Zatímco reflexe se žáky během zasedání ŽP je nezbytnou, ale velmi konkrétní a metodicky různorodou záležitostí každého koordinátora, hodnocení celého ŽP vychází z dlouhodobé práce s rozličnými typy ŽP a má tak univerzální podobu. Jeho rámcem je práce s klíčovými oblastmi (sférami), které ovlivňují funkčnost ŽP. Z nich vycházejí 3 základní faktory, v jejichž rámci jsou stanovena kritéria (v podobě popisů cílových stavů), podle kterých je možné hodnotit ŽP.
Klíčové oblasti
Na základě analýz dostupných zdrojů zaměřených na evaluaci a hodnocení klimatu ve školách (vč. popisu formálních podmínek ovlivňujících činnost ŽP na školách dle metodiky Centra pro demokratické učení) byly stanoveny klíčové oblasti pro posuzování funkčnosti žákovských parlamentů a tím pádem i pro vývoj kritérií hodnocení. Kritéria hodnocení pak vymezují opatření a činnosti, které ve škole musí být realizovány, aby byl ŽP funkční a co nejvíce efektivní, čímž definují fungování ŽP.
Klíčové oblasti pro funkční ŽP se obecně týkají 3 sfér školního života:
• systémová opatření uvnitř školy, která nastavuje vedení školy
• zapojení a podpora pedagogických zaměstnanců (všech, kteří s parlamentem spolupracují)
• realizace činností parlamentu samotnými žáky
Kritéria fungujícího parlamentu
Vzhledem k tomu, že ŽP i přes svou rozšířenost napříč republikou nejsou závazně ukotveny v kurikulárních dokumentech, chyběla zde také vodítka pro jejich hodnocení. Nebylo jasně definováno, jak s tímto nástrojem participace zacházet, jak jej uchopit. Proto je výsledná podoba ŽP takřka vždy v rukou ředitele školy a v důsledku také koordinátora ŽP. Funkčnost ŽP ve škole v konečném důsledku vždy závisí na lidech, kteří s parlamentem mají přímou interakci (vedení školy, koordinátor parlamentu, členové parlamentu, třídní učitelé). A proto jsou faktory hodnocení spojeny s osobami, které činnosti ŽP ovlivňují.
Nicméně pro formulování optimálních cílových stavů fungování ŽP není možno do hodnocení zapojit kritéria týkající se cílové skupiny žáků, která je současně objektem samotných vzdělávacích aktivit. Proto se popisy cílových stavů vymezují pouze na dospělé účastníky školního života (vedení školy, koordinátor parlamentu, třídní učitelé), kteří svým působením vytvářejí podmínky, prostředí a stavy pro rozličnou funkčnost ŽP a tím pádem pro učení žáků.
Výsledná kritéria slouží tomu, aby si škola, která již má ŽP nebo jej zavádí, mohla ověřit, zda jde správnou cestou – která kritéria splňuje a ve kterých by se naopak měla zlepšit. Jde o nástroj pro rychlé a orientační zhodnocení aktuálního stavu toho kterého žákovského parlamentu. Kritéria jsou přiřazena ke třem klíčovým faktorům ovlivňujícím činnost ŽP: vedení školy, koordinátor parlamentu, třídní učitelé.
Popis cílových stavů
Kritéria jsou formulována jako cílové stavy, kterých by škola měla v daných oblastech optimálně dosahovat. Na základě dosavadních zjištění a zkušeností [5] se ŽP na základních a středních školách byly stanoveny takové cílové stavy, které jsou relevantní jak pro základní, tak pro střední školy.
Funkční žákovský parlament má zapojeny všechny tři faktory a naplňuje základní kritéria u každého faktoru. Pokud škola naplní všechna kritéria, ukazuje to na to, že její parlament je funkční a má předpoklady pro to být dokonce efektivně fungující. Základním postupem pro práci s kritérii je ověření, že škola má zapojeny všechny 3 faktory (vedení, koordinátor, třídní učitelé). Pokud jeden z faktorů chybí, není reálné ve škole mít funkční ŽP.
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat