. Celkem byl vykázán v součtu požadavek na pokrytí téměř 277,0 tisíc hodin přímé pedagogické činnosti (9,0 % z celkové výše přímé pedagogické činnosti zajišťované aktuálními učiteli). Problém představuje přirozeně dostupnost (vhodných) kandidátů na trhu práce.


Celou zprávu z šetření MŠMT naleznete zde