„Jsem toho názoru, že pokud budu děti na jejich budoucí život připravovat tím, že je budu nutit do povinností, aniž by jim to dávalo smysl, naprogramuji a uvězním tak předem jejich mysl, a ony pak budou opravdu žít v tom, že něco musí, bez možnosti volby. Dalším neblahým důsledkem bude to, že jim svým vzorem ukážu, že je v pořádku nutit ostatní z pozice moci něco dělat proti jejich vůli,“ píše autor pro magazín Rodiče vítáni.
 |
| "Táta parťák" (repro DVTV) |
Já své děti poslušnosti učit nechci. Chci, aby se naučily o sobě rozhodovat a aby se naučily, že za svá rozhodnutí nesou zodpovědnost. K tomu je vedu příkladem. Vysvětluji jim, proč něco dělám, a co se může stát, když to neudělám. Někdy ani netřeba vysvětlovat. Vidí to.
Pak to samy dělají. Ne proto, že musí, ani ze strachu z potrestání, ale proto, že chtějí, protože jim to dává smysl. Když jim to smysl nedává, nedělají to. Stejně jako já. Občas se spálí. I to k tomu patří.
Zkrátka, chci společnost stojící na dobrovolnosti, ne na nucení. Snažím se tak tedy sám přistupovat ke svým dětem, a jít jim v tom vzorem.
Celý text naleznete zde
56 komentářů:
zapomíná že jsme zemí montoven a u pásu příliš svobody a demokracie není,vedle toho jsme zení úřednictva a tam je třeba taky držet systém nebo se to nedejbože zvrtne jako v rusku,kdy si každý úředník/policajt řekne o úplatek,np a do třetice sféra služeb kde se prosadí drsní s ostrými lokty,na tenhle svět je třeba děti připravovat,všichni nemohou být blogerama ....
Autor je blázen nebo pokrytec, nejspíš obojí. Představuji si, jak vyšinutý rodič přivede svého nevycválaného potomka do školy a dotyčný školák dělá jenom to, co mu dává smysl, a co mu smysl nedává, to nedělá. Takže učitel, dříve než vydá nějaký pokyn, co má třída dělat, musí o smyslu činnosti přesvědčit malého rozumbradu. ////
Velice by mě zajímalo, zda by malý rozumbrada uznal, že má smysl se učit 25 skupin anglických verb patterns. ////
Na druhou stranu je možné, že bláznovi potomci mají více rozumu nežli rodič a pokyny plní bleskově a bez odmlouvání. Akorát že pokaždé předstírají, že jim ten pokyn dává smysl. ////
Kdybych byl učitelem potomků pana autora, byl bych s nimi rychle hotov. ////
Táta parťák ať si svým dětem jde vzorem v čem chce.
Ale proč proboha tenhle fanatik má pocit, že musí své nesmysly pořád omílat ve veřejném prostoru?
Kdyby měl alespoň tolik inteligence, aby si v klidu počkal, až plody jeho výchovy uzrají a pak svá moudra rozdával sobě podobným.
Zřejmě nikdy neslyšel české přísloví o porcování medvěda, který ještě běhá v lese. Nebo to slavné: "Nekřič 'Hop', dokud nepřeskočíš."
Poštěstilo se mi několik potomků.
Některý z nich nepříjemné činnosti odkládá, dokud mu nehrozí trest.
Jiný udělá totéž téměř bezprostředně.
Ačkoliv jim dávám stejné úkoly a vysvětluji jejich účel téměř stejnými slovy.
Dva už jsou dospělí a tak snad už mohu hodnotit "výsledky".
A pak přijde "expert na výchovu" jehož dítko je, tuším, na prvním stupni. a začne kázat o svobodě a zodpovědnosti.
Táta parťák ať si vychovává děti,jak chce, ale ať to nevnucuje ostatním.
Mám jen obavu, jak jeho děti s tou dobrovolností uspějí v dnešním výkonnostním světě. A jak na tom s tou zodpovědností opravdu jsou. To by se museli vyjádřit jiní.
Ideály se hezky poslouchají a hůř realizují.
Ode zdi ke zdi. Jasně, že by děti měly poslouchat učitele a rodiče a obecně dospělé.
Je také potřeba se ptát, proč by je měly poslouchat. V rodině je to snazší. Jak si to rodiče nastaví, tak to mají, jejich věc.
Ve škole je to láska a úcta, zájem, nebo strach. Pochodující masy dvacátého století se vzdělávaly v nahrbené poslušnosti před formální autoritou. No a pak byly dál poslušné.
Otázkou tedy je, zda pořád chceme poslušné masy. Třeba jo.
Otázkou tedy je, zda pořád chceme poslušné masy.
Otázka také je, zda chceme ve škole také děti méně poslušná, svobodné a mrtvé.
Zda rodič, který chce děti vychovávat ke svobodě a zodpovědnosti, akceptuje stejně zodpovědně učitelovo vysvětlení, že jeho dítě se svobodně rozhodlo učitelův pokyn neposlechnout a v důsledku se zmrzačilo.
Zkušenost ukazuje, že rodiče v takové situaci obvykle na své předchozí proklamace zapomínají a očekávají, že dítě bude učitele poslouchat na slovo a bezvýhradně.
A pokud tomu tak náhodou není, pak je to samozřejmě chyba učitele.
"Otázkou tedy je, zda pořád chceme poslušné masy."
To je taková prázdná mantra některých "myslitelů". Poslušné masy. Zní to tak odpudivě. Kdo by chtěl být součástí masy, že jo. Všichni jsme přece ukrutně originální - tedy až na mě.
Ale na červenou stojí jak pan rodič, tak jeho děťátko. Zákony také dodržují. Složenky platí. Takže v čem je tedy ten rozdíl? Jen v tom, že si v hlavě vytvářejí nějakou představu vlastní neposlušnosti, odboje a vzdoru proti "systému"? Z mého pohledu jsou všichni tito lidé prostě a jednoduše nedospělí. Když dospělí člověk neví, proč má dítě poslouchat jeho pokyny a nikoliv naopak, je prostě někde chyba. Většinou pak někde mezi ušima dotyčného dospělého.
Myslím, že otázku slušnosti a poslušnosti není potřeba redukovat na případ neuposlechnutí pokynu a následného zmrzačení. Nejde přeci o to, zda by dítě mělo učitele poslouchat protože neuposlechnutí znamená ohrožení na zdraví. O tom žádná. Jde o přehodnocení přístupu k motivaci žáků ke studiu a zároveň k vytvoření bezpečného prostředí k učení. Jedni praví, že je potřeba vždy poslouchat, jelikož učitel je za dítě odpovědný a poslušnost vyplývá automaticky z definice vztahu učitel-žák.
No a jiní praví, že je potřeba systematicky a promyšleně budovat vztah se žáky od první třídy k tomu cíli, aby žáci učitele respektovali kvůli němu samotnému, tzn kvůli tomu, kdo ten učitel je a později také kvůli tomu, že dovede vzbudit zájem o a chuť k učení.
Ten druhý způsob, domnívám se, takříkajíc zabije více much jednou ranou a zároveň nemanipuluje se svobodou dětí, tudíž je z praktického pohledu daleko výhodnější.
Táta parťák má v něčem pravdu. I děti mají svůj rozum a jsou schopni si vybrat, co chtějí dělat a v čem chtějí vynikat. Dokonce i poznají, zda na to mají.
V čem se ale děti od dospělých liší, je výdrž. Každý, kdo se kdy učil hrát na hudební nástroj nebo dělal sport na vyšší než rekreační úrovni (nebo modelařinu, ... cokoliv) ví, že občas musí zatnout zuby a makat, i když se nedaří. Do určitého věku tohle nahrazují rodiče, jinak se lážoplážovitě promrhá čas a po pubertě rodičům oprávněně vyčte, že ho u něčeho nepřidrželi.
Druhá věc je ubližování ostatním; všechna životaschopná mláďata hledají hranice a perou se, a občas je potřeba nenechat kočkování dojít příliš daleko. A sem patří i vyrušování ostatních ve škole. Když si bude můj syn pod lavicí číst knížku nebo hrát hry, protože je škola nudná a on vše umí (to byl mj. i můj případ), je to ok. Když bude rušit ostatní, tam by se z rodiče/učitele parťáka měl stát vychovatel.
oprava: dospělý člověk
"No a jiní praví, že je potřeba systematicky a promyšleně budovat vztah se žáky od první třídy k tomu cíli, aby žáci učitele respektovali kvůli němu samotnému, tzn kvůli tomu, kdo ten učitel je a později také kvůli tomu, že dovede vzbudit zájem o a chuť k učení."
A když vás někdo absolutně nerespektuje jako autoritu? Třeba jako já? Tak co? Á, už vím. Duchovně vyspělý tajný učitel, který se oháním tím, jak je třeba budovat vztahy, pak přechází ke zesměšňování a agresi (profesůrci, překapacitované kapacitky s upocenými ručkami, kryptoautisti ze zaplivaných kanclíků, apod.). Tak hlavně, kluci, že vám ty vaše fantasmagorie tak nějak jako štymujou a že sami jdete příkladem. Bože, kolik já už takových kravin slyšel po všech možných školeních. A realita je stále stejná.
Myslím, že otázku slušnosti a poslušnosti není potřeba redukovat na případ neuposlechnutí pokynu a následného zmrzačení. Nejde přeci o to, zda by dítě mělo učitele poslouchat protože neuposlechnutí znamená ohrožení na zdraví.
Nejde JENOM o to, ale jde TAKÉ i to.
A nesmí se na o zapomínat.
Obzvláště tehdy, když jako alternativu chceme malovat "svobodu" a "vztahy".
Jde o přehodnocení přístupu k motivaci žáků ke studiu a zároveň k vytvoření bezpečného prostředí k učení.
Souhlasím. Třeba s tím, že jedním z bodů, které je třeba přehodnotit, je právo učitele vyloučit z výuky žáka, který ohrožuje bezpečné prostředí k učení pro ostatní žáky.
že je potřeba systematicky a promyšleně budovat vztah se žáky od první třídy k tomu cíli, aby žáci učitele respektovali kvůli němu samotnému
Ano. Od první třídy.
Na celý první stupeň.
A pak se začne znovu.
A za čtyři roky znovu.
Systematicky a promyšleně
Chápete význam pojmu systematicky?
Chápete, že budování vztahu vyžaduje čas?
A že vztah je dvojstranná záležitost? Přinejmenším?
Že tedy ani reinkarnovaný Komenský nemusí být schopen vytvořit si vztah se žákem? Prostě proto, že žák nechce? Třeba proto, že se mu nelíbí bradavice na učitelově nose?
A že navzdory tomu, že si prvák třetího září, nebo puberťák s novým třídním, ještě nestihli vztah vytvořit, MUSÍ žák učitele poslechnout?
A když to neudělá, porušil tím pravidla?
Uvědomujete si, že běžný třídní učitel na střední učí ve své třídě sotva pár hodin týdně? A někdy dokonce vůbec? Myslíte, že popsané vztahy se vybudují za jednu třídnickou hodinu týdně?
Ten druhý způsob, domnívám se, takříkajíc zabije více much jednou ranou a zároveň nemanipuluje se svobodou dětí, tudíž je z praktického pohledu daleko výhodnější.
Vztahy jsou různé. A ne všechny zdravé a přirozené. A mohou tedy být i manipulativní.
Považuji za vhodné na to upozornit.
Závěr:
Jasně, že je třeba budovat s žáky vztah.
(Takové samozřejmosti není snad ani potřebné zdůrazňovat. Ale nic proti tomu.)
Podstatnější je, že nejdřív musí bezvýhradně existovat vztah žáka k učiteli, jakožto k formální autoritě. Až potom můžeme a měli bychom stavět "systematicky a promyšleně" vztahy na vyšší úrovni.
Malovat si růžovoučké představy o žácích milujících svého učitele od prvního okamžiku je sice krásné, ale reálný život se neodehrává na obláčcích, ale na zemi.
Která je občas i tvrdá, když na ni dopadne ústy ten, kdo z obláčků spadnul.
"Vztah je oboustranná záležitost."
Ano. Proto je potřeba jej budovat od první třídy, kdy to ještě jde.
Lepší růžové, než černé představy. Zejména pokud to funguje. Ověřeno praxí.
Nejprve prý musí existovat "bezvýhradní vztah žáka k učiteli jakožto formální autoritě".
