Chápu, že v době společenského naklonění vlády navyšování učitelských platů, je na místě všude publikovat teze o kritickém nedostatku učitelů. Česká škola oslovila ředitele a další teoretiky, aby vyslovili svůj názor na navrhované změny zákona o pedagogických pracovnících. Proč ale nebyli osloveni také ti, kteří jsou plně kvalifikovaní, chtějí učit, ale nemají šanci se do škol dostat?
Za prvé je to problém učitelů starších 50 let. Pokud tito lidé přijdou o práci (jsou to především bývalí ředitelé, kterým zřizovatel často bez racionálního důvodu vypsal konkurz, učitelé, kteří dostali výpověď pro nadbytečnost – staří jsou přece dražší, nebo učitelé, kteří se nějakého důvodu přestěhovali), tak sehnat místo je pro ně takřka nemožné. Mnohé školy pořádají hony pouze na mladé…
Prý se učitelé fyziky vyvažují zlatem. Ale prosím Vás kde? Pro ilustraci dva příklady učitelů 50+. První, Fyzika – chemie se odstěhoval z Prahy do blízkosti jednoho krajského města. Zdědil tam rodinný dům, tak proč platit drahý nájem. Když začal shánět místo učitele na druhém stupni, tak následoval rok na pracáku, pak tři roky jako asistent pedagoga. V tomto školním roce učí na jedné vesnické ZŠ, v úvazku má jednu hodinu Fyziky a čtyři hodiny Chemie. Oslovoval opakovaně tři roky po sobě všechny ZŠ v krajském městě a žádná plně kvalifikovaného učitele fyziky 50+ nepotřebovala!!! Přitom neustále sledoval inzeráty a na všechny, kde hledali Fyziku, odpověděl. Po zaslání životopisu s datem narození vždy ředitelé problém fyzikáře údajně vyřešili jinak…
Druhý příklad: Učitel Fyzika – dílny dostal před dvěma lety nadbytečnost. Oslovil opakovaně 86 škol v okruhu 75 km od svého bydliště. Tedy i všechny základní školy ve dvou krajských městech, které jsou v této vzdálenosti. A opět žádný zájem, takže má asi 37 zdvořilých odmítnutí, že školy kvalifikovaného učitele momentálně nepotřebují. Zbylí ředitelé se ani nenamáhali odpovědět…Tento učitel má již před dva roky svůj profil na České škole a představte si, v době kritického nedostatku učitelů Fyziky a technické výchovy ani jedna nabídka z celé České republiky. Takže závěr je ten – hledá se pouze mladý učitel fyziky a ten tedy není…
Druhé tabu jsou absolventi pedagogických fakult, kteří po absolvování učitelské místo prostě neseženou. Mladí muži tedy odejdou jinam, ale bohužel znám několik absolventek, které na místo učitelky čekaly i několik let. A kde je příčina? Přece v neustále se zvyšujícím věku pro odchod do důchodu a tím se logicky zvyšuje i průměrný věk učitelů. V základním školství jsou především ženy, tedy postupně jdeme od 55 na cílových 65 let. Sice na těch 65 let jsme ještě nedosáhli, ale už se učitelky 55+ dělí na dvě skupiny. První jsou ty, které by rády odešly do důchodu, ale ještě nemohou. Ty druhé již současného důchodového věku dosáhly. Vzhledem k tomu, že souběh důchodu a stále se zvyšujícího platu je nesmírně atraktivní, tak zůstávají. Mladí absolventi pak v regionech nemají šanci.
Jistě je zde možnost se přestěhovat za prací. Mladí by to měli mít snazší, ale musí vyřešit otázku bydlení. A na zakoupení bytu nebo na hypotéku ani zvýšení platu nestačí. U lidí 50+ je to už problém. Díky celoživotní práci již mají vytvořený určitý standard. Navíc při přestěhování se musí vždy řešit pracovní uplatnění partnerů, kterým je také většinou 50+. Odejít třeba do Prahy do nájemního bydlení je při cenách nájemného v důchodu ekonomická sebevražda. V lepším případě mohou např. za 3,5 milionu prodat svůj dům, ale co za tuto sumu např. v Praze pořídí. 1 + KK ???
