"Jsem matka 4 dětí povinných školní docházkou. Tři jsou na běžné základní škole, jedno ve školce. Postřehy, zážitky a informace, které jsme za posledních 9 let získali, nás často zneklidňují, ještě častěji zlobí. Nemáme jak a komu dát najevo svou frustraci a jen bezmocně sledujeme zavádění změn, případně jednání o dalších, bez možnosti se k nim vyjádřit a dopídit se jasné argumentace v jejich prospěch. Neslyšíme ve společnosti hlas, který by hájil konzervativní pozice, ačkoliv předpokládáme, že podobně naladěných rodičů je víc," píše Laďka Ortová ve svém blogu. Se souhlasem autorky publikujeme celý text.
 |
| Laďka Ortová (archiv autorky) |
a. Prvním úkolem školy je předávat dětem informace a naučit je učit se.
b. Vytvoření světového názoru, postojů, politická orientace, sexuální, finanční a interkulturní výchova je výsostné území rodiny a škola do něj vstupuje jen výjimečně a s maximálním respektem.
2. Chceme, aby děti získaly ve škole vzdělání, které jim umožní dále se vzdělávat a připravit se na své povolání.
a. Upřednostňujeme znalosti tvrdých dat a praktických dovedností
b. Prodlužování povinné školní docházky z jakýchkoliv důvodů považujeme za kontraproduktivní.
3. Vyžadujeme plně kvalifikované učitele se vzděláním též ve vývojové psychologii, pedagogice, didaktice a s odpovídající praxí.
4. Škola se soustředí především na výuku.
a. Škola nerozmělňuje svoje poslání do desítek aktivit, které vysilují učitele, děti i rodiče a jejichž přínos pro vzdělávání dětí je diskutabilní.
b. Návštěvy trhů a nákupních center, slavení všemožných svátků, předávání dárků, jakož i sledování zábavných filmů či zajištění mléčné a ovocné stravy je zcela v kompetenci rodiny.
c. Učitelé jsou odborníky na učení, nikoliv na zábavu. Prioritou je seznámit děti s učivem srozumitelnou, ne nezbytně zábavnou, formou.
5. Vedeme děti k respektu k učitelům a slušnému chování obecně a totéž vyžadujeme od učitelů.
a. Domácí úkoly a domácí příprava jsou výborným způsobem vedení k samostatnosti a upevňování povědomí o soustavnosti a odpovědnosti.
b. Je v pořádku, že děti nesmějí během vyučování používat mobilní telefon, hrubá slova a ponižování; totéž očekáváme od učitelů.
6. Chceme, aby se děti ve všech základních školách učily podle stejných osnov a kvalitně zpracovaných učebnic.
a. Mají-li mít děti ze všech oblastí republiky srovnatelné základní vzdělání, nelze nechat naplnění velmi široce definovaných rámcových vzdělávacích programů na učitelích.
b. Promyšlené osnovy zajistí kompatibilitu všech škol a vedou i pasivnější učitele jasně vymezeným prostorem k předávání informací.
c. Silné stránky učitelů jsou v předávání informací a přímé práci s dětmi, nikoliv v psaní metodických materiálů typu školní vzdělávací program, k čemuž často nejsou kompetentní.
d. Učebnice musí být sjednocené obsahově i formálně, bez hrubých chyb a nepřeberného množství detailních informací.
e. Chceme vědět, jaké znalosti mají děti v jakém ročníku mít, nikoli se probírat dlouhým seznamem kompetencí a mezipředmětových témat, s kterými se děti mají seznámit.
7. Akceptujeme přijímací zkoušky do škol vyššího typu.
a. Přijímací testy jsou vytvořeny výhradně z učiva obsaženého v jednotných osnovách a učebnicích. b. S typem testovacích otázek mají děti možnost seznámit se při běžné výuce a to tak, aby i bez specializovaných placených kurzů měli šanci u přijímaček uspět ti, kteří se soustavně a svědomitě připravují na vyučování.
c. Nepodkročitelnou bodovou hranici u přijímaček považujeme za rozumný diagnostický a motivační nástroj.
d. Maturanti mají možnost zkusit 5 kol přijímaček na vysokou školu, počítá se nejlepší pokus. Bylo by dobré dát tuto možnost i zájemcům o střední školu.