No jo no. Akorát, že to už nějak nefunguje. Řekl bych, že s tím poslední dobou lze počítat tak do poloviny, možní prvního čtvrtletí první třídy zš. Děcka tu formální autoritu přestávají bezvýhradně uctívat. A bude hůř. Jo. Vyloučíme. Nastavíme laťky a nepodkročitelná minima chování.
Když to nejde po zlém, půjde to po ještě horším. Jak jinak.
Když to nejde po zlém, půjde to po ještě horším. Jak jinak.
Tajný, proboha.
Proč takhle prázdně žvaníte?
Copak dnes jde ve škole něco "po zlém"?
A kde? Ve které škole?
Děcka tu formální autoritu přestávají bezvýhradně uctívat.
Víte, ono to nefunguje ne proto, že by ta formální autorita nefungovala.
Ale proto, že nesmí být používána, natožpak vynucována.
Protože všude, kde se učitelé a školy pokusí formální autoritu vyžadovat a vynutit, vystartují okamžitě rodiče, kteří selhali při výchově, ale odmítají si to přiznat.
A hned v patách za nimi všemožní odborníci, takypsychologové, "experti" a povzbuzují je přitom lidé jako Vy, kterým bůhvíproč není trapné si také říkat "učitelé".
Formální autorita funguje.
Když na silnici uvidíte blikající světlo, tak zpomalíte a když tam budou záchranáři ve vestách, tak zastavíte na jejich pokyn proto, že jsou to záchranáři a ne proto, že spolu máte vztah.
A taky proto, že dobře víte, že neposlechnutí by mělo následky.
Lidi jako Vy jsou stejní, jako když někdo vyfoukne pneumatiky a pak říká: "Musíte mít jiná kola. A musíte si je postavit sami. Koukněte, jak vám ta stará jedou špatně."
Jela by dobře, kdybyste do toho nevrtali.
...bezvýhradný...
Vztah dospělého občana k policii/záchranářům je v jiné rovině, než dnešní vztah žáka k učitelům.
re, vyfouklá kola. Ono bylo někdy možno žáka vyloučit ze základního vzdělávání? On někdo zakazuje učitelům použít zákonná disciplinární opatření? Oni jsou "lidé jako já, takypsychologové a všemožní odborníci" přítomni ve třídách a na třídních schůzkách, kde rozsévají svá moudra o žákovské neposlušnosti? Co se děje ve třídě, je mezi učitelem a žáky, buď to učitel zvládne, nebo musí hledat jiné cesty jak na to. Staří bubáci nefungují, zřejmě to po zlém už nepůjde. Tak se musí najít jiné cesty. Přitvrdit, nebo jít na to úplně jinak. Za což mne obviníte, že mi není trapné říkat si učitel. Není. Spíše se divím, jak někdo s tak vytrvalou záští vůči neposlušným žákům a rodičům, může ještě učit.
Víte, naše rozdílné názory neplynou ani tak z mých či vašich pokřivených představ o realitě, nýbrž zřejmě ze značně rozdílných zkušeností ze škol, na kterých učíme.
Moje zkušenost je, že rodiče spíše dávají "volnou ruku". Klidně mu dejte pohlavek, když bude spratek zlobit. Jdete na třídní schůzku s pocitem neblahého očekávání rodičovského řevu, nebo ji berete jako možnost ke hledání společného řešení studijních a výchovných problémů? Když rodič zjistí, že učitel jeho děcka není nepřítel, což je hluboce zakořeněný pocit, který má zprvu překvapivě mnoho rodičů, pak lze v 95% najít způsob jak spolupracovat. To se vracíme zpět k partnerskému vztahu mezi učiteli a rodiči:)
Podívejte já tady nespřádám báchorky. Znám školy, kde od první třídy pěstují vztahy mezi učiteli, žáky a rodiči založené na přirozené, nikoli formální autoritě. Chování je pak většinou pod kontrolou až do devítky, disciplinární opatření jsou ojedinělá, šikana omezená. Ne vždy to funguje, učitelé odchází a přichází, ale když ano, tak skvěle.
Co je na tom tak obtížné, krom nutnosti překopat nějaké předsudky, které člověk jako zelenáč přebral od svých starších kolegů?
"u pásu příliš svobody a demokracie není" - tady je vbrzku "vyléčená" jakákoliv neposlušnost
Nedokážu si představit jakoukoliv "neposlušnost" u armády, policie, ve státní správě,....
"že si v hlavě vytvářejí nějakou představu vlastní neposlušnosti, odboje a vzdoru proti systému" - to bude asi hlavní příčina. Hraničí to s anarchistickými představami. Předjíždění na nepřerušované čáře, jízda na červenou,..., snaha za každou cenu nedodržovat společensky daná pravidla.
On někdo zakazuje učitelům použít zákonná disciplinární opatření?
Vážně? To fakt myslíte vážně?
Napomenutí, třídní důtka, ředitelská, dvojka z chování?
Vždyť si z toho dělají srandu i celebrity v rozhovorech a zábavných pořadech.
Oni jsou "lidé jako já, takypsychologové a všemožní odborníci" přítomni ve třídách a na třídních schůzkách, kde rozsévají svá moudra o žákovské neposlušnosti? Co se děje ve třídě, je mezi učitelem a žáky, buď to učitel zvládne, nebo musí hledat jiné cesty jak na to.
Ne. Oni nejsou ve třídě.
Oni píší na weby, do novin, poskytují rozhovory, vystupují v televizi,...
Oni jsou jen hned za dveřmi školy, ve které dojde ke konfliktu. Aby kritizovali, poučovali, rozdávali knížecí rady,...
Bože, co blbnu.
Vždyť já Vám odpovídám, jako byste snad byl rozumným partnerem pro diskusi.
Spíše se divím, jak někdo s tak vytrvalou záští vůči neposlušným žákům a rodičům, může ještě učit.
Tajný, Vy jste vážně mimoň.
Zájem o bezpečné prostředí a podnětné prostředí pro výuku těch slušných a poctivých vydáváte za zášť.
Což takhle začít se starat občas také o zájmy dětí, které do školy chodí proto, že se chtějí učit?
Už Vás někdy okradli nebo přepadli? A pokud ano, PODĚKOVAL jste jim za to a zeptal se, jakým způsobem byste ještě mohl zlepšit životní prostředí zlodějů?
