„Já jsem přesvědčena o tom, že to, jak se té které společnosti daří a zejména jak se v ní žije, do značné míry záleží na tom, jak vzdělaná a kultivovaná je ta nejméně vzdělaná část populace. A tím, že systém podporuje výběrovost, zároveň rezignuje na vzdělávání těch, kteří by to nejvíce potřebovali. Ti budou tím pádem více ohroženi nezaměstnaností, kriminalitou, což představuje výdaje na sociální dávky, podporu v nezaměstnanosti, potírání kriminality. Zároveň hrozí nespokojenost a napětí ve společnosti, která musí fungovat pro všechny, protože všichni spolu nevyhnutelně budou sdílet společný prostor. A nevzdělaní a frustrovaní budou také volit, i na to je třeba pamatovat,“ říká Jana Straková v rozhovoru, který publikoval EDUin.
 |
| Jana Straková (pedf.cuni.cz) |
V zemích, ve kterých je souvislost mezi dosaženým vzděláním a rodinným zázemím silná, zpravidla dochází k tomu, že se děti rozdělují do tříd a škol podle rodinného zázemí. Na to vždy doplácejí děti z méně vzdělaných a motivovaných rodin, a to bez ohledu na svoji snahu a potenciál.
Lidé se často domnívají, že například když rozdělíme děti do tříd podle jejich výsledků nebo studijních předpokladů, budeme schopni všechny vzdělávat efektivněji a všem věnovat lepší péči. Výzkumy ale ukazují, že to tak nefunguje. Na takové rozdělení vždy doplácejí děti s horším rodinným zázemím: rodiče jim nejsou schopni zajistit, aby se dostaly do výběrové skupiny, vyučují je horší učitelé, mají horší podmínky ke vzdělávání a nakonec dosahují horších výsledků, než by dosahovaly v systému společného vzdělávání.
V České republice je souvislost mezi rodinným zázemím a výsledky vzdělávání relativně silná a k rozdělování dětí zde dochází již na vstupu do povinného vzdělávání, a to i způsobem, který je z pohledu vyspělého světa naprosto nepřijatelný. Například ve veřejných školách jsou nabízeny třídy s rozšířenou výukou angličtiny, na které si rodiče připlácejí, a za to jsou jim nabízeny služby, které by měly být v kvalitním vzdělávacím systému dostupné každému dítěti, kromě angličtiny například osobnostní a sociální rozvoj nebo komunikace s rodiči.
V českých školách je mnoho velmi obětavých, zodpovědných a pracovitých učitelek a učitelů, kteří berou svoji práci velmi vážně. Myslím, že je třeba těmto lidem poskytnout patřičné ocenění a profesní podporu a zejména, že je třeba jim pozměnit zadání tak, aby cítili trochu větší zodpovědnost za úspěch každého dítěte na úkor zodpovědnosti za plnění osnov.
Celý rozhovor naleznete zde
11 komentářů:
Ano. Proto by i učiliště měly mít v rvp krom odbornosti i všeobecně vzdělávací předměty.
Ta paní se mýlí. Nejspíš je to přesně obráceně. Stav celé společnosti záleží na všem možném mnohem více, nežli na vzdělanosti nevzdělatelných. ////
Odhaduji, že stav společnosti je tím horší, čím větší úsilí se vynakládá na vzdělávání těch, kdo o vzdělání nemají zájem. Neboli čím větší vliv mají tací, jako autorka. ////
Paní Straková, chtěla bych Vás vidět, jak docílíte toho, že se bude Vámi uvedená komunita chtít vzdělávat.
Myslíte, že jako dostanou tyto děti a jejich rodiče nějaký zvláštní finanční příplatek za to, že vůbec děti posílají do školy? Nebo jak byste toho chtěla dosáhnout? Vždyť přece v naší společnosti je vzdělávání do 15 let věku povinné a i to středoškolské je všem bez rozdílu přístupné podle zájmu a schopností.
"Proto by i učiliště měly mít v rvp krom odbornosti i všeobecně vzdělávací předměty."
Tajnej, jsou to TA učiliště.
Pane Kocourku, ta paní se mýlí od té doby, co přesedlala z fyziky na pedagogiku. Jinak s vámi opět zcela souhlasím. Pohled Strakové jest tzv. Rawlsismus, což pro vás, jakožto anarchistu (Nozikův minimální stát), ale i pro mě, jakožto utilitaristu, je jako červený hadr na býka. Ve svém blogu jsem vysvětloval, proč je to nesmysl: vysvětlení
povinnou školní docházku je potřeba snížit na 5 tříd (12 let věku)
Díky za odkaz, pane Doležel, už jsem si ho zaznamenal. Musel jste si s tím článkem dát práci, to oceňuji. ////
Je možné, že jsem váš článek nepochopil. Porovnání nákladů na vzdělání a "hodnota" vzděláním získaných schopností, to je jasné. Ale co z toho vyplývá? V "mém světě" jedinou osobou oprávněnou vyvozovat z těchto údajů (kromě extrémních případů) nějaké závěry je samotný student. Ve smyslu "když do svého vzdělání investuji iks, budu pak moci vydělávat ypsilon". Rozhodně tím oprávněným posuzovatelem není stát! ////
Kromě těch zpropadených extrémních případů! A tam směřuje i článek paní Strakové, se kterým my oba (sláva!) vehementně nesouhlasíme. Odhadne-li stát (zde není úplně jasné, kým by ten stát byl reprezentovaný, snad zákonodárcem??), že náklady na vzdělání nevzdělatelných by musely být nekonečně veliké, a stejně výsledný efekt (to jako vzdělanost) by byl nula nula nic, nemělo by se to podnikat. Podle nás. Podle paní Strakové by se to podnikat mělo (proboha proč?), nebo se zboří svět. ////
Ano, protože vy považujete vzdělání za čistě soukromý statek. Ale my máme zatím veřejný vzdělávací systém a proto ten, kdo ho financuje - daňový poplatník, má právo rozhodnout o efektivním využití těch financí. Adam Smith byl překonán a již se ví, že jeho poučka o neviditelné ruce trhu obecně neplatí. V některých případech ano a nejlépe. V některých ale nefunguje. Volný trh vede k Pareto efektivní alokaci zdrojů, ale je tomu tak proto, že se jedná o dobrovolnou směnu při jednom jediném parametru rozhodujícím o tom, zda ke směně dojde, či nikoliv a tím je cena. Pokud nejde o dobrovolnou směnu, nebo cena není jediným parametrem, který určuje zda ke směně dojde, či nikoliv, pak trh k Pareto efektivní alokaci nevede a stává se velmi neefektivním. No a protože vzdělání (narozdíl od vzdělávání) je jedním ze statků, který tyto předpoklady nesplňuje, je třeba jeho alokaci řídit jinak, než jako na volném trhu. Proto má většina rozvinutých zemí na světě alespoň nějaký veřejný vzdělávací systém, který řídí stát. On to sice nedělá nejefektivněji, ale stále to funguje lépe, než při volném trhu. Takových situací, kdy volná ruka trhu nefunguje je více. Pokud jste viděl film Čistá duše o J. Nashovi, tak jste to už slyšel. "Adam Smith se mýlil."
To, co jsem vysvětloval na uvedeném příkladu ale není Nashova rovnováha, nýbrž prastará Ricardova komparativní výhoda.
V mém světě je proces jednoduchý. Student má svobodu se vzdělávat - tu mu nikdo nevezme. Ale k tomu, aby dostal státní certifikaci, o níž si také svobodně žádá (maturita, státní zkouška), musí splňovat nějaké podmínky, které určují význam té certifikace a jsou také důvodem, proč o ni lidé žádají. A k tomu, aby mu bylo hrazeno studium musí rovněž splňovat nějaké podmínky - ukázat, že splnil podmínky předchozího stupně vzdělávání. Všichni mají stejné podmínky. Pokud si nějaká soukromá instituce chce také zřídit svoji vlastní certifikaci, tak nechť, ale ať si také vybuduje svoji vlastní pověst, zavede si své vlastní označení a neparazituje na cizích certifikacích (titulech). Stát si ale musí ponechat kontrolu nad některými typy certifikacíkací - doktorát z medicíny, z práva, apod. Třeba v mých oboru - v ekonomii, matematice, účetnictví a financích si dovedu představit, že by to tak přísné být nemuselo.
Čistou duši jsem viděl, ale (proboha!) výroků jako ten o Adamu Smithovi zaznívá ve filmech nepřeberně a kdo by to bral vážně? A když vezmu filmy hollywoodské, lépe udělá ten, kdo bude věřit pravému opaku oněch výroků ... ////
Co se týče vašeho světa, děkuji za výklad. Že se neshodneme už víme nějakou dobu. ////
Odborného poradce filmu dělal sám John Nash. Bylo to sice z pohledu odborného povrchní, ale nepravdy tam nezazněly.
Ano, neshodneme se. Důvod je ten, že vy za všech okolností vyžadujete svobodu a to je pro vás nejvyšší hodnota, která převyšuje vše - jako pravý anarchista byste měl být i proti tvorbě zákonů a vymáhání jejich dodržování. Já zase tvrdím, že svoboda je do velké míry pouze iluze a že svobody jednotlivců se vzájemně omezují. A tím vznikají situace, které je třeba nějak řídit a některé svobody prostě omezovat z pozice nadřízené autority. Osobně si nemyslím, že jste anarchista. Jste spíše klasický ultraliberál. Je pro mě ale záhadou, proč tedy pracujete ve školství. Pracujete alespoň v soukromém?
Pavel Doležel:
Díky za zajímavý odkaz.
K článku paní Strakové bych si dovolil přízemně podotknou: Už z rozložení IQ v populaci vyplývá, že hodnoty pro nejméně vzdělanou (ostatně i pro nejvzdělanější) část populace nemají pro celkový obraz vzdělávacího systému valný význam.
Okomentovat