Ač byla jedničkářka, jeden z učitelů jí řekl, že na speciální škole mezi „její rasou“ jí bude lépe. Magdalena Karvayová vystudovala vysokou školu a dnes pomáhá romským rodičům, aby jejich děti získaly plnohodnotné vzdělání a aby segregace z českého školství jednou provždy zmizela. Rozhovor s Magdalenou Karvayovou přináší časopis Romano vod´i.
Více méně stejné procento romských dětí diagnostikovaných jako LMP zůstává. I proto Evropská komise v roce 2014 zahájila tzv. infringement proti ČR, jehož důsledkem je vámi zmiňovaná novela školského zákona. Je to tedy jinak na papíře a jinak v praxi?
Romské děti jsou sice vzdělávány v běžných školách, ale jejich výkony jsou snížené kvůli jejich diagnostice, protože jsou stále více diagnostikované s ADHD a poruchami chování, takže mají jinou nálepku speciálních vzdělávacích potřeb. To znamená, že obdrží stejné informace jako ostatní děti, ale například při testech se od nich už dopředu očekává nižší úroveň výsledků. Pro běžného občana se to celé tváří standardně, ale my víme, že existují školy, které mají třídy rozdělené na A, B, C... podle zaměření na matematickou, jazykovou nebo třídu pro děti s LMP, kde je většina romských žáků. Další formou segregace je, že děti sice navštěvují jednu základní školu, ale ta se nachází ve dvou oddělených budovách – pro české děti a pro ty romské. Z praxe víme, že žáci ze segregovaných ZŠ se hlásí v lepším případě na béčkové obory či jiné bez maturity. Jsem vděčná za změnu na papíře, ale co potřebujeme, je i změna v praxi. Takže ano, diskriminace romských dětí v českém vzdělávacím systému přetrvává, akorát se „převlékla“ do jiného kabátu.
Jak se cítí dítě, které se každodenně setkává s nepochopením, se snižováním sebevědomí a také s názorem, že na základní školu nepatří, přestože jeho studijní výsledky nejsou špatné?
Jako kus hadru. Vzpomínám si na situace, kdy se mi nechtělo do školy, protože už při té představě se mi chtělo zvracet. Pocit, že vedle vás nikdo nechce sedět, že zase schytám další facku anebo uslyším, že jsem tlustá cikánka a černá svině, byl opravdu hrozný. Musela jsem se i kolikrát fyzicky bránit, ale poznámky z chování jsem dostávala pouze já. Ale horší než facka byl pocit, že vám nikdo nevěří, pocit nespravedlnosti byl opravdu silný. Chtěla jsem dokázat svým spolužákům i učitelům, že nejsem méněcenná, a tak jsem se na každou písemku pečlivě připravovala.
Ve spolku Awen amenca, který jste spoluzaložila, se snažíte mobilizovat romské rodiče, aby se sami zapojili a požadovali lepší vzdělání pro své děti. S jakým úspěchem?
Prozatím se do kampaní v Ostravě zapojilo zhruba 900 rodičů, z toho 600 zapsalo své dítě do dobrých základních škol. V posledních dvou letech vedeme i kampaně zápisů romských dětí do povinného předškolního vzdělávání, třeba v Ostravě se zapsalo kolem stovky romských dětí do MŠ. Z maminek, které se do projektu zapojily první rok, vyrostly lídryně ve své komunitě. Nejprve působily jako dobrovolnice, ale to se změnilo s rokem 2017, kdy založily Asociaci romských rodičů, která sdružuje romské rodiče dětí v předškolním věku, a vedou v Ostravě samostatné kampaně.
Majorita často zastává názor, že Romové nemají o vzdělání zájem. Jak to vidíte vy, která léta bojujete proti segregaci a pěti stovkám dětí jste pomohla dostat se na klasickou základku?
Většina lidí, kteří mají takový názor, nepřišla s Romy do osobního kontaktu a vytváří si představu na základě obrazu Romů v médiích anebo ze zážitku několika povrchních zkušeností. Na školách se neučíme o romské historii, kultuře nebo identitě. Učíme se, že vše, co souvisí s Romy, je většinou to špatné. Jaký názor může mít majorita, když ani netuší, že v komunismu byli systémově nuceni vzdělávat se ve zvláštním školství, což má dodnes dopad na budoucnost jejich dětí? Když si neuvědomují, co obnáší život v ghettu a v chudobě? Tam rodič uvažuje jinak než ten, který má alespoň středoškolské vzdělání s maturitou a má zajištěné adekvátní bydlení. Takže to není tak, že Romové nemají o vzdělání svých dětí zájem, oni netuší, jaký typ školy vyučuje podle jakého vzdělávacího programu a co to pro jejich dítě znamená. A i proto se snažíme, aby i ten poslední rodič z ghetta věděl, že na jeho rozhodnutí závisí budoucnost jeho dětí a že jim tím zajistí lepší život, než má on sám.