Víte, naše rozdílné názory neplynou ani tak z mých či vašich pokřivených představ o realitě, nýbrž zřejmě ze značně rozdílných zkušeností ze škol, na kterých učíme.
Omyl. Já mám celkem štěstí a naše prostředí ve škole je dobré.
Jenže nejsem slepý a hluchý. Protože slyším a mluvím s kolegy z jiných škol.
A používám mozek na domýšlení souvislostí.
Jdete na třídní schůzku s pocitem neblahého očekávání rodičovského řevu, nebo ji berete jako možnost ke hledání společného řešení studijních a výchovných problémů? ...
Se "svými" rodiči vycházím velice dobře. Jsou soudní a o svých dětech nemají pokřivené představy.
Ale znám i jiné historky. Vy ne?
Podívejte já tady nespřádám báchorky. Znám školy, kde od první třídy pěstují vztahy mezi učiteli, žáky a rodiči založené na přirozené, nikoli formální autoritě.
Vy spřádáte báchorky o tom, jak ojedinělé a výjimečné situace jsou možné VŠUDE.
Ne vždy to funguje, učitelé odchází a přichází, ale když ano, tak skvěle.
A protože orchideje rostou ve skleníku, budeme je pěstovat na poli.
Tohle nemá cenu.
Vy jste zjevně ještě nezažil situaci, kdy šlo o život, nebo o zdraví.
Nikdy jsem ani na okamžik nezpochybnil nutnost a potřebnost neformální autority a dobrých vztahů s žáky a rodiči.
Vy naproti tomu zpochybňujete potřebnost formální autority neustále a jediné, co místo ní nabízíte jsou historky o tom, jak to "někde" funguje.
Nejste zjevně schopen pochopit, že my potřebujeme recept pro ta prostředí, kde neformální autorita nefunguje a fungovat nebude kvůli nepřijatelnému chování a postojům některých žáků a rodičů.
Navíc upřednostňujete ty, kdo se chovají špatně na úkor těch, kdo se chovají správně.
Proto jsou Vaše "rady" k ničemu.
"neposlušnost" se musí zákonitě dostat do střetu se školním řádem každé školy. Tady vidím prostor pro práci ČŠI. Školní řád má svou právní váhu a povinnosti každého žáka a učitele je dodržovat patřičné pasáže. Zřejmě (pan Tajný) jsou školy, které tento dokument nemají na patřičné úrovni nebo je zaměstnanci a žáky obcházen. Dle školního řádu končí "potrestání" u trojky z chování. Dále zbývá sociálka a PČR. Samozřejmě, záleží na způsobu a hloubce "neposlušnosti". Nelze přece tolerovat takové věci jako napadení spolužáka spolužákem, šikanu, napadení učitele rodičem,...
Probůh a ježkovy voči, jak jste přišel na to, že "upřednostňuji ty, kteří se chovají špatně na úkor těch, kteří se chovají správně"?
Vy jste slyšel o hrozných věcech od kolegů a dal jste si dvě a dvě dohromady, z čehož vám vyšlo, že učitel musí být osoba chráněná ouředně a učitel musí mít možnost žáka vyloučit, ale jinak jsou vaše zkušenosti s rodiči a žáky vcelku dobré a nemáte si vlastně nač stěžovat.
No a pokud jsou dobré, proč je tomu tak? Máte jednoduše dlouhodobé štěstí na dobré žáky a rodiče? Nebo se nějak chováte, nějak s nimi komunikujete, čehož výsledkem je váš dobrý vztah s nimi? Proč byste nemohl své zkušenosti dát k uvážení ostatním? Protože učíte ve skleníku?
Dobrou praxi je možné použít téměř všude, protože většinou vychází z letité zkušenosti a selského rozumu. Možná je lepší sdílet dobrou praxi, než praxi nafukování plošných centrálních strašáků.
Ale co to pravím, pokud je vedle sebe, nedejbože, svoboda použít selský rozum a skvostné centrální opatření, vaše volba je jasná.
Vynechám bláboly a odpovím na to, co má smysl.
No a pokud jsou dobré, proč je tomu tak? Máte jednoduše dlouhodobé štěstí na dobré žáky a rodiče? Nebo se nějak chováte, nějak s nimi komunikujete, čehož výsledkem je váš dobrý vztah s nimi? Proč byste nemohl své zkušenosti dát k uvážení ostatním? Protože učíte ve skleníku?
Podívejte, já měl tolik štěstí, že rodiče mého drogově závislého žáka byli rozumní a snažili se mu pomoci.
Že žák, který způsobil pod vlivem alkoholu autonehodu s trvalými následky nezpůsobil problémy ve škole, ani na školní akci.
A možná jsem byl natolik důrazný, že si netroufnul jiný žák poslat do ..., mne, ale udělal to kolegyni.
Možná jsem měl štěstí, že žák, který na základce způsobil spolužákovi zranění, když do něj kopal, nepodal přihlášku na mou střední školu a jeho excesy jsem nemusel řešit já.
Jestli je tohle skleník, tak podle mne v něm občas fouká.
Ale není to nic v porovnání s podmínkami, kterým musí čelit mnozí jiní kolegové. Na učilišti, na praktické škole, na základce ve "vyloučené lokalitě", ...
Jděte do háje se svými chimérami o "centrálních strašácích".
To, co popisuji, to je realita dnešních škol.
Své zkušenosti dávám k dispozici svým kolegům a snažím se dělat to i zde.
A občas mají formu doporučení pro změny systému.
Změny, které fungovaly, byly vyzkoušené, ale díky "aktivismu" a "ideologům" nejsou dnes možné, nebo prakticky realizovatelné.
Změny, které by podpořily formální autoritu učitele, aby mohl dělat svou práci.
Změny, které by dopadly na ty, kteří se nechovají podle pravidel.
Což se Vám nelíbí.
Máte plná ústa všemožných výhrad a nevynecháte jedinou příležitost k útokům na centrální opatření.
Ale neumíte poradit ani pomoci ničím užitečným těm učitelům, kteří ty "Vaše" postupy už dávno vyzkoušeli, protože chovat se normálně, slušně a snažit se hledat cesty jak žákovi pomoci je natolik samozřejmé, že to napadne jako první možnost každého skutečného učitele.
