„´Byl bych rád, abychom dokázali najít celospolečenskou shodu na zadání toho, co má být výsledkem snahy vzdělávací soustavy, jak má vypadat absolvent budoucnosti,´ řekl ministr školství Robert Plaga v rozhovoru na Aktuálně.cz. Velmi oceňuji, že pan ministr neprosazuje bez rozmyslu své představy, jak to dělali někteří z jeho předchůdců. A hlavně, že přemýšlí o budoucnosti. Mám ale vážnou obavu, že najít celospolečenskou shodu či nějaký kompromis je v České republice v tuto chvíli nemožné. A při pohledu do nepředvídatelné budoucnosti vlastně i nezdravé. Cílem ve vzdělávání by měla být spíše pestrost, diverzita a volitelnost, nikoliv shoda a jednota,“ píše Ondřej Šteffl v Deníku N.
 |
| Ondřej Šteffl (facebook.com) |
Samozřejmě že na každé straně jsou fanatici přesvědčení o své pravdě, připravení ji vnutit ostatním. Ti si obvykle pletou špatnou školu a jinou školu. Co není po jejich, je špatné a má se zakázat. Ovšem, jistě platí, že školy, které srovnávají do latě, jsou špatné i dobré, stejně jako školy, které kladou důraz na autonomii a zodpovědnost. I Montessori škola může být dobrá či špatná. Špatná je totiž vždy ta škola, která neplní své cíle...
Ale jak si poradit s růzností a různými cíli? Máme před sebou dvě možnosti: Buď „najdeme shodu“, a pak se ti, kdo ji „našli“, budou snažit svou představu, své cíle vnutit ostatním... Anebo současnou narůstající rozdílnost přijmeme jako výzvu a výhodu...
Máme-li ve školství dosáhnout pestrosti a diverzity, musíme najít takové způsoby, metody a organizaci škol – celého školství i mimoškolního vzdělávání –, aby každý v co největší míře mohl dostat takové vzdělávání, o jaké stojí a jaké si vybere. To ovšem také předpokládá, že rodiče a později mladí lidé budou rozumět důsledkům svých voleb, budou schopni převzít za ně zodpovědnost.
Výzva, která stojí teď před ministerstvem školství a tvůrci Strategie 2030, nespočívá v tom, jak najít celospolečenskou shodu a pro všechny jednotně stanovit cíle vzdělávací soustavy, to je nemožný a také nesprávný cíl. Je třeba jasně formulovat, v čem má spočívat pestrost, diverzita a volitelnost ve vzdělávací soustavě, a stanovit to malé společné jádro.
Celý text naleznete v Deníku N
5 komentářů:
...aby každý v co největší míře mohl dostat takové vzdělávání, o jaké stojí a jaké si vybere - no to je pěkná myšlenka!
A ten někdo ví, jaké potřebuje vzdělání, když to neví jeho učitel, rodiče, ministr? Ještě nedávno OF poukazoval právě na to, že neznalost budoucích potřeb má vést k širšímu, ale méně hloubkově profilovanému vzdělávání. Ale teď už pro změnu ví, jak je důležité zažít povrchní úspěch na jedné škole, který realizován na škole jiné, byl by zoufalým propadákem.
Ono to - každý si vybere - funguje celkem spolehlivě, když se do toho nemontuje stát. Ale tohle komentovat nechci. Rád bych vyjádřil díky za nejzdravější větu článku a nakonec celé diskuze o tom, co bude. Ono je totiž dost těžké připravovat dítě na dvacet let dopředu, když víme prd o tom, co bude příští rok.
And the Winner is.....
"A při pohledu do nepředvídatelné budoucnosti vlastně i nezdravé."
Všechny predikce, veškeré představy jsou úplně k ničemu. Je potřeba se naučit vnímat společenství kolem sebe a nestarat se o planetu. Je potřeba se starat o věci domácí, a ne ty s diskutabilním významem (LGBT, lidská práva, zvířecí práva, rostlinná práva a práva tavených sýrů být namazán příborovým nožem).
Když dokážeme řešit věci v souladu s nejbližším a nejmilovanějším okolím, všechny tyto díry se postupně zacelí. Jenže - to přijdou pitomci a hlupci z rozumu, kteří se stihli včas vyšplhat, o práci...
cílem vzdělávání jest vzdělat člověka, aby se uživil,tak je to prosté...
a nejbližších 20 let to bude vypadat tak, že se šlověk uživí:
1/ v průmyslu=v montovně
2/v dopravě
3/ve službách
takže netřeba nad ničím složitě dumat,,,jde jen o to vymyslet takový systém,aby se člověk mohl min 2-3x za život rekvalifikovat
svoboda výběru vzdělání musí být zajištěna kromě škol státních i dostatkem škol soukromých,opět žádný problém
https://www.youtube.com/watch?v=jKIOhgw5BcQ&t=1s
Okomentovat