Učitelům přibývají problémy s žáky s duševní poruchou

Dětí, které psychiatrické problémy mají, ve školách přibývá. Před učiteli stojí hned dvojí úkol. Na jedné straně by měli být schopni „vidět“ děti, které potřebují akutní pomoc. Na druhé straně by měli umět děti diagnostikované například s poruchami chování a dalšími psychiatrickými obtížemi zapojit do vyučování. Tématu se věnuje MF DNES.

Že má být škola i pro děti s psychickými problémy, na tom se shodnou učitelé i rodiče, ale už se vždy neshodnou na tom, kde je hranice, za kterou už jsou projevy dítěte natolik mimo normu, že je nejen pro ostatní, ale i pro ně prospěšnější odchod do školy speciální. Ostrá diskuse se točila kolem dětí s lehkým mentálním postižením, ale v praxi nejde jen o ně. Kdy například dítě s ADHD už nepatří do běžné školy?

„Já vidím hranici tam, kde to učitel není schopný o přestávce vydýchat a jde do třídy dopředu vynervovaný, co se zase stane. V takovém případě nemůže výukový proces fungovat. Když učitel tráví přestávky ve třídě, protože se nemůže spolehnout na to, jestli jeden z žáků ostatním neublíží, v pořádku to není,“ říká psycholožka Lucie Sušická.

Samozřejmě ne každý učitel je stejně schopný (a také ochotný) se s takovou zátěží vyrovnat. Pokud rodiče cítí nedůvěru v to, že učitelé mají na mysli zájem jejich dítěte, a učitelé vidí v rodičích nesoudné tyrany, rovnováha se těžko hledá.

„Je to na jednání s poradnou a rodiči, jestli je to v takové míře, která se dá ve škole zvládnout, když je ve třídě přes dvacet dětí. Vykřikování, jiné narušování výuky, agresivní chování. Projevů je moc a liší se dítě od dítěte,“ říká Hana Stýblová, ředitelka školy v Plzni Božkově a předsedkyně Asociace ředitelů základních škol.


Celý text naleznete v MF DNES