Jenže oni to zkusili a nepomohlo to. Chápete, o čem se tu bavíme?
Vy chcete poradit slušnému kantorovi, který se choval slušně vůči grázlovi, aby se choval slušně.
Protože jinde ukazují "příklady dobré praxe", že to funguje.
Tak to vážně moc díky za radu.
Bez Vás by nás to nikdy nenapadlo. Vysloveně jsme na to čekali, až to napíšete na web.
Ještě, že Vás máme a otevřel jste nám oči.
Teď už to víme a problém je vyřešen.
Pane PR, krmíte trola.
Tajnej je ducha omezeného, tak si sám před sebou hraje na kvalitního učitele, který buduje vztahy a zakládá je na neformální autoritě. Funguje mu to perfektně, bezchybně, vždy a všude, ale jen tehdy, je-li to tajné. Výjimkou - a nutno dodat, že obrovskou - jsou přece jen a pouze diskuse na ČŠ.
Kolik já těchhle samozvaných spasitelů, kteří si dodávají sebevědomí svými neformálními a neověřitelnými schopnostmi, už viděl...
Zkrátka, chci společnost stojící na dobrovolnosti, ne na nucení. Snažím se tak tedy sám přistupovat ke svým dětem, a jít jim v tom vzorem.
chtít mohu libovolný virtuální svět ale žijeme v reálním,jestliže většina pracujících obyvatel jsou lidé pracující v montovně ,jest povinností státu zajitit jim tomu odpovídající státní vzdělání ,aby se nhli uživit,sféru kterou stát nepotřebuje nechť plně ponechá soukromému sektoru a lidé jako "táta-parťák" si budou moci vybrat
koneckonců stát může na tuto svou funkci rezignovat,ruka trhu si poradí=české dělníky zamění ukrajinskými,což se již ve velkém začalo...
První odstavec praví, že jste měl štěstí. Štěstí přeje připraveným, že. Šlo to i bez ochrany úřední osoby.
Pak pravíte, že je to jinde horší v čemž máte pravdu. Vždy je to někde horší a někde lepší.
Celé to zahřebíkujete prohlášením, "Vy chcete poradit slušnému kantorovi, který se choval slušně vůči grázlovi, aby se choval slušně." To je už celkem průhledné překroucení toho, co jsem napsal. Proč to děláte, bůh ví.
Je dost pozdě začínat s budováním vztahu na střední škole, i když i to se může podařit. Střední je v tomto směru dost odkázaná na základku. K nám do prváku přijde každým rokem několik žáků, kteří mají v sobě hluboce zakořeněný pocit, že učitelé jsou jejich nepřátelé, jednoduše proto, že jsou učitelé. Jiní jsou vstřícní a tento pocit ze základky nemají. Rozdíl je v tom, jak je na specifické základce nastavená vztahová rovina mezi žáky a učiteli.
Na základce, kde se vztahy cíleně budují od první třídy, to ještě děti nejsou drogově závislé, ani alkoholici, ani ze své podstaty grázlové, to funguje dobře. Na základce, kde se děti předávají několikrát různým učitelům, se vztahová rovina bortí a mnohdy nezbývá, než uchýlit se k formálním disciplinárním opatřením, což zřejmě vytváří ovzduší "třídního boje" proti autoritě.
Vy to nemusíte chápat ani odpovídat, ale třeba to přečte někdo jiný a napadne ho, že to není obtížně proveditelné a výhody jsou značné.
Celé to zahřebíkujete prohlášením, "Vy chcete poradit slušnému kantorovi, který se choval slušně vůči grázlovi, aby se choval slušně." To je už celkem průhledné překroucení toho, co jsem napsal. Proč to děláte, bůh ví.
To není překroucení, ale dotažení toho, co tady píšete do důsledku.
Za celou tuto debatu z Vás nevypadlo nic jiného, nežli teorie o tom jak to bude hezké, až na sebe lidi budou hodní.
Dělám to proto, že Vy sám si to nejste ani schopen uvědomit.
Rozdíl je v tom, jak je na specifické základce nastavená vztahová rovina mezi žáky a učiteli.
Příliš si to zjednodušujete. Možná proto, že nejste schopen rozpoznat a posoudit další parametry jevů kolem sebe. Možná účelově, to nevím.
Někdy nezáleží jen na škole a její atmosféře, ale jen na konkrétním učiteli/učitelích. Obzvláště na druhém stupni.
A někdy záleží jen na postoji samotného žáka.
Viděl jsem třídu, která svou učitelku zbožňovala. Kromě dvou žáků. A ti ji nesnášeli.
Na základce, kde se vztahy cíleně budují od první třídy, to ještě děti nejsou drogově závislé, ani alkoholici, ani ze své podstaty grázlové, to funguje dobře.
Tajný, prosím...
Přiznejte se, že Vy na základce neučíte a tamní prostředí znáte jen z doslechu.
To, co popisujete, neplatí už občas ani na prvním stupni.
Grázlíci, ze kterých se stávají grázlové, jsou už na prvním stupni.
Vy si snad myslíte, že ten můj drogově závislý žák poznal drogy až na střední?
Nebuďte naivní.
Opusťte občas svůj vysněný svět a navštivte realitu.
Na základce, kde se děti předávají několikrát různým učitelům, se vztahová rovina bortí a mnohdy nezbývá, než uchýlit se k formálním disciplinárním opatřením, což zřejmě vytváří ovzduší "třídního boje" proti autoritě.
Zase v tom máte zmatek.
Jistěže je horší, když se na prvním stupni střídají třídní. (Proto se tomu rozumní ředitelé snaží vyhnout.)
To ale žádné ovzduší "třídního boje" nevytváří.
"Vzpoura proti autoritě" je součástí dospívání a je to zcela normální a přirozené.
Zkraťme to.
Vytváření vztahů a budování neformální autority je samozřejmě potřebné a nutné. Je to dozajista prospěšné a nikdy žádný soudný učitel nic takového nebude zpochybňovat.
Ale samo o sobě to NESTAČÍ a nikdy stačit nebude.
Mimo jiné i právě proto, že v průběhu budování těchto vztahů může nastat mnoho komplikací, které tento proces mohou zhatit.
