Učitelé by měli při hodnocení dětí používat moderní metody, které jsou zvlášť pro mladší žáky vhodnější a srozumitelnější než známky, říká Petr Chaluš, předseda organizace Fórum rodičů a autor petice První stupeň základních škol bez známek, pod kterou se od pondělí podepsalo přes tři sta lidí. "Je potřeba vybudovat hlavně u malých dětí pozitivní vztah k učení. Pokud se budou učit nikoliv proto, že z toho mají radost a chtějí se dozvědět něco nového, ale kvůli dobré známce, nevytvoří si přímý vztah k učení," uvedl Chaluš pro deník Aktuálně.
 |
| Petr Chaluš (muni.cz) |
A negativní aspekty známkování zmiňuje i ředitel ZŠ Lázně Bělohrad Jaroslav Jirásko. "Známky se zneužívají ke škatulkování lidí na chytré a ty ostatní, přitom o chytrosti nikdy nebyly. Ztratily také dávno svoji vypovídací hodnotu - všem jde o jedničky, ale od dvojky níž už vlastně nikdo přesně neví, co ta známka znamená," uvedl Jirásko.
Na druhé straně barikády stojí například šéf sněmovního školského výboru Václav Klaus mladší (ODS). "Děti si musí uvědomit, že za dobře vykonanou práci následuje odměna a naopak. Klasické známky navíc mají výhodu, že je používáme dlouho, čili jim rozumí každý rodič nebo prarodič. Některé věci se zkrátka nemají měnit," řekl Aktuálně.cz Klaus.
Celý text naleznete zde
73 komentářů:
Trochu se divím těm "zkrachovalým existencím", že si přejí, aby jejich děti dopadly stejně jako oni, ale kdo chce kam, pomozme mu tam.
Jen bych zrušil dotace, fondy EU, sociální dávky a podporu v nezaměstnanosti, počkal bych tak deset let a ono by se pak ukázalo, jestli si rodiče v reálném světě, který není postaven na vydírání, přejí známkování a ověřování, či nikoliv.
A opakuji, že známka není trest. Známka je zpětná vazba. Jako trest ji vnímají ti, kteří její smysl absolutně nepochopili. Zřejmě kvůli emočnímu přístupu k životu, v němž trestem je všechno to, co mi nedělá dobře, jsou také tam, kde jsou.
A ještě dodatek pro pana Komárka - já netvrdím, že člověk nemá právo státi se "zkrachovalou existencí podle Doležela" a nebýt spokojený. Pokud někdo preferuje nulový stres, sluníčkový život bez překážek a chce dělat jen a výhradně to, co ho baví a kdy ho to baví, tak kdo jsem já, abych mu bránil. Ale:
1) Takový člověk nemá právo na doktorát dle výběru bez ověřování, protože tím by se stal rizikem pro společnost. Obdobně jako nemá nárok znásilnit sousedovic dceru jen proto, že se mu zrovna chce.
2) Takový člověk nemá nárok na to, aby ho živili ti, kteří pochopili, že k životu patří práce, jejímž smyslem v konečném důsledku jest uspokojování potřeb druhých, nikoliv svých vlastních.
Stačí se podívat do diskuse pod tím článkem, aby bylo vidět, která skupina je početnější. Jednoznačně a drtivě převládají zastánci známkování.
Hlava aktivistické ČŠI v tom článku opět straní formativnímu hodnocení:
"Postupně se sice lehce zvyšuje podíl škol, které využívají slovní hodnocení, ale dominantní je stále hodnocení známkou," potvrzuje náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
Podle něj je důležité hlavně poskytovat žákům pravidelně srozumitelnou zpětnou vazbu, ze které pochopí, co jim jde a co naopak ne a co mají dělat pro to, aby se v tom zlepšily. "Z národních i mezinárodních kvalitativních dat jednoznačně vyplývá, že školy, které poskytují žákům pravidelnou a srozumitelnou formativní zpětnou vazbu, dosahují lepších vzdělávacích výsledků," dodává Andrys.
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/maji-deti-dostavat-znamky-odbornici-se-na-tom-neshodnou-skol/r~b3544118260b11e991e8ac1f6b220ee8/
Podle mého názoru se formativní hodnocení se známkami vzájemně nevylučuje. Formativní hodnocení převládá v práci všech dobrých učitelů, i když známkují, a známky jsou jeho potřebnou součástí.
Aktivisticky, proti vůli většiny, rozvrtat školství (viz systém RVP/ŠVP) a pak se ještě proti vůli většiny dožadovat odstranění základních nástrojů kontroly. To je jasná hloupoupost.
J.Týř
Aktivisticky, proti vůli většiny, rozvrtat školství (viz systém RVP/ŠVP) a pak se ještě proti vůli většiny dožadovat odstranění základních nástrojů kontroly. To je jasná hloupost.
podstata tkví v rozdělení školství na státní a soukromé,tímto by se vyřešila spousta probémů
To je naivní, laimesi.
Vy si vážně myslíte, že všichni tihle "aktivisti" se uspokojí tím, že bude existovat možnost umístit děti do soukromé školy a že přestanou klavírovat do školství veřejného, vulgo státního?
Nezmění a nevyřeší se tím vůbec nic.
Poste.restante má pravdu, fanatičtí aktivisté se nikdy nevzdají snahy "pomáhat" veřejnému sektoru. Jde evidentně o ultralevicové chápání světa.
Elektronická petice není dle petičního zákona platná, alespoň to by mohli její organizátoři vědět...
Fórum rodičů je fake spolek manželů Chalušových bez standardních členů s necelou stovkou "příznivců". Měli tu drzost jednat za rodiče i s ministryní Valachovou... Podvádět názvem spolku novináře a média je evidentně snadné.
jestliže bude soukromá sféra aktivisté ztratí své opodstatnění do všeho krafat,bude tu stát a soukromník a aktivisti můžou metat kotrmelce
Proč by měli aktivisté "ztratit opodstatnění do všeho krafat"?
Dokud bude stát platit školy z veřejných prostředků, vždycky tu bude někdo, kdo si bude osobovat právo "mluvit za nějakou skupinu". A nikdo mu v tom nezabrání. Máme demokracii.
