Ve školách chybějí učitelé. V běžné populaci zase existují lidé, kteří by rádi šli učit, ovšem chybí jim potřebné pedagogické vzdělání. Organizace Učitel naživo těmto lidem cestu před katedru umožňuje. Jen profesní přípravou nových učitelů to ale nekončí. „Je třeba, aby český vzdělávací systém prošel výraznou proměnou, a my jsme připraveni k ní přispět,“ říká jeden ze spoluředitelů organizace Jan Straka v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni.
Jan Straka (ucitelnazivo.) |
Jsme organizace, která chce prosazovat systematické změny ve vzdělávání. Za tímto účelem už třetím rokem pořádáme výcvik pro budoucí učitele Učitel naživo a od září rozjíždíme první ročník výcvikového programu Ředitel naživo, který je určen pro ředitele a jejich zástupce. Není nám totiž lhostejné, jak se v Česku žije, chceme, aby se naše země někam posouvala. Podstatnou roli v tom hraje a do budoucna bude hrát vzdělávání. No a největší dopad na kvalitu vzdělávání má kvalita ředitelů a učitelů. Abychom ale měli lepší učitele, je třeba zapracovat na jejich přípravě.
Jaká by ta příprava podle vás měla být?
My se domníváme, že velká část učitelství je řemeslo, které se dá naučit tak, že ho „odkoukáte“ od těch nejlepších, a pak ho s podporou děláte a získáváte v něm čím dál větší jistotu. Proto si myslíme, že by příprava učitelů měla být velmi praktická a zaměřená na člověka. Odbornost v oboru je důležitá, ale stejně důležitá je schopnost číst situace ve třídě a zvládnout je. Výcviky jsou ale jen část toho, čím se vaše organizace zabývá.
Čemu se dál věnujete?
Máme ambice změnit poměry ve vzdělávání jako celku. Někdy mi připadá, že jsme jako národ rozkročení mezi Německem a Ukrajinou a úplně přesně nevíme, kam se obrátit. Přitom z výzkumů jasně vyplývá, že Českou republiku s postupující automatizací čekají rozsáhlé strukturální změny pracovního trhu. Jedinou odpovědí je kvalitní vzdělávání. Je potřeba ustoupit od modelu, který tu máme už z dob Marie Terezie, a který je založený na autoritě, řádu, poslušnosti. Dnešní svět vyžaduje důraz na spolupráci, kritické myšlení, autonomii.
Vzdělávání má ovšem velký kulturně-hodnotový náboj a těžko se kolem něj vede racionální debata. Problémem v Česku navíc je to, že nápady a myšlenky jdou často ode zdi ke zdi a bývají založeny spíš na dojmech než na faktech. Neprobíhají pilotáže, změny se nezkoušejí napřed v malém. Naše projekty jsou ale právě na pilotážích, sběru dat a zkušenostním učení založené. Začínají se na nás obracet politické strany, zřizovatelé a další subjekty a konzultují s námi svoje názory a programy pro vzdělávání. To nás těší.
Jan Straka vystudoval politické a společenské vědy na Harvardu. Pracoval v Nadaci Depositum Bonum České spořitelny, kde pomáhal rozjet a vedl několik vzdělávacích projektů a v think-tanku IDEA, kde se podílel na strategických analýzách o českém vzdělávacím systému. Je spoluzakladatelem a spoluředitelem neziskové organizace Učitel naživo, jejímž cílem je proměna českého vzdělávacího systému prostřednictvím podpory učitelů a ředitelů. Učitel naživo nabízí budoucím učitelům výcvik založený na intenzivní praxi ve školách.
Celý text naleznete zde
18 komentářů:
Jakýpak to zase byl grant - ušetřit na vzdělání učitelů? Aneb učitelem snadno a rychle - pajdák je přežitek. Kritiky se nelekejme, na škody nehleďme.
