Robert Plaga v Interview ČT24: Máme vyšší podíl učňů než Německo nebo Rakousko, zásadní je kvalita školství

Ministr školství odmítá požadavek krajů, aby část dětí nemohla na maturitní obory. Vše by určil jeden test, varuje. Požadavek krajů na zavedení nepodkročitelného minima u přijímacích zkoušek na střední školy je podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) sice zjevným pokusem o podporu učňovských oborů, domnívá se však, že zcela chybně mířeným. Jak Plaga řekl v Interview ČT24, nelíbí se mu jednak princip, zároveň se ale domnívá, že by neúspěšní uchazeči šli na jiné obory, než kraje doufají.

Robert Plaga v Interview ČT24

Jedním z důvodů je podle něj i to, že by takové pojetí zpečetilo vnímání učilišť jako škol pro neúspěšné – a to někdy možná i mylně. „Otázka je jednoduchá: Skutečně chceme rozřazovat děti na vzdělávací dráze na základě jednoho testu, povedeného, nebo nepovedeného? Vypovídá to o potenciálu dítěte? Mám za to, že nevypovídá,“ zdůraznil ministr školství. Dodal, že by navíc mohli neúspěšní uchazeči o maturitní vzdělání jít na jiné obory, než kraje předpokládají.

Ministr si navíc myslí, že absolutní uzavření maturitních oborů části žáků by nevyřešilo to, po čem kraje volají především – tedy obecně kvalitu středního školství. Plaga považuje za zásadní spíše zjistit, které školy nejsou kvalitní a vypořádat se s nimi.

„Správná střední škola má za čtyři roky člověka posunout z nějaké hranice na hranici vyšší. To znamená, jestli neselhává v pedagogickém procesu, dítě někam posouvá. Tak bychom se měli dívat na celou soustavu, měli bychom z ní dostat školy, které selhávají – ať jsou soukromé, nebo je zřizovatelem kraj. Ale škola, která má malou obsazenost a dlouhodobě selhává ve vzdělávacím procesu, to znamená, že děti nic nenaučí a k maturitě je nedovede, by v systému neměla být,“ prohlásil šéf školského resortu.


  Celý text a pořad ke stažení naleznete zde