Ve čtvrtek 28. února 2019 se konala konference Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+, kterou uspořádalo ministerstvo školství. Většina přítomných ministrovi školství nejspíš fandí, státní tajemník ministerstva se ukázal jako pohotový a nadmíru vtipný moderátor, panelisté i diskutující z pléna dávali najevo dobrou vůli pomoci. Optimismus převládal. Jenomže témata probíraná v panelech se postupně vzdalovala od vzletných obecných formulací vhodných pro Strategii 2030+ a přibližovala se opačnému, konkrétnímu konci: plošným testům a revizi RVP. A brzy bylo jasné, že dobrá vůle a skvělé záměry nestačí.
Ve Spojených státech visí už desítky let ve školních budovách tento dobře míněný agitační plakát představující hladce fungující školu: učitelé, rodiče a žáci společně udržují učení v pohybu.
Jenomže ono se to netočí a netočí! Kdo nevěří, ať si sestaví model z Merkuru. Anebo může v duchu odsunout největší kolečko doprava, jako to udělal jeden malý kluk, který napsal, že škola jeho snů je škola bez žáků. Obě zbývající kolečka se potom možná roztočí, ale…
Dovoluji si proto nabídnout každému, kdo to se školstvím myslí vážně, následující obrázek. Pověste si ho prosím nad pracovní stůl jako memento. Anebo si z něj udělejte tapetu na displeji.
Obrázek je volně ke stažení v tiskové i webové kvalitě na stránce www.data-mat.cz zřízené iniciativou Maturitní data – odtajněno.
26 komentářů:
Plakát z USA je hezký nesmysl. Příklad toho, když se i s dobrými úmysly nevezmou v potaz souvislosti a důležité detaily.
Jen ta česká varianta p. Botlíka je propagandou, která nemá opodstatnění. Těch koleček je podstatně víc. Příliš uspěchané a jednostranné.
Kdybych to uměl, namaloval bych obrázek stavby babylonské věže, kde každý mluví svým jazykem, nikdo nikoho neposlouchá a každý měří stavební materiál svým vlastním "loktem" a váží svým vlastním a nejednotným závažím.
Možná by pak bylo konečně jasné, že jednotné testy, maturity a přijímačky nejsou ztělesněné zlo, ale pouhým nástrojem, který je potřeba moudře a uvážlivě používat.
Pokud si někdo myslí, že příčinou pádu stavby je měřidlo a proto "vyřeší" problém tak, že míru rozbije a zahodí, pak se dočká jediného výsledku. Spadne mu i další stavba.
Na konto RVP jsem už napsal tolik kritických slov, že se nechci opakovat.
No a při vší úctě k ministrovi a jeho spolupracovníkům - "Strategie 2030" jaksi nedává smysl, protože strategie se vytváří na dlouhá období. Strategie 2050 by smysl dávala.
Vzhledem k tomu, jak setrvačný systém je školství, (chválabohu), pak to, co se odehraje v časové perspektivě 5 - 10 let, není podle mého soudu strategie, anóbrž taktika. (Ale to jen tak na okraj a pro pořádek.)
"Možná by pak bylo konečně jasné, že jednotné testy, maturity a přijímačky nejsou ztělesněné zlo, ale pouhým nástrojem, který je potřeba moudře a uvážlivě používat."
A podle vás se ten nástroj moudře a uvážlivě používá?
A podle vás se ten nástroj moudře a uvážlivě používá?
Inu, jak kdy, jak kde a jak kdo.
Jenomže nepoužívat jej vůbec, to není ani uvážlivé, ani moudré.
To je prostě afektované a hloupé.
"Jenomže nepoužívat jej vůbec, to není ani uvážlivé, ani moudré.
To je prostě afektované a hloupé."
No pokud zedník používá nástroj, třeba špatný metr, který způsobuje nekvalitní stavbu, nechť vymění nástroj. To není afektované, ani hloupé. To je pouze praktické.
Kdo to jen řekl, že nové není vždy lepší.
pokud na ministerstvu nezjistí,někde si nevygůglí,co je to strategie a co taktiky,neměli by řešit náročnější věci nežli školní bufety či výchovu ke stravovací gramotnosti
K čemu, prosím, motivuje?