Celý rozhovor naleznete zde
18 komentářů:
Mně to přijde jako snůška předsudků vůči bílé rase.
Tak to take vnimam.
Učíme se (z kontextu vyplývá, že ve škole), že vše, co souvisí s Romy, je většinou to špatné.
Proč ta slečna lže?
Může uvést jeden jediný oficiální učební pramen, který je protiromsky zaměřen?
Pokud ne, jde o obyčejnou pomluvu.
Tedy... napadlo mne, jak by to mohla myslet, ale to by od ní bylo rasistické a Romy znevažující.
Já chápu, že se rozhovor s Magdalenou Karvayovou mnohým diskutujícím zrovna nelíbí, ale není pochyb o tom, že ten rozhovor vychází z jejích vlastních zkušeností ze života v majoritě „bílých“ vrstevníků, ale i učitelů. Na podobné stereotypy, archetypy a předsudky lze narazit nejen na Ostravsku, ale i v Praze, a to nejen mezi žáky ve školách, ale i mezi začínajícími učiteli.
Malý příklad. Řadu let vedu ročníkové práce na Pedagogické fakultě v Praze, kde si budoucí učitelé mohou vybrat z řady pedagogických témat, kterým se pak v ročníkové práci věnují. Některé z nich jsou nejen literárně, ale i obsahově krásné, ale některé vás svým obsahem naopak musí zcela zákonitě šokovat, protože vás nutí podívat se na kalendář a ujistit se, že nebyly napsány v minulém století, kdy velmi frekventovaným termínem ve 30. – 40. letech byl výraz „Lebensraum“.
Téma: Odlišnost romské minority od majority (Ukázka jen části použitého textu):
„Marný boj vede majoritní společnost proti přírodním zákonům a genetické výbavě cikánského etnika.“
„Cikáni jsou jiní než majoritní společnost. Cikáni majoritní společnosti nedůvěřují, nemají ji rádi, nevyhledávají kontakty ani spolupráci. Princip dosavadních řešení se zakládal na oddělení životního prostoru majoritní společnosti a přidělení životního prostoru cikánské národnostní menšině.“
„Přírodní zákony přidělily dispozice cikánskému etniku, stran vzdělání, přípravy na způsob života a na společenskou roli jedince v kolektivu výrazně odlišně od majoritní společnosti. Proto je nutné oddělit výchovný a vzdělávací program dětí cikánské menšiny a dětí majoritní společnosti.“
“ Cikán pojmu práce vůbec nerozumí.“
„Jednoznačně se setkáte s názorem, že žít dohromady, integrováni s cikány není opravdu možné. To ale nevylučuje možnost soužití vedle sebe a v určité, únosné vzdálenosti.“
„Základní a zásadní odlišnost cikánů od majoritní společnosti je dána přírodními zákony. V genetické výbavě mají zakódováno, že příroda jim dá vše, co potřebují k životu a v přírodě mají hledat odpovědi na své otázky.“
„Cikánská národnostní menšina je velmi pevně zakotvena v neviditelných rodových tradicích a v neviditelných vazbách hierarchie. Tento zákon soudržnosti etnika je zabudován v genech komunity, ověřen je zkušeností o možnosti přežití etnika po staletí. Do této oblasti majoritní společnost nikdy nepronikne.“
„Je vhodné přehodnotit terminologii, používanou ve vzájemných vztazích cikánské národnostní menšiny a majoritní společnosti. Není dále možné trvat na integraci cikánské menšiny do majoritní společnosti v městských ghettech. Pro vytvoření přijatelných životních podmínek pro cikánskou menšinu je žádoucí vybrat vhodné lokality pro nabídku venkovského života. Tak bude možné nahradit parametry integrace cikánské menšiny do majoritní společnosti na parametry přijatelného soužití cikánské menšiny vedle majoritní společnosti.“
Pan Unknown
Netuším, co Vám vadí na formulaci "Cikánská národnostní menšina je velmi pevně zakotvena v neviditelných rodových tradicích a v neviditelných vazbách hierarchie. Tento zákon soudržnosti etnika je zabudován v genech komunity, ověřen je zkušeností o možnosti přežití etnika po staletí."