Opravdu laimesi, zkuste vysvětlit, jak zabráníte třeba EDUINu, nebo panu Chalušovi, aby nemohl dělat to, co dělá doposud.
Pan ředitel Jirásko sice horuje neustále za slovní hodnocení, ale na jeho škole se známkuje. Co kdyby začal na místě, které může ovlivnit? Tedy u sebe...
v případě soukromé sféry budou mít rodiče možnost volby,stejně tak edu-ini, jestliže máte hrušky i jabka,nemůžete chtít aby se hrušky změnily na jabka,dneska máte jablkohrušku a všichni do toho kafrají jestli má být víc jako jabko nebo jako hruška,prostě stát nastaví pevná a závazná pravidla pro školu státní -státní zájem,a dá volnost školám soukromým-zájmy rodičů
podstatou demokracie jest právo svobodné volby nikoliv právo svobodně kafrat do čeho se mi zachce-to je anarchie a ne demokracie
Já bych nikomu nebránil. EDUin funguje naprosto spolehlivě jako odpuzovač. Když se na to běžný rodič podívá, tak si poklepe na čelo a pochopí, co všechno je možné. A také pochopí, že normální, dvousetletou evolucí vyvinutý stav není automatický, že existují osoby, které se jej snaží za každou cenu rozvrátit. Čili, EDUin má stabilizační funkci. Však také za dobu jeho existence nám svojí antičinností zajistil státní maturity, přijímačky na SŠ a doufám, že se ještě pochlapí a zajistí i cut-off score a osnovy.
Nezlobte se laimesi, ale máte v tom chaos.
Anarchie je, když si myslím, že mohu UDĚLAT, CO CHCI.
Podstatou demokracie JE TAKÉ KAFRAT do čeho chci.
Proto máme parlament, kde se v podstatě jenom kafrá do něčeho. A výsledkem toho kafrání jsou zákony, které říkají, co se smí a co nesmí.
Podstatou demokracie není JEN právo svobodné volby, ale také rovný podíl na správě věcí veřejných a tvorbě pravidel - zákonů. Realizovaný přímo, či nepřímo.
Podstatou demokracie tedy není jen možnost vybrat si svobodně z možností, které někdo (kdo asi?) předloží jako varianty, ale také spolupodílet se na tvorbě oněch variant a jejich vlastností.
Nemůžete říci: "Zvol si ODS, nebo ČSSD, nebo KSČM. Vyber si a nekafrej."
Ale musíte nechat lidem možnost vytvořit si vlastní stranu.
A programem té strany může být také třeba zavést do škol jógu, nebo učení Konfucia.
Ale i kdyby jste snad měl pravdu, jak chcete zakázat EDUINu, aby třeba prosazoval slovní hodnocení místo známek?
Vy si vážně myslíte, že když řeknete Kartousovi: "Kafrej si do soukromých škol a státní jsou se známkami a basta," tak že Vás poslechne a nechá toho?
To byste jej musel leda zavřít.
Nezlobte se, ale tohle je jen Vaše zbožné přání, ale nikoliv reálné řešení. Takhle to prostě nefunguje a fungovat nebude.
prosazovat mohou tak, že si založí tu stranu jak říkáte,zvítězí ve volbách a nařídí slovní hodnocení,to je princip naší zastupitelské demokracie,mohou sice planě kafrat,když prohrají,ale není jim to do příštích voleb nic platné....
to k čemu vy směřujete jest systém přímé demokracie,jsem pro,všemi deseti,viděl jsem to ve švajcu,jenom vás upozorńuji, že tam si tyto občanské aktivity ani nevrznou a neexistuje že by blokovalo stavbu dálnice,tam spravije zemi=vládne nezávislý úřednický aparát podle ústavy a občané,spolky,strany se mohou na vládě podílet přes přímé referendum,např chci mostek přes potok,seberu 20 000 podpisů, předám na příslušný úřad,který prozkoumá,že to není v rozporu se zákony a zformuluje otázku do referenda a zpracuje administrativně variantu ano i ne....pak je referendum,otázka "souhlasíte s výstavbou lávky tam a tam a zvýšením obecních daní o 1000franků?"
Jo, jasně, dítě nechápe, co je to jednička.
A země je placatá, děti nosí čáp a Windows10 je povedený operační systém.
Výhody a nevýhody přímé demokracie jsou vcelku popsané a docela známé.
Osobně jsem pro posílení prvků přímé demokracie, ale já jsem spíše levičák, takže je to logické. Ale obzvláště v "postfaktické době" a "internetové demokracie" si uvědomuji i rizika.
Mně šlo ale spíš o to, že dost dobře nejde někomu "zavřít ústa" jen samotnou změnou organizace škol.
Samozřejmě bylo by fajn, kdyby se EDUIN a spol. dostali do pozice "psů, kteří štěkají, ale karavana jde dál". Zatím je to spíš tak, že vedoucí velbloud se až příliš snadno nechá doštěkat ke změně směru. A to mi vadí.
Laimes:
Soukromé školy existují už dlouho. Co jsem si všiml, tak po celou tu dobu kafrají krasoduchové do veřejných škol víc a víc.
Celkem logicky je hlavním cílem aktivistů veřejné školství, protože vlastník školy soukromé je může snadno vypakovat.
PR:
To je obecnější otázka - kontrola veřejných institucí se přesouvá od volených orgánů k nevoleným aktivistickým skupinám. Většina je odstíněna od rozhodování. Pro školství to platí také.
u nás jsou všechny školy státní a rodiče si logicky v nich vynucují alternativy,stát by měl provést optimalizaci dle regionu (kolem práglu aby učili na tři směny a na vých moravě jsou na 30% stavech kapacity), nadbytečných škol se zbavit a na bídnout je soukromým subjektům do kterých je nutno zahrnout i obce,podporovat daňovými úlevami ale nikolik finančně,to že je škola soukromá ještě neznamená, že musí automaticky vybírat školné
moderní metody, které jsou zvlášť pro mladší žáky vhodnější a srozumitelnější než známky -- Mohou Chaluš, Kašparová nebo Jirásko naznačit, jak měřili to "srozumitelnější" ? ////
Laimes
Co myslíte tvrzením u nás jsou všechny školy státní?