Proto musí být vždy deklarována a budována také formální autorita učitele.
Ocenil bych proto pouze, abyste přestal na tento základ útočit a zpochybňovat ho.
Pokud nemáte nic lepšího, co byste mohl nabídnout třeba začínající učitelce, která čerstvě nastoupila na učiliště, nežli to, co zde dokolečka opakujete, pak je další debata na toto téma zbytečná.
Přiznejte se, že Vy na základce neučíte a tamní prostředí znáte jen z doslechu.
Zde vás zklamu, na základce také učím. Myslíte, že si svá pozorování cucám z prstu?
Proto musí být vždy deklarována a budována také formální autorita učitele.
Ocenil bych proto pouze, abyste přestal na tento základ útočit a zpochybňovat ho.
Deklarována být musí, bezpochyby, ale zajisté jste si povšiml, že její účinnost klesá. Proto navrhuji jinou variantu v součinnosti s formální autoritou.
Pokud nemáte nic lepšího, co byste mohl nabídnout třeba začínající učitelce, která čerstvě nastoupila na učiliště, nežli to, co zde dokolečka opakujete, pak je další debata na toto téma zbytečná.
Mohu ji nabídnou třeba systém černých puntíků, pravidelné zápisy stížností do žákovské knížky, popřípadě formuláře na udělování pokárání a důtek.
Nebo ji mohu poradit naprostou lidskou otevřenost v přístupu k žákům, zbavení se jakéhokoliv suchého formalizmu a důsledné přípravy k tomu, aby hodiny byly zajímavé a zároveň představovali pro žáky výzvu, spolu s brzkým začátkem četných prověrek, kde by žáci mohli sledovat svůj pokrok. Také ji mohu nabídnout kopii filmu Dangerous Minds (1995). Pak ji mohu poradit aby často používala humor v kombinaci s ostrým jazykem.
Co vy?
Jen pro upřesnění.
Učíte na základce, nebo na nižším gymnáziu?
Kolik hodin a kolik let?
PR: Pokud nemáte nic lepšího, co byste mohl nabídnout třeba začínající učitelce, která čerstvě nastoupila na učiliště, nežli to, co zde dokolečka opakujete, pak je další debata na toto téma zbytečná.
TU: Mohu ji nabídnou třeba systém černých puntíků, pravidelné zápisy stížností do žákovské knížky, popřípadě formuláře na udělování pokárání a důtek.
Takže Vy jste komik?
Tak to už mi začíná dávat vše smysl.
Vidíte to, já hlupák si myslel celou dobu, že Vy to myslíte vážně a Vy jste to psal jako legraci a já to jen nepochopil.
Tak černé puntíky, zápisy do žákovky, a formuláře ...
No fakt přiznávám, dostal jste mne. :-)
mohu poradit naprostou lidskou otevřenost v přístupu k žákům, zbavení se jakéhokoliv suchého formalizmu .... atd. atd.
Hezký. Ale to je jinými slovy totéž, co už tady blábolíte druhý den pořád dokola.
Tušíte, kam a jak hluboko Vás takový třeťák na učilišti s 220 zameškanými hodinami a dřívějším vyšetřováním fyzického napadení, odloženým kvůli nízkému věku, pošle s Vašimi černými puntíky a "otevřeným přístupem"?
Nebudu teď popisovat konkrétní možnosti, jakými bych mohl já kolegyni pomoci.
O to teď nejde. Jde o systémová opatření.
Já nenabízím, ale požaduji:
1. Změnu financování škol.
2. Institut dočasného a trvalého vyloučení žáka
3. Statut chráněné osoby pro učitele
4. A snažím se vyvolat změnu paradigmatu veřejné diskuse o problematice porušování pravidel ve školách, směrem od "ochrany práv útočníka" k důslednému zajištění bezpečného prostředí ve školách pro učitele a žáky, kteří dodržují pravidla a chtějí se učit.
Jo, a abyste si nemyslel, že se vyzouvám z otázky.
Nejjednodušší, co bych pro mladou kolegyni mohl udělat je pomoci jí radou, jak přežít.
Těch fint je spousta, ale jako vždy v současné době, jsou často za hranicí toho, co učitel oficiálně smí. Alespoň podle "expertů" a hlasatelů "svobody a zodpovědnosti".
Pokud bych v té třídě sám učil, mohl bych také předstoupit před třídu a učinit oznámení:
"Miláčkové, buďto dáte kolegyni pokoj, nebo budete mít problémy se mnou."
Bod 1. Ano.
Bod 2. Na sš tento institut existuje.
Bod 3. Když myslíte.
Bod 4. Nelze namítat.
Ty rady jste nějak nepochopil, nevadí. Třeba příště.
"Miláčkové, buďto dáte kolegyni pokoj, nebo budete mít problémy se mnou."
Ano. Vztah.
Tajný učitel
Myslím, že otázku slušnosti a poslušnosti není potřeba redukovat na případ neuposlechnutí pokynu a následného zmrzačení.
A kde je ta hranice?
A především:
Kdo posoudí, zda hranice už byla překročena? Osmileté dítě? Táta parťák někde v kanceláři?
Učitel samozřejmě ne, protože toho dítě poslouchat nemusí, když pro něj "není autoritou".
Pan Portwyn,
píši o potřebě vyhnout se manipulaci se svobodnou vůlí žáků skrze vynucování poslušnosti pomocí mocenských nástrojů, nikoli o svobodě dělat si co chci, natož pokud to někomu ubližuje nebo ruší práci ve třídě.
Všechna ta krásná slova předpokládají dobrou vůli u 100 % žáků a 100 % rodičů. Jakmile jeden jediný tu dobrou vůli z libovolného důvodu nemá, tak se konstrukce zbortí. A samozřejmě že ve třídě ne jeden, ale několik takových bude - třeba "táta parťák", který se domnívá, že dítě má právo vysírat, když se mu tak zlíbí.
Dotyční pak efektivně znemožní vzdělávání i těm, kteří by se vzdělávat chtěli. Já nemluvím o drogách nebo o násilí na spolužácích; mluvím o naprosto obyčejném případu, kdy se 28 dětí chce naučit sčítat zlomky, ale dva ne (protože ti nikdy nechtějí nic pozitivního). A ti dva to znemožní těm osmadvaceti a podle krasoduchů je to chyba učitele, protože "špatně motivoval" a "neměl s těmi dvěma dobré vztahy".
