Jana Andrle: Hodnocení žáků-cizinců na ZŠ Curie

V základní škole náměstí Curieových v Praze se vzdělává velké množství žáků se speciálními vzdělávacími potřebami včetně žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ). Škola se vůči všem snaží uplatňovat individuální přístup, jehož stěžejní součástí je hodnocení. Hodnocení žáků na ZŠ Curie je upraveno Školním vzdělávacím programem ZV ŠANce. K hodnocení nejen žáků-cizinců/OMJ je užívána klasifikace v kombinaci se slovním hodnocením.

Hodnocení je v ŠVP definováno následovně: Cílem je poskytnout žákovi (i jeho zákonným zástupcům) zpětnou vazbu, prostřednictvím níž jsou předávány informace o tom, jak danou problematiku žák zvládá, jak dovede zacházet s tím, co se naučil, zda volí efektivní způsoby učení, v čem se zlepšil a v čem ještě chybuje, kde má rezervy. Současně by měl být žák hodnocením motivován k dalšímu učení. Součástí hodnocení by mělo být tedy i povzbuzení a konkrétní návod, jak má žák postupovat, aby přetrvávající nedostatky odstranil.

Průběžné hodnocení

Jelikož žák-cizinec/OMJ češtinu vůbec neovládá nebo v ní má výrazné nedostatky, nelze ho hodnotit známkou a srovnávat se spolužáky ve třídě, pro které je čeština rodným jazykem. Škola v těchto případech raději volí slovní hodnocení, které lépe postihuje individuální pokroky a směřování ke konkrétnímu učebnímu cíli. Slovně se žák hodnotí do chvíle, kdy je to nezbytně nutné, a v co nejkratší možné době se přechází na hodnocení známkou. Průběžné slovní hodnocení se používá až po tři pololetí od žákova nastoupení do školy a schvaluje jej ředitelka školy na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka. Rodič žádá o slovní hodnocení v konkrétním předmětu na doporučení školního speciálního pedagoga. Slovní hodnocení se volí především v předmětu český jazyk, jehož součástí je pro žáky s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka čeština jako druhý jazyk. Podle potřeby se slovní hodnocení využívá i v ostatních naukových předmětech.

Slovní hodnocení poskytuje žákovi a jeho zákonnému zástupci zpětnou vazbu, dokáže jej motivovat a popsat individuální pokroky, které by jen těžko vynikly při klasickém hodnocení známkou a srovnávání s rodilými mluvčími. Tato zpětná vazba je o to důležitější, když žák přichází z odlišné kultury a na české školství se teprve adaptuje.

Hodnocení na vysvědčení

Žák je na vysvědčení hodnocen kombinací známek a slovního hodnocení v těch předmětech, kde ještě nezvládá učivo daného ročníku. Později se přechází na klasifikaci pouze známkami, které mohou být ještě doplněny o slovní hodnocení. Škola se snaží dopomoci žákovi, aby jeho známky byly dobré a nebyl z nich frustrovaný. Pokud žák v konkrétním vyučovacím předmětu neprospívá, může zákonný zástupce žáka požádat o setrvání ve slovním hodnocení. Pokud je tato žádost opodstatněná, ředitelka školy jí zpravidla vyhoví. Za odůvodněné se zpravidla považuje: odlišný mateřský jazyk, odlišné sociokulturní podmínky nebo rozdílné předchozí vzdělání.

Zkušenosti ZŠ Curie se slovním hodnocením jsou pozitivní. Žák prokazatelně vidí svůj pokrok v daném předmětu a nemusí být demotivován špatnými známkami. Na získané kompetence je právoplatně hrdý a snaží se pracovat na méně zvládnutých dovednostech. Jako hlavní riziko slovního hodnocení škola vnímá přechod žáka k běžnému hodnocení známkami. Sbírat jedničky je naprosto přirozená snaha každého žáka a i žáci-cizinci/OMJ se těší, až je budou moci získávat. Nicméně přechod ze slovního hodnocení na známky může být pro některé z nich obtížný právě proto, že zpravidla nebudou dosahovat na vytoužené jedničky ve všech výukových předmětech. Pro tento přestup je vhodné v klasifikaci využít jak známku, tak slovní komentář.


Celý text naleznete zde