Rodiče za tři. Touto ne příliš dobrou známkou ohodnotili začínající učitelé ve výzkumu brněnské Masarykovy univerzity zájem rodičů o školní úspěch jejich žáků. Ani v dalších „předmětech“, jako je například ochota přijímat spoluzodpovědnost za studijní výsledky a chování svých dětí, nedopadli rodiče v očích mladých učitelů nejlépe. Výzkum zjišťoval u učitelů s tříletou a kratší praxí, co se jim na jejich profesi líbí a co je naopak ze škol vyhání. Reportáž přináší MF DNES.
 |
| Světlana Hanušová (muni.cz) |
Zajímavé je také to, na co si začínající učitelé stěžují. Na jedné straně jim vadí, že velká část rodičů se dětem nevěnuje dost. Na druhé straně se necítí připraveni na ty, kteří se o školu zajímají. „Vnímají jako obtížné vycházet vstříc odlišným představám rodičů, jedna z učitelek to popsala jako stav balancování. Zatímco podle některých rodičů si při vyučování s dětmi hrají málo, podle jiných si hrají až moc a měli by více času pracovat,“ říká Tomáš Janík z Masarykovy univerzity, který se na přípravě studie také podílel.
Jak vyplývá z výsledků výzkumu, problémy s rodiči nebývají tím nejdůležitějším, proč mladí učitelé začínají uvažovat o odchodu. Tuto pomyslnou první příčku si drží nízké platy a malá prestiž profese (u těch, kdo chtějí mimo školství) a neshody s vedením školy (u těch, kdo uvažují o změně působiště).
Celý text včetně rozhovoru s ředitelem základní školy Vítem Beranem naleznete v MF DNES
3 komentářů:
1.učitel musí být státní zaměstnanec
2.školy musí být řízeny mšmt skrze školské úřady
3.stát (obce) musí mít byty pro učitele
Proč ještě před deseti, patnácti dvaceti léty patřilo v Česku učitelství mezi nejprestižnější povolání?
Proč dnes ze škol učitelé utíkají kvůli nedostatku peně, kvůli pitomostem, kterým jsou oni, žáci i rodiče vystaveni a kvůli nedostatku prestiže učiteltví?
Proč podchycuje ten výzkum brněnské Masarykovy univerzity jen konečný výsledek špatné školské a rodinné politiky českého státu? Proč je zaměřen fenomenologicky a nezabývá se analýzou příčin toho nežádoucího stavu?
Hlavní příčiny jsou, myslím tyto:
Špatná školská politika
1) Úpadek kvality a prestiže školního vzdělávání začal sešupem resortní odpovědnosti z MŠMT smérem dolů. Zřizovatelské pravomoci ZŠ a SŠ byly přesunuty kraje a obce a současně byla zrušena pedagogická centra. MŠMT si tak do roku 2004 tzv "uvolnilo ruce" pro tzv. čerpání vzdělávacích eurodotací do hrubě podfinancovaného českého školství. A pak ta hrúza začala: Skutečná hrúza začala vytvořením nefunkčního systému RVP/ŠVP a pokračuje dodnes vylepšená pak ještě tzv. inkluzí a pikusem o pečovatelaký Kariérní (ne)řád pro učitele a dnes už i záměrem řešit nedostatek učitelů zmenšením kvalifikačních požadavkú na ně. Národní ústav pro vzdělávání a NIDV jsou dnes v podstatě nikoli výzkumné (vědecké) ale grantožroutsky fondočerpačské organizace. Neúčelným a neúčinným fondočerpačstvím trpí s védecká práce na vysokých školách (PedF). Další vzdělávání a metodická pomoc učitelům je na mizerné úrovni z těchže důvodů. Ti, kteří české školství takhle zprznili, si to nechtějí přiznat a vymlouvají se na kdeco.
Špatná (genderistická) rodinná politika
Polovina détí se rodí mimo manželství. Polovina manželství se rozvádí. Stát na rodinnou politiku kašle a rozvrací ji v duchu tvz. neoliberalismu, když přestává uznávat, že manželství je svazek muže a ženy uzavřený s cílem plodit a vychovávat děti, když vláda České republiky chystá například uzákonění "manželství" jednopohlavních párů, jako kdyby témto párům nestačilo tzv. registrované partnerství.
dnešní mladí lidé-,miléniáni, jsou asertivní,sebevědomí, a nenechají si nic líbit,představa jak se na vš absolvanta přijde vyvřískat matka-prodavačka je pro ně nepřijatelná a ,že jí dá ředitel za pravdu,tak to jeho autorita klesne u absolventa na nulu,a jelikož se nemůže nijak bránit tak oddchází,,dcera je úřednicí,když si na ni občas přijde někdo vyskakovat tak mu udělá takovou úřednickou pakárnu že ryhle zkrotne,syn je v soukromé firmě,když se jim jejich manager přestal líbit,tak někteří odešli a ti co zůstali mu tak namydlili schody že šel on
Okomentovat