Jen kšeft. 27 000 za rok, 38 000 za dva. https://www.ucitelnazivo.cz/o-programu#variantyprogramu
Pane Sotoláři, proč rovnou taková skepse, nebo spíš urážka? Jistě můžete mít pochybnost o tom, že to je ideální způsob přípravy učitelů... Ale proč nepřipustíte možnost, že to ti lidé berou vážně a chtějí dělat něco, co má smysl a mohlo by být užitečné? Takhle "šmahem" řadíte do kolonky pokryteckých pragmatiků desítky lidí, kteří na programu spolupracují, financují ho, absolvovali ho..., včetně provázejících učitelů... Opravdu si myslíte, že je to tak jednoduché a jednoznačné?
Já jen, pane Komárku, stále žasnu, kolik že je v té naší zemičce odborníků. Kdyby to všichni (provázející, mentoři, lektoři, inspektoři, auditoři a experti) brali opravdu vážně, aby to mělo opravdu smysl, tak by šli učit. Opravdu.
P.S. A pokud někoho uráží, když uvedu cenu, měl by se zamyslet on. Ne já.
No vida, jak se dají čerpat dotace na eliminaci nemohoucnosti (neochoty, neschopnosti) MŠMT a Pedagogických fakult:
"Učitel naživo je výrazně
inovativní program vzdělávání učitelů, který odpovídá
vývojovým trendům
ve vyspělých zemích.
prof. Vladimíra Spilková,
expertka"
Jednoletá varianta: 27 000 Kč
Dvouletá varianta: 38 000 Kč
Sleva za včasné přihlášení do 10. 2. 2019: -2000 Kč
Sleva za včasnou platbu do 17. 5. 2019: -3000 Kč
Slevy se mohou sčítat. Maximální sleva tak činí -5000 Kč. Uvedené ceny jsou za celý program a platí se před zahájením výcviku do 31. 5. 2019.
Výcvik Učitel naživo usiluje o maximální kvalitu a zároveň je v intenzivní vývojové fázi, takže reálné náklady jsou přes 140 000 Kč za studenta. Realizaci výcviku v tuto chvíli podporují finanční partneři projektu tak, aby byl program cenově dostupný pro všechny.
Studenti, kteří se zapojí do výcviku v této vývojové fázi, tak získávají příležitost podílet se na vzniku programu a získat špičkovou kvalitu za dotovanou cenu.
https://www.ucitelnazivo.cz/o-programu#variantyprogramu
Pane Sotoláři, tady přece vůbec nejde o cenu - za je uvedena na webových stránkách projektu a nepochybně je nižší, než náklady na studium na pedagogické fakultě. Jde o to, že do projektu je zapojeno přes 20 škol a v letošním školním roce přes třicet "učících učitelů". To nejsou žádní "experti", přesto jste je všechny strčil do jednoho pytle - "prostě kšeft"... Nepřipadá Vám to jako unáhlený a zbytečně příkrý soud?
Nepochybně je nižší, než náklady na studium na pedagogické fakultě
Možná jo, ale 1. nevzniká kvalifikovaný učitel. Vlastně: kdo vzniká? Lepší učitel? Nadučitel? Konečně učitel? 2. peníze jdou do něčí kapsy a tomu se, pane Komárku, hovorově říká kšeft. Učící učitel je zákazníkem. To není soud, to je popis situace. A jaké je poselství projektu? Nejsou tedy pedagogické fakulty zbytečné? Nebo jinak: proč tito experti (napovězte mi lepší termín) neučí na pedagogických fakultách?
P. S. Vy se vážně ptáte, proč taková skepse?
Rozumím panu Sotolářovi, i když s ním tak úplně nesouhlasím.
"Jen kšeft" to není. Jen kšeft je podvod - peníze, které jsou vylákané planými sliby, za něž nebyla dodána žádná práce, hodnota. Na Učitele naživo jsem koukal s podezřením, prošel jsem si dostupné informace. Jde o kvalitní projekt. Nedá se srovnávat s proroky typu R. Čapka nebo T. Feřteka, kteří se na školství úspěšně přiživují.
