Žáci tápou ve vztazích, neumí komunikovat

Jirkův bratr si už dlouho ve společném pokoji pouští nahlas hudbu, která se Jirkovi nelíbí. Jirka si to ale nechce s bratrem rozházet. Co má udělat? I na tuto otázku museli deváťáci a studenti druhých ročníků středních škol ze 153 zařízení odpovědět v testech zaměřených na sociální gramotnost. Výsledky Českou školní inspekci v některých ohledech vůbec nepotěšily. „Průměrná úspěšnost žáků 9. ročníků v testu dosáhla 54 procent, což indikuje horší než očekávaný výsledek,“ stojí v inspekčním materiálu. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Minimální úspěšnost byla přitom stanovená na 60 procent. Každý desátý deváťák v testu propadl – získal jen 12 procent. Jirkovi poradilo správně 90 procent žáků. Ve složitějších mezilidských situacích ale školáci tápali. Jen 12 procent umí komunikovat asertivně. Potíže mají žáci také se spoluprací, kritikou, nerozpoznají manipulaci.

„Rozvoj sociální gramotnosti žáků by měl být přirozenou součástí výuky,“ napsal Lidovým novinám náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Jenže tak tomu není. Přiznávají to i samotní učitelé. Osnovy jsou přeplněné, není zkrátka čas.

Chyba je podle nich hlavně na straně rodičů. „Cítíme jednoznačně, že rodiče s dětmi doma neprobírají, co je může potkat. Nechávají to na nás,“ sdělil Pravoslav Němeček, místopředseda Asociace ředitelů základních škol. Za pravdu mu dávají i psychologové.

„Škola může být výrazně nápomocna, ale nikdy nemůže stát rozvoj sociální gramotnosti pouze na ní,“ brání vzdělávací instituce náměstek ústředního školního inspektora Andrys. Základy sociální gramotnosti dítě musí podle inspektorů získat již v předškolním věku. „Sociální gramotnost se nevyučuje, ta se získává,“ poznamenal navíc.


Celý text naleznete v Lidových novinách