Téměř třetina (32 %) žáků, nejvíce ze zemí OECD, nerada chodí do školy. Polovina české veřejnosti je spokojena se stavem škol. Zároveň polovina učitelů vykazuje příznaky vyhoření. Pouze 30 % času věnují ředitelé tomu nejdůležitějšímu – pedagogickému vedení školy a 60 % základních škol nemá zřizovatele kvalifikovaného ve vzdělávání. Čísla ukazují, že jsou oblasti, které je třeba v českém školství změnit. Nadační fond Eduzměna chce reagovat na tento stav a najít řešení společně s těmi, kteří mají chuť spolupracovat.
„Jako ochutnávku přinášíme shrnutí v podobě infografiky, která ukazuje zásadní zjištění na úrovni jednotlivých skupin. V následujících týdnech budeme postupně publikovat informace o jednotlivých skupinách. Vždy přineseme přehlednou infografiku, shrnující jednostránkový text a patřičnou část samotné studie. Na závěr chystáme celkové představení fondu a také návrh řešení, se kterým nadační fond přichází. Nechceme totiž skončit u popisu stavu, ale chceme jej aktivně řešit ve spolupráci s těmi, kteří zde již řadu let dělají skvělé věci.“ říká ředitel nadačního fondu Zdeněk Slejška.
Nadační fond Eduzměna funguje jako platforma zástupců soukromého, neziskového a státního sektoru, která chce společnými silami, svým jménem, know-how a financemi podpořit systémové změny ve vzdělávání dětí v České republice. Fond se bude soustředit na dlouhodobé a udržitelné přístupy, které budou mít prokazatelný dopad na zlepšování učení dětí. Prostředkem bude podpora různých organizací a projektů zaměřených na rozvoj vzdělávání i zvyšování povědomí o klíčové roli vzdělávání obecně. Nadační fond založily čtyři české nadace (Nadační fond Avast, Nadace České spořitelny, Nadace Karla Janečka a Nadace OSF) a postupně jej budou rozšiřovat další dárci. Nedávno například přistoupila ke spolupráci Nadace Jablotron.
Zdroj: Tisková zpráva NF Eduzměna
14 komentářů:
Jestli se tomu někdo diví, já ne. Za celou dobu 35 let žádná psychická podpora ze strany vedení škol, neustálá buzerace od všech, pořád jen samá nedůvěra a kontrola, kdo by to měl snášet? Jedině, když se člověk stane flegmatickým a začne spoustu věcí házet za hlavu. Ono to sice v tom školství moc nejde, ale nedá se jinak.
Zbytečná byrokracie, samé papírování, přeplněné třídy...také jsem z toho unavená a znechucená.
Fond Eduzměna - tým:
Zdeněk Slejška, Monika Hrochová, Lucie Plešková, Lenka Marečková
https://www.eduin.cz/zdenek-slejska-zakladatel-eduin/
Ale to je náááhodička :-D
Monika Hrochová a Lucie Plešková paralelně pracují pro fondy OSF (Open Society Fund).
http://www.maitrea.cz/lenka-mareckova
Cituji: Lenka Marečková –právnička a lektorka seminářů osobního rozvoje. Práci s osobní energií, jejím využitím pro léčení a práci se Zemí učí od r. 2004, pro vlastní výživu od r. 2013. Některá její vyjádření k pránické výživě zachycuje Viliam Poltikovič ve filmu „Žijeme z energie, jsme energie“.
Co je skutečným smyslem vytvořeného nadačního fondu, nechávám na úsudku čtenářů.
Pane Portwyne, špatně pracujete se zdroji. A asi i špatně čtete. V tiskové zprávě se píše "Nadační fond založily čtyři české nadace (Nadační fond Avast, Nadace České spořitelny, Nadace Karla Janečka a Nadace OSF)". Takže, proč to překvapení?
A Lenka Marečková z týmu Eduzměny je jiná Lenka Marečková, než kterou uvádíte ve svém příspěvku.
A Vy máte nějaké neveřejné informace o tom, co je smyslem vytvoření toho nadačního fondu?
Pane Komárku,
"náhodička" byla směřována k panu Slejškovi z EDUin.