Není ale přece žádoucí, aby vznikl systém, kdy učitele státních škol připravuje nestátní organizace. Vypadá to, že dobrý učitel má vzniknout jedině tak, že absolvuje státní VŠ a pak si zaplatí Učitele naživo (a podobně se to rozvíjí s řediteli). Vzniká sice projekt SYPO (nebo jaká ta zkratka je), ale každý ví, že to bude nanic.
Spějeme k stavu podobnému jako v USA, kde jsou výhradně soukromé věznice a soukromí hasiči? (Ti prý pak hasí jen svým abonentům.)
Už vidím "nadšené tváře" vyhaslých kantorů suplujících studující kantory.
Odezva pedagogických fakult + ostatních vysokých státních škol nikde. Zřejmě jsou tyto instituce úplně zbytečné, když nedokáží vyprodukovat kvalitního absolventa.
Prosím poučte důchodce :-) ale
1) toto nabízené studium není přece adekvátní např. DPS. To znamená, že se jedná o nějaké "lepší" DVPP, které učiteli buď zaplatí škola, nebo si ho dobrovolně zaplatí on sám. Takže podotýkám DOBROVOLNĚ. Tak proč bych tu poskytující organizaci ostouzel z kšeftů ap. Jasně, je to soukromá "firma" snaží se "prodat" a záleží jen na tom, zda jejich "produkt" si vůbec někdo koupí, nebo nekoupí.
2) pokud jako škola vyšlu kantora na vzdělávání, které trvá delší dobu jak půl roku, tak mu uzpůsobím rozvrh tak, aby se za něho nesuplovalo. Kdysi jako ZŘTV jsem dělal rozvrh pro 45 kantorů a 31 tříd. Jeden rok 5 kantorů studovalo naráz - v pátek. Tak holt měli rozvrh (21 hodiny/týden - SŠ) jen od pondělí do čtvrtka a v pátek se jezdili vzdělávat a nikdo nesuploval.
3) a konečně vše závisí na řediteli školy. Pokud nazná, že je toto placené roční "DVPP" ku prospěchu a kantorovi to zaplatí, tak proč ne. Mám pocit, že jak se někde objeví něco, z čeho je nějaký zisk, zvedne se vlna závisti některých lidí. Silně mi to připomíná některé kontrolní pracovníky, kteří po příchodu do školy jako první kontrolovali výplaty ředitele školy a kantorů a běda, když měl někdo víc jako oni :-)
PetrK
Učitel naživo je nyní řádně akreditován jako program DPS.
Z mého pohledu pracovníka PedF UK je Učitel naživo ukázkou toho, jak by mohlo vzdělávání pedagogický pracovníků vypadat, kdyby pedagogické fakulty měly stejné možnosti.
Nejedná se jen o finance - rok učitele naživo stojí více, než stát platí za pětileté studium na pedagogické fakultě. A i když za programem stojí bohatí sponzoři, je něco jiného podporovat 30 studentů a 5000, kteří aktuálně na naší fakultě studují.
Druhým omezením je to, že podobně časově složený program není možné akreditovat jako studium, protože nesplňuje standardy MŠMT - má moc praxe a málo oboru, tudíž může být jen a pouze DPS, nikoli řádným studiem.
Když se podíváte na složení týmu, zjistíte, že jsou tam lidé, kteří jsou s pedagogickými fakultami spojeni. Např. Nataša Mazáčová - UnŽ kordinátor praxí, PedF UK vedoucí Střediska praxí, Daniel Pražák - UnŽ orgranizece a podpora, PedF Uk - senátor. Vlaďka Spilková - UnŽ expertka, PedF UK - dlouholetá vedoucí katedry primární pedagogiky.
