Po platech se stala inkluze ve školách asi jedním z nejdiskutovanějších témat ve školství. Mnozí učitelé si stěžují na administrativu i na to, že příliš mnoho dětí s nějakou potíží se nedá zvládnout. Jiní naopak inkluzi obhajují. „Nejenom děti s postižením, ale každé dítě může mít problém během docházky do školy a každému máme podávat pomocnou ruku,“ popisuje Martina Thumsová, ředitelka ZŠ Mendelova, která se netají tím, že inkluzi vítá.
 |
| Martina Thumsová (zsmendelova.cz) |
Jakými opatřeními vy inkluzi zvládáte?
Pracuje tady zástupkyně pro duši dítěte. Věnuje se tomu, aby se ve škole děti cítily dobře. Sleduje, jak probíhá vzdělávání po stránce anomálií nebo problémů. Učitelky si ji zvou, když nastane problém. Spolupracujeme také s poradnou, kdy jednou za měsíc přichází jak speciální pedagožka, tak psycholožka. Naše učitelky s nimi konzultují problémy dětí a to, jak je řešit. Máme i naše speciální pedagožky a celý poradenský tým, kde mohou učitelé zkušenosti sdílet v rámci školy.
Mnozí kritici inkluze tvrdí, že děti s problémy na běžné škole nikdy nezažijí pocit úspěchu. Co vy si o tom myslíte?
Naše škola je založená na tom, aby každý zažil pocit úspěchu. A proč by ten úspěch nemohl zažít? Dítě postupuje ve vzdělávání podle plánu, na který stačí.
A jak to děláte prakticky?
Každý má jinak nastavenou laťku. V rámci formativního hodnocení hodnotíme posun dítěte a na konci pololetí dojdeme k sumativnímu hodnocení. Velmi často rodičům říkáme, že dětem sdělujeme jen počet chyb nebo jim dáváme smajlíky nebo je hodnotíme, jak se zlepšily. Ale rodiče mnohdy slovní hodnocení odmítají. Rozumí známce a vůbec se mi nedaří slovní hodnocení prosadit, i když si myslím, že u těchto dětí je vhodné.
Celý rozhovor naleznete v MF DNES
0 komentářů:
Okomentovat