Nejnebezpečnější věcí, kterou můžete dětem udělat, je chránit je před každým nebezpečím. Zdá se ale, že přibývá rodičů, kteří si to neuvědomují. A přibývá také předpisů, které učitelům a školám brání v rozumném přístupu.
 |
| Ondřej Šteffl (facebook.com) |
Jenže to také znamená, že se k ničemu nedostanou, neučí se nést následky svých rozhodnutí, neumějí rozpoznat nebezpečí a riziko. Přesně tyhle věci ale budou jednou v životě potřebovat. A když je nebudou umět, narazí. Tak jako když divoké zvíře, které žilo celý život v kleci, vypustíme do přírody... Většinou nepřežije.
Matka nedovolí vylézt dítěti na prolézačku, aby, proboha, nespadlo. Ale ono jednoho dne stejně vyleze. A protože to nikdy nezkusilo, neví, na co stačí. Vyleze příliš vysoko. A spadne. A ublíží si. Pořádně. A jako s prolézačkou je to se vším. Dítě, které nikdy nezacházelo s nožem nebo s horkou vodou, se jednoho dne vážně pořeže nebo se opaří.
Dítě, které se neučí rozhodovat, se to nemůže naučit. A jednoho dne se rozhodne špatně. Dítě, které se neučí samo posuzovat nebezpečí, se to nemůže naučit. A jednou se dostane do nějakého průšvihu. Když ho k ničemu nepustíme, nebude to umět.
A ano, když ho pustíme, může si ublížit. Příroda to zařídila tak, že zranění v deseti letech nejvíc bolí. Ale také se nejrychleji hojí. S „odřenými koleny“ příroda počítá. To proto, že tak se nejrychleji učíme – běhat, skákat, lézt na stromy, ale i řešit konflikty, odhadnout své síly, poznat nebezpečí. Je proti přírodě, když dětem ze strachu nic nedovolíme a pořád je hlídáme. A je proti zdravému rozumu, když všelijakými předpisy nutíme učitele, aby dětem nic nedovolili.
Převzato z autorova blogu
6 komentářů:
to je důsledek naší socialisticko-kapitalistické schýzy,socialismu s kapotalistickou(onouže lidskou) tváří po česku nebo kapitalismu se socialistickou tváří po bruselsku,obě ideologie se po desetiletí přibližova,a zbývá ten poslední krok přehupsnou do tá druhé,my tj východní evropa do kapitalismu a oni tj západní evropa do socialismu,a tak tu máme dva kočkopsy uvnitř eu kdy jedni si hrají na socialismus a druzí na kapitalismu,my chceme aby naše socialistické školství bylo kapitalisté=nové,moderní,průbojné a přitom chce zůstat v tom socialistickém,které je pro všechny,všem stejně,za státní prachy a pokud možno to nejlepší, ne milí zlatí takle to fungovat nemůže ,ani tam ani tady,je třeba se definitivně rozhodnout a nést si následky svého rozhodnutí
Opět o spoustu let později. Až to vadí Scio škole, tak se ozve. Když se to před lety zavádělo, všichni tleskali, protože se jich to zdánlivě netýkalo.
Tak je to i dnes. Řada věcí se zavádí aniž by někdo přemýšlel nad důsledky.
Jiný pohled má rodič jedináčka, jiný právník, jiný podnikatel ve školství a jiný úředník či politik a žák. Kdo má pravdu a kdo ji prosadí?
jak pravil klasik VIL :"nacházíme se v době kdy staré již fungovat objektivně nemůže a nové ještě subjektivně fungovat neumí",
proto musíme mít přechodně jak školy státní, tak i školy soukromé,než vymyslíme, co dál,ale ty státní musí být skutečně státní a ty soukromé skutečně soukromé,jinak se nikam dál nepohneme
o žádnou pravdu nejde,jde o strategii a tu musí vymyslet a prosadit politici tj poslanci parlamentu a o taktiku (provedení) kterou vypracuje vláda
u nás politici=poslanci na školství kašlou,takže se ze stranických-marketingových pohnutek iniciativy chápe ministerstvo,které chce vypracovat "strategii" ,která má však reálné parametry taktiky,a politiky při tvorbě má nahradit samozvaná či možná i ministerstvem výběrová tzv "učitelská veřejnost"
V tomto má pan Šteffl pravdu, souhlasím. Ale jak z toho bludného kruhu ven?
Okomentovat