Přibližně 80 % začínajících učitelů se může při zahájení praxe spolehnout na pomoc uvádějícího učitele. Začínající učitelé nejčastěji potřebují poradit s kázeňskými problémy (53,5 %), s vedením školní dokumentace (52,8 %) nebo s hodnocením žáků (40,1 %). Vyplývá to ze šetření, které organizoval tým projektu SYPO a které se uskutečnilo mezi začínajícími a uvádějícími učiteli a řediteli vybraných škol v květnu a červnu 2018. Do šetření se zapojili učitelé či ředitelé ze 727 škol.
Pomoc uvádějícího učitele může mít vliv na setrvání začínajícího učitele ve školství. „Ve školách, které mají vytvořený systém uvádění nového učitele do praxe, dochází k poměrně výrazným rozdílům v uvažování začínajícího učitele o jeho další profesní kariéře,“ říká týmová manažerka klíčové aktivity Evaluace projektu SYPO Kateřina Trnková a dodává: „Pokud existuje funkční proces uvádění začínajícího učitele, pak o případném odchodu z konkrétní školy nebo ze školství přemýšlí přibližně 12 % nových učitelů. Pokud škola funkční systém uvádění nemá, pak o tomtéž uvažuje více než 24 % začínajících učitelů.”
Zapojení začínajícího učitele do praxe nebývá snadné ani rychlé a liší se podle druhu a typu školy, její velikosti, složení pedagogického sboru a mnoha dalších faktorů. „V některých školách je nový učitel tak trochu hozen do vody, v jiných se mu věnuje jeho zkušenější kolega a postupně mu ukazuje, co práce v konkrétní škole obnáší. I s pomocí zkušeného kolegy bývají začátky pedagogické kariéry velmi náročné,” říká týmová manažerka klíčové aktivity Začínající učitel projektu SYPO Monika Brodská.
Začínající učitelé, kteří spolupracují s uvádějícím učitelem, se mohou spolehnout na pomoc zkušených kolegů. Nejčastěji se na ně obrací o rady týkající se kázeňských problémů, a to zejména začínající učitelé působící současně na obou stupních základních škol (72 %), 69 % učitelů působících na 1. stupni, 65 % na 2. stupni. „Potřebu pomoci s kázeňskými problémy pociťuje také 48 % začínající učitelů na středních školách a 33 % začínajících učitelů působících v mateřských školách,” říká Kateřina Trnková. Potřebu pomoci s vedením školní dokumentace uvádějí zejména začínající učitelé na 1. stupni základních škol, je to až 65 % začínajících učitelů.
Hodnocení žáků je další oblastí, ve které potřebují pomoc především učitelé základních škol (58 % na 1. stupni, 38 % na 2. stupni a 56 % začínajících učitelů působících na obou stupních základní školy). Pomoc při práci s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (nadání, poruchy učení, poruchy autistického spektra, žáci cizinci atd.) potřebují nejvíce začínající učitelé na 1. stupni základní školy (58 %). V komunikaci s rodiči pociťují potřebu pomoci nejvíce začínající učitelé ve školách mateřských (36 %) a základních (40 % na 1. stupni, 35 % na 2. stupni, 44 % působících na obou stupních současně).
Mezi nejčastější faktory, na jejichž základě bývá začínajícím učitelům na základních školách přidělen uvádějící učitel, patří stejná či blízká aprobace (54,6 %), zkušenosti uvádějícího učitele (40,8 %) a výuka ve stejných třídách (31,5 %). Na středních školách uvedlo stejnou aprobaci jako důvod k volbě uvádějícího učitele dokonce 76 % začínajících učitelů. V mateřských školách hraje díky organizaci vzdělávacího procesu hlavní roli při adaptaci začínajícího učitele výuka ve stejných třídách, ve kterých působí uvádějící učitel.
Další informace naleznete zde
8 komentářů:
Měl jsem dojem, že institut uvádějící učitele se ze škol téměř úplně ztratil a že začátky praxe nových učitelů probíhají zcela neřízeně. A z toho, že vychází projekt SYPO - péče o uvádějící učitele. Ukazuje se však, že péče je o začínající učitele je v podstatě funkční, vyžaduje jen mírnou podporu.
Projekt SYPO tedy spíše bude plnit 2 cíle: čerpání evropských peněz a administrativní buzeraci, aby bylo doložitelné, že se něco dělá.
Zajímaly by mě zdroje dat. Kde to vzali. Co to je uvádějící učitel.