Učitel naživo je perfektně připravený a adekvátně finančně ohodnocený program, který má potenciál připravovat kvalitní pedagogy. Je jen otázkou, zda absolventi půjdou do škol, kde jsou extrémně potřeba - např. v sociálně vyloučených lokalitách, nebo do elitních soukromých škol. V prvním případě má podpora smysl, ve druhém mám nad efektivním užitím dotací otazníky.
A není právě ta propojenost lidí z fakult a Učitele naživo zcela absurdní? Proč to na fakultách nejde stejně? Je pravděpodobné, že jakýkoliv projekt pohne systémem?
Děkuji za vysvětlení. To tedy znamená, že pokud toto studium absolvuje například strojní inženýr, získá odbornou kvalifikaci pro výuku strojírenských předmětů na střední škole a to za pouhý jeden rok. Kdysi se DPSka dělala 2 roky.
PetrK
Jistěže se dá učení odkoukat. Vždyť většina učitelů to odkoukala od svých učitelů. Jak jinak se to naučila. Na fakultě rozhodně ne. Tam získala teoretické základy a odbornost.
Chápu, že když nebudou ve školách kvalitní učitelé, bude nutno nějaké odchytit, zavřít do rezervace a vodit tam mladé adepty učitelství, aby se na ně chodili dívat. Je to taky řešení.
A levnější. Jen ta efektvita bude trochu jiná. Lev v kleci je něco jiného než lev svobodný. A co teprve takový kojot.
Co se týká odborníků z praxe bez vzdělání, ti potřebují především pedagogické a didaktické vzdělání.
Ad Zdeněk Šotolář.
Pokusím se odpovědět na vaše první dvě otázky.
A není právě ta propojenost lidí z fakult a Učitele naživo zcela absurdní?
Proč by mělo být absurdní? Kde jinde hledat nejlepší pedagogy vzdělávající učitele, než na pedagogických fakultách? Samozřejmě, v mediálním prostoru se za experta může vydávat i vyučený elektromechanik, který jezdil s maringotkou. Ale je něco jiného plácat nepodložená moudra do médií a něco jiného skutečně někoho kvalitně připravit. Takového člověka nikdo soudný k přípravě učitelů nepustí.
Proč to na fakultách nejde stejně?
Jak již jsem psal, jeden rok UnŽ spotřebuje na jeden rok a studenta více, než dostane pedagogická fakulta na celé pětileté studium. Díky tomu může být v projektu i více zaměstnanců, než studentů. Na pedagogických fakultách je to samozřejmě naopak.
Další věc je v tom, že MŠMT stanovuje, co musí být obsahem studia na fakultách, ale pro DPS taková omezení nejsou. Takže nelze akreditovat magisterské studium založené na praxích, pro ty je vymezeno jen 10-15 procent času.
A co se týká třetí otázky, jeden projekt s marginálním počtem absolventům systém nezmění, ale může přispět k nastartování změn.
Nemyslel jsem to tak, že je absurdní přítomnost odborníků na fakultách, ale za absurdní považuji to, že odborníci z fakult musí (?) své představy realizovat v nějakém projektu.
Z vaší odpovědi mi plyne, že zakopaný pes je na fakultách (ne vždy v učitelích). Ale o tom se mluví stále dokola a nic se neděje. Je ale s podivem, že na fakultách se rodí nesmysly ukrádající čas a peníze (v Brně se prý líhne výchova k podnikavosti).
Co se tedy musí stát, aby se fakulty proměnily? Nejde přece jen o to, co stanovuje MŠMT, ale také o přístup učitelů. Myslíte, že je nutné, aby třeba elementaristé museli odzápočtovat ze psaní recenze?
Pan Sotolář napsal (a já jsem změnil link, protože ten původní směřoval na web, který na ČŠ nepodporujeme):
Ještě dovětek.
Proč pedagogické fakulty nemohou učit ani hodnocení bez nějakého projektu?
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/vzdelavani-znamkovani-hodnoceni-skola-ucitele-slovni-hodnoceni-pedagogicka_1903190600_dok
Okomentovat