Ředitelka školy: Když já chci udělat rodičům radost, říkají děti při odchodu na víceletá gymnázia. Přínos pro společnost nevidím

„Navíc se jako ředitelka základní školy musím ptát: jak k tomu přijdou běžné školy? Není to fér. Po nás se chce maximální inkluze. Vymýšlíme, jak začlenit co nejvíc dětí do běžného vzdělávacího proudu, vytváříme individuální vzdělávací plány, sháníme asistenty, budujeme kolektiv. Na druhé straně je ale dovoleno, aby se vytvářela takováto selekce, a to za hlasitého potlesku veřejnosti, která je osmiletým gymnáziím bůhvíproč velice nakloněna. Musím říct, že nechápu, v čem spočívá přínos této situace – pro děti, pro školy, pro stát,“ píše ředitelka základní školy Martina Štychová pro magazín Rodiče vítáni.

Martina Štychová (zsmohylova.cz)

Štychová pokračuje:

Naše škola se k této výzvě samozřejmě staví čelem, tím spíš, že jsme škola pouze prvostupňová, takže děti od nás stejně po pátém ročníku odcházejí. Zveme k nám do školy odborníky z pedagogicko-psychologické poradny, kteří u dětí provádějí testy studijních předpokladů a jejich výsledky pak komunikují rodičům. Naši učitelé se s rodiči také potkávají a upřímně s nimi sdílejí svůj názor na to, kam by se jejich dítě mělo asi orientovat. Snažíme se s rodiči mluvit, vysvětlovat, probírat různé možnosti.

Jenže pak se stejně dozvíme, že spousta našich žáků tráví víkendy na intenzivních přípravných kurzech a přijímačkách nanečisto. Rodiče to stojí spoustu peněz, děti zase stres. Když se našich žáků ptáme, proč ten dril podstupují, často krčí rameny: „Když já chci našim udělat radost,“ říkají. A já pořád nevím – stojí to opravdu za to?


Celý text naleznete zde