No pokud zedník používá nástroj, třeba špatný metr, který způsobuje nekvalitní stavbu, nechť vymění nástroj. To není afektované, ani hloupé. To je pouze praktické.
Ach jo.
Tak ještě jednou speciálně pro Tajného.
Pokud si někdo myslí, že příčinou pádu stavby je měřidlo a proto "vyřeší" problém tak, že MÍRU ROZBIJE A ZAHODÍ, pak se dočká jediného výsledku. Spadne mu i další stavba.
Jenomže nepoužívat jej VŮBEC, to není ani uvážlivé, ani moudré.
Přeloženo: Pokud zedník nepoužívá ŽÁDNÝ OBJEKTIVNÍ A JEDNOTNÝ metr, který by byl sjednocenou mírou používanou k měření mezi všemi zedníky, stavebními dělníky i projektanty, tak by to nebyl skutečný zedník, ale blbec.
Je jedno, jestli bude měřidlo označeno v centimetrech, nebo palcích.
Je jedno, jestli bude ustaveno na kongresu zedníků a architektů, nebo jej svým rozhodnutím stanoví moudrý panovník.
Důležité je, že bude měřit cihly, trámy i šířku základů všude stejně a objektivně.
Protože jedině pak se můžeme začít bavit o příčinách, když někde stavba stojí nakřivo a jinde rovnou spadne.
To, co ale slyším neustále z "tajného myšlenkového pelechu" je furt dokola:
"spatný metr",
"špatné měření",
"každý potřebuje svůj vlastní metr",
"ten kdo opracovává trámy, je také nejlíp zná a měřit nepotřebuje",
"já svým ostřížím okem hnedle poznám, jestli se tenhle trám hodí na stavbu naší školy",
"metr nezohledňuje, jestli jde o smrkový, či cedrový trám" - (jako by snad někdo od metru chtěl, aby tohle zjišťoval, když to víme odjinud),
"měření třídí trámy jenom podle délky, a v důsledku zabraňuje krátkým a tenkým trámům, aby mohly jednou tvořit trámy krovu střechy a nést její celou hmotnost",
"měření deformuje stavbu",
"měření brání kreativitě",
"měření zabíjí trámy",
"měření je zlo",
atd. atd.
Takže ano.
Pokud je nástroj špatný, nebo nepřesný, má být nahrazen, nebo zdokonalen.
Na vyměřování silnic a domů se kdysi používaly provázky, špalíky a kamínky, pak přišly vodováhy, olovnice a teodolity, dnes používáme laserová měřidla a satelity GPS.
Ale ani na okamžik nás nenapadlo stavět podle nasliněného prstu, nebo se vrátit zpátky k loktům a délce stopy stavebního mistra, nebo délku silnic "odkrokovávat" a individuální/specifické podmínky konkrétní stavby zohledňovat tak, že v některých případech budeme dělat delší a jindy zase kratší kroky.
jde jen o motivační kresbu
Autor kresby to možná myslel dobře, ale ta kresba je prostě hloupá.
Činit z jedné nesmyslné kresby rozsáhlé závěry je hloupé srovnatelně.
Činit rozsáhlé závěry je jistě nesmyslné, stejně jako v jakémkoli jiném případě. Čeho se ale všimnout dá je absence jakési profesní sebekorektury. Každý pseudotvůrce, ovládající Corel, se stává grafikem. Každý, kdo sepíše 30 stran spisovatelem. Nepamatuji si tak častý výskyt jak faktických, tak řemeslných chyb, ať už se bavíme o jakékoli činnosti. Možná bych si troufl tvrdit, že fakt, že nejsou lidi od řemesla, to vlastně potvrzuje. Těžko se buduje pokora k oboru, když absentuje ve vztazích.
Prostě nedostatek koní nahrazujeme odvahou.
pr překrásně napsal:
"To, co ale slyším neustále z "tajného myšlenkového pelechu" je furt dokola:
"spatný metr",
Ano, takto udělán redukuje a snižuje úroveň vzdělávání a vzdělání.
"špatné měření",
Ano, je to upocený zaškrtávací závod s časem, nikoli ověřování vědomostí.
"každý potřebuje svůj vlastní metr",
Každý ho má. Jmenuje se vysvědčení. Zní to povědomě?
