Aby fyzikáři učili poutavě a co nejvíc dětí rozumělo světu kolem sebe. Proto vznikl Elixír do škol

Fyzika, to je pro mnoho českých dětí možná taková druhá „matematika“ a jeden z nejméně oblíbených předmětů. Často se učí definice zpaměti, počítají příklady dosazováním do vzorečků. „Já sama jsem ve škole moc nechápala, proč se to mám učit. Za celou svou školní docházku jsem neviděla snad jediný pokus,“ říká Petra Prošková, ředitelka projektu Elixír do škol. „Přejeme si, aby dnešní děti zažívaly fyziku jinak, aby skrze prožitek z objevování a zkoumání lépe chápaly svět kolem sebe.“ Rozhovor s Petrou Proškovou přináší magazín Rodiče vítáni.

Petra Prošková (elixirdoskol.cz)

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi: Proč vůbec vznikl Elixír do škol?

Elixír do škol, jako projekt, vznikl v roce 2013. Cílem bylo podpořit učitele napříč Českou republikou a umožnit jim skrze kolegiální vzdělávání změnit nebo obohatit výuku fyziky na českých školách. Věříme, že heuristická výuková metoda, která je postavená na objevech a pokusech, je smysluplný způsob, jak u žáků podpořit přemýšlení o světě. Umožní dětem vyzkoušet, jak věci fungují a pomůže jim poutavou formou získat lásku k přírodním vědám. Tato metoda je v protikladu k běžné frontální výuce, kdy učitel pouze předává dětem hotová fakta. Je velmi důležité, aby žák měl prostor objevovat, vytvářet hypotézy a hledáním důkazů je podporovat nebo vyvracet. A proto je tu Elixír do škol. Vytváříme prostředí a příležitosti pro učitele, aby se od sebe navzájem učili, jak takové zážitky sobě i dětem umožnit a učit smysluplně.

Jak to konkrétně děláte?

Za posledních 6 let se nám podařilo vytvořit 24 stálých center po celé České republice, kde se vždy jednou měsíčně v odpoledních hodinách na 2-4 hodiny scházejí dobrovolně a zdarma učitelé fyziky (a to třeba i tělocvikáři) ze základních a středních škol z okolí. Každé centrum má na starost vedoucí, což je vždy zkušený učitel. Ten vybírá spolu s účastníky témata a připravuje program založený zejména na experimentech. Všichni vedoucí si zakládají na tom, aby účastníci odcházeli s jasnými a jednoduchými tipy na pokusy, které mohou hned druhý den využít v hodině. S trochou nadsázky se dá říct, že na experimenty, které se v centrech realizují, mnohdy stačí papír, brčka, špejle a plastová lahev.

To, co je v centrech klíčové, je to, že se účastníci učí také od sebe navzájem, sdílejí spolu nápady a tipy na aktivity, které fungují, diskutují o principech a metodách hodnocení a reflexe výuky. Přirozenou součástí setkání jsou debaty, co nového ve škole, s čím se kdo potýká, co se komu daří … V Elixíru naleznete i tzv. létající centra, kdy vedoucí v reakci na konkrétní poptávku učitelů z jiného regionu za nimi vyjíždějí.

Jací učitelé se do Elixíru zapojují? Není to tak, že do centra zavítají hlavně ti, kteří jsou aktivní a už teď učí fyziku dobře?

V Elixíru nedělíme učitele na dobré a špatné – nehodnotíme. Věříme, že každý učitel dělá svou práci tak, jak jen nejlépe dovede. Někteří po dobu své praxe prostě zakotvili hlavně ve frontální výuce, něco se naučili na pedagogické fakultě, něco odkoukali, když sami chodili do školy a toho se pak ve své výuce často drží. Možná by i rádi změnu udělali, nechali děti, ať si na věci přicházejí samy, ale obávají se, že je toho pak nenaučí dost. Otázkou zůstává, zda ta obava je oprávněná. Účast v Elixíru a také v Heuréce, což je dvouletý program Matematicko-fyzikání fakulty Univerzity Karlovy, jim může pomoci udělat ten pomyslný první krok, ukáže jim cestu a dá jim příležitost věci zkoušet.

Zjistili jsme, že kantoři si o užitečných programech řeknou mezi sebou a tahle cesta je i ta nejlepší pro reference a dává nováčkům impulz k tomu, do centra přijít. Za loňský rok se tak do Elixíru připojilo 150 nových učitelů. Celkově už některý z programů Elixíru nebo Heuréky navštívila asi tisícovka ze zhruba 4.000 fyzikářů na českých školách. Věříme a vidíme, že se věci dávají pomalu odspodu do pohybu. Změna má naději.


Celý text naleznete zde