8. Očekáváme průběžné i závěrečné hodnocení dětí prostřednictvím známek.
a. Co přesně děti umějí a v čem mají rezervy, sledujeme při domácích úkolech a v průběžných testech.
b. Prostřednictvím třídních schůzek a konzultačních hodin je možné doptat se každého učitele na detaily.
9. Inkluzi lze akceptovat jen v okamžiku, kdy jsou pro všechny děti vytvořené stejné podmínky.
a. Nelze používat klam a podvádění při hodnocení různých výkonů stejnými známkami - inkludované děti buď podávají stejný výkon a jsou tedy hodnoceny stejně jako ostatní děti nebo mají při samostatné práci a následném hodnocení úlevy, a pak se na jejich vysvědčení musí objevit poznámka o hodnocení (popř. vzdělávání) v jiném režimu.
10. Zásadní změny ve školství se mají dít po celospolečenské diskusi (a ideálně též konsensu), nikoliv působením aktivistických organizací bez přímé zodpovědnosti.
a. Není v pořádku, aby neziskové organizace, které získaly přístup do médií, k ministrům a k rozhodovacím mechanismům, soustavným tlakem otáčely MŠMT dle svých představ o vzdělané společnosti.
b. Nenesou bohužel ani minimální zodpovědnost za důsledky prosazení svých cílů, a přitom mají nesrovnatelně větší možnosti ovlivňovat veřejné mínění než učitelé, rodiče a další lidé ve školství.
Jsem matka 4 dětí povinných školní docházkou. Tři jsou na běžné základní škole, jedno ve školce.
Postřehy, zážitky a informace, které jsme za posledních 9 let získali, nás často zneklidňují, ještě častěji zlobí. Nemáme jak a komu dát najevo svou frustraci a jen bezmocně sledujeme zavádění změn, případně jednání o dalších, bez možnosti se k nim vyjádřit a dopídit se jasné argumentace v jejich prospěch. Neslyšíme ve společnosti hlas, který by hájil konzervativní pozice, ačkoliv předpokládáme, že podobně naladěných rodičů je víc.
Spousta čtenářů by pravděpodobně nepřijala Deklaraci bezvýhradně, třebaže s některými body i souhlasí. Nepsali jsme tyto body s ohledem na rodiče postižených dětí (inkluze), na učitele (osnovy), experty (celospolečenská diskuse), ministerstvo (učebnice), zanedbávané děti (aktivity přímo nesouvisející s výukou).
Naše děti jsou normálně nadané, normálně motivované, nevyžadují zvláštní zacházení. My rodiče do školy docházíme především na konzultační hodiny. Až na výjimky máme s učiteli výborné zkušenosti, především s těmi prvostupňovými. Mají zájem o děti, dávají jim solidní základy do života a k dalšímu postupu vzdělávacím systémem, v klidu komunikují s rodiči. Máme též zkušenosti s pasivními učiteli, kteří nemají jasnou představu o obsahu učiva ani učebních metodách, tápou ve výběru studijních materiálů pro děti, neznají podobu svého předmětu na dalších školách. Aktivní a nadšení učitelé se jistě těší na připravované volnější rámcové vzdělávací programy, jejichž specifikace v podobě školních vzdělávacích programů jim dá křídla a umožní nabídnout dětem dobrá témata, stravitelnou formou a s různorodými písemnými materiály. Jak s tím ale naloží děti a jejich rodiče, pokud na škole působí především méně aktivní a neaprobovaní učitelé? Budou muset akceptovat, že se žáci z atraktivních škol vzdalují na míle daleko a tuto vzdálenost že se jen stěží podaří někdy zkrátit? Nemohli bychom dopřát všem dětem stejné základní vzdělání?