"ten kdo opracovává trámy, je také nejlíp zná a měřit nepotřebuje",
Měří také, jmenuje se to dílčí hodnocení a vysvědčení. Říká vám to něco?
"já svým ostřížím okem hnedle poznám, jestli se tenhle trám hodí na stavbu naší školy",
Nikoli já, ale komise složená ze zkušených pedagogů. Některé trámy se profilu školy hodí lépe než jiné. Překvapen?
"metr nezohledňuje, jestli jde o smrkový, či cedrový trám" - (jako by snad někdo od metru chtěl, aby tohle zjišťoval, když to víme odjinud),
Odkud a jak? Smrk a cedr se hodí každý na něco jiného, měřit je dle stejných kritérií je s prominutím pitomost.
"měření třídí trámy jenom podle délky, a v důsledku zabraňuje krátkým a tenkým trámům, aby mohly jednou tvořit trámy krovu střechy a nést její celou hmotnost",
Zde s musíte rozlišovat měření u přijímaček a maturit. Také bychom měli vzít v úvahu, že ty krátké a tenké trámy nezůstávají stejné, nýbrž rostou.
"měření deformuje stavbu",
No, ano. Stejně jako měření minimální velikosti kuřat ke konzumaci, deformuje kuřata hormony.
"měření brání kreativitě",
Ano je obtížné se kreativně biflovat na testy.
"měření zabíjí trámy", ???
"měření je zlo", ???
Ano, takto udělán redukuje a snižuje úroveň vzdělávání a vzdělání.
To už tady bylo a odpověď je pořád stejná. Učitel, který tvrdí, že mu jeden test (konaný celostátně jednou za 4 roky na závěr daného stupně studia) dokáže zabránit v tom, aby naučil žáky to, co je potřebné, že ho nutí učit hůře, že ho omezuje ve vzdělávání, by neměl učit vůbec.
Škodí totiž ten učitel a ne ten test.
Ano, je to upocený zaškrtávací závod s časem, nikoli ověřování vědomostí.
Tvrdíte Vy.
Ale obecně jsem o délce potřebného času v kontextu náročnosti zadání ochoten diskutovat. Proč taky ne.
Jen si myslím, že když část žáků odevzdává test před koncem vymezené doby, tak to je nejspíš "upocený závod s časem" jen pro některé.
A tak tomu bude vždy. Vždycky je někdo připraven lépe a někdo hůře. A někdo na to holt nemá, navzdory přípravě.
"každý potřebuje svůj vlastní metr",
Každý ho má. Jmenuje se vysvědčení. Zní to povědomě?
"ten kdo opracovává trámy, je také nejlíp zná a měřit nepotřebuje",
Měří také, jmenuje se to dílčí hodnocení a vysvědčení. Říká vám to něco?
Jako vtip dobrý.
Ale pokud to bylo myšleno vážně, tak se musím zeptat.
Víte Vy vůbec, k čemu slouží to pravítko se sto čárkama?
Malá nápověda. Co nám říká jednička z českého jazyka ve druhém ročníku?
Nikoli já, ale komise složená ze zkušených pedagogů. Některé trámy se profilu školy hodí lépe než jiné. Překvapen?
Vy mi dáváte. Tolik fórů tak krátce po sobě. :-))
Překvapen? Já? To ani náhodou. Všichni už přece dávno víme, že "tajná objektivita" = "více subjektivity".
Já vím, že je to marné, ale víte Vy aspoň něco malinko třeba o teorii rozhodování?
Odkud a jak? Smrk a cedr se hodí každý na něco jiného, měřit je dle stejných kritérií je s prominutím pitomost.
No, nevím jak Vy, ale já smrkové poleno většinou poznám a trám taky.
Ale poradím Vám, v hobby marketech bývají takové malé etikety nalepené přímo na prknech. Nebo se zkuste podívat na fakturu.
No a když máte pocit, že Vám neprodali smrk, ale cedr, vždycky se můžete ještě zeptat někoho, kdo to pozná.
Třeba Vám taky vysvětlí, že metr je pořád metr. Stejně dlouhý, i když to dřevo je různé.