Něco je v systému špatně a tohle nevyřeší vpuštění nekvalifikovaných do základních škol. Myslím si, že by se našlo dost absolventů pseudooborů z nejrůznějších VŠ. Především ti, kteří by na normálním trhu práce nezískali uplatnění. Navíc by mezi nimi bylo asi jen malé procento těch, kteří by byli schopni kvalitně odučit matematiku, fyziku nebo chemii. Spíš by to dopadlo tak, že absolventka nějakého humanitního oboru by tak na rok, dva šla páchat škody do školy. Tuto dobu by využila k hledání místa ve svém oboru nebo k získání sociálních jistot před mateřskou. Jako záchranná brzda dobré, lepší škola než kasa supermarketu. Ale tohle opravdu chceme???
A teď co s tím? Kvalifikovaných lidí 50+, kteří chtějí učit, je překvapivě docela dost. Tady je naprosto nutné rozpočtovat školy na skutečnou praxi učitelů dle platového automatu. A případně zvýhodnit ředitele, který přijme např. plně kvalifikovaného učitele 50+. Věk odchodu do důchodu neustále roste a mnozí učitelé starší 60 let už jistě nebudou zátěž snášet. Nestálo by za to, připravit nějaký sociální program, aby tito lidé mohli odcházet do důchodu dříve? Mnohé obory, např. dráhy, takové sociální programy měly a fungovaly. A tím by se i pro mladé v regionech uvolňovala místa.
Autor si přál zůstat v anonymitě, redakce jeho jméno zná
16 komentářů:
krutá realita,sám zažil
Ona realita je často složitější. Kvalifikovaný učitel s dlouhou praxí odčerpává mnohem víc mzdových prostředků než mladý či nekvalifikovaný.
ti padesátiletí by měli být těmi vytouženými "odborníky z praxe",každý ředitel by měl skákat radostí,když může mít takového padesátiletého odborníka,navíc pův povoláním učitele se 17 odučenými sezónami a osmi lety práce managera u nadnárodní korporace,který mu odučí několik předmětů,málokdy se najde takový člověk, který z rodinných důvodů musí opustit lukrativní flek v brémách a vrátit se do rodného pohraničí,nemá problém dojíždět,je z korporátu disciplinovaný,ctí termíny,drží hubu a krok,nejenže mu stačí pouhý tarif,ale nepohrdne ani smlouvou o prac činnosti,co více si může ředitel školy přát.....
Především by bylo potřeba odstranit paušální růst platů s odslouženými roky a buď ponechat sjednání platu/mzdy přímo na vedení školy nebo rozdělit učitele do 3-4 kategorií. Učitel s třicetiletou praxí nebude automaticky učit lépe než učitel s praxí desetiletou, byť druhý jmenovaný téměř vždy bude učit lépe než nováček.
Odmítání padesátiletých je zvláštní, když současně dle pisatele zaměstnávají ředitelé škol důchodce.
Nehledě k tomu, že u 50letého učitele překvapuje používání slangu "učitel ... dostal před dvěma lety nadbytečnost" místo stal se nadbytečným, dostal výpověď z důvodu nadbytečnosti. Formulace "Ředitele a další teoretiky" je nechtěně vtipná; ředitel je bezpochyby drsný praktik. Podobně komický je v kontextu dokazování kvalit starších pedagogů závěrečný odstavec, který žádá dřívější odchody do penze podobně jako mají zaměstnanci dráhy. Když... tak, čárky, kumulace otazníků, to jen dokresluje situaci.
Nechci být krutým a předsudečným, ale typ lidí jako pisatel, který obvykle posílá životopisy psané klopotným jazykem školních slohových prací a v nestrukturovaném textu, má opravdu problém se zapracováním v nových podmínkách a preferován nebývá.
Ostatně soudím, že nejlepším vzdělavatelem je vysloužilý odborník v oboru, který přesně ví, co z ŠVP/RVP je opravdu významné pro praxi.
Soumare, vy nevidíte v tom textu strukturu? Tak to jste se ještě opravdu nesetkal s realitou dnešních dní. Mladí lidé dnes vůbec nečlení texty do odstavců, žádné strukturované texty nepíší, přestože se to do nich pořád ve školách snažíme natlačit, a ty elipsy, které zmiňujete, jsou všem nám, již jsme v obraze, naprosto srozumitelné. Chcete jenom být papežštější než papež.
