Oldřich Botlík: Loňské přijímačky na osmiletá gymnázia nahrávaly chlapcům

Podle Cermatu dosáhly na jaře 2018 v přijímacích testech dívky o 2,1 procentního bodu lepšího výsledku v českém jazyce, ovšem v matematice byl naopak výrazně lepší průměrný výsledek chlapců. Rozdíl tam činil 5,8 procentního bodu. Cermat odmítá zveřejnit data, z nichž by se daly zjistit podrobnosti – například v jakých typech úloh byly rozdíly mezi oběma pohlavími nejmenší a největší. Argument, jímž odmítnutí zdůvodnil, navíc vyvolává pochybnosti, zda se jeho číslům vůbec dá věřit. Spor o utajování kódu pro pohlaví v jinak zcela anonymizovaných datech ilustruje přístup MŠMT a Cermatu k veřejnosti. Ta má na zveřejnění zákonný nárok, a navíc nepochybně existuje veřejný zájem na tom, aby přijímací řízení probíhalo co nejkorektněji.

Oldřich Botlík (eduin.cz)

Na tom, že dívky jsou v průměru úspěšnější v češtině, zatímco chlapcům jde líp matematika, není nic překvapivého. Potvrdily to i výsledky testování uchazečů o čtyřleté obory, kde ovšem výrazným rozdílem mezi oběma pohlavími skončil naopak test český jazyk (o 5,5 procentního bodu ve prospěch dívek), zatímco v matematice byli chlapci úspěšnější jen o 1,8 procentního bodu. Testy, jež spolurozhodují o dalších životních osudech mladých lidí, lze nepochybně nastavit tak, aby se genderové rozdíly v součtu obou průměrných výsledků vyrušily. To se ale Cermatu loni nezdařilo: rozdíl 3,7 procentního bodu v každé z obou věkových kategorií je velký.

Výše uvedená čísla pocházejí z přílohy Souhrnné závěrečné zprávy za jednotnou přijímací zkoušku do oborů vzdělání s maturitní zkouškou za rok 2018. Dokument zveřejnil Cermat na konci října. Cermat zpřístupnil rovněž agregované výsledky jednotlivých testových úloh a anonymizovaná prvotní data, v nichž jsou jednotliví uchazeči náhodně očíslováni. Kód pro pohlaví ovšem v datech chybí, a proto se z nich výsledky závisející na pohlaví uchazečů spočítat nedají. Jistě by však byly zajímavé například pro učitele a didaktiky obou předmětů, případně pro odborné týmy připravující nové rámcové vzdělávací programy. Ukázaly by totiž, v čem se liší uvažování dívek a chlapců, jaké typy úloh řeší s výrazně rozdílnou nebo naopak podobnou úspěšností, zda se třeba nadání pro matematiku projevuje v češtině stejně u chlapců i u dívek apod.

Žádost o doplnění kódu pro pohlaví u již zveřejněných prvotních dat, podanou podle zákona o svobodném přístupu k informacím, ovšem Cermat zamítl. Prý by musel informaci o pohlaví uchazečů nejprve vytvořit, protože ji nemá. Takové odůvodnění je ovšem absurdní: Jak tedy Cermat spočítal hodnoty uvedené v první větě tohoto článku?

Nepochopitelné je, že ministerstvo školství vůbec trpí Cermatu tuhle hru na utajování. Už dávno mu mělo nařídit, aby zveřejňovaná anonymizovaná prvotní data obsahovala rovněž informaci o pohlaví žáků. Cermat ji samozřejmě má – jen ji ze zveřejněných dat zcela zbytečně vypustil. Pro sebe si toho ale křečkuje mnohem víc. Má také bohatou databázi odpovědí žáků na otevřené úlohy. To je pro oborové didaktiky hotový poklad – mohli by pracovat s konkrétními příklady, jak žáci přemýšlejí, co si představují třeba úplně špatně a kolik takových žáků ve skutečnosti je. Možná, že pro některé zkušené učitelé nejde o nic nového. Zpřístupnění databáze by ale rozhodně prospělo učitelům začínajícím, případně studentům učitelství. Nemohlo by ministerstvo školství vypsat nějaký grant na její uvedení do provozu?

Je třeba uznat, že veřejnost je o výsledcích přijímacího a maturitního testování informována řádově kvalitněji než v roce 2016. K dokonalosti možná chybí už jen krůček. Ministerstvo nyní zveřejňuje informace z plošných zkoušek podle dokumentu, který v polovině roku 2017 připravil bývalý ředitel Cermatu pro bývalou ministryni školství. Opravdu si nová ředitelka a nový ministr myslí, že pro pověst obou jejich institucí je nejlepší dotáhnout každý spor o nezákonně utajované informace až ke správnímu soudu?


Psáno pro EDUin.cz