Zde s musíte rozlišovat měření u přijímaček a maturit. Také bychom měli vzít v úvahu, že ty krátké a tenké trámy nezůstávají stejné, nýbrž rostou.
Trámy už většinou nerostou.
Zapsal jsem jednoho, co chtěl slepit tři latě, když nemohl sehnat trámek.
Ale Vy jste lepší.
"měření deformuje stavbu",
No, ano. Stejně jako měření minimální velikosti kuřat ke konzumaci, deformuje kuřata hormony.
Víte co, já Vám postavím altán. A slibuju, že ho nezdeformuju jediným měřením, když Vy mi slíbíte, že v něm strávíte 24 hodin. Klidně si v tom altánku můžete i ugrilovat hormonama nabušená kuřata.
Možná se tak vyřeší problém nás obou. :-)
Ano je obtížné se kreativně biflovat na testy.
A tenhle člověk má plnou pusu moderních metod výuky.
A přitom se na testy umí leda biflovat...
???
!!! ;-)
P.S.:
Případným novým čtenářům se omlouvám, ale na tohle se fakt seriózně odpovídat nedá.
:)
"trámy nerostou" :)) Zřejmě kolega nepochopil, že se celou dobu bavíme o žácích, nikoli o trámech. No nic. Vaše taktika "já o koze vy o voze a proto jste hlupák" se možná zamlouvá doleželům, což by vám mělo sloužit jako jistý důkaz, že jste to vzal za špatný konec.
Objektivita versus fair play. Myslím, že jako učitelé máme možnost k žákům v klíčových okamžicích jejich vzdělávání přistupovat individuálně. Pokud se jí dobrovolně vzdáme, vzdáváme se zároveň důležité části naší lidské a profesní odpovědnosti. Možná to tak musí být, neboť je to přirozenou částí vývoje české společnosti, byť v jiných zemích tuto fázi již překonali. Pak se ale nedivme, když nás jednou ve třídách-nejen u důležitých testů-nahradí stroje.
Životopis Oldřicha Botlíka aneb od klaunské čepičky, přes prádelní hrnec až po tři ozubená kola, která se netočí.
"Myslím, že jako učitelé máme možnost k žákům v klíčových okamžicích jejich vzdělávání přistupovat individuálně. Pokud se jí dobrovolně vzdáme, vzdáváme se zároveň důležité části naší lidské a profesní odpovědnosti."
Tajnej, hlavně - NE-MY-SLET.
K žákům si přistupujte individuálně klidně v klíčových okamžicích a klidně i v neklíčových. Rozhodně se toho nevzdávaj!!!
Myslel jsem, že tuhle debatu už mohu nechat stranou zájmu, ale když on si Tajný nedá pokoj...
Zřejmě kolega nepochopil, že se celou dobu bavíme o žácích, nikoli o trámech.
Ale Tajný, nějak nám slábnete.
Kolega samozřejmě celou dobu chápe.
Jen se Vám tou ironickou poznámkou pokusil (zjevně zbytečně) naznačit, že pokud se pohybujeme v rámci jednoho přirovnání, není úplně dobré použít úvahu, která v intencích daného přirovnání postrádá smysl. Což jste právě udělal:
Také bychom měli vzít v úvahu, že ty krátké a tenké trámy nezůstávají stejné, nýbrž rostou.
Jo, kdybyste třeba přirovnání pozměnil - třeba, že třídění je jako u mladých stromků při probírce, kdy se rozhoduje, který bude odříznut a který se nechá dorůst, bylo by to případné a navíc by to i působilo dojemně.
Sice by to také byla blbost, ale aspoň by to dávalo větší smysl, nežli "rostoucí trámy".
Holt v tom máte pořád binec.
Nejlíp to charakterizuje tohle:
Myslím, že jako učitelé máme možnost k žákům v klíčových okamžicích jejich vzdělávání přistupovat individuálně. Pokud se jí dobrovolně vzdáme, vzdáváme se zároveň důležité části naší lidské a profesní odpovědnosti.
Protože se bavíme celou dobu o didaktických testech, je doufám zřejmé, že oněmi "klíčovými okamžiky" máte na mysli situace, kdy se DT používají - přijímačky a maturity.
No a v tom je právě podstata Vašeho naprostého zmatení.