Redukce nadbytečných škol je samozřejmě O. K., i když je třeba zachovat geografickou dostupnost základního vzdělávání.
všechny, i ty "soukromé" ,dostávají peníze ze státní kasy,
jestli mám údolí 30 km a v něm 5 zš naplněmé na 60-30-30-50-40% mohu klidně 2 z nich zrušit, v drukém údolí 4 zš a 5 prvněstupňových-ty mohu zrušit všechny,jsou na 150 žáků a je jich tam 30
Nemyslím, že jsme ve sporu. Šlo mi o to, aby např. na I. stupeň děti nejezdily 30 km.
Ad E. Kocourek (19:56)
Mělo by se rozšířit tzv. formativní hodnocení, které nezařazuje žáka podle dosažené úrovně znalosti - dovednosti do nějaké úrovně (1 až 5), nýbrž popisuje proces učení formou zprávy o učebním vývoji. To je vlastně komentář, který ke klasifikaci poskytuje vyučující rodičům při nějaké konzultaci (u toho by měl ovšem být i samotný žák - o něm se hovoří).
Stručné slovní hodnocení nahradí známku na vysvědčení. Důležité informace na několika řádcích jsou mnohem víc, než pouhá cifra.
Začít se dá na prvním stupni. Osvícené učitelské sbory se na tom už dohodly.
Prosil bych bez konotací.
Jiné osvícené učitelské sbory se totiž dohodly, že ponechají známkování.
Ve skutečnosti stupeň osvícenosti se vztahem ke známkování nijak nesouvisí.
Stručné slovní hodnocení právě známku nenahradí, protože jej nelze jednoznačně uspořádat. Poskytne jiné informace, ale tato vlastnost mu chybí. O tom, jak se neschopnost a hloupost okecává a jak se je aktivisté snaží vymazat ze světa tím, že je prohlásí za neexistující, už víme. Ve světle tohoto jest slovní hodnocení spíše vychýlený popis, který neposkytuje standardizovanou informaci. Čili to osvícení bylo zřejmě nějakým jaderným odpadem, či co.
Jak píše kolega Doležel, zásadní námitkou proti slovnímu hodnocení je možnost okecávání. Utkvěl mi někdejší obdivný článek tuším z Lidovek a hodnocení "Jsi sluníčko třídy, tak si nic nedělej z toho, že ti písmenka občas ujíždějí." Informační hodnota takového slintu je nulová - písmenka ujíždějí všem a "sluníčko třídy" s dovednostmi v češtině opravdu nesouvisí. Případně jiné vzorové žvásty typu "O kus jsi pokročil, ale hodně práce tě ještě čeká"... Ctrl+C, Ctrl+V všem žákům školy i učitelskému sboru, bezobsažná fráze.
Pokud se rodič chce něco slovně dozvcědět, nechť se setkáá s vyučujícím. Dostane mnohem víc informací, než při zdvořilém písemném přešlapování. Jo, vím, zajít do školy je MOC PRÁCE.
Mělo by se rozšířit tzv. formativní hodnocení...
Stručné slovní hodnocení nahradí známku na vysvědčení...
Tohle napsal v diskusi výše vzdělávací aktivista pan Václavík.
Nikdo nikomu (žádné škole ani žádnému učiteli) nebrání rozšiřovat formativní slovní hodnocení. Třeba i jako přílohu vysvědčení, které obsahuje výkonovou KLASIFIKACI. Výkonovou klasifikaci žáků není z mnoha hledisek žádoucí (účelné a efektivní) slovním hodnocením nahrazovat.
po roce 89 jsme si systémovost popletli s totalitou, a tak jsme ji zrušili,vše bylo najednou kůl,frý a hépy, kapotál nakopené za totality tento sladký požitek umožňoval,poté jsme naskořili na virtuální globalistickou dluhovou vlnu,ta se již v usa a británii střetla s tvrdou realitou (trump,brexit) a i u nás brzy zjistíme,že po sluníčkovém dávkovém poblouznění jsme opět v industruální výkonostní realitě,i školství se znovu zaměří na výkon,ovšem ve srovnání s před 89 na výkon omezený,omezí se suma vědomostí ale přitvrdí se forma dovedností,neboli netřeba se biflovat 100 dat ale pouze 50 ale nebude se učit jeden způsob, jak je propojit ale tři a tyto tři dovednosti se budou biflovat doblba
Ad tyrjir 13:57:
Plně s Vámi souhlasím, dnes už nikdo nikomu nebrání rozšiřovat formativní slovní hodnocení. Ale nebylo snadné to prosadit. Vývoj jde dál a vyučujících používajících slovní hodnocení přibývá.
Á propós - když už se tady lidé všelijak označují tak si myslím, že je mnohem lepší být vzdělávací aktivista než diskusní žvanda.
"Pokud se rodič chce něco slovně dozvcědět, nechť se setkáá s vyučujícím. Dostane mnohem víc informací, než při zdvořilém písemném přešlapování. Jo, vím, zajít do školy je MOC PRÁCE"
Ano, některým vyhovuje přešlapující rodič s čepicí v ruce před sborovnou, čekající na laskavé svolení k promluvení od zaneprázdněných učitelů jednotlivých předmětů.
Každý může napsat hodnocení ve stylu, tohle mu jde, tohle mu jde hůř a tohle vůbec a jestli chce aby to šlo lépe, musí udělat tohle a tohle. Jo, vím, tohle napsat je MOC PRÁCE.
Ano, některým vyhovuje přešlapující rodič s čepicí v ruce před sborovnou,
-koukáte hodně na prvorepublikové filmy,že
Každý může napsat hodnocení ve stylu, tohle mu jde, tohle mu jde hůř
a proč by to učitel dělal,známka 1 hovoří jasně stejně jako 5
sytém bakalář poskytuje dostatečně jasná klasifikační přehled
-učitel by vůbec neměl s rodiči co řešit od toho jsou výchovní poradci
některým vyhovuje přešlapující rodič s čepicí v ruce před sborovnou, čekající na laskavé svolení k promluvení od zaneprázdněných učitelů jednotlivých předmětů
Pane Tajný, ne všude to vypadá jako u vás ve škole. Ale chápu, nic jiného neznáte... takhle si to pamatujete (už je to dlouho, že?) nebo představujete :)
„…zásadní námitkou proti slovnímu hodnocení je možnost okecávání…“ (Petr Portwyn 4. února 8:14)
Slovní hodnocení (písemné) může být nicneříkající – často takové bývá, ale i velice rizikové, právě když se do něj začnou míchat povahové vlastnosti dítěte – může ho pěkně „onálepkovat“. A to velice subjektivním okem hodnotitele. Máte to pěkně černé na bílém, a co s tím? Reklamovat? Děti jsou na taková hodnocení navíc velice citlivé; koneckonců nejen děti. To pak zlaté cifry, že? Jenže to je problém různých aktivistů – nevidí ani za nejbližší roh, jsou plně zaneprázdněni stavěním barikád. Nedovedou zhodnotit klady i zápory každého systému.