Autorčin blog naleznete zde
49 komentářů:
Ikdyž velmi vítám tento článek a jeho obsah, musím odpovědět na autorčinu poslední otázku. "Nemohli bychom dopřát všem dětem stejné základní vzdělání." Ne, všechny děti nemohou mít stejné (ani základní) vzdělání, neboť to se rodí v jejich hlavě. Dokoce ani ne, "stejné vzdělávání", neboť je to v rozporu s inkluzivním, tedy individuálním přístupem. Skutečné vzdělání je věcí nikoli přijatých znalostí, ale přidané hodnoty, která vzniká aktualizací poznání a zkušenosti v hlavě žáka. To je pedagogika. Proto byl stvořen "obraz kompetenčního světa", aby bylo vidět to zásadní, že pamatovaná informace (ani ta testovaná) je k ničemu, když není užívána. Smysluplným cílem školy by tedy mělo být PRAGMA. Nejen pro jeho užitečný dopad, ale i pro jeho užitečný účinek při učení.
Velice chválím pana Komárka za zařazení tohoto článku. ////
Ad obyčejný učitel - stejné vzdělávání ne?
Jistěže bychom MOHLI dopřát všem dětem stejné základní vzdělávání! Nebo se o to alespoň snažit, a ne snažit se o pravý opak. Ale je to v rozporu s inkluzí. Inkluzi bychom museli odkázat do patřičných mezí, přesně jak to navrhuje autorka článku. Sláva autorce! ////
Autorka tu přehledně a srozumitelně píše, že "král je nahý", a může za to, mimo jiné, ta inkluze. Podporuji návrhy paní autorky. ////
V americkém systému (školu řídí obec) by autorka svoje požadavky snadno prosadila. V české "demokracii" bruselského střihu nemá naději. ////
S tímto textem plně souhlasím. Není k němu co dodávat, plně vystihuje situaci českého školství.
"Nelze používat klam a podvádění při hodnocení různých výkonů stejnými známkami - inkludované děti buď podávají stejný výkon a jsou tedy hodnoceny stejně jako ostatní děti nebo mají při samostatné práci a následném hodnocení úlevy, a pak se na jejich vysvědčení musí objevit poznámka o hodnocení (popř. vzdělávání) v jiném režimu."
Ano jiný "režim" pro známku, znamená individuální přístup. Jde o změnu kvalitativního pohledu, který si říká o slovní hodnocení, nikoli o známku. Jak chcete známkovat 3 žáky s PAU? Jak je chcete srovnat? Nejsem proti známkám, ale známka nestačí ani na žáky "běžné" .., když už jde o zbavení se klamu.
Ad obyčejný učitel, Jak chcete známkovat 3 žáky s PAU? -- Normální žáky budu známkovat a inkludované ne? Jděte se bodnout! ////
Na normální žáky známkování stupnicí 1..5 stačí bohatě. Samozřejmě, pokud nechcete schválně hledat a vytvářet komplikace. ////
Nepsali jsme tyto body s ohledem na rodiče postižených dětí (inkluze), na učitele (osnovy), experty (celospolečenská diskuse), ministerstvo (učebnice), zanedbávané děti (aktivity přímo nesouvisející s výukou).
Zanedbaných a postižených dětí je ve třídách základek čím dál víc. Teorií proč tomu tak je, je mnoho. Pokud nezavedete na zš oddělené třídy pro "normální" (vaše) děti a nějakým způsobem zanedbané a postižené děti (ty jiné), nezbyde vám, než co nejrychleji umístit své dítě na VG, kde maj síta na oddělení zrn od plev.
Rovněž souhlasím téměř bez výhrad. Možná by stálo za to udělat nějakou petici, aby na politiky netlačili jen ti "profesionální" aktivisti, kteří nemají nic jiného na práci, ale aby viděli, že existuje také velmi silná protiváha. Já to podepíši zcela jistě.
Kde by mě bylo kdysi napadlo, že ze mě bude konzervativec. A to jsem názory od té doby vůbec nezměnil. Jen se poněkud posunula hranice toho, co je považováno za konzervativní. Dnes pomalu i utírání zadnice toaleťákem je konzervatismus.
S deklarací až na drobnosti souhlasím(např. smysluplné užití mobilů - pokrok nelze zastavit). Jen se divím, že i v české škole se něco takového objevilo. Ale občas se tu objeví i něco co je proti oficiální školské politice.
Víc bych se divil, kdyby se toto objevilo i v tendenčním běžném tisku či ČT.
"Dnes pomalu i utírání zadnice toaleťákem je konzervatismus."
jste pozadu kolego,nestíháte sledovat společnský diskurs! to je již vyřešeno,taoleťák ne !!! nyní jsme ve vyšším lévelu,diskutujeme o tom,zda si tu ruku umýt či nikoliv,přece jen vody jest nedostatek....
motáme se pořád dokola,co rodič to přání,co mladý učitel, to touha seberealizace,,co ředitel to bosssyndrom, neboli pokud nebude školská politika státu ,tragedie se bude prohlubovat,základem jest rozlišení školy státní a soukromé a funkční systém vzdělávání
Obyčejný učitel
Jak chcete situaci dále řešit po absolvování ZŠ, učiliště, SŠ? V soukromých firmách je očekáván 100% výkon, žádné úlevy se netolerují.
laimes :-)
Úplně mě polilo horko, článek na mě působí jako návrat do let tuhé normalizace. Svět je pestrý a škola také... naštěstí! Individualizace výuky i hodnocení je jediná možná cesta posunu dál, naprosto souhlasím s obyčejným učitelem. Klasifikační stupeň 1-5 je prokletím našeho školství a naštěstí si to čím dál tím více rodičů uvědomuje a vítá jiný způsob hodnocení. Zajímalo by mě, komu z nás dospělých, by vyhovovalo, kdyby nás v práci i v životě hodnotili na stupnici 1 - 5, bez pardonů! Všechny ze všech dovedností a znalostí, všem rovným dílem. To by bylo depresí!
Tak u nás v práci se lidé hodnotí na stupnici 1-5, přičemž 1 a 5 se používá výjimečně. A jde o americkou firmu s více než 200 tisíci zaměstnanci. Tak vám nějak nevím. Jakému povolání, či oboru, se ráčíte věnovati? A co si asi tak představujete, že by měly v životě dělat vaše děti?
Svrab a neštovice českého školství způsobili především aktivisté a pedagogicko populistické MŠMT nefunkčními RVP nasazenymi do podfinancovaných škol a dalšími hloupostmi v základních školách. Tím vzniká nespokojenost rodičů i zřizovatelů škol s kvalitou školního vzdělávání a mj. i neúměrný zájem o VG. Aktivisté to např. chtějí řešit i zrušením kontroly kvality výuky včetně známkování(!) v ZŠ.
Kde to jsme? Zloději si chtějí uchovat svůj lup tím že ho přikryjí další loupeží? Finskou saunu a ochlazení v ledové koupeli by, myslím, potřebovali. Doufám že dem didakticky dementním tendencím hejtmani zatopí a o ledovou koupel se postarají další sněmovní volby.
Ta deklarace by se myslím mohla stát základem petice adresované MŠMT a příslušným parlamentním výborúm.
Viz
ZVLČILOST MŠMT ČR a POŽADAVKY HEJTMANŮ
http://www.ceskaskola.cz/2019/01/hejtmani-chceme-zmenu-ve-skolstvi-at.html
DIDAKTICKÁ DEMENCE NÚV a MŠMT PŘI REVIZI RVP
http://www.ceskaskola.cz/2019/01/revize-rvp-probiha-bez-oficialniho.html
TORNÁDO KAT A VLÁDNÍ JADERNÝ VÝBUCH
http://www.ceskaskola.cz/2017/07/vlada-byla-velmi-aktivni-ve-skolstvi.html#comment-6280139516709541290
J.Týř
Doufám že těm didakticky dementním tendencím hejtmani zatopí a o ledovou koupel se postarají další sněmovní volby.
Ta deklarace by se myslím mohla stát základem petice adresované MŠMT a příslušným parlamentním výborům.
Nebojme se diskutovat o tom, jaké parametry by mohl mít nový ministr školství, který zdvihne prapor změny a získá si veřejnost na svou stranu. Ten, co žene pětileté děti zodpovědných rodičů povinně do školky, rozdává obědy zdarma a proti vůli odborné i laické veřejnost fakticky ruší praktické školy, to zjevně nebude.
Pomozme učitelům, aby se jim ve škole lépe dařilo, prospěch z toho budeme mít my všichni.
Pozn.: Vše výše napsané se samozřejmě týká jak učitelů, tak učitelek. Jakkoli držím emancipačnímu úsilí palce, genderově korektní texty a mluva mi pořád připadají těžkopádné a nevěrohodné.
https://ortova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=495562
Jako silně liberální rodič s řadou bodů souhlasím, s některými nesouhlasím, ale rozumím jim. Co mi přijde nesmyslné je bod 1.B - vytváření postojů dítěte se děje ve školním prostředí prostě automaticky čistě na základě toho, že tam dítě řadu hodin je a interaguje s pedagogy, nepedagogickými pracovníky školy, spolužáky a dalšími dětmi. Sleduje jejich postoje, jejich chování, napodobuje jej či se proti němu vymezuje. Škola má navíc ze zákona funkci vzdělávací i výchovnou, takže působení na postoje je naopak můj zcela zásadní požadavek na dobrou školu. Také finanční a sexuální gramotnost pokládám za nezbytnou a dnes obecně nedostatečnou. Autorka k těmto věcem míchá vytváření politické orientace, což si nejsem jistý, jak myslí (obecně na liberálně-konzervativní ose nebo konkrétní politické strany), ale na žádné škole jsem se s tím nesetkal a propagaci politických hnutí ve škole zakazuje přímo zákon...
Pane Petrenko, vy víte o nějaké škole, na které ekologistické neziskovky NESMÍ šířit svoji zelenou víru? Přestože, haha, propagaci politických hnutí ve škole zakazuje přímo zákon ... ////
Finanční a sexuální "gramotnost" možná je nezbytná a možná není. Autorka pouze píše, že to NEJSOU starosti školy, nýbrž rodičů. S čímž souhlasím. ////
Škola má navíc ze zákona funkci vzdělávací i výchovnou -- Takže je třeba zrušit ten zákon. Ale vy ten zákon nejspíš zrušit nechcete, že? ////
Kocourek, máte něco proti ochraně životního prostředí? Je třeba vedení dětí ke sdílení pomůcek, vědomostí, nebo ke vzájemné pomoci, propagací komunistické strany?
Finanční a sexuální gramotnost nezbytná samozřejmě je, zejména pokud jsou rodiče finančně a sexuálně negramotní. Starostí školy tyto věci jsou, protože něčí starostí být musí. Starost školy o výchovu dětí roste nepřímo úměrně s tím, jak starost rodičů o ni klesá. Je snadné pravit, to není naše starost, můžou za to oni.. To je alibismus, umývání rukou, zbavování se odpovědnosti. Společnost přeci nemůže nechat zanedbané děti v limbu. V čirém pudu sebezáchovy. Pokud jste to doposavad nepochopil, nepochopil jste roli školy ve společnosti.
