Radek Sárközi k novele zákona o pedagogických pracovnících: Možná se zavřou i pedagogické fakulty, pokud to takto půjde dál

Česká škola požádala učitele i teoretiky o názor na novelu zákona o pedagogických pracovnících, kterou ministerstvo školství předkládá vládě. Položili jsme dvě otázky: 1) považujete návrh MŠMT na zmírnění kvalifikačních požadavků na učitele za správný? 2) Může vyřešit nedostatek učitelů?
Odpovídá prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi.

Radek Sárközi (pedagogicka-komora.cz)

Radek Sárközi:

1) Považujete návrh MŠMT na zmírnění kvalifikačních požadavků na učitele, jak ho předkládá vládě, za správný?

Návrh novely zákona o pedagogických pracovnících obsahuje řadu změn, s nimiž nemám problém. V pracovní skupině MŠMT, kde se připravoval, jsem za Pedagogickou komoru navrhoval, aby byl okruh pedagogických pracovníků rozšířen o školního speciálního pedagoga, školního sociálního pedagoga (což je původní návrh Asociace školské sociální práce, s níž spolupracujeme) nebo školního uměleckého terapeuta (návrh původně vzešel z organizace Mezinárodní asociace uměleckých terapií, se kterou jsme navázali spolupráci). Tyto návrhy sice neprošly přes úředníky MŠMT, ale pokusíme se je prosadit ve spolupráci s poslanci a senátory, jak se nám opakovaně v minulosti podařilo u jiných změn.

Velký problém mám se změnou, která by dočasně (až na tři roky) umožnila působit na základních školách lidem bez pedagogického vzdělání. Tato změna se dostala do novely až při vnějším připomínkovém řízení na návrh Unie zaměstnavatelských svazů, jejíž součástí je CZESHA a zprostředkovaně Asociace ředitelů ZŠ, takže nebyla vůbec prodiskutována s učiteli z praxe.

Didaktické nároky na výuku žáků ZŠ neustále rostou - obzvláště v souvislosti s inkluzí, kdy by každý učitel potřeboval mít minimálně dva semestry speciální pedagogiky. V současnosti je třeba, aby vysokoškolsky vzdělaný pracovník absolvoval alespoň 250hodinové doplňující pedagogické studium. Už to se mi zdá jako naprosté minimum. Vždyť pedagog, který chce vykonávat nějakou specializovanou činnost nebo být výchovným poradcem, musí absolvovat nejprve studium v rozsahu 250 hodin, přestože vystudoval učitelství nebo přímo pedagogickou fakultu! Na ministerstvu školství se dokonce uvažuje o tom, že by asistent pedagoga nově musel absolvovat alespoň 250hodinový kurz.

Členové naší odborné sekce VŠ pedagogů mě upozornili, že v současnosti finišují práce na standardu doplňujícího pedagogického studia. Ale pokud bude novela přijata v této podobě, hrozí, že toto studium postupně zanikne na úbytě. Možná se zavřou i pedagogické fakulty a učitelské obory, pokud to takto půjde dál… Novela totiž obsahuje ještě jeden sporný bod, kdy pedagogické vzdělání bude moci poskytovat nejen vysoká škola, nýbrž jakékoliv zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků akreditované MŠMT v rámci DVPP.

2) Může vyřešit nedostatek učitelů?

To, že do škol nastoupí neučitelé, nijak nemůže vyřešit nedostatek učitelů – skutečných učitelů s pedagogickým vysokoškolským vzděláním bude ve školách stále stejně nebo méně. Naopak se tím sníží tlak na růst platů učitelů. Aby se nezhoršovala kvalita českého školství, potřebujeme, aby co nejvíce učitelů vyučovalo aprobovaně a dále na sobě pracovalo. Tak je tomu například ve Finsku, kde je učitelství vysoce prestižní profese. Na to už ale česká legislativa dávno rezignovala a spokojuje se pouze s kvalifikovaností, ale i na tu se nyní postupně rezignuje. Tato deprofesionalizace učitelské profese nepovede k ničemu dobrému.

Hlavním cílem Pedagogické komory je hájit prestiž naší profese. Snižování požadavků na vzdělání učitelů je pravým opakem a budeme proti němu bojovat. Umíte si představit, že zubař bude tři roky vrtat kazy, aniž by měl patřičné vzdělání? A co architekti? Že by stavěli budovy tři roky bez vzdělání a pak by si dodělali 250hodinový kurz? O lékařích ani nemluvím…

Nedostatek učitelů může napravit pouze zlepšení pracovních podmínek ve školách, aby ti stávající přestali prchat ze školství. A hlavně zvýšení platů na úroveň ostatních vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, což by znamenalo skokové zvýšení o dvě třetiny. V zahraničí jsou většinou platy učitelů jen o něco málo nižší než platy lékařů, u nás jsou poloviční. Tyto změny by mohly do škol přilákat zpět učitele, kteří je z různých důvodů opustili. Vzhledem k tomu, že politici slibují učitelům 130 % průměrné mzdy v zemi již 15 let a školské odbory neplnění tohoto slibu jen pasivně přihlížejí, vidím jako jedinou možnost k nápravě několikadenní stávku, která by mohla věci rozhýbat.


V anketě už odpovídali Miroslav Hřebecký, Pravoslav Němeček a Jiří Zajíček