„Optimální by ovšem bylo, kdyby připravenost ke zkoušce byla výsledkem běžného procesu vzdělávání a ne nějaké krátkodobé intenzivní „nalejvárny“. Pokud žák dosahuje dlouhodobě dobrých vzdělávacích výsledků, není důvod, aby u přijímacích zkoušek neuspěl,“ říká v rozhovoru pro Deník Jiří Trunda, ředitel ZŠ Vratislavova v Praze 2.
 |
| Jiří Trunda (vratislavova.cz) |
Má se přihlásit do přípravných kurzů, nebo mu stačí znalosti ze ZŠ a testy z Cermatu?
Ne všechny přípravné kurzy mají stejnou kvalitu, některé jsou ztrátou peněz a času. Pro někoho může mít absolvování kurzu hodnotu v tom, že získá pocit, že pro úspěšné zvládnutí přijímacích zkoušek udělal vše, co mohl. Proč ne, psychika je důležitá. Zajímavé bývají kurzy, které pořádají samy školy, na které se chcete hlásit – v nich je možné zjistit, na co škola klade důraz, jak je zadání formulováno.
Co má žák dělat, neuspěje-li ani na jedné z vybraných škol?
To se stalo mnohým později slavným, jak se často zdůrazňuje. Já bych to trochu zjemnil tím, že se to tedy nestalo všem slavným… Taková situace je samozřejmě nepříjemná. Pro mladého člověka to může být první neúspěch a může trvat dlouho, než se s ním vypořádá. Pokud se to ale stane, je to pouze problém a každý problém má řešení. Velmi pravděpodobně bude místo na nějaké jiné škole.
Přiznám se, že já jsem šel studovat pedagogiku, protože mě nevzali, kam jsem se hlásil a nechtěl jsem na dva roky na vojnu. Pedagogika mě začala opravdu bavit až ve třetím ročníku, když jsme měli první praxe a zpětně bych neměnil ani za nic.
Celý rozhovor naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat