„Degradace řemesla trvá již nejméně deset let. Rodiče začali být obelhávaní, že všichni dnes potřebují maturitu. Do učňovského školství začali proudit ti nejhorší žáci ze základních škol. K nám do firem ve výsledku přicházejí někteří absolventi, kteří neumí ani malou násobilku. Ti pak mají zákazníkovi spočítat práci?,“ ptá se v rozhovoru pro Lidové noviny cechmistr malířů, lakýrníků a tapetářů pro ČR Radomil Konečný.
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:
Jak mohli vůbec dostat výuční list?
Náš cech se účastní závěrečných mistrovských zkoušek. Samozřejmě, že v takovém případě nedoporučíme, aby učeň výuční list získal. Ředitelé škol jim ho ale stejně dají. Takový člověk vstoupí na pracovní trh, zařídí si živnost a je vcucnut do poptávky. Protože je ale téměř negramotný, nezvládne to, spadne do dluhové pasti. Takové příběhy já v praxi vidím.
Vytváří učiliště podnětné prostředí pro ty, kteří se řemeslu věnovat chtějí?
Vidím skutečně problém v tom, co se ve škole učí. Já podporuji duální systém, tedy aby učni přímo spolupracovali s firmami, kde uvidí smysluplnost řemesla, úspěšné řemeslníky. Je ovšem vůbec hrozně těžké vysvětlit rodičům, aby své dítě v tomto jeho zájmu podporovali.
Neznám ve svém okolí téměř nikoho, kdo by nepřisadil nějakou špatnou zkušenost s řemeslníky.
Potíž je i v tom, že se učeň nesetká s výukou, jak se má chovat u zákazníka. Nechci působit staromilsky. Když jsem byl ve škole já, hned nás posílali do praxe. Šli jsme k zákazníkovi a mistr mi řekl: „Nevíš, co se sluší? Že máš pozdravit?“ Od té doby jsem raději zdravil dvakrát.
Celý rozhovor naleznete v Lidových novinách
5 komentářů:
Souhlas. Ale přece jen několik připomínek. Souvislosti jsou hlubší. Problém začal už před dvaceti lety. Posledních 10 let už bije do očí.
Není to jen vina ředitelů a učitelů, ti s tím nic nenadělají, ale nastaveného systému.
V 90. letech došlo k tomu, že žáci, kteří nedokončili ZŠ mohli jít na učební obory s výučním listem. Začaly zanikat E obory(dvouleté - pomocné práce, zemědělská výroba, praktická škola ,...)Žáci, kteří na to neměli se vyučili.
Začalo financování na žáka. Každý žák jsou peníze - tedy žák se udržuje na škole co nejdéle.
Pilipovy a Klausovy balíčky odstartovaly šetření na školství. Začali utíkat učitelé ze škol. Začala optimalizace - zánik učilišť. Namnožily se maturitní obory - obchodní akademie apod. Kvalitní žáci z učilišť přešli na maturitní obory. Ubyly peníze na provoz, na materiál. Učni se neměli na čem učit. To pokračuje dosud. K čemu jsou moderní stroje z ESF v dílnách, když nejsou peníze na nůž(stojí tisíce a učeň je schopen ho odrovnat velice rychle) či železo. A duální vzdělávání má být záchranou. Nebude. Firmy nejsou socialistické ani zaopatřovací ústav. Musí vydělávat. Stojí o kvalitní učně. Ale ti nekvalitní(a že jich je a přibývají) se kterými je nejvíc práce, ti to zase odskáčou. Ti potřebují individuální péči. Jsou to také žáci zvláštních škol a znevýhodnění. Už teď jsou s tím velké problémy. Málo mistrů, velké skupiny žáků na hranici předpisů.
Bezbřehé uvolnění ve školství vedlo k jeho devalvaci. Přibylo žáků z neúplných rodin a ze znevýhodněného prostředí. Zatímco žáci dřív poznali ve škole jakýsi řád a naučli se základní návyky, uvolněním jim ani to nebylo dopřáno.
Ano dřív mistr dal záhlavec učni, který nepozdravil a učeň se naučil zdravit na celý život. Mnohdy to byl první záhlavec v jeho životě, protože kluk otce nikdy nepoznal matka výchovu nezvládala. Dnes se svolávají za 14 dní po přestupku výchovné komise a učeň se místo toho vylučuje(učeň začíná vnímat, že se něco děje až u podmínečného vyloučení).
Učeň není gymnazista a potřebuje úplně jiný přístup ke vzdělávání. Zohlednit jak mentální předpoklady, tak sociální zázemí i metody výuky.
Školství je práce s konkrétním člověkem. Univerzální postupy a rady nefungují. A jakékoliv šetření se "mnohonásobně vrátí".
Nejen že přibylo žáků ze znevýhodněného protředí...ale přibylo středních škol (možná i tím, že ubylo žáků)a tedy není (přesněji nebyla) žádná selekce (příjmačky). Děti vědí, že škol je mnoho a žák je loven benefity. Nemusí se učit nemusí nic umět. Jen aby se naplnila střední škola. Proč je jich tolik? Ministerstvo by mělo odpovědět. Tak jsme to nastavili, tak to máme. Školství je nepružný systém, který jakoby nikdo nevedl. Nebo se mýlím?
Dnes firmy nechtějí žádné učně a žáky na praxe, neboť by je to zdržovalo od práce. Ale hotové vyučené lidi by chtěli. Kde se to mají ovšem mladí lidé naučit? Je to začarovaný kruh.
Jak se to jenom za toho totáče dělalo, že to celkem fungovalo? A také se musely ve fabrikách plnit plány.
Zřetelně se nejedná jen o problém ČR. Sežeňte dneska v Londýně instalatéra, obkladače, automechanika, elektrikáře, ... V Londýně znají již jen polské instalatéry,..A to se nebavím o Německu, Rakousku,..
Školy přibyly i nepřibyly. V 90. letech vznikla spousta soukromých škol. Obchodních akademií a podnikatelských škol i soukromých gymnázií. Řada odborných škol byla pod jinými ministerstvy než MŠMT a tedy jim tyto obory byly zapovězeny. Proto většinou založili soukromou školu, aby mohli tyto obory otevřít. Tím papírově vzrostl počet škol. Nová učiliště nikdo nezakládal - to opravdu nebyl dobrý byznys(možná jen s nějakou výjimkou u exotického oboru). Narostl počet škol s maturitou. Časem se optimalizovali především učňovské školy. Gymnázia nikdo neoptimalizoval.
Okomentovat