Slovní hodnocení (ústně) probíhalo vždy, bylo nedílnou součástí práce kvalitních učitelů. (Osobně si některá slovní hodnocení mých učitelů ze ZŠ pamatuji dodnes.)
Formativní hodnocení – možná by se měli ti, co horují pro jeho oficiální zavedení na školách, zajímat o to, jaké je s ním ve výsledku papírování, jak je časově náročné pro učitele a jak na něj děti většinově srdečně kašlou. Pokud vím, zajímá ale docela rodiče, co na děti tak trochu kašlou.
Pan Portwyn, jak to vypadá u vás? Rušně, zřejmě. Když si představím, jak rodiče všech žáků, které učím, chodí do školy, aby se poptali, co vlastně ta dvojka znamená... Vychází to na cca 30 hodin při 15 minutách na jednoho rodiče.
Známka je skvělá, zejména pak, pokud "umožňuje vše jednoznačně uspořádat". Ještě kdyby to měřítko k tomu jednoznačnému uspořádání bylo jednoznačně jednoznačné. Kdysi se psávalo na konci devítky tzv výstupní hodnocení. Moc práce. Je potřeba mít nadhled.
Pane Tajný,
existuje věc zvaná "telefon" a jiná věc zvaná "Internet". Absolutně není problém si domluvit schůzku, a nevím o nikom ze svých kolegů, kdo by ji odmítl.
Dozvíte se daleko víc, než pod časovým tlakem na "rodičáku". Pravda, chce to vzpomenout si na existenci školy i jindy, než jednou za půl roku, když "je termín".
Pokud má mít slovní hodnocení vypovídající hodnotu, musíte vědět, kdo ho píše, musíte učitele osobně znát. Tohle zjistíte buď dlouhou korespondencí, nebo poměrně rychle osobním setkáním.
Známka z počtů jistě nic nevypovídá o tom, že žák je "sluníčko třídy", nebo jak to kdysi v tom vzoru psali, ale hodnotí dosaženou celkovou úroveň dovedností a přístupu poměrně jasně srozumitelným způsobem. Chápu, že někomu ta jasnost a srozumitelnost strašně, ale fakt strašně vadí.
Zrovna výstupní hodnocení je klasický příklad plýtání časem. Škola, na kterou se hlásilo nejvíc mých žáků v těch dobách, vyhlásila veřejně, že VH nebude vůbec číst. Jinými slovy, každý rok jsem zbytečně psal minimálně 15 (ale možná taky skoro 30, protože kdoví, jestli to četly ostatní školy) dvoustránkových slintů. Odfláknout to nemůžete kvůli případné kontrole, takže naprosto zbytečně vynaložíte několik hodin práce, jen aby si nějaký komsomolec udělal čárku, že je moderní.
Paní Brandtnerová,
jak píšu panu Tajnému, i já si myslím, že normálně pracující učitelé prováděli slovní hodnocení vždy. Ovšem, jak naznačujete, chce to taky spolupráci druhé strany - totiž rodiče, který se o své dítě zajímá. Ten má obvykle od učitelů (a o učitelích) tolik informací, že nějaká A4 na konec pololetí by byl jen legračním doplňkem.
O psaní výstupního hodnocení, na které příjemce veřejně kašlal, také píšu panu Tajnému. Klasický příklad zahozené práce.
Díky za Váš první odstavec, je to docela podstatný postřeh.
Pravda, slovní hodnocení předpokládá, že učitel ví co dělá a proč a chce to dělat, ne že ho vedení nutí. Když to neví a nechce, pak ani známka nepomůže, ale je lepší než nic.
Nešlo o vedení školy, ale o nařízení MŠMT:
"V souladu s § 51 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., vydá škola žákovi v posledním roce plnění povinné školní docházky výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44 školského zákona. Kromě toho vydá škola v 5. a 7. ročníku základního vzdělávání výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole."
Kdo učí delší dobu, tak to pamatuje.
Nejde o to, zda "učitel chce".
Podstatné je, že příjemce řekne "my to nebudeme číst". Tím se práce stává zbytečnou nezávisle na vůli a schopnostech učitele.
Hlavně aby to bylo snadné. Známka je snadná. Dát někomu test a vyhodnotit ho počítačem je snadné. Mnoho věcí ve školství se dělá tak, aby to bylo snadné a rychlé a levné. Vesele si známkujte dál, nač měnit zaběhnutý řád. Já si budu psát slovní hodnocení na rodiče mých žáků je budou číst, protože informace v nich obsažené považují za užitečné.
Pane Tajný, popsal jsem Vám konkrétní situaci, kterou každý učitel pamatuje.
Vy místo věcné reakce vykřikujete hesla.
Pokud má mít diskuze smysl, tak argumentujte.
Pane Portwyne, nerozumím tak zcela, co po mně chcete. Chcete mne přesvědčit, že známky jsou objektivní a dobré a zcela stačí rodičům jako zpětná vazba o prospěchu jejich dítěte? Já si to nemyslím, už jen proto ne, že známka nevypovídá o tom, co lze pro zlepšení hodnocení udělat. Chcete aby rodiče učitele po každém hodnocení pronásledovali po škole, emaily, esemeskami, aby se dověděli co a jak?
Já si myslím, že dobře napsané slovní hodnocení z každého předmětu na každém vysvědčení, poskytne rodiči ucelený obrázek o dovednostech a nedostatcích jejich dítěte, něco jako komplexní studijní a do jisté míry i osobnostní profil.