Přála bych vám číst texty, které píší dnešní mladí - rukou psané nepřečtete, protože se zásadně písmo naučené kdysi v první třídě u nich proměnilo na jakési záhadné klikyháky (neznámé značky sice připomínající i a j , ovšem bez teček nad nimi), vynechávání písmen, jakékoliv opomíjení pravidel pravopisu či gramatiky, interpunkce neexistující - ta dnes připadá zbytečná úplně všem a pak se texty stávají těžko srozumitelnými pro každého adresáta.
Víc anglických výrazů a zkratek, kterým starší generace naprosto nerozumí a pravděpodobně nechtěné elipsy takového rázu, že text nikdo správně nepochopí.
Vzniknou ale někdy i u mladých precizní texty, nad nimiž srdíčko zaplesá. Nehážu všechny do jednoho pytle. Jsem už od roku 2012 centrální hodnotitelkou slohových maturitních prací z českého jazyka, abyste byl, soumare, v obraze. Své poznatky si nevymýšlím ani necucám z prstu.
A s paušálním růstem platů ve školství musím souhlasit. Školu drží, rozvíjí a posouvají dále jen ti staří, mladí mají samé výmluvy, proč nemohou udělat něco nad rámec svých základních povinností. Učitel dnes vůbec není hodnocen za to, že si dobře odučí, ale co pro školu, aby nezanikla, udělal. A to mladí nechtějí slyšet, nemají žádnou zodpovědnost za rozvoj své školy. Každý starý přemýšlí, jak škole pomoci, aby mu ta práce v ní dlouho vydržela. Mladí takhle vůbec neuvažují.
BP, v tom textu jo, ale nebyla v tom životopisu, co jsem nedávno četl a při textu pachatele, který komentuji, si na něj vzpomněl. :-)
"Češtinářská" elipsa je mimochodem jedna z pitomostí, které se učí na úkor komunikace; normální člověk samozřejmě potřebuje cosi o zjednodušování vět vědět a umět to prakticky udělat, ale dozajista nepotřebuje vědět, že se to jmenuje elipsa. To patří na vysokou školu jazykozpytného směru.
Psaní rukou je další nesmysl; kdy probůh v běžném životě píšete rukou? Kdesi jsem četl, že kdyby byla dnešní škola autoškolou, vycházeli by z ní žáci, schopní okovat koně a otesat přibližně bramboroidní kolo z dřevěných fošen. Současné minimum pro psaní textů je klávesnice a korektor pravopisu; místo cizelování zavilých šakalů se soustředit na chyby, které spellchecker nevychytá, správné psaní přejatých výrazů (učitel musí bezpodmínečně umět žákovské anglismy, jinak je právem brán za hlupáka), interpunkci. A číst. Číst a psát a mluvit.
Stran proaktivního přístupu a efektivity výuky nemohu souhlasit, nevidím úplně generační dělení, ale mladí nejsou obecně horší.
Soumare, podle nejnovějších výzkumů vede to, že děcka už nic nepíší rukou k degeneraci, protože neprojde poznatek od ruky a očí k mozku. Nikdo si nic neukládá do paměti. Tato generace a příští jsou odsouzeny k demenci už ve 30 letech. Já to znám, to jejich, můžu si to ofotit z tabule, mně se to nechce opisovat. Nikdy se na to už nepodívá.
Já jsem ještě nedávno horovala za to, aby se děcka už v první třídě naučila psát na klávesnici a psala všechno na pc. Ani nevíte, kolik se ztrácí času při opravování těch slohových prací jenom kvůli jejich nečitelnosti a jak potom člověk ztrácí kontext a nechápe souvislost, když musí nad každým slovem přemýšlet, co to je.
Nevím, jak mám zareagovat na vaši poznámku o elipse. Vy nejste vysokoškolsky vzdělán, že vám vadí, když jsem použila odborný jazykovědný termín k popsání toho, co vás tak popudilo?
Čtete tu někdy diskusi pana Doležela či jiných odborníků na školství na slovo vzatých? A tam vám nevadí, že pro běžného adresáta používají nesrozumitelnou terminologii. Vy zase jen vytahujete obehranou písničku o státních maturitách. Na co je maturantovi třeba integrál, hyperbola, parabola, sinus, cosinus ap.? Můžu se zase ptát já. V životě jsem to nepotřebovala. Matematiku mám ráda a maturovala jsem z ní před 40 lety.