Chcete říci, že Romové nemají velmi soudržná rodiná pouta a že toto uspořádání není tradiční? Jedině snad by mohlo vadit slovo "cikánský", ovšem Romové sami se běžně "Cikány" nazývají.
"Cikáni majoritní společnosti nedůvěřují (...)" - to taky není pravda? Rada vlády pro národnostní menšiny na své stránce uvádí: "Nedůvěru Romů vůči státním orgánům a zároveň potvrzení jejich pocitu, že nejsou přirozenou součástí české společnosti, ale spíše nežádoucím prvkem (...)." a ve stejném materiálu: "...specifické projevy příslušníků romské komunity, vycházející částečně z jejich historických zkušeností, ale v nemenší míře i přístup majoritní společnosti." (což opět formovalo romskou zkušenost).
Materiál Rady zmiňuje i další problémy, např. přesidlování Romů z venkova do měst, píše o "specifických projevech příslušníků romské komunity, vycházejících částečně z jejich historických zkušeností" (..).
Považujete Radu vlády pro národnostní menšiny za orgán s nacistickými či rasistickými sklony?
No a co se týče nacisického projektu Lebensraum, tak ten se opravdu týkal něčeho jiného. Zjistěte si to. Aby Vás odněkud nevyloučili za nepřípustné srovnávání...
Proč nám nevadí Židé nebo Vietnamci?
Ten, kdo se ve společnosti umí zařadit a nevyčnívá svým na odiv vystavujícím se odlišným způsobem života, nemá problém s žádnou integrací. Ovšem Romové se za staletí nedokázali do společnosti v Evropě včlenit tak, aby svým životem neobtěžovali své spoluobčany. Nemůže se přece majorita přizpůsobovat jim.
A něco podobného hrozí i s migranty s islámskou vírou. V Německu už opravdu mají velké problémy s těmito lidmi, kteří se nechtějí naučit ani jazyk hostitelské země, podobně jako je to dodnes i u některých Romů, nechtějí a ani neumějí pracovat, protože nejsou ničím ani vyučeni. A není to o tom, že by jim to nebylo umožněno.
Jakým přínosem mohou být takoví lidé pro společnost?
Paní Magdaleně Karvayové držím palce. Je světlou výjimkou. Jen houšť takových.
Vnímám všechny tyhle "programy na podporu vyloučených etnik" asi jako bych křečkovi pouštěl Mozartovu Kouzelnou flétnu a pak se podivoval a pohoršoval, že uprostřed usnul. Ona je to totiž především podpora pro ty podporovatele.
Pane Doležele, názor, který tu vyjadřujete je srozumitelný, ostatně jste ho na ČŠ prezentoval už vícekrát. A jistě by se obešel bez toho vrcholně nevkusného přirovnání. To ve slušné diskusi neobstojí.
Asi není třeba vést na dané téma velké polemiky a disputace, protože jedna část diskutujících bude hájit „bílou“ pravdu a zdůrazňovat „romskou lenost“ (to při nejmenším), a druhá skupina bude k té první v opozici. Že programy na podporu vyloučených etnik někdy nefungují je stejnou pravdou jako když řekneme, že některé takové programy fungují.
Šlo mi jen o to, dokumentovat, že stereotypy o Romech fungují i u mladé dorůstající generace učitelů, která nemá s Romy sebemenší zkušenost, a přesto má už na toto etnikum „jasný názor“, a to ještě v době, než vůbec vstoupí do své první školy.
Občas si pohrávám s myšlenkou, kým bych chtěl být, kdybych se znovu narodil. Rusem, Afroameričanem, Židem, Čechem, Palestincem, Romem? S tím posledním etnikem mám problém. Romem bych nechtěl být z mnoha důvodů. Protože bych vstoupil do restaurace a odmítli by mne obsloužit. Protože bych měl problém sehnat práci už při vstupu do firmy, přestože bych měl nejen základní vzdělání, ale dokonce střední školu. Protože na mé děti by se ve škole ostatní dívali úplně jinak než na ostatní. A to jenom proto, že ty krásné a bílé děti a bílí učitelé mají „své smutné zkušenosti“ s etnikem, ze kterého pocházím i já.
Snad právě proto vnímám rozhovor s Magdalenou Karvayovou za dialog, kterému je nutné stále znovu a znovu naslouchat. To při nejmenším …
A mimochodem, nesahejte mi, pane Doležele, na Mozartovu Kouzelnou flétnu!
Jinak vám Sarastro stejně jako ptáčník Papageno, ale sama Papagena nakopou kolektivně tu vaši zadnici.