Argumentujete krajnostmi v podobě nesmyslných slovních hodnocení, což však není chybou tohoto způsobu hodnocení, nýbrž poměrně hloupých individuálních selhání. Stejně by šlo najít podobně hloupé příklady známkového hodnocení. Prostě je to více neplacené práce. A ta nevoní nikdy.
Pane Tajný,
máte pravdu, nerozumíte.
Nikdy jsem netvrdil, že známkování stačí a nic víc není potřeba. Jasně jsem řekl, že rozhovor učitele a rodiče je potřebný. Vy to odmítáte přijmout a vykřikujete něco o čepicích. Trváte výhradně na písemné formě. Co Vám vadí na osobním setkání rodiče s učitelem?
Vy chcete psát slovní hodnocení i místo dílčích známek?
Pane Tajný, učitel (opravdový, ne tajný) těch hodnocení dává desítky týdně - pětiminutovky, velké testy, střední testy... Dovedete si představit, že byste psal třeba 30 slovních hodnocení každý den? Kdybyste každé psal 10 minut... (vy jste alternativní, takže: 10x30 = 300, a 300 minut je 5 hodin)... a to by Vám sežralo JENOM to psaní hodnocení. Kolik času by Vám zbylo na učení, výuku, opravování, třídnictví, porady, dozory?
Ad to VH: nic Vám nebránilo napsat "jo, máte pravdu, tohle byla zbytečná práce". Fakt to nešlo? Místo těch nesmyslů o "vyhodnocení počítačem"?
Já si opravdu myslím, že neučíte, a pokud ano, tak na těžce alternativní škole. Jinak byste aspoň vzdáleně tušil, jak to na školách chodí. Hlavně že máte spoustu řečí o tom, jak se učitelům nechce pracovat...
Pane Portwyn, pokuste se číst s porozuměním. Napsal jsem, "Já si myslím, že dobře napsané slovní hodnocení z každého předmětu na každém vysvědčení"....
Víte co je a kolikrát ročně se rozdává vysvědčení?
S rodiči se setkávám a mluvím pravidelně. Navzdory tomu se domnívám, že známka nestačí. Mimo jiné to podporuje učení kvůli známkám, nikoli kvůli učení. Pokud skutečně učíte?? na nějaké opravdové škole, víte jaký je rozdíl.
Takže ještě jednou, speciálně pro vás. Dobře napsané slovní hodnocení poskytuje rodičům mnohem širší zpětnou vazbu, než známka. Vím to z dlouholeté zkušenosti učitele i rodiče. Rodiče nebudou pronásledovat po škole, nebo psát desítky meilů učitelům jednotlivých předmětů, aby z nich vydolovali vysvětlení známky. Mají svůj život, práci, domácnost a tak. Nic koneckonců nebrání tomu, aby učitel použil na vysvědčení obojí.
Víte, mně je jedno jak hodnotíte u vás na VG a zda vůbec. Tato diskuse je o známkách a toto je můj názor. Nemusíte s ním souhlasit, ale poměrně primitivní dohady o tom kde učím atd, vypovídají spíše o vás.
Pane Tajný,
napsal jste doslova toto: Chcete aby rodiče učitele po každém hodnocení pronásledovali po škole, emaily, esemeskami, aby se dověděli co a jak?
Napsal jste "po každém hodnocení", tak prosím netvrďte o komentář dál, že šlo jen o vysvědčení.
Ale já se nedohaduji o tom, kde učíte. Od toho jste přece tajný ;o) Jen jsem zaznamenal, že ani po dlouholeté zkušenosti netušíte věci z práce učitele, které jsou každému z praxe notoricky známé.
Pokud se rodiče nezajímají, tak je úplně jedno, zda se jim napíše známka nebo slovní hodnocení - nicméně učitel je povinen ohodnotit žáky podle nějakých podkladů. Ty bývají vymezeny ve školním řádu. Školní řád bývá veřejně dostupný.
Popravdě je mi taky jedno, jak která škola hodnotí - to je v kompetenci té školy. To, proti čemu vystupuju, je křižácký zápal zvěstovatelů, kteří se snaží slovní hodnocení prosadit jako povinné, i když je to mnohdy snůška neurčitých blábolů - byť ty neurčité bláboly byly našimi médii dávány za vzor.
Myslím, že prakticky každý učitel používá kombinaci slovního a číselného hodnocení. Že zrovna Vy trváte výhradně na písemném výstupu slovního hodnocení je Váš názor, ale nic víc, než názor. Jiní lidé třeba mají názory jiné.
Už jsme tu jednou měli výstupní hodnocení.
Skončilo to nebetyčným formalismem.
Pokud si někdo myslí, že když vnutí učitelům povinnost plodit další papíry navíc k těm, které musí plodit už teď, že to tentokrát určitě skončí jinak, tak by si měl dát studenou sprchu.
Každý rodič, který se o pokrocích a problémech svého potomka chce něco dozvědět, dozví se i teď.
A těm, komu jsou úplně ukradené už teď známky, bude slovní hodnocení ukradené tím víc.
Jediné, co tak vznikne, bude naštvaný kantor, který bude sepisovat bláboly pro rodiče, kteří o ně nestojí.
Dixit.
"Každý rodič, který se o pokrocích a problémech svého potomka chce něco dozvědět, dozví se i teď."
Ne každý rodič je ochoten nahánět po školních chodbách učitele jednotlivých předmětů. Ono, co si budeme povídat, rodiče nechtějí působit jako problémoví tím, že okrádají učitele o čas a mnozí jednoduše nemají učitele v lásce apriori, tudíž osobní setkání, pokud nehoří, nevyhledávají.
Napsal sem: Nic koneckonců nebrání tomu, aby učitel použil na vysvědčení obojí.
Tudíž evidentně netrvám výhradně na písemném výstupu slovního hodnocení. Myslím, že to ze zákona ani není všude možné.
Co se týká nedorozumění ohledem slovního hodnocení po každé prověrce, je to jen nedorozumění. Měl jsem na mysli hodnocení pololetní a závěrečné.
Které notorické zkutečnosti z práce učitele netuším, netuším. Třeba nic netuším o notoricky známých zkutečnostech z praxe učitele na VG. Nechybí mi.
Ne každý rodič je ochoten nahánět po školních chodbách učitele jednotlivých předmětů.
