EDUin: O plýtvání legislativní iniciativou aneb “společná evropská kultura” především

Národní stát jako priorita ve vzdělávání žáků českých mateřských, základních a středních škol. Poznání o evropské integraci nahrazeno “pochopením spolupráce evropských zemí vycházejících z téhož kulturního odkazu jako základu pro soužití v národním a mezinárodním měřítku”. Zdůraznění “antického a křesťansko-židovského kulturního odkazu”. Tyto novinky se mají dle novely objevit v druhém paragrafu školského zákona, jenž shrnuje zásady a cíle vzdělávání. Návrh je motivován údajnou snahou “zlepšit občanské vzdělávání”. Skupina poslanců chce tímto způsobem měnit základy českého vzdělání bez odborné diskuse, bez respektu k probíhající přípravě strategie vzdělávání 2030 a bez snahy dokončit skutečnou koncepci občanského vzdělávání.

Za novelou stojí kromě poslance Klause ml. (ODS) také kontroverzní poslanec Foldyna, několik poslanců otevřeně xenofobní a populistické strany SPD, ale také podstatná část poslanců KDU-ČSL, část poslanců TOP09 a někteří poslanci klubu ANO.

Podle návrhu změn jde očividně o kompromis, který spojuje dva základní cíle: dostat do zásad a cílů vzdělávání jako jednu z priorit pojetí “národa” jako ustavujícího principu současné identity a vedle toho posílit křesťanský étos zdůrazněním tohoto kulturního kořene jako klíčového, a to ve spojitosti s “duchovní a mravní” přípravou. Cílem předkladatelů je dle zdůvodnění také posílit přijetí “povinnosti” jako neoddělitelného atributu práv a svobod.

Návrh novely se otevřeně odvolává k posílení “občanského vzdělávání”. Koncepce občanského vzdělávání, rozpracovaná za předchozí vlády, však nebyla dokončena a současná vláda nejeví žádnou viditelnou snahu tuto koncepci dopracovat a předložit.

Zároveň novela koliduje s přípravou strategie 2030, která probíhá na základě iniciativy MŠMT a od níž se dá očekávat, že se výrazně propíše jak do stávající právní úpravy českého vzdělávacího systému, tak do obsahu vzdělávání. Předkladatelé novely přitom nemají ambici obsah vzdělávání měnit, ve zdůvodnění konstatují, že změny v rámcových vzdělávacích programech nejsou nutné.

Za dané situace považujeme takovou legislativní iniciativu za zbytečné plýtvání energií na změnu, která nemá mít ani podle samotných předkladatelů dopad na vzdělávání a zároveň je motivovaná zištnými, partikulárními potřebami některých politických stran. Takovou snahu (ne)měnit obsah vzdělání je možné považovat za ideologicky motivovanou.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: “Číst, kterak chtějí někteří národovečtí politici, podepsaní pod návrhem, nést odpovědnost za uchování evropské kultury, je poněkud komické. Jestliže tedy předpokládají, že existuje společná evropská kultura, pak poznání evropské integrace, které chtějí ze školského zákona odstranit, neumožní pochopit, kterak taková společná kultura vznikla. Je to veskrze zbytečný pokus. Tito poslanci nepochopili, že by se měli věnovat řešení mnohem důležitějších problémů v oblasti vzdělávání či v širší oblasti společenské. Podobné změny v cílech a zásadách vzdělávání mají respektovat odbornou diskusi a komplexní rámec, který z ní vzejde. A ten vzniká v podobě strategie 2030.”


Zdroj: Tisková zpráva EDUin