Nástup umělé inteligence: Česká republika je čtvrtou nejohroženější zemí

Vědec Martin Faťun patří do skupiny odborníků, kteří připravili studii Výzkum potenciálu rozvoje umělé inteligence v České republice. Na jejím základě bude vláda připravovat strategii, jak se na nástup umělé inteligence připravit. Česko patří mezi nejohroženější státy, přesto může být nástup nové éry podle odborníků příležitostí. Rozhovor s Martinem Faťunem přináší iDNES.cz.

Martin Faťun (tc.cz)

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Kdybych se chtěl připravit na to, abych byl v éře umělé inteligence úspěšný, na jaké schopnosti bych se měl zaměřit?

Určitě jsou to takzvané dovednosti pro 21. století. Sem patří rozvoj kreativity a komunikačních schopností, ať už se stroji nebo s lidmi, kritického myšlení a schopnosti řešit problémy. Určitě bude důležité mít širší rozhled. Zdá se, že doba velké specializace skončila. Úzce specializovaní odborníci budou asi vždycky potřeba například ve vědě, ale celkově bude tento trend slábnout.

To znamená hodně číst a učit se programovat?

V zásadě ano. Učit se programovat nezbytně nutné nebude, ale bude se hodit mít informatické myšlení. Chápat jak fungují počítačové algoritmy a co se dá od stroje očekávat. Rozhodně to není tak, že by každý musel umět programovat v programovacích jazycích, je ale potřeba vědět co je možné od techniky čekat.

Jak jsme na tom my v porovnání s ostatními evropskými státy?

Máme vybudované základy sociálních systémů i školství. Ať si už si o nich myslíme cokoliv, jsou to funkční systémy, které se dají reformovat a upravovat. Druhá věc je, že současná pozice České republiky je podle zahraničních studií společně s dalšími státy jako třeba Litva, Lotyšsko a Estonsko zranitelná. Česká republika je podle zahraničních studií čtvrtou nejohroženější zemí v kontextu přicházejících změn a nahraditelnosti lidské práce v Evropě. Je to dáno tím, co se u nás dělo v uplynulých letech. Podporovalo se budování montoven a v hodnotových řetězcích jsem často poměrně nízko. Působí tady zahraniční firmy, které zavádění automatizace řeší po svém. To se bude týkat i umělé inteligence a v tomto směru nejsme pány vlastního osudu, což je věc poměrně nepříjemná. Tady je potřeba aktivní role státu, aby s velkými firmami komunikoval a směřovat změny rozumným směrem.


Celý rozhovor naleznete zde