Nevím, jak Vy čtete, ale přiřazení v jediném odstavci je naprosto evidentní.
Napsal jsem v tom komentáři něco nepravdivého?
Ještě jednou: ať si čtenář udělá úsudek sám. Já jen zopakoval některé veřejně dostupné informace, které považuji za zajímavé. Ano, názor mám. Nicméně nejsem tu od toho, abych jej vnucoval jiným.
Paní Lence Marečkové se tímto omlouvám, že jsem ji zaměnil s jinou Lenkou Marečkovou, pojídačkou prány.
Doplňující informace:
Paní Lenka Marečková (ta z Eduzměny) rovněž pracuje v Open Society Fund.
Ještě jednou se omlouvám za záměnu.
Takže opět údiv? Byť v jiném odstavci? To už je až trochu trapné, pane Portwyne, ne?
To byla omluva, pane Komárku. Je to tam výslovně napsáno. Dvakrát.
Údiv tam nebyl sebeméně naznačen. Uvedl jsem, kde paní LM pracuje, celkem logicky, když to uvádím i u ostatních.
Ale chápu, Vy jako novinář nemáte slovo "omluva" ve slovníku.
Víte, pane Portwyne, každý gramotný člověk pozná, že když napíšete "omluva", může to být v určitém kontextu "útok".
Nízká schopnost pracovat se zdroji a s textem je každopádně u učitele na pováženou. Bez ohledu na to, že řada novinářů s tím má také problém.
A když někdo napíše omluvu, a druhý to považuje za útok, může to být paranoia.
Nízkou schopnost pracovat se zdroji a textem pozoruji někdy u pana Komárka. Nejednou jsem ho i upozorňovala. U pana Portwyna jsem to dosud nezaznamenala.
Pane Komárku,
omluvil jsem se paní Marečkové, protože ona byla mým omylem poškozena.
Ano, byla to chybná práce se zdrojem - podlehl jsem vizuální podobě a neověřil si totožnost. Nicméně se domnívám, že normální omluva stačí.
Co se týká údajného "údivu", který jste u mne diagnostikoval, tak udiven jsem skutečně nebyl. Ve skutečnosti přesně takto si laik jako já představí "neziskovku". Pokud by mne měla ta organizace překvapit, stalo by se tak v případě, že by se na ní nepodílely žádné politicky zaměřené subjekty, vedení by nebylo personálně provázáno s jinými podobnými institucemi a v týmu by byli lidé přímo z praxe (tj. učitelé, nikoli ředitelé či inspektoři), z nealternativních škol.
Brandtnerová vykládá o paranoii. Roztomilé.
To, že jsou učitelé vyhořelí se ví spoustu let. Jen ministerstvo, ani řizovatelé s tím nic nedělali a nedělají. Spíše svou činností léta situaci zhoršují(chaos v legislativě, nesmyslné a nepřipravené reformy, nejasnost cílů, nesmyslné a nesplnitelné požadavky na učitele, zhoršování pracovních podmínek na školách)
Logické je, že v okamžiku, kdy se o tom začalo mluvit objeví se neziskovka. Nebudu rozebírat složení společnosti ani předjímat cíle.
Ale činost neziskovek doteď situaci na školách vůbec neprospěla. Většina činností byla destruktivních. Těch několik konstruktivních pokusů (inkluze, modernizace výuky, kritické myšlení,...) skončilo z důvodu diletantizmu přípravy a realizace katastrofou.
Má neziskovka prostředky situaci řešit? Myslíte si, že popisování stavu a pořádání osvěty pomůže?
Trochu mi to připomíná, místo léčení, školení nemocných o zdravém životním stylu a předcházení chorobě.
Neměl by se raději pacient léčit? Nebo ho necháme proškoleného zemřít. Neměl by léčit někdo kompetentní (MŠMT, Zřizovatelé). Když nikdo není schopen vymyslet, co dělat nasadí se školení. Myslíte, že sice nepomůže, ale neublíží?
Ublíží! V tomto případě další nesmyslné školení vyhoření jen podpoří.
Ano školte ministerské úředníky a zřizovatele co mají či nemají dělat.
Okomentovat