Je to přesně naopak.
Po celou dobu výuky máme přistupovat k žákům individuálně, aby oni sami v klíčových okamžicích obstáli co nejlépe v objektivním ověřování jejich znalostí.
A máme se snažit o to, aby toto ověřování bylo co nejvíce objektivní a nikomu nestranilo, nikoho nezvýhodňovalo, ale ani mu nekřivdilo.
To není v rozporu s tím, že můžeme například u ústní maturitní zkoušky při návrhu známky zohlednit třeba povědomí o žákově osobnosti, o tom, že třeba 4 roky poctivě pracoval, nebo to naopak byl lempl. Jsme lidé a hodnotíme lidi.
Ale převažovat v tomto hodnocení musí objektivita a nikoliv subjektivita.
Vy pořád jen opakujete mantru o "komisi složené ze zkušených pedagogů". Jenže si neumíte připustit, že to rozhodně není všude platná realita.
Že i zkoušející mají své stinné stránky a osobní animozity.
A já byl svědkem toho, jak si jeden zkoušející dokázal "vyřídit účty" s celou třídou až u maturity. A viděl jsem, jak zkouší kolegyně, pro kterou to byla první maturita. A jako předseda maturitní komise jsem řešil situaci, kdy se hodnocení zkoušejícího a přísedícího lišilo velice zásadně. Ano, učitelé se v naprosté většině případů chovají jako profesionálové. Ale někdy bohužel ne. A skutečný profesionál s tím musí počítat.
To, že ústní zkouška je komisionální je právě důsledkem snahy o větší objektivitu a nikoliv o "individualizaci" zkoušení.
Naše zodpovědnost není hledat pro žáky různé úlevy a pseudopříčiny, proč něco nemusí, v čem jim ulevit, abychom "zohlednili" jejich "individualitu".
Naše zodpovědnost je poznat převažující typy osobností žáků ve třídě, či typově osobnost jednotlivého žáka, popřípadě pochopit jejich individuální specifika, abychom zvolili ty správné způsoby a metody pro jejich výuku.
Potřebujeme vědět, že žák je dyskalkulik ne proto, abychom mu mohli "ulevit" a dát mu jednodušší úlohy, ale proto, abychom věděli, jak ho vzdělávat, aby zvládl stejné úlohy, jako jeho spolužáci bez hendikepu.
Potřebujeme mít k dispozici portfolium různých metod ne proto, abychom byli "moderní" a "inovativní", ale proto, abychom některé žáky potřebné učivo naučili.
A třeba i tím (opovrhovaným) biflováním a drilem, protože pro dané žáky je to nejefektivnější metoda.
A jindy můžeme použít třeba některou z metod kritického myšlení, nebo co já vím, třeba zážitkové hry, protože v dané třídě je to vůbec možné a a pro probírané učivo vlastně vhodné.
Možná Vám to při samých filipikách proti státní maturitě a rozvíjení hrůzných představ o "testovém stresu" uniklo, ale hlavním cílem výuky je ve skutečnosti vytvořit základy, na kterých bude žák stavět ve svém dalším životě a vzdělávání. Někdy se to stručně označuje jako "připravit pro život".
A to byste normálně fakt nevěřil, ale většině zaměstnavatelů je úplně jedno, z jakého sociálního prostředí pochází zaměstnanec, nebo zda se mu ostatní děti až do 15 let smály kvůli křivým zubům.
"Testový stres" při didaktickém testu, který lze přinejhorším ještě pětkrát zopakovat, je celkem sranda oproti stresu při přijímacím procesu v novém zaměstnání, kdy má uchazeč jen jeden pokus místo získat. Ale i když tohle maturant ještě neví, přesto je většině žáků test mnohem milejší, nežli ústní zkoušení.
I když Vy budete v klíčovém okamžiku při zkoušení k žákovi přistupovat "individuálně", pak ve fabrice mu nikdo nesníží výkonovou normu jen proto, že na druhém stupni základky těžce snášel rozvod rodičů, ani mu kvůli tomu nebude tolerovat gramatické chyby v obchodních dopisech.