Kupodivu je námi diskutované téma středobodem dnešních událostí. Kupodivu, proč asi?
Napětí mezi Romy a Čechy eskaluje a současná legislativa na něj neumí reagovat. Členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny žádají představitele EU o pomoc i spolupráci.
Článek
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/musime-resit-romska-temata-napeti-eskaluje-tvrdi-vladni-rada-pomoci-ma-kampan-a-manual-70647
Nedávné napětí ve Dvorcích na Bruntálsku či incident v Lipníku nad Bečvou, kde byla napadena skupina romských dětí, poukázalo na nové projevy nenávisti vůči romské menšině. To vnímá Rada vlády pro romské záležitosti jako velmi vážnou situaci, kterou je potřeba řešit. A to nejen na úrovni českých orgánů. V EU vzniká nová kampaň k aktuálním romským tématům.
Pan Unknown
Děkuji, že jste odpověděl na můj komentář a nevykřikujete místo toho hesla.
Na hesla, pane Portwyne, jsou tady jiní kabrňáci. A mimo jiné, ještě jednou. Školství je v mnoha krajích, ale i v mnoha oblastech primárního, ale i sekundárního vzdělávání tak trochu v pr…., ale na horní palubě vesele probíhají pretěky Global Teacher Prize Czech Republic 2019. To miluju. Kdopak asi letos vyhraje. Fyzikář z Chocně, učitelka, co učí pozemky, tělocvik, nebo družinářka z Nasavrk?
Pane Unknown,
Global Teacher Prize je mi skutečně ukradená.
Jinak nevím, zda jste stejný Neznámý, jako byl ten první Neznámý, co vede ročníkové práce. Pokud ne, tak se omlouvám.
Unknown=tajný? Paní Magda Karvayová má v mnohém pravdu. Aktivismus musí směřovat nejen vně komunity, ale především dovnitř komunit. Všichni přece dobře víme, že jedinou cestou je vyšší vzdělání romských žáků. Zásadně nerozlišuji zda je někdo fialový, žlutý, bílý, hnědý, černý,.., protože to je umělé rozdělení. Lidi zásadně rozděluji na slušné a neslušné. Slovo integrace určitě není sprosté slovo. Aktivisté se musí všeobecně mnohem více snažit. Je na čem pracovat.
Unknown≠tajný!
Pardon, tedy nic proti fyzikářům, pozemkářům (oni už naštěstí ani nejsou), tělocvikářům a družinářkám. To byl jen takový příklad, že? Mohli by to stejně tak být češtinářky, učitelé deskriptivní geometrie nebo učitelé vlastivědy nebo přírodozpytu, anebo logopedky. Má vlastně taková logopedka šanci vyhrát Global Teacher Prize Czech Republic 2019?
Protože jsme veskrze soutěživý národ (viz Emil Zátopek, Nagano, nebo celoroční národní soutěže typu, kdo má dražší auto, lepší slivovici nebo volební program), tak v podstatě všichni bez výjimky milujeme všechny ty dnešní soutěže postmoderní doby, jako třeba tu pro automobilisty „Natankuj 30 litrů a vyhraj lístky na MS“, nebo pro ty, co mají hlas, rytmus, a ještě k tomu image „Česko Slovenská Super Star“, nebo „Voice Česko Slovensko“, nebo ve školství pak „Zlatý Ámos“ nebo „Global Teacher Prize Czech Republic 2019“. Jen dříve by se to za komunistů asi jmenovalo trochu jinak, že? Tak třeba – Cамый лучший учитель в нашей стране.
A dnešní romští žáci a učitelé? Ti by zase mohli vyhrát v soutěži THE BEST ROMA PUPIL PRIZE CZECH REPUBLIC nebo v soutěži THE BEST ROMA TEACHER IN THE CZECH REPUBLIC stipendium ke studiu na střední či vysoké škole nebo zájezd do námi vysněného Finska.
Veselé velikonoční pondělí všem!
Diskriminace, xenofobie, rasismus, rasový profiling, nazvěte to jak chcete, je na školách všudypřítomný jev, někde držen v mezích normy učiteli, kteří se nebojí konfrontace. Tam, kde učitelé tiše souhlasí a nebo se bojí konfrontace, je to jev explicitní, v podobě otevřeného denního verbálního a fyzického napadání jiných spolužáků. Tak už přestaňme hrát hru "na několik málo blbů, kteří hlasitě řvou..." a pojďme se smířit s realitou, aniž bychom museli určovat viníky.
Okomentovat