Zda to je jen systém, Franto dám ti do kabinetu mladého, když bude potřebovat, tak mu poraď. V dotazníku pak zaškrtne uvádějícího učitele.
Nebo je to funkce, honorovaná s jasnou náplní i časovým vymezením? Takový v současnosti asi nebude ani jeden a v budoucnosti jen v rovině slibů. Spíš se vytvoří spousta papírů, ale efekt nebude. Praktici nejsou a mají jiné starosti. Teoretici z výběrových škol nemůžou vytvořit nic obecně funkčního.
Pane Nowak zajímalo by mě, z jakých dat usuzujete, že péče o začínající učitele je v podstatě funkční? Dle dat, které jsou dohledatelná je to přesně naopak!
Paní/Pane Unknown, vycházím z úvodní věty komentované zprávy: "Přibližně 80 % začínajících učitelů se může při zahájení praxe spolehnout na pomoc uvádějícího učitele." Předpokládám, že to je oficiální text, uvádějí velikánský vzorek, a používají tam obrat "se může .... spolehnout".
Svým předchozím komentářem dávám najevo, že mě tato informace překvapuje a navíc mě překvapuje, proč tedy zahajují projekt na podporu začínajících učitelů, když zároveň tvrdí, jak o ně školy pečují. Něco tu nehraje - jako obvyle.
Takový začínající učitel vleze do třídy pln sedmi klobouků a puntíků a taxonomií, pak vyleze jak ze sauny a potřebuje poplácat a říct, to je dobrý, že začátky jsou vždycky těžké. Může se ale oprávněně ptát, proč ho na vejšce, třeba v prváku, nepostavili na měsíc bez dozoru do třídy, aby něco někoho naučil. To už mohl leckterý poznat, že na tuhle sodu nemá, sbalit čemodán a jít studovat třeba predikční modelařinu.
Že nejsou praktici? Ale jsou ale decimovaní novými "bruselismy", nikdo jim nedá slovo nebo jsou přímo "odcházeni", protože říkají: "Král je nahý". Zdravý rozum se ze škol vytrácí, není pohodlný, muselo by se "máknout" a hlavně nikdo nepříjde na to, že děti neumí vinou učitelů - neučitelů. Vlastně ani není jasné, co vlastně děti mají umět. Naše školství (někde víc, či míň je potěmkinovskou vesnicí. Proč si to vlastně ale přiznat, když se vyplácí těžit z "inovativních" mouder teoretiků. Kdyby šli všichni nadšenci z neziskovek a úředníci učit, pomohlo by se dětem induividuálněji/bylo by více dospělých na méně žáků/... a proč ne, vždyť i pan Kartouz z Eduinu razí vidinu laiků ve školách/...stejně je to všechno plané tlachání. Nebo někdo víte jak z bludného kruhu a nepohněvat si důlní inženýry z neziskovek? Nejlepší je Člověk v tísni...teď mi teprve dochází, kdo v té tísni vlastně je. Víte to i vy?
Pane Nowak, musím se vrátit k diskuzi...
Na webu www.projektsypo.cz naleznete Analytickou zprávu ze studie systému podpory začínajících učitelů, kde naleznete všechny potřebné informace.
Ano je pravdou, že 80% učitelů uvádí, že mají přiděleného uvádějícího učitele, ale ve většině případů, je to přesně tak, jak píše pan Vaněk v této diskuzi.
Důležitá je informace, kde se uvádí, že až v 70% procentech škol není žádný adaptační plán pro začínajícího učitele, tudíž spolupráce mezi ZU a UU je většinou zcela neorganizovaná.
Tento nedostatek je právě jedním z velkých problému při adaptaci začínajících učitelů.
Tajnej, predikční modelařina se nikde nestuduje. Studuje se matematika. Podíl úspěšně dokončeného bakalářského studia na MFF UK jest 35.6%, na PedF 64.2%. Pokud jde o kvalitu fakult, doporučuji například infografiku zde: Info
Z toho si lze učinit představu.
To, že mi činí obtíže děti učit úplným základům, protože se nedovedu vžít do toho, jak je možné, že jim někdo nerozumí (tam vy byste naopak měl obrovskou výhodu, akorát, že zase je nic nenaučíte, protože to sám neovládáte), neznamená, že bych toho nebyl schopen. Jen mě to prostě nebaví a tak respektuji Ricardovu komparativní výhodu.
Jestli potřebujete poplácat po ramenou, jak v těch neměřitelných schopnostech jste sedmdesatera sedmera umění mistr, tak přijdou a já jim je poplácám.
Okomentovat