TOHLE je jednou z hlavních příčin rozpadu základního školství: nemožnost uplatnit formální autoritu na asociálech.
Pan Tajný
A kdo posoudí, co je to "manipulace" a "vynucování"? Ten žák?
Pokud je učitel nucen zajistit klid a bezpečí na práci ve třídě silovými prostředky, měl by je mít k dispozici. Ty dosavadní nějak přestávají fungovat. Pak je možné sortiment donucovacích opatření rozšířit o to či ono, vyloučení, vyhození, eskortování ven ze školy ochrankou. Nebo je možné podívat se někam, kde to funguje i bez toho a zeptat se, co bychom tak museli udělat proto, aby to takhle fungovalo i u nás ve škole.
Když výuka dlouhodobě znamená, že děti tiše sedí a zapisují, opakují a poté přesně reprodukují učivo v testu, protože jinak by byly potrestané,, to je manipulace se svobodnou vůli žáků pomocí vynucování poslušnosti mocenskými prostředky. Takové děti pak budou poslouchat "autoritu" i v dospělosti. A poslouchají. Viz vláda silného muže a hlasité huby.
Ježiš marjá, tajnej. Voni sou revolucionář a odbojář, který neposlouchá autoritu a jde tím dětem příkladem v první linii. To je hnedlenc tak uvěřitelné, když člověk tu odvahu hlasitého odpůrce vrchnosti vidí na vlastní oči. Počkat. Vlastně člověk nevidí nic. Voni sou tajnej. A vidět je nějak neni. Kdepak, voni sou hrdina zagroškudla - jak pravila moje nejoblíbenější literární postava. A nebo ještě - mravenec srágora.
Ale hubou už převracej svět. Jak výjimečné!
Hlavně, že maj ty děti vzor.
Takové děti pak budou poslouchat "autoritu" i v dospělosti. A poslouchají. Viz vláda silného muže a hlasité huby.
To jsou, s prominutím i bez, kecy jak kráva.
Celá naše generace vyrostla v prostředí autority, o jaké se našim dítkám ani nesní.
Zákazy dlouhých vlasů, zákazy džín, zákazy "nesprávné hudby", ...
Učitelka nám NA NÁDRAŽÍ zabavila karty, protože hrát mariáš je nedůstojné gymnazistů.
Matikář nám "za trest" dával domácí úkoly, když tužky a sešit neležely rovnoběžně s krajem lavice.
A přesto z nás vyrostla generace, která dokázala celou tuhle autoritářskou šaškárnu poslat do propadliště dějin.
Portwyn má samozřejmě pravdu, jde o především o běžné situace.
A jejda. Zase jsme se myšlenkově sešli.
Když jsem začal psát, kolega Doležel tu ještě příspěvek neměl. Mohl jsem si ušetřit práci.
A přesto z nás vyrostla generace, která dokázala celou tuhle autoritářskou šaškárnu poslat do propadliště dějin.
Jen abychom si nefandili.
a) autoritářská šaškárna poslala v propadliště dějin sama sebe...
b) aby byla nahrazena jinou autoritářskou šaškárnou oligarchů a staříků s velkou pusou
Pohybuju se ve školství od roku 1996, celou dobu učím děti ve věku II. stupně - posledních pět let ne na VG, jinak na ZŠ. Musím říct, že situaci, kdy děti jen tiše sedí a zapisují si, co jim diktuje učitel(ka), jsem snad ani jednou neviděl.
Tohle je představa lidí, kteří neučí. Je to z reklam, nebo z reportáží, kdy se do třídy nacpe televizní štáb.
Reálná hodina je živý organismus plný nečekaných situací, kdy se děti šijí, komunikují spolu, šťouchají do sebe, chodí na WC, každou chvíli jim něco spadne... pokládají dotazy, komunikují s učitelem. Ani dvě hodiny nejsou stejné. Každý, kdo učí, to ví.
Jak napsal PR. Naše generace byla vychována v normalizačním školství, a žádná "vláda silného muže" tu není a nebyla, co pamatuju. Je mi skoro padesát. Ovšem generace pitomců manipulovatelných přes facebook, kteří nic nevědí a o nic se nezajímají, bude pro vládu silného muže ideální surovinou.
No a proč nefunguje formální autorita?
Protože není podporována ze strany rodičů.
Formální autorita funguje tak, že sdělí rodičům případné porušení pravidel, a rodič zjedná nápravu. Když rodič nespolupracuje, tak je formální autorita bezmocná (zejména na ZŠ, kde je rozpad nejhorší).
Veškerá kázeňská opatření jsou jen čáry na papíře. Pokud rodiče, povzbuzovaní propagandou od tátů parťáků a jiných Dušků nepřestanou škole házet klacky pod nohy, tak to fungovat nemůže. A nebude fungovat ani nějaká škola kámošů, protože vždycky se najde někdo, kdo nechce spolupracovat.
Pánové, kdybyste se trochu zajímali o to, co se v tom listopadu vlastně stalo...
Já jsem ve školství od 2000, pracuji na zš a sš a za tu dobu jsem viděl mnohokrát, nejen na školách, ale i u mých dětí způsob výuky tichý zápis, opakování, reprodukce, dál.. a ticho bude!! Že jim spadne tužka a chodí na wc...:))
No a pokud u vás pokládají dotazy a komunikují s učitelem, skvělé, jste pašák, děti jsou aktivními účastníky procesu učení, dotazy zodpovězeny, jiné možnosti nastíněny a nyní již nejsou manipulovány ve slepou poslušnost. Vzhůru ke svobodným zítřkům.
"Vláda silného muže tu není a nebyla co pamatuju."
Mně je taky padesát a pamatuju minimálně dvě autoritářské vlády, jedna z nich je právě teď sakra, asi žijeme v jiné zemi.
Tajný Učitel:
A viděl jste to "tiché sezení" celou vyučovací hodinu? Nebo Vám vadí, když děti třeba i jen pět minut nedělají bordel?
Ony totiž pubertální děti vydrží tiše sedět maximálně 15 minut. Pak začnou hlučet. Jinými slovy, musíte změnit formu práce nebo něco takového.
