„Myslím, že v našem školství je pes zakopán hlavně na tom základním stupni. Jsem přesvědčen, že se tam děti nejméně z 50% učí zbytečnosti (absurdní podrobnosti třeba ze zeměpisu, přírodopisu, větné rozbory, apod.). Daleko více času by se mělo věnovat kvalitní výuce cizích jazyků (především samozřejmě angličtiny), ale také třeba moderní historii, povšechnému přehledu o fungování světa kolem nás, finanční, právní a občanské gramotnosti, kulturních a náboženských a filosofických principech naší civilizace, atd.,“ píše profesor Přírodovědecké fakulty UK Václav Hořejší na svém blogu.
 |
| Václav Hořejší (cas.cz) |
Kdyby bylo po mém, nejméně v prvních pěti ročnících bych zrušil známkování na vysvědčení (a nejméně v prvních 3 ročnících i ze zkoušení a písemných prací). Myslím, že je vyloženě škodlivé srážet sebevědomí některých malých dětí tím, že už od začátku spadnou mezi „čtyřkaře“. Tyhle děti přece potřebují spíše povzbuzení a podporu! To není žádná fantazie – dobře vím, že tenhle dětem přátelštější školní systém funguje velmi dobře třeba ve Velké Británii, kde žijí moje vnoučata.
Je velmi smutné, že náš školní systém až příliš často a rychle zabíjí přirozenou dětskou zvídavost… Nedělám si ovšem iluze, že by u nás k takovým změnám v základním školství v dohledné době mohlo dojít. Te náš konzervatismus je prostě neporazitelný. A i kdyby se za to chtěl vzít nějaký ministr školství – cožpak to jde, když je v této funkci průměrně tak dva roky, a většinou se stará hlavně o nějaké své vnitrostranické záležitosti?
Pokud jde o střední školy, tam už je náročnost a známkování samozřejmě zcela na místě. Tam bych ale také udělal něco radikálního – zrušil bych úplně maturity! Proč by nemělo stačit normální závěrečné vysvědčení? K čemu je to předmaturitní hysterické biflování, které je v podstatě předzvěstí toho následujícího „bulimického“ systému na vysoké škole?
Celý text naleznete zde
10 komentářů:
A co rovnou u zápisu rozdávat inženýrské diplomy. Víte, kolik by se ušetřilo peněz a děti by se nestresovaly.
Již žáci 2. ročníku gymnázií mají za sebou tolik hodin angličtiny, že ji skutečně ovládají více než jen na maturitu. Co by tedy autor chtěl ještě vylepšovat?
Článek je o něčem jiném, než to vypadá na ČŠ. Jen ty názory na ZŠ a SŠ si mohl autor odpustit a víc psát o tom v čem žije a čemu rozumí. Teď ještě chybí názory učitelky v mateřské škole na to jak a co se mají učit a přírodovědecké fakultě KU.
Souhlasím, že špička studentstva je stále dobrá, ale to nevypovídá nic o kvalitě školství. O tom vypovídá právě ta státní maturita či jiné zkoušky a také zkušenosti zaměstnavatelů.
Ano také kroutím hlavou nad tím, co se učí děti ve čtvrté třídě. Ale za nás to nebylo lepší(učili jsme se toho mnohemvíc) a neublížilo nám to. Mozek je potřeba cvičit a zatěžovat. A do kurikula vždycky budou kecat ideologové.
Rozhodně si netroufnu kecat do kurikula ZŠ. To ať zváží odborníci. Jen musí někdo ty odborníky vyhledat, dopřát jim sluchu a jejich doporučeními se i řídit. Dnes a to se od komančů nezměnilo bohužel rozhodují ideologové a úředníci.
Na gymnáziu (nemluvím o odborných školách) jednorázová zkouška skutečně zkresluje hodnocení celkové kvality vědomostí a dovedností maturantů. Lépe by odpovídalo hodnocení soustavnější, diferencovanější, ale ve výsledku ucelenější. Z hlediska tradice by však snaha o takovou zásadní změnu byla utopií. Kdyby tak současná maturita alespoň brala v potaz uvedená tři kritéria.
No, nevim, treba z prispevku prof. Horejsiho v diskuzi dneska v 9:40 (reakce na O. Hausenblase) cisi trochu mimoznost, trochu neinformovanost:
"Dekuji, moc si vazim toho, ze me psani cte i na slovo vzaty odbornik. Neslo by vyvolat nejake "reformni hnuti", ktere by si vynutilo zasadni zmeny v tom zakladnim skolstvi? Vzdyt neni potreba vymyslet nic noveho - v zahranici jsou skvele priklady!"
---
"Má ji zapsanou každoročně kolem 200 studentů a u většiny z nich jsou výsledky písemné zkoušky (i případného ústního přezkoušení) skutečně tristní. Mnozí tito mladí lidé se asi před zkouškou docela poctivě učí, ale zdá se, že prostě nemají mentálně na to, naučit tenhle poměrně snadný předmět (ve srovnání třeba s teoretickou fyzikou nebo matematikou…). "
Treba by mu Eduini vysvetlili, ze chyba je v uciteli a v jeho pristupu. Schvalne - ze prednasi frontalne?
Pan autor by měl do těch základek alespoň nahlédnout, když si je bere na paškál. Kolikpak asi dětí má v první nebo druhé třídě čtyřky? Kolik se asi v těchto ročnících píše písemek? Fajn, děti nebudeme zkoušet, zrušíme předměty, které pan Hořejší nemá rád, přidáme angličtinu, protože má v Anglii vnoučata. Ještě, že se alespoň na středních školách zkoušet může. Možná by se měl pan profesor zaměřit na svou univerzitu a zamyslet se nad tím množstvím naprosto zbytečných oborů, které se tam dají studovat.
Je jako celek je to názor radikální. Souhlasil bych snad jen s vyzkoušením odstranéní známkování a vysvědčení v 1. až 3. ročníku ZŠ na vzorku škol. Výsledek by se pak pečlivě porovnal s ostatními školami například podle výsledků žáků na 2. stupni ZŠ a v SŠ. Byl by to výkumný projekt minimálně na deset patnáct let. Aby to bylo průkazné, musely by ty výzkumné vzorky být dostatečně velké a srovnatelné. Panu profesorovi ani dalšim vzdělávacím aktivistům, myslím, nic závažného nebrání, aby takový dlouhodobý projekt inocioval(i) například v rámci jednoho z krajů. A vidělo by se, k čemu by to vedlo.
Pane Týř, máte pravdu. Musí jít o dlouhodobý průzkum a odzkoušení. Neznámkovat pouze v první třídě.
Stejně je to zvláštní. Pana Hořejšího v Čechách učili úplně špatně, a přitom mohl odjet do USA a tam byl schopen se okamžitě zapojit do výzkumu.
Jak je to možné?
Teoreticky by ho měli na té hrozné české škole úplně zkazit, připravit o radost z poznávání a zaplnit mu hlavu zbytečnostmi. O nějaké přípravě na vědeckou práci ani nemluvě...
Díky diskuzi s panem Hořejším jsem si upravil mínění o něm. Zdá se, že je to slušný chlap, který je ochoten je korektní výměně názorů. Nepůsobí jako ideolog či aktivista.
Výsek z článku, který je uveden na ČŠ, je tematicky poněkud zavádějící. Původní článek je komplexnejší.
Okomentovat