Už Vám to jednou napsal kolega. Existují telefony, maily, skype/hangout/messenger, některé školní informační systémy umožňují komunikaci přímo jako svou integrální součást, ... - Osobní kontakt není nutný, pokud o něj rodič nestojí.
Nikdo nemusí nikoho honit po chodbách. - Existují třídní schůzky, individuální konzultace, téměř na všech školách mají učitelé za povinnost vyčlenit si čas právě na konzultace, dají se domluvit osobní setkání mimo běžné termíny, on-line komunikace, ... Za účelem domluvy termínu lze použít telefony, maily, skype/hangout/messenger,...
Napsal sem: Nic koneckonců nebrání tomu, aby učitel použil na vysvědčení obojí.
Tudíž evidentně netrvám výhradně na písemném výstupu slovního hodnocení.
Překlad:
Chcete, aby učitelé psali slovní hodnocení, nebo známky PLUS slovní hodnocení.
Je od Vás hezké, že dáváte učitelům možnost "výběru".
BTW:
Jste úžasně nekonzistentní.
Na jedné straně se čílíte, že někdo zavedl státní maturity JENOM kvůli "několika" středním školám, kde se podvádělo
a na druhé straně chcete vnutit slovní hodnocení všem učitelům na všech školách jenom kvůli tomu, že některým rodičům se nechce s učiteli komunikovat přímo o známkách svého dítěte.
Fakt dobrý.
poste.restante
Díky. Já už nemám sílu to opakovat.
Jinak pokud rodič "nemá učitele v lásce" a tím pádem s ním odmítá komunikovat, tak nebude číst ani to slovní hodnocení od učitele, jehož úsudek pro něj patrně nemá žádnou cenu.
Milý pane, nechci ani nemohu všem učitelům něco vnucovat. Mohu pouze napsat svůj názor na to či ono. Výše zmíněn je pouze můj názor na známkování. Nic víc nic míň. Na vnucování něčeho všem jsou tu jinačí páni.
"Jinak pokud rodič "nemá učitele v lásce" a tím pádem s ním odmítá komunikovat, tak nebude číst ani to slovní hodnocení od učitele, jehož úsudek pro něj patrně nemá žádnou cenu."
To je hodně odvážný oslí můstek. Překvapivý, řekl bych, od zkušeného učitele, jemuž není nutno vysvětlovat denní skutečnosti učitelského života. Zajisté jste si během své kariéry povšiml rodičů, kteří zažívají vcelku evidentní pocity diskomfortu na třídních schůzkách, nebo při osobních setkáních s učiteli. Nebo třeba ne.
Toto značným dílem pramení z jejich vlastních školních zkušeností z dětství. Což nikterak neznamená, že se o hodnocení svých dětí nezajímají. Jen pro zajímavost, kolikpak rodičů vás kontaktuje osobně, nebo virtuálně či kouřovými signály, ohledem dovysvětlení pololetního hodnocení "chvalitebný"?
Zajisté jste si během své kariéry povšiml rodičů, kteří zažívají vcelku evidentní pocity diskomfortu na třídních schůzkách, nebo při osobních setkáních s učiteli. ... atd.
Víte, dokážu jakž takž strávit, když se rozepisujete o testových stresech u žáků.
Sice si pořád myslím, že úkolem učitele je žáka na ověřování jeho znalostí připravit, ale budiž. Chápu Vaši snahu, byť s ní nesouhlasím.
Méně už dokážu pochopit, že sice uznáváte "testový stres", ale už Vám jaksi nevadí "stres z ústního zkoušení". Přičemž moje zkušenost je taková, že když dám žákům na výběr, zda chtějí raději psát, nebo mluvit, vybere si mluvení tak jeden z padesáti, možná ještě méně.
Ale pořád dokážu tuto Vaši argumentaci pochopit, protože se snažíte "pomáhat" žákům.
Podle mne sice nesprávným až špatným způsobem, ale beru to.
Ale, a opravte mne, jestli se pletu.
Nejsou snad rodiče žáků dospělí?
Kdo má mít v první řadě mít zájem o dítě - učitel, nebo rodič?
Starají se snad oni o "diskomfort" učitelů?
A nejde snad diskomfort rodičů snížit až odstranit také přístupem učitele?
Není snad "diskomfort" rodičů primárně způsoben spíše tím, že případné žákovy neúspěchy, nebo dokonce kázeňské problémy chápou jako svoje vlastní selhání? A leckdy bohužel i oprávněně.
Jen pro zajímavost, kolikpak rodičů vás kontaktuje ... ohledem dovysvětlení pololetního hodnocení "chvalitebný"?
Rodiče jedničkářů? :-)
Ne teď vážně, a proč by měli rodiče kontaktovat učitele kvůli dvojce?
Copak to není jen o jeden stupeň horší, nežli výborný?
Proč by měli řešit problémy tam, kde nejsou?
"Nejsou snad rodiče žáků dospělí?"
Jsou. I dospělí trpí traumaty.
"Kdo má mít v první řadě mít zájem o dítě - učitel, nebo rodič?"
Oba dva, Rodič z kapacity rodiče a učitel z kapacity učitele.
"Starají se snad oni o "diskomfort" učitelů?"
Jak kteří. Staráte se snad vy o diskomfort lékaře, když vám provádí rektální vyšetření?
"A nejde snad diskomfort rodičů snížit až odstranit také přístupem učitele?"
Jde, dokonce velmi dobře. Jeden si nejprve musí uvědomit, že to je, co to je a proč to je.
"Není snad "diskomfort" rodičů primárně způsoben spíše tím, že případné žákovy neúspěchy, nebo dokonce kázeňské problémy chápou jako svoje vlastní selhání? A leckdy bohužel i oprávněně."
Ano, leckdy je. Nikoli však primárně. Podívejte, na toto téma byly napsány knihy. Já některé četl. Měl jsem na počátku své přechodné učitelské kariéry poněkud drsný start, jak z pozice učitele ve vztahu k rodičům, tak z pozice rodiče ve vztahu k učitelům mých dětí. Tak jsem se pokusil v tomto směru důkladně dovzdělat, jelikož vám o tom na univerzitě mnoho neřeknou.
Výše jsem reagoval na evidentně mylné vyjádření pana Portwyna:"Jinak pokud rodič "nemá učitele v lásce" a tím pádem s ním odmítá komunikovat, tak nebude číst ani to slovní hodnocení od učitele, jehož úsudek pro něj patrně nemá žádnou cenu."
