Na plagiátorství historika Martina Kováře upozornili tři doktorandi z pražské filozofické fakulty - Marek Jandák, Tomáš Konečný a Ondřej Crhák. Našli shody mezi Kovářovými publikacemi a knihou anglicky píšícího historika Barryho Cowarda. A nejen to. V rozhovoru po jednání etické komise - která ve čtvrtek Kovářovo plagiátorství potvrdila - uvedli, že rozsah opisování textů je samotné překvapil. Zjištění si nechtěli nechat pro sebe, věřili, že atmosféra na fakultě je natolik vstřícná studentským názorům, že se věc prošetří objektivně. Rozhovor přináší Aktuálně.cz.
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:
Není zvláštní, že kromě vás na to nikdo jiný nepřišel?
Tomáš Konečný: Je otázka, nakolik byly práce samotné podrobeny nějakému hlubšímu zkoumání a proč nebyly posuzovány znalci daného období. To ale asi v českém prostředí ani nelze vyžadovat. Nemáme tady historiky, kteří by se programově věnovali britským ostrovům. Na druhou stranu tam byly určité momenty, které mohly vést ke zbystření. Jeden z nich se týkal článku z roku 2017, kdy skutečnost, že se ten text neodkazuje na literaturu vydanou po roce 1994, je už sama o sobě podezřelá. Byly tam tedy spíše nepřímé náznaky.
Měl jste strach?
Marek Jandák: Strach jsem možná měl, ale zároveň tady nemůžeme ztratit tolik, i kdybychom byli vystaveni nějaké profesní šikaně, tak tady nás nikdo nebude věznit. Nikdo nás nemůže vyloženě zásadním způsobem poškodit. Já se profesně zabývám arménskou genocidou a mám i částečně osobní zkušenost s tím, že někteří kolegové v Turecku čelí perzekuci i tím způsobem, že jsou vězněni. Nevím, jestli bych si sám před sebou obhájil, kdybych mlčel.
Ani vy jste se nebál možných postihů a negativních reakcí?
Tomáš Konečný: Váhal jsem trošku delší dobu se zveřejněním coby student filozofické fakulty a doktorand. Přece jen jsem zvažoval, nakolik je dobré s tím vycházet na veřejnost. Zároveň tady byla i určitá povaha institučního postavení profesora Kováře, kdy jsem si říkal, že není úplně vhodné tuto věc vytahovat v době mého studia. Nicméně ve chvíli, kdy jsme na to byli tři, kteří podnět zpracovávali, tak ta míra váhání v podstatě zmizela.
Celý rozhovor naleznete zde
2 komentářů:
Zabývá se genocidou Arménů, tak má právo, se na jiné účastnit?
Naštěstí jsem.
Nerad bych viděl svět očima těch chudáků, co práskali.
Víte, že promlčecí lhůty u zločinů jsou od tří (krádeže) do 20 let (loupeže a násilné činy)?
Nevšimli jste si, že likvidace minulostí je možná jen u vzdělaných lidí?
Ach, kdy jen to tady bylo?
Okomentovat