A subjektivní ohledy se v tom reálném korporátu sice vyskytují také, ale nikdo Vás nebude dlouhodobě platit za mizerný výkon. Pokud ovšem nejste se šéfem/majitelem ve vztahu příbuzenském, anebo velmi, velmi osobním.
Takže ještě jednou speciálně pro Vás.
V "klíčových okamžicích" máme přistupovat k žákům maximálně objektivně, férově a čestně.
A v údobí mezi těmito "klíčovými okamžiky" bychom naopak měli k nim přistupovat individuálně.
Přesně opačně, nežli to zjevně chápete a děláte Vy.
K těm kolečkům
Jasně, je to jen motivační kresba. Jenže když se to netočí, tak prostě někdo nakreslil nesmysl.
Dovoluji si tipnout, že to byl "kreativec", který celou školní docházku věděl, že fyziku přece nikdy k ničemu nebude potřebovat.
Že nakreslil blbost, by nejspíš vůbec nepochopil, protože skutečnou funkčností čehokoli by se vůbec nezatěžoval. On má ideu!
Představa, že by třeba řekl "Fakt? Nojo, to jsem nevěděl, tak já to předělám." je zcela absurdní.
No a takoví lidé do školství kecají pořád.
A třeba i tím (opovrhovaným) biflováním a drilem, protože pro dané žáky je to nejefektivnější metoda.
Je to tak.
Před týdnem jsem dal dětem samostatnou práci, kdy musely vyhledávat údaje (povolena učebnice, sešit internet) a kombinovat poznatky a přístupy. Klasické rozvíjení tvořivosti.
Většina třídy 1, čtyři holky za 5. Ony prostě potřebují nalinkovanou osnovu, po které by mohly jet...
Logická otázka: A není to nespravedlivý, že dostaly za 5?
Odpověď: Není. Ta kule jim a jejich rodičům (i mně) dává pregnantní informaci, že na tvořivou práci prostě nemají schopnosti. Za nadrcený převody minule dostaly za 1, a to taky není nespravedlivý.
(Nicméně doufám, že je časem trochu vycvičím.)
a kdo je pro ekonomiku montoven potřebnější ? ta tlupa kreativců či skupinka pracantů podle mustru?
přítomným bych chtěl připomenout ře již nemáme česolovenskou -vyspělouuu zemííí s ekonomikó a zemledelstvím jak učili mirečka v zahrádkách,ale jsme dodavatelskou montovací podsubkulturou německé ekonomiky,netřeba žádných vývojářů,konstruktérů,tehnologů ani s tou vědou to netřeba přehánětmděláme jen levnou práci pro někoho jiného,potřebujeme dělníky,pomocné dělníky,skladníky,řidiče,vrátné....
"Po celou dobu výuky máme přistupovat k žákům individuálně, aby oni sami v klíčových okamžicích obstáli co nejlépe v objektivním ověřování jejich znalostí.
A máme se snažit o to, aby toto ověřování bylo co nejvíce objektivní a nikomu nestranilo, nikoho nezvýhodňovalo, ale ani mu nekřivdilo."
Jako proklamace dobrý.
Zbývá vysvětlit deváťákům ze škol kde nemají od začátku školního roku v rámci výuky pravidelné nulté hodiny a extra přípravy na testy, že se jim nekřivdí. Pak zbývá vysvětlit žákům ze škol, kde matematiku učí chemikář a češtinu dějepisář, že nejsou znevýhodňováni. Jo a zbývá vysvětlit dětem ze tříd, kde učitelé nejsou s to zajistit studijní atmosféru, že nemají nevýhodu. Abych nezapomněl, ještě je nutno dovysvětlit, proč je smz šitá na míru gymnazistům, ti ji prý udělají všichni.
Já zapomněl... V "klíčových okamžicích" máme přistupovat k žákům maximálně objektivně, férově a čestně.
Pan Laimes
Já nejsem od toho, abych to odsuzoval. Musím učit ty i ty.
IMHO je třeba, aby ve společnosti byly zastoupeny obě kategorie. Ony také přirozeně zastoupeny jsou. Vzdělávání by jim mělo napovědět, kterým profesním směrem se mají dát.
Např. zdravotní sestra má být hlavně pečlivá a laskavá. Kreativitu nepožaduji, v mnoha případech je u ní dokonce nežádoucí.
Okomentovat