"Proč by mne měli kontaktovat rodiče kvůli dvojce?" Aby věděli, zda a co mohou udělat spolu se svým děckem proto, aby předmět zvládalo výborně. Pokud je to zajímá a nebojí se vás otravovat. Mně nemusí, jelikož jsem jim to napsal do slovního hodnocení.
K zbytku vašeho příspěvku. Testová úzkost není můj výmysl. Je snadno dohledatelná v odborné literatuře. Nejsem proti písemnému zkoušení en bloc, naopak, velice bych na mé škole uvítal delší slohový útvar, kde by se žáci mohli opravdu projevit a/nebo dobře udělaný test, ve kterém by byl dostatek času na vyřešení úloh. Ovšem jsem zcela určitě proti osudovému zkoušení formou DT, protože tento svým formátem testovou úzkost téměř cíleně vyvolává.
Vezmu to odzadu.
Testová úzkost Vás sice trápí neustále, ale zmínce o úzkosti z ústního zkoušení jste se jako vždy vyhnul. Průhledné.
V obecné rovině souhlasím, že žáci mají mít času na vypracování testů dostatek.
Problém ale je, kolik to má být. Někomu by nestačil ani trojnásobek určeného času. Pokud ale mají být výsledky objektivní, musí být čas stejný a tudíž pro někoho nedostatečný a vyvolávající stres. (Nebavím se teď o navýšení pro PUP, to je jiná debata.)
Pokud se dvojky na vysvědčení týče, už jsem odpověděl, i když vtipem. Pokud rodiče jedničkáře cítí potřebu vědět, jak se má dítko vrátit na výbornou úroveň, mohou se zeptat všemi možnými způsoby už teď. A ostatní to zřejmě považují za hodnocení, které jim stačí. Já u svých dětí také nikdy neřešil dvojku z výtvarné výchovy, nebo zeměpisu.
Pořád Vám uniká to hlavní. Chcete vnucovat většině rodičů informace, o která vlastně ani nestojí a za tím účelem otravovat své kolegy zbytečnou činností v už tak administrativou přebujelém školství.
Zajímalo by mne, co tak vlastně rodičům píšete, když je to tak důležité.
V ostatních bodech máme jasno, takže se zdržím jen u diskomfortu rodičů.
Ne, ani mne nezajímá diskomfort lékaře při endoskopickém vyšetření, nebo u chirurga, který nesnáší krev. Beru to tak, že je to součástí jeho práce, kterou si sám zvolil. Za sebe se pouze snažím nebýt zdrojem zbytečných konfliktů a usnadňovat, nikoliv znepříjemňovat jim práci. Je to elementární lidská slušnost. A totéž očekávám i od rodičů.
Nemyslím si, že je mou povinností zkoumat, zda rodič nechodí na rodičovské schůzky a ani mimo ně se o své dítě nezajímá proto, že má nepříjemné vzpomínky z dětství, nemá čas, nebo je asociál a děti jsou mu lhostejné. Stejně jako se zubař nestará o to, proč někdo nechodí na pravidelné preventivní prohlídky, jelikož má strach z vrtačky. Pacient je dospělý a důsledky svých činů zná, nebo má znát. Jeho svobodná vůle.
Mým primárním zájmem je bezpečné a podnětné prostředí pro žáky a vadí mi tím pádem všechno, co mi brání ho vytvářet.
Shrnu to.
Nemám nejmenší problém s tím, pokud slovní hodnocení používají učitelé ze své vůle, nebo pokud se tak rozhodne škola sama.
Vy sice "nevnucujete", ale vyvíjíte nemalou snahu, jejímž jediným výsledkem může být, že mocensky a shora (což Vám jinak strašně vadí) přinutíme všechny učitele k činnosti, která je většinově zbytečná, zvrhne se ve formalismus, jak už víme, téměř nikdo z rodičů ji nepožaduje a část z nich o ni ani nestojí a to jen proto, protože někteří rodiče nechtějí chodit do školy, ani učiteli zavolat, či napsat mail.
Pane Tajný,
když někdo "nemá v lásce učitele", tak je obvykle považuje za hlupáky. Pokud Vás zajímá hodnocení od hlupáků, prosím... mne ne. Jistě, pokud někdo nemá rád učitele, tak chce, aby dítě mělo samé jedničky, ale zda umí, nebo ne, je mu jedno.
Pokud někdo pociťuje diskomfort na třídních schůzkách, nechť si domluví jiný termín.
Pokud někdo pociťuje diskomfort ze setkání s učitelem a záleží mu na dítěti, tak se holt přemůže. Mně taky přináší např. setkání s vulgárním žákem pocit diskomfortu, a přemůžu se. Pokud se nepřemůže, tak mu o to asi tak moc nešlo.
Jen pro zajímavost, kolikpak rodičů vás kontaktuje osobně, nebo virtuálně či kouřovými signály, ohledem dovysvětlení pololetního hodnocení "chvalitebný"?
Oni nepotřebují dovysvětlit slovo "chvalitebný" - každý krom apoštolů "výchovy ke svobodě" chápe, že "chvalitebný" znamená "jo, bylo to docela dobrý, ale ještě to má nějaký mouchy".
Kontaktují mne, když
- domnívají se, že by dítě mělo mít jiné hodnocení
- potřebují poradit, jak se má dítě připravovat
- konzultují schopnosti dítěte
- navrhují něco probrat více nebo nabízejí pomoc při exkurzi apod.
- řeší vztahy ve třídě, absence a další věci nesouvisející s výukou předmětu
(ale toto Vás asi nezajímá, že?)
Jinak potvrzuju to, co napsal pan Poste Restante.
Když dám vybrat žákům, zda raději písemné, nebo ústní zkoušení, zvolí ústní zkoušení tak jeden ze třídy. Upozorňuju, že při zkoušení oba sedíme a třída má vlastní práci, takže žádné "veřejné ponižování". Přesto až na naprosté výjimky žáci o ústní zkoušení nestojí.
Co jsem se bavil s kolegy, mají stejnou zkušenost.