A ještě k tomu psaní na pc. Samosebou, že už nic rukou nepíšu. Ťukám do toho jako datel, ale já na rozdíl od našich žáků, když udělám chybu, která se mi zavlnovkovatí, ji dovedu najít a opravit, ale naši žáci to nedokáží, protože do hlavičky nic neukládají, museli by dlouho pátrat na internetu, proč se jim to v textu podtrhuje. A to po nich nikdo nemůže chtít.
Čtete si někdy diskuse na jiných stránkách? Mnohdy vůbec nepochopím, co chtěl pisatel sdělit.
Zdá se, že se z příspěvku i z diskuze vyvinul bohužel generační střet. Mohu pouze odhadovat, že se věkově nacházím možná uprostřed mezi soumarem a BP a mohu konstatovat, že z mého pohledu BP naplňuje všechny stereotypy své generace i kvalifikace :(. Naprosto souhlasím s analogií s autoškolou a je mi z toho smutno.
Soumar, sa, není učitel. Uděluje nám nezkušeným pouze rady. Proč nekritizuje, když se mu nelíbí dnešní používání češtiny, moderátory a novináře v médiích a pisatele na internetu? Tam nikde se na nějaké dodržování spisovné a srozumitelné češtiny nehraje.
Dnes se všichni učí hlavně odtud.
Pardon, opravuji:
soumar není vyučený pedagog. Trochu jsem to zkomolila. Možná učí.
Sa, já mladým velmi fandím. Sama už nechci v žádné škole působit, opravdu mě už nebaví učit ve škole. Baví mě učit face to face soukromě, ale tím se uživit nedá. Do důchodu mám ještě 4 roky. Plánuji najít si práci ve Vídni, až si trochu odpočinu. Tady nikoho ne lépe než minimální mzdou placeného nehledají. Ty řeči o nedostatku pracovních sil jsou jen plané řeči. Hledají se pouze nekvalifikovaní zaměstnanci. Od listopadu jsem oslovila nejméně 30 firem, kde jsem nabízela své bohaté zkušenosti i z vedlejších činností (3 ŽL). Nezájem. Nenapíší, že jsem pro ně stará, ale já na důchod nemám ještě 4 roky nárok.
Ale přesto, že končím za 14 dní, organizuji stále ve škole praktické stáže pro naše žáky v zahraničí a jsem ochotná v květnu s žáky tam i odcestovat už jen na své náklady (jako nezaměstnaná), protože to je "moje dítě", které ve škole zanechám na pospas. Mladým kolegyním se nechce a ani by nezvládaly spolupráci se zahraničními partnery. Organizace je náročná na čas a administrativní přípravu, komunikaci se žáky, což mladé kolegyně velmi zatěžuje (obtěžuje?). Mě pak ale potěší, že mi žáci poděkují, že jsem to pro ně zařídila.
Do "generační debaty" se pouštět nemíním. Ale spíše nežli jako generační střet ji čtu jako konflikt mezi těmi, kteří "chtějí, chtějí dělat a také dělají" a těmi, kteří "chtějí ostatním říkat, jak to mají dělat".
Jen pár postřehů.
Článek sám vcelku vystihuje podstatu, i když výhrady by se jistě najít daly a jeho sloh je, taktně řečeno, "zvláštní". Takhle se píší rychlé reakce do diskuse a nikoliv články. Ale vzal to nešť.
Protože ho kritizuje hlavně nick "soumar", posloužím si, s dovolením, jeho textem.
Odmítání padesátiletých je zvláštní, když současně dle pisatele zaměstnávají ředitelé škol důchodce.
To není "zvláštní", to je realita. Podle zákoníku práce dosažení důchodového věku není důvodem k rozvázání pracovního poměru. Když důchodce odejít nechce, nelze ho vyhodit a přijmout někoho jiného, jedno zda padesátníka, či "mladého perspektivního", jen proto, že už je důchodce.
Ostatně soudím, že nejlepším vzdělavatelem je vysloužilý odborník v oboru, který přesně ví, co z ŠVP/RVP je opravdu významné pro praxi.
To, snad, může platit pro učitele odborných předmětů na odborných školách.
S podstatnou připomínkou, že rozhodně ne každý, kdo je odborník v oboru také umí i učit. Takových je ve skutečnosti jako šafránu.
Rozhodně to neplatí pro češtináře, jazykáře či třeba matikáře. I v přírodních vědách (Fy, Che, Bi,..) je to diskutabilní.
