Podstatu vlastně již dobře známe. Množství informací, které se všichni snažíme pojmout do svých mozků, vede k zahlcenosti. Zahlcenost spolu s nízkou úrovní informační gramotnosti vyvolává nejistotu v tom, co je pravda (doba postfaktická). Využívají toho obchodníci, kteří se snaží ovlivnit naše rozhodování, jak utratit své peníze. Ale to je jen ta známější, a nejspíše méně škodlivá forma ovlivňování uživatelů sítě. Jsou i daleko sofistikovanější, a tím pádem mnohem nebezpečnější postupy.
 |
| Bořivoj Brdička (youtube.com) |
An Xiao Mina se na věc dívá pohledem novinářů. Je zjevné, že jejich existence je v těchto nových podmínkách velmi obtížná. Za tradiční informační služby nikdo moc platit nechce, a tak jim nezbývá než přehodnotit své postupy a přizpůsobit se současnému dynamickému zasíťovanému světu. Hlavním jejím doporučením je přejít z obranného postoje (spory s korporacemi přebírajícími zadarmo výsledky jejich práce) k novému adaptivnímu přístupu, který bude současný vývoj respektovat. O tom, jak by konkrétně měl vypadat, chce začít diskutovat.
My se ale na věc podíváme spíše z pohledu vzdělavatelů. Musíme studovat proces vedoucí jedince k tomu, že nakonec nedůvěřuje vlastně žádným seriózním zdrojům, jen těm, které odpovídají jeho názorům – a to dokonce i tehdy, ví-li, že zprávy účelově zkreslují. Týká-li se to většího množství lidí, je to stav velmi rizikový, ohrožující celé naše současné demokratické zřízení.
Hlavní příčinou vznikajícího zásadního nedostatku konsensu ve společnosti je nedostatek společných morálních hodnot, které by vedly k jednotnému vnímání očekávaného správného morálního chování. Takto vzniklý dissensus má přímou souvislost s vysokou mírou nedůvěry ve stát a politiku. Přitom tato nedůvěra je přímo úměrná socio-ekonomickému znevýhodnění jedince. Člověk bez hmotných rezerv (nebo dokonce přímo zadlužený) podstupuje mnohem větší riziko, když se ve své důvěře zklame.
Celý text naleznete zde
4 komentářů:
Jediná smysluplná věta je "Volby jsou ovlivňovány dezinformacemi."
To je princip práce všech politiků. Jak jinak vyhrát volby než lhát, lhát a lhát?
Nic překvapivého. Co je to seriozní informace. Vždyť média jsou poplatná názorům majitele. Veřejnoprávní Radě a tedy politikům.
Vždyť dnes se nedá věřit ani vědeckým pracem. Rozhoduje investor - soukromý nebo grant. Často je to o senzačnosti než o vědecké poctivosti. Hlavně publikovat.
Občan si musí vybrat ze záplavy informací. K tomu potřebuje ale hodně znát a vědět, aby se nedal oblnout evidentními nesmysly. Sofistikovaně připravenou dezinformaci neodhalí ani odborník.
No, to máte jako ten, tuším včera, zveřejněný "průzkum OECD" o tom, proč dívky studují mnohem méně přírodní vědy a exaktní obory. Pán přišel na to, že to je tím, že nemají tak vysoké sebehodnocení v těchto oborech a pak také, že je zajímá něco jiného.
No, nedal byste mu pět melounů na výzkum?
Téma článku je zajímavé, byť tedy ty názory nesdílím.
"Hlavní příčinou vznikajícího zásadního nedostatku konsensu ve společnosti je nedostatek společných morálních hodnot, které by vedly k jednotnému vnímání očekávaného správného morálního chování."
Nesouhlasím. Je to naopak. Člověk se rodí s nějakými dispozicemi, zejména pak s dispozicí ke schopnosti vnímat své okolí a vstřebávat informace a korektně je zhodnocovat. Drtivá většina lidí má velmi podobné morální hodnoty, ale způsob vnímání se dělí do několika základních skupin - já jsem si pro sebe zavedl to primitivní dělení na reálné a nominální mozky. Pak se lidé pochopitelně liší i mírou schopnosti zpracovávat informace, chápat dění kolem sebe a řešit problémy. Pro souhrn těchto a obdobných schopností se vžilo obecné označení - intelekt.
A pak samozřejmě existuje nějaká malá skupina lidí, kteří jsou čistí sobci bez empatie a ti se na nic a nikoho neohlíží a morální hodnoty prakticky nemají. Dobré je to, co je dobré pro ně a co oni chtějí. Drtivá většina ale taková není a přesto se dělí na nesmiřitelné tábory, protože si prostě vzájemně nemohou rozumět.
Okomentovat