Za sebe se pouze snažím nebýt zdrojem zbytečných konfliktů a usnadňovat, nikoliv znepříjemňovat jim práci. Je to elementární lidská slušnost. A totéž očekávám i od rodičů.
Myslím, že toto je podstata věci.
pr, mám se slovním jinou zkušenost než vy. Nemyslím si že by bylo slovní hodnocení většinově zbytečné. Naopak, jako rodič jej oceňuji a z rodičů mých žáků zatím nikdo váš názor nevyslovil. Třeba je to tím, že jsme se s kolegy domluvili jak to psát, aby to nebylo většinově zbytečné.
Testová úzkost. Rozdíl mezi nynějším formátem DT a jinými způsoby osudové zkoušky vzhledem k testové úzkosti jsem již napsal.
Rodiče. Jedním z předpokladů k úspěšnému studiu žáka je součinnost přístupu rodičů s prací učitelů. Proto mne zajímá, proč jsou někteří rodiče na prvních rodičovských schůzkách viditelně nesví. Může to mít několik důvodů. Nejsou-li se školou spokojeni a dávají to tímto způsobem najevo, pak chci vědět v čem je problém. Pokud prostě vnímají školu jako nepříjemné místo, protože to mají zafixované z dětství, nebo z předešlé školy jejich dítěte, pak je v mém zájmu s tím pracovat a postupně to změnit, aby nedocházelo k nesouladu mezi rodinou a školou.
Takže ano, myslím, že je v mém zájmu zkoumat, proč někteří rodiče nekomunikují a když už nekomunikují, mají aspoň možnost přečíst si spolu se známkou i slovní hodnocení.
"...když někdo "nemá v lásce učitele", tak je obvykle považuje za hlupáky. Pokud Vás zajímá hodnocení od hlupáků, prosím... mne ne."
Proč hned za hlupáky? Jednoduše má špatné zkušenosti ze školních lavic. Já třeba nemám v lásce lékaře, ale nepovažuji je za hlupáky a jejich diagnóza mne zajímá.
"Proč hned za hlupáky? Jednoduše má špatné zkušenosti ze školních lavic. Já třeba nemám v lásce lékaře, ale nepovažuji je za hlupáky a jejich diagnóza mne zajímá."
No jo, když voni nemaj v lásce nikoho vyjma neschopných, hloupých a líných. Profesůrky nenáviděj, úředníčky nenáviděj, modeláře nenáviděj, lékaře nemaj rád, zkrátka - kohokoliv kdo je nějak přesahuje. A ještě nemaj rádi kotlinku. Jich je pro ni stejně škoda. Bylo by pro obě strany lepší, kdyby šli dělat díru do světa někam mimo kotlinku.
Vaše diagnóza mě rovněž zajímá.
Celá diskuse je zbytečná. Já si rád přečtu slovní hodnocení, ale známku prostě nenahradí.
Ať si každý rodič řekne, jestli k vysvědčení chce slovní hodnocení s vysvětlivkami, nebo ne. Já, jako rodič, velmi dobře vím, co mé dítě ovládá a co ne a odhadnu jeho nadání. Nemažu ani sobě, ani jemu med kolem huby a snažím se jej podporovat v tom, co mu jde. A nepotřebuju k tomu tajnýho slohové cvičení. Ale jestli má potřebu zachraňovat tím svět, tak ať si klidně pindá - na to my jsme zvyklý.
Druhá věc je, že přesně jak praví pan Portwyn, když dospělý člověk něčemu nerozumí, tak se zeptá - zvedne telefon, napíše mail. Tak jak mnozí rodiče čekají na známky jako na zlaté tele, já je - a teď pozor tajnej - vůbec neřeším. Já vím, že jsou to čísla. Neberu je jako odměnu, ani jako trest. Beru je jako informaci o stavu. Nemodlím se k vysvědčení, nenadávám za špatné známky. Spíše děti se chtějí samy vytáhnout, samy chtějí ukázat, že na to mají, že jsou lepší, než ostatní - to není stav vytvořený známkováním, to je naprosto přirozená potřeba, která přetrvává po celý život i mimo známkování a školství - pravda, někdo ji má více, někdo méně, ale každý se porovnává s ostatními. A i když vím, že dítě nebude mít Matfyz, nebo Jaderku, a možná ani maturitu, není to pro mě důvod, na rozdíl od jiných (že jo tajnej?), abych bojoval proti třídění a proti přijímačkám. Maturitu bude mít ten, kdo si jí zaslouží. Tvrdit, že si ji zaslouží všichni, znamená ji reálně zrušit.
Pan Doležel napsal: spíše děti se chtějí samy vytáhnout, samy chtějí ukázat, že na to mají, že jsou lepší, než ostatní - to není stav vytvořený známkováním, to je naprosto přirozená potřeba, která přetrvává po celý život (...)
To je dost podstatná část motivace dítěte.
Není to originální myšlenka, nedávno ji někdo (nevím kdo) napsal: Když kluci hrají na plácku fotbal, hrají ho na góly. Nikdo jim to nenařídil, a už vůbec ne žádný "zkostnatělý systém". Prostě chtějí vyniknout.
Pořád se mele o vnitřní motivaci, jenže ani ten kluk na plácku nehraje jen pro hru. Chce vyhrát... A teď si představme, že jeden z těch kluků přijde a prohlásí "přestaneme počítat góly, jsme přece všichni kamarádi". Co mu asi řeknou ostatní? No, asi jsou kluci zkostnatělí a zbytečně se brání změně... ;o)
K rodičům, co nemají rádi učitele:
Většina těch "školobijců", s nimiž jsem byl nějakým způsobem v kontaktu, se domnívala, že škola je zbytečným trápením dětí. Prakticky všichni zpochybňovali obsah výuky a nutnou kázeň. Ti, co píší na diskuze, obvykle rovněž zpochybňují kompetenci učitelů učit.
Osobně si nedokážu představit, že bych se na jejich místě zajímal o to, co nekompetentní člověk píše o tom, jak se moje dítě učí zbytečnosti.
Pár procent populace, co se vybíjí ve "vystupování" prakticky proti všemu okolo (kolega Doležel část z toho vyjmenoval), nepovažuju za etalon, podle něhož by se měl jakýkoli systém formovat. Jejich opozice je emocionálně-ideologická. Racionální argumenty neberou.
Okomentovat