Kdo učí, ví, že šoupání židlemi, courání a manipulace např. s rýsovacími potřebami zvedají hladinu šumu až dost. A samozřejmě pohyb to je... i když některé "osobnosti" (komedianti) tvrdí, že se ve škole dítě "nesmí pohnout, nesmí na záchod".
Ironizujete sám sebe? Dobrý :-)
A která prosím ta "vláda silného muže" měla být? Nechcete mi doufám tvrdit, že Husák model 85 nebo Jakeš byli silnými muži?
Tajný v tom má, bohužel, většinou zmatek až hokej.
Třída, kde "uslyším spadnout špendlík" a žáci sedí s rukama za zády, nebo s nosem v sešitě - no snad to tady někdy někde opravdu bylo.
Ale dnes je to spíš karikatura a reálně se nikde nevyskytuje.
Zato třídy, kde jedinec dokáže rozvrátit výuku, nám rostou jako houby po dešti.
No a pokud jde o "podhoubí pro vládu silného muže", tak tím není autoritářské prostředí bezvýhradné poslušnosti. To naopak vždy bude vyvolávat odpor a vzdor.
Ve skutečnosti společností, která inklinuje k autoritářským vůdcům a vládě silné ruky je taková společnost, kde se naopak může skoro všechno, o nic není potřeba se snažit a skoro všechno je dostupné.
Výsledkem je pak totiž NEZÁJEM.
To nejlepší, pravda, je dostupné jen pro někoho, bez šance pro ty dole.
Případní kritikové špatností mocných jsou označeni za škarohlídy a veřejně ztrapňováni.
Mocní svou moc demonstrují i nad zákonem.
Výsledkem je pak REZIGNACE.
Většině ale stejně stačí, když má plnou ledničku a v televizi reality-šou. Pak přijde někdo a řekne, že on se postará o všechno. Hlavně o to, aby oni měli méně starostí a něco zadarmo.
A až přijdou problémy, a ony přijdou, ten někdo ukáže na ty, kdo za to můžou.
Kdepak strach a poslušnost.
Neochota většiny zvednout zadek, to je základ pro pohodlné vládnutí.
Ve skutečnosti společností, která inklinuje k autoritářským vůdcům a vládě silné ruky je taková společnost, kde se naopak může skoro všechno, o nic není potřeba se snažit a skoro všechno je dostupné.
Jo, zeptejte se v afrických a jihoamerických diktátorů, jejich poddaní mají skoro všechno a skoro všechno můžou.
Pořád ještě čekám na informaci, kdo v konkrétní situaci rozhodne, zda pokyn učitele je už manipulací a vynucováním poslušnosti, nebo zda jde o udržení nutné kázně a ochranu těch, co se chtějí učit.
Učitel to být nesmí, tak kdo?
Osmileté dítě?
Puberťák?
Proč nejedou do Afriky, tajnej? Tam můžou budovat vztahy a navíc jich je tam zapotřebí mnohem více, než v kotlince. Tam je vám zanedbanejch a z nepodnětného rodinného prostředí. Tam by měl žně s tím jejich spasitelským syndromem. A navíc by tam byl za intelektuálního velikána. Pro kotlinku je jich vyloženě škoda.
Portwyn, nevím jak u vás na VG, zřejmě nesmíte nebo co.
U nás to určuje učitel, jako vždycky.
Tajný Učitel
Aha, takže i na kouzelné škole kámošů rozhoduje formální autorita. Díky za informaci, a buďte rádi, že nemáte děcko od táty parťáka, protože ten by byl proti.
Petr Portwyn,
pokud tátovi parťákovi vadí, že se jeho dítě musí chovat tak, aby neohrozilo či nerušilo spolužáky, což si nemyslím, snadná pomoc, může založit školu typu Summerhill nebo vzdělávat doma.
Diskutujeme zde o vymyšlených strašácích. Zbytečně.
Jo, zeptejte se v afrických a jihoamerických diktátorů, jejich poddaní mají skoro všechno a skoro všechno můžou.
Ach tak.
No, víte, já netušil, že řešíme celosvětové problémy.
Já měl dosud za to, že se bavíme o podmínkách na školách v této zemi.
A že, s trochou nadsázky, máte obavu, že když budou muset žáci stoupnout na začátku hodiny, tak nám hrozí vznik nové diktatury a vláda "silných mužů".
A pokud jde o Afriku a spol.
No a pokud jde o "podhoubí pro vládu silného muže", tak tím není autoritářské prostředí bezvýhradné poslušnosti. To naopak vždy bude vyvolávat odpor a vzdor.
Oni tihle diktátoři totiž mají své občany často v pozici, kdy už nemají co ztratit. A proto musí svou moc udržovat často terorem a brutalitou. Ale i tak tam občas povstane revoluce.
Problém ale je, že často jen nahradí jednoho diktátora jiným, nebo se rozjede občanská válka.
To je ale hodně odlišná situace od stavu v české kotlince, nemyslíte?
diktátoři a totality vznikají z anarchie,nesystémovosti,nepořádku,chaosu,dívá, s teď na seriál babylon-berlín,všichni by se měli dívat,aby pochopili kde,jak a proč vzniká diktatura,totalita,válka,totéž platí i o rusku té doby-amarchismus,banditismus,chaos..řešení bylo v obou případech stejné
vůbec nenusíme řešit konjrétní diktátory ani jednotlivé ideologie,kterými se likvidace toho chlíva v obou zemích zdůvodňovala,
výsledkem byly nakonec miliony mrtvých a to ne pouze v těchto dvou zemích....když veškerá ta hrůza skončila,lidé ze sebe setřepali
svou osobní zodpovědnost a personifikovali ji do postav diktátorů-katů,vrahů,tyranů a dodnes se utápějí v nesmylných debatách o zrůdností ideologií,a ani nepozorují jak se znovu začínají utápět v chaosu a nepořádku a znovu si tak hledají hrabě na které nastoupit
Tajný učitel
Já diskutuju na téma "rodič, který nechce, aby jeho dítě poslouchalo učitele". O tom je článek. Strašáci nejsou vymyšlení, několikrát jsem se s podobnými rodiči potkal osobně nebo s nimi diskutoval na netu.
Nicméně děkuji za odpověď, přiznám se, že na základě vašeho projevu na diskuzi jsem ji nečekal.
Okomentovat