V Praze je každý pátý pracující člověk z ciziny. V celém Česku pak pracuje
téměř půl milionů cizinců nebo cizinek. Ve většině případů, zejména v regionech, jde o
agenturní zaměstnance na podřadných pozicích, o než nemají čeští zaměstnanci zájem.
Minimální pracovní standardy, fenomén tzv. “3D” prací a stres na pracovišti se netýkají jen
migrantů, čím dál častěji trápí také samotné Čechy. Bezplatné kurzy reagující na nejčastější
problémy pracujících v Česku nabídne tento víkend, 11. a 12.5. SIRIUS Festival (P)o práci.
„Pracovní svět se rychle mění. V zaměstnání trávíme více než třetinu života a každý pátý pracující člověk v Praze pochází z ciziny. Všichni bez ohledu na původ čelíme stejným proměnám práce a jejím dopadům nejen na náš pracovní život, ale i na soukromí. Téma práce se nejen pro Pražany nabízí samo,” uvádí Justyna Janowska z organizace Multikulturní centrum Praha, která tento víkend pořádá sérii bezplatných workshopů s názvem (P)o práci. V prostorách Kampusu Hybernská se tak návštěvníci například dozví, jak se bránit porušování svých práv v práci nebo jak se naučit relaxovat.
Podle aktuálních údajů OECD Češi tráví v práci v průměru 1770 hodin ročně, což je výrazně více než například v sousedním Německu. Tento trend se týká i cizinců žijících a pracujících v ČR. Přitom podle odborníků stres lidé zažívají nejčastěji právě kvůli zaměstnání. Upozorňuje na to i Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Podle ní téměř polovina pracovních absencí souvisí právě se stresem.
„Někteří mají strach, jestli jim cizinci neberou práci,” říká Janowska. Pozornost bychom ale podle ní měli věnovat i tématům, jako je postupující digitalizace a automatizace práce. Podle organizátorů festivalu se čím dál častěji v případě českých i zahraničních zaměstnanců setkáváme s tzv. „bullshit jobs“. Jde o zaměstnání, která nepřináší žádnou spokojenost, i když nejsou vnímána společností jako podřadná. Jedná se např. o případy lidí, kteří vystudovali nějaký obor nebo se vyučili určitému řemeslu, v realitě ovšem musejí pracovat mimo svůj obor. Dalším příkladem jsou vysokoškoláci. Ti po studiích nastoupí do velkých korporátů, kde vykonávají jednoduché administrativní činnosti bez jakékoli vnitřní saturace.
„Drtivá většina z nás neví, jaká má v práci práva a povinnosti, a většinou se o ně začínáme zajímat až tehdy, když jsme v maléru. Musím nutně zůstat přesčas? Může mi zaměstnavatel nařídit, kdy si mám vzít dovolenou? Pokud neznáme pravidla hry, jsme snadněji zneužitelní na pracovním trhu, ať už jsme Čech, nebo cizinec. Pocit vyčerpání a myšlenky, že naše práce nedává smysl, se dotýkají čím dál více lidí,” vysvětluje Janowska.
„Nemáte vůbec žádnou jistotu. Zavolají vám, když je potřeba, a vy vezmete směny, které potřebují obsadit. Na druhou stranu tehdy, když byste mohli pracovat víc, zrovna vás nepotřebují,” popisuje Nataša, která přišla do Česka za lepším výdělkem a živí se zde jako prodavačka, jednu z pracovních situací, se kterou se u nás nesetkávají pouze cizinci a cizinky. Podle odborníků patří mezi nejčastější problémy, kterým čelí pracující v Česku, nejistá a nízká mzda, nevyhovující smlouvy, špatné BOZP a dlouhá pracovní doba.
Festival proto nabídne prakticky zaměřené workshopy s cílem pomoci řešit různé nepříjemné pracovní situace, do kterých se lidé dostávají. Zazní informace z oblastí kariérního poradenství, jak se orientovat na pracovním trhu, posílit pracovní sebevědomí nebo prohloubit dovednosti a znalosti užitečné při hledání zaměstnání. Nebude chybět ani pracovně-právní poradna. „Věřím, že akce bude přínosem jak pro místní, kteří chtějí najít lepší uplatnění, tak i pro příchozí, pro které je orientace na pracovním trhu ztížená,” uzavírá Janowska.
Akce nabídne také krátkometrážní dokumentární snímek o pracovní migraci z Ukrajiny do Česka nebo audiovizuální výstavu reflektující současné proměny ze světa práce.
Další informace naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat