Úvodní dotazníkové šetření nám pomohlo zmapovat, jak vypadá občanské vzdělávání na 21 zapojených školách z hlediska tří oblastí: organizace výuky občanského vzdělávání, z hlediska forem, metod a aktivit občanského vzdělávání a z hlediska podpory občanského vzdělávání. Především v prvních dvou oblastech jsme na konci pokusného ověřování zaznamenali změny, které se dají shrnout slovem „pluralita“.
Konkrétně to znamená, že tam, kde jsme se na začátku projektu setkávali s odpověďmi, kterým povětšinou výrazně dominovala jedna odpověď, v závěru projektu jsme na stejné otázky dostávali pestřejší odpovědi. V případě oblasti organizace občanského vzdělávání se např. na více pilotních školách dostávala témata občanského vzdělávání do různých předmětů, nejen do tradičního předmětu pro občanské vzdělávání. Podobně tomu bylo i v tématech, která byla zařazena pod občanské vzdělávání. Např. téma participace na veřejném životě bylo v roce 2016 na 33 % zapojených škol součástí občanského vzdělávání, mezitím co v roce 2018 již na 74 % zapojených škol. Významná je i diverzifikace vlivu různých aktérů na občanské vzdělávání na školách. Z oblasti forem, metod a aktivit občanského vzdělávání rovněž došlo k řadě změn, které ukázaly širší využívání většího počtu různých výukových metod, včetně posílení metod, které byly dříve velmi slabě zastoupeny kvůli obavám pedagogů z jejich zvládnutí, např. kontroverzní témata či řešení problémových úloh.
Za do určité míry shrnující se pak dá považovat efektivita, s kterou se zapojovali žáci do chodu školy. Zapojování žáků do chodu školy hodnotilo na konci projektu jako velmi či částečně efektivní 100 % zapojených škol, což je výrazný posun oproti roku 2016, kdy pouze částečnou efektivitu deklarovalo 24 % zapojených škol. Výrazně vzrostla i spokojenost učitelů a vedení školy s tím, jak si žáci osvojují občanské kompetence, a to ze 43 % na 95 % (součet odpovědí „určitě spokojený/a“ a „spíše spokojený/a“).
Celý text naleznete
zde
0 komentářů:
Okomentovat