No a úplný nesmysl by to byl na prvním stupni. Tam opravdu nevím, co by si "vysloužilý odborník" počal s třídou malých dětí, notabene "okořeněnou" nějakým tím inkludovaným žáčkem.
Psaní rukou je další nesmysl; kdy probůh v běžném životě píšete rukou? Kdesi jsem četl, že kdyby byla dnešní škola autoškolou, vycházeli by z ní žáci, schopní okovat koně a otesat přibližně bramboroidní kolo z dřevěných fošen.
Současné minimum pro psaní textů je klávesnice a korektor pravopisu; místo cizelování zavilých šakalů se soustředit na chyby, které spellchecker nevychytá, správné psaní přejatých výrazů (učitel musí bezpodmínečně umět žákovské anglismy, jinak je právem brán za hlupáka), interpunkci. A číst. Číst a psát a mluvit.
Tohle je, při vší úctě, blábol hodný kategorie "digitální demence".
Souhlasím jen s tím - "A číst. Číst a psát a mluvit."
I když i tady je dobré připomenout, že záleží i na tom, co se má číst.
Tak především za hlupáka nemá být brán učitel, který nezná anglikanismy, ale naopak člověk, který se není schopen souvisle a smysluplně vyjadřovat v mateřském jazyce.
TUTO schopnost má učitel rozvíjeta nikoliv se ztrapňovat pokusy o používání žákovského slangu. Byť je samozřejmě pro něj výhodou, když ho zná.
Jakožto ajťák vzděláním opravdu nemám problémy s přizpůsobováním se nové technice. Aspoň zatím. :-)
Jenže jakožto ajťák současně znám i slabiny a citlivá místa techniky.
A jakožto technik se zkušeností z průmyslu mám v paměti jednu ze základních pouček:
Cílem není, aby se člověk přizpůsoboval technice, ale aby technika se přizpůsobovala a pomáhala člověku.
Účelem tedy není naučit psát žáky na klávesnici, ale naopak vyvinout počítače, které budou rozpoznávat ručně psaný text, popřípadě převádět do formy editovatelného textu rovnou mluvený projev. Například soudy už příslušný SW úspěšně používají několik let.
Tipnul bych si, že během cca 20 - 30 let se klidně může stát, že znalost psaní na klávesnici bude stejně "užitečná", jako znalost používání logaritmického pravítka.
Psaní rukou, stejně jako kreslení obrázků, schémat je člověku přirozené, protože se vyvinulo z potřeby přenosu informace v čase a prostoru před tisíci let. Chcete-li z potřeby off-line komunikace.
Co člověku naopak přirozené není, je psaní na klávesnici, která je běžně obyčejným lidem dostupná sotva něco přes sto let a ta počítačová sotva padesát.
My to demonstrovali větičkou: "Kdyby bůh chtěl, aby se člověk dorozumíval s počítačem, vybavil by ho interfejsem" - třeba USB portem.
Především se ale jasně ukazuje, že rozvoj jemné motoriky při kreslení a hraní her a jeho pokračování při výuce ručně psaného písma souvisí se stimulací některých center mozku, která se pak následně zapojují při kreativních činnostech, koncentraci, vyjadřování a rozvoji krátkodobé paměti. No a kdo "nestimuluje, ten nerozvíjí".
Je prokázáno, že člověk si mnohem více zapamatuje z ručně psaného textu, nežli z textu psaného na klávesnici, nebo textu pouze čteného.
Každý, jen trochu slušný manažerský poradce Vám dnes poradí, ať si na porady neberete notebook, ale poznámky si píšete ručně. (Anebo na displej tabletu typu Samsung nebo Yoga.)
Ruční psaní textu navíc podporuje kognitivní funkce mozku a zlepšuje čtení i porozumění zapsanému textu.
Takže bych doporučoval to označování ručního psaní za nesmysl formulovat trochu obezřetněji a méně kategoricky.
Odmítání padesátiletých je zvláštní, když současně dle pisatele zaměstnávají ředitelé škol důchodce.
není to zvláštní,je to pro školu výhodné na odvodech,proto si ředitel udržuje dva tři důchodce,výrazně tím ušetří,když jsem se pčed důchodem ucházel o místo,tak jse, několikrát slyšel "přijďte ,az budete v důchodu",a vskutku.první důchodcovskou sezonu jsem dostal kolem 1.9. šest nabídek
poste.restante, tentokrát souhlasím do puntíku.
Okomentovat