Rozsáhlé možnosti metodické podpory školám při zavádění žákovských parlamentů (dále jen ŽP) byly pro účely pokusného ověřování redukovány na ty, které jsme vyhodnotili jako minimální, přesto potřebné pro to, aby byl ŽP úspěšně zaveden. Na základě pozorování a zpracování poznatků a po jejich pečlivé analýze byla formulována sada doporučení pro zavádění ŽP.
Doporučení jsou směřována ke škole jakožto celku, i když se někdy týkají vedení školy, někdy osoby, která parlament koordinuje, a někdy obou.
1) Zjistěte si, jak žákovský parlament vypadá a co jeho zavedení obnáší.
2) Věnujte dostatek pozornosti přípravné fázi z pohledu vedení školy.
3) Dodejte koordinátorovi žákovského parlamentu výraznou podporu.
4) Definujte si základní parametry svého žákovského parlamentu.
Mít základní informace
Pod ŽP si každý představí něco jiného, jelikož zkušenosti s tímto nástrojem jsou velmi rozmanité. Doporučujeme proto hledat informace u organizací, které se tématem dlouhodobě zabývají, podobně jako v případě několika zúčastněných:
„Nás zajímalo, jak to funguje na školách jiných, takže jsme s kolegou v lednu oslovili gymnázia, která se do projektu školních parlamentů zapojila. Ozvala se nám čtyři, ta se s námi setkala a předali jsme si zkušenosti, řekli si, jak to u nás funguje.” (Reflexe ŽP 2017a)
• obraťte se na školu, která má letité zkušenosti a říká o sobě, že má tento nástroj občanského vzdělávání celostně metodicky uchopený a je ochotna tuto svou zkušenost sdílet (jedná se především o krajská konzultační centra pro žákovské parlamenty: http://www.skolaprodemokracii.cz/metodicka-podpora/konzultacni-centra.html);
• jděte na vzdělávací seminář o tom, jak zavádět ŽP.
Opřít se o jasný postoj vedení školy
ŽP nelze zavádět bez intenzivní podpory vedení školy, což ilustruje následující citace:
„Z parlamentu jsou děti nadšené, koordinátorku jsem přesvědčila, aby byla taky nadšená, děti jí také dodaly elán, takže po této stránce to funguje. Nicméně komunikace mezi členy parlamentu se rodí a oni si sedají do těch rolí, narážejí na nepochopení ze stran některých pedagogů, naráží na neaktivitu svých spolužáků. ... já jsem ředitelkou, já jsem ten, kdo inicioval, že jsme do projektu šli, takže to si myslím, že je jedna z věcí, která je velice podstatná, proto aby vedení školy sdílelo to, že parlament chce.” (Reflexe ŽP 2017b)
Vedení školy tedy musí mít jasno v tom:
• kam v prioritách ŽP řadí a co to pro školu znamená;
• jaké zvolí strategie vedoucí k tomu, že bude ŽP ve škole chtěnou a funkční záležitostí;
• jak mezi pedagogy najde vhodného koordinátora ŽP.
Výrazně podpořit koordinátora
Koordinátor se musí během jednoho roku „přeměnit“ z učitele v koordinátora ŽP, který umí uplatňovat konstruktivistický přístup při předávání odpovědnosti dětem, pracovat se skupinovou dynamikou a používat prvky zážitkové pedagogiky, což vyžaduje z jeho strany vysoké nasazení a dostatečný prostor a čas, aby nedocházelo k tomu, co se přihodilo jednomu ze zúčastněných:
„... není to kvůli tomu, že bych tomu parlamentu nevěřila nebo neměla pozitivní cíle dotáhnout ho tak, aby u nás fungoval, jak bychom chtěli. Mně to letos vzalo strašně moc energie, možná jsem už byla přetížená i jinými aktivitami a ten parlament mě místy až dorážel.” (Reflexe ŽP 2017a)
• Stanovte mu jasně danou finanční odměnu;
• uberte mu z jiných povinností ve škole;
• podpořte ho ve vzdělávání např. v systému DVPP;
• dopřejte mu individuální profesní rozvoj (např. v podobě jednoho až dvou mentoringů za školní rok).
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat