Stres, který nemá smysl. Přísný systém testů na střední školy má zásadní vliv na to, co se české děti učí

„Ačkoli to ambicí jednotné přijímací zkoušky nebylo, začala udávat tón v tom, co se děti učí. A zatímco část učitelů mantinely přivítala, jiní v ní viděli zásah do své učitelské svobody. Ta vychází z faktu, že v roce 2000 dali akademici a lidé z praxe dohromady takzvaný rámcový vzdělávací program a školy si pak v jeho intencích začaly připravovat vlastní programy. Změna reagovala na praxi v zemích, kterým se na poli vzdělávání daří. Výčet znalostí byl nahrazen kompetencemi: k učení, řešení problémů, sociálními, občanskými nebo pracovními. Jednotné testy jsou v tomto ohledu krokem zpátky. Jdou po učivu, nikoli po kompetencích, to je v rozporu s rámcovým vzdělávacím programem.“ Reportáž o „testování“ přináší týdeník Respekt.


Letošní třetí ročník jednotných testů - alespoň soudě podle „zadání k procvičování“, která před třemi týdny zveřejnil Cermat - má zhruba stejnou strukturu jako v předchozích letech a znovu se opakují úlohy, které část školské veřejnosti kritizovala…

O tom, že současná podoba testů má zásadní vliv na to, co se děti učí ve školách, ví své i zakladatel firmy Přijímací zkoušky nanečisto Petr Husar... Zažil éru školních testů v době, kdy si je školy dělaly převážně samy, následně éru, kdy se masivně začaly používat testy firmy Scio, a teď šije úlohy na míru těm z Cermatu.

Jako příklad otisku testů do školního prostředí a do toho, co se učí, uvádí Husar geometrii. „V devadesátých letech, když jsem s přípravnými kurzy začal, ji české děti uměly výborně,“ říká. „Teď s ní mají veliké problémy.“ Vysvětluje to tím, že ve Scio testech, které u nás dlouhou dobu převažovaly, geometrie nebyla, učitelé se tomu přizpůsobili a začala se vytrácet i z výuky.

Ačkoli Husar sám má testy logicky rád, i on uznává, že by se s nimi mělo zacházet opatrně. Zvlášť tehdy, když se jako vstupenka na střední školu promítnou do toho, co se učí: „Čím dál víc přemýšlím nad tím, jestli by takové testy neměly být každý rok úplně jiné, aby tolik neovlivňovaly výuku.“


Celý text naleznete v týdeníku Respekt