Škola děti učí dva cizí jazyky, ale naučí? Co funguje, jsou počítačové hry a seriály.

Podle Marie Horčičkové, zástupkyně ředitele ZŠ Angel v Praze, si rodiče důležitost jazyků dobře uvědomují, ale oficiální vzdělávací politika zatím trochu pokulhává. „Třídy se na jazyky musejí dělit od 25 dětí, takže pokud máte ve třídě dětí 24, je podle vyhlášky naprosto v pořádku učit takovou třídu jako celek. Zapsali byste se do kurzu, kde by sedělo 24 lidí? Pochybuji,“ říká Horčičková pro magazín Rodiče vítáni.

Marie Horčičková (linkedin.com)

Pokud se děti na hodiny dělí, je podle Marie Horčičkové situace o mnoho lepší. Přesto by ale rodiče neměli mít od školní výuky přehnaná očekávání. „Je potřeba si uvědomit, že podle společného evropského referenčního rámce by se děti ve druhém cizím jazyce na ZŠ měly dostat na úroveň A1, což v podstatě znamená, že dokážou pozdravit, představit se, nakoupit si základní věci. V prvním jazyce pak dosáhnou na úroveň A2 a maturanti na B1. To znamená, že by měli víceméně plynule hovořit o svém životě, vyjadřovat se v budoucím a minulém čase, vyprávět příběh, vysvětlit své názory, obavy a naděje do budoucna. Nic víc, nic míň.“

Spíš než škola seriál Jak říká Marie Horčičková, když se má dítě opravdu naučit cizí jazyk, jsou tři hodiny týdně ve škole málo. Ideální je se s cizím jazykem v nějaké formě potkávat denně. „Dřív to byl problém, hlavně mimo velká města, kde člověk na cizince nenarazil a cizojazyčné knihy a časopisy byly drahé. Dnešní děti ale mají možnost hrát na internetu hry, sledovat seriály, ke kterým si dají jen anglické titulky a nasávají hovorové obraty. Pro předškoláky je skvělé klidně i Prasátko Peppa, starší děti pak můžou sledovat pohádky nebo seriály. Jednou si je pustí česky, pak už můžou v angličtině. I moje dcera, která je v páté třídě, sleduje svoje oblíbené youtuberky – a jak se jim snaží porozumět, tak se učí.“


Celý text naleznete zde