Lada Flachsová: Specifika práce s asistovanými žáky – Přístupy rodin – 1. díl

Někteří zákonní zástupci vidí problémy svých dětí, chtějí je řešit a spolupracovat se školou – toto je ideální stav. Jiná situace může nastat, když rodina nevidí či nechce problémy svého dítěte vidět. Tento pasivní, negativní přístup může pramenit z různých důvodů. Rodina nechce, aby žák měl nějaké úlevy. Domnívá se, že to jejich dítě „nějak zvládne“, různě neúspěchy omlouvají, vymlouvají se a maskují je i vlastním selháním.

V některých případech dochází k odmítání dítěte jedním nebo oběma rodiči. Rodina rezignuje na možné zlepšení stavu dítěte a v důsledku toho odmítají poskytnutí podpůrného opatření, např. IVP. Nereagují na výzvy učitelů, neakceptují návrhy ze strany třídního učitele, vyučujících.

Byli jsme také svědky nerovného postavení sourozenců v rodině. Zákonní zástupci nejevili zájem o práci svého dítěte, protežovali druhého sourozence, který ve škole prosperoval bez problémů. Rodině jsme navrhli intervenci pomocí školní psycholožky, se kterou začala spolupracovat.

Bohužel zákonní zástupci si neuvědomují, že tak ubližují svému dítěti. Vyvolávají v něm strach, stres ze situací, které by s mnohem menšími obtížemi zvládlo za předpokladu jiného přístupu, podpory.

K řešení takové situace naše škola přistoupí k využití prvního stupně podpory (PLPP), který je plně v kompetenci školy, s cílem podpořit daného žáka. Zákonným zástupcům vše v klidu vysvětlíme, probereme s nimi nutnost využití podpůrného opatření v zájmu jejich dítěte. V některých případech se jedná o přechodné období, které může odeznít (např. úmrtí v rodině, stěhování, nárůst učiva, rozchod rodičů, ale i přírůstek v rodině či nastalé zdravotní problémy), ale u žáků s potřebou asistence problémy přetrvávají, a pokud jejich výuka není podpořena řadou kompenzačních postupů a pomůcek, může docházet k výchovným až psychosomatickým problémům. Pedagogové jsou kompetentní ke zpracování a aktivní realizaci tohoto prvotního opatření na základě vlastní pedagogické diagnostiky. Může nastat situace, že PLPP nepostačuje a přistoupíme k využití i jiných podpůrných opatření, která nám doporučí školské poradenské zařízení (ŠPZ). Pokud tedy ŠPZ doporučí např. asistenta pedagoga, nastupuje komplexní péče o žáka, na které participuje třídní učitel, vyučující žáka, speciální pedagog, popř. školní psycholog. Dle závěrů z ŠPZ pak přistupujeme ke zpracování individuálního vzdělávacího plánu (IVP). Následná péče a doporučení poradny se odvíjí ruku v ruce ve spolupráci s rodinou.


Celý text naleznete zde