Tajnej, roli školy ve společnosti neurčujete vy. Tu si musí určit sama společnost. A musí k tomu určení mít použitelný mechanismus. ////
Pro mne z článku vyplývá, že autorce se současná role školy ve společnosti hrubě nelíbí. Tento její pocit sdílím, a zdá se, že nejsem sám. ////
Za sebe dodávám, že mi nepřipadá úplně jisté, že současná česká společnost má použitelný mechanismus ke stanovení role školy. Po pravdě, nejspíš nemá použitelný mechanismus vůbec na nic. Viz peripetie kolem ministra Plagy. ////
Zajisté jsem si všimnul, že Tajnýmu ta současná vychovatelská role školy - a strkání státního rypáku do úplně všeho - velice vyhovuje. ////
Stát školství financuje, takže má právo strkat státní "čumáček" do školství. Pakliže je v zákoně 561 nějak nastavena funkce školy, tak je to zákon a i když se mi to třeba nelíbí, musím to respektovat a dodržovat. Ani soukromé školy toto nemohou nerespektobat, už i proto, že jsou minimálně z 60% dotovány státem.
Já stále nechápu, proč se některým kolegům nelíbí výchovná funkce, jako součást ve škole. Sice chápu, že škola nemůže nahrazovat funkci rodiny, ale proč by nemohla být ve výchově rodině nápomocná.
Jinak si nedám vymluvit, že všechno je tzv. "o lidech", což konečně vyplynulo i z debaty žáků a ministra Plagy v OVM.
PetrK
Souhlas z velké části. Dvě výhrady:
Moderní technologie ve školách - IT (mobil, tablet, pc, ...) je pro dnešní děti totéž, co pro nás byla tužka a blok. Nemá smysl se tomu vyhýbat, ale inkorporovat to do výuky.
Druhá je závažnější; existence jednotných osnov brání diferenciaci tříd a nakonec i různým přístupům. Dovedu si představit nějaké společné minimum, ale nechápu, proč by nemohly existovat třídy/školy s rozšířenou výukou jazyků, matematiky, a tak dále.
Tajný učitel: Proti současnému pojetí hype životního prostředí ano. Neprokázáné teorie jsou vydávány za fakta a užívány kampaňovitým způsobem a logika trpí.
Sexuální výchova do školy nepatří vůbec, jsou rodiny, které nechají děti od 15ti :) dělat v sexu cokoliv a ve vlastním zájmu je poučí o řádné ochraně (můj postoj) stejně jako rodiny, pro než je sex tabu až do svatby a prostě se o tom nemluví. Oba přístupy jsou stejně relevantní.
Finanční gramotnost patří do matematiky - orientační výpočet pravděpodobnosti u loterií, výpočet úroků dluhů. Pochopení bude zároveň varováním.
Petr: Výchovná funkce školy se rodičům nelíbí proto, že zatímco 1+1 zůstane 2 a vrápenec netopýrem v každém režimu, v otázce (velmi zjednodušeně) altruismu/egoismu a cudnosti/prasečin mají různí lidé různé názory a nejde najít žádný "správný". Tohle patří do rodiny.
A jestliže je dnes v módě altruismus a prasečiny, je logické, že proti vměšování státu do školství protestují především sympatizanti druhého pólu.
V další generaci to bude opačně. :)
Ok, pane soumare, chápu. Ale, pokud stát financuje, tak určuje i pravidla. Pokud se mi to nelíbí, pak mohu diskutovat, psát články na ČŠ a 1x za 4 roky jít k volbám, nebo v souladu se zákonem učit si svoje děti doma sám.
A jen tak na okraj, upozornit žáka na to, že se třeba neříhá a nevypouští plyny ve vyučování, to je taky výchova, ale to jen tak pro pobavení.
Všem přeju pěkný večer a zítra mnoho úspěchů ve vyučování.
PetrK
Pokusím se polopatě. Když škola nekompenzuje zanedbání v rodině (a naopak) zůstanou děti neznalé základních preventivních poznatků, tzn. nebudou vědět, jak se chránit před chlamydií, nebudou vědět jak si půjčovat tak, aby se nedostaly do pasti, nebudou vědět, že pokud nebudou přispívat svým dílem k ochraně životního prostředí, planeta půjde do kopru a ony s ní.
V konečném důsledku pak - s mírnou nadsázkou - budou ti vzdělaní, vybavení a znalí, doplácet na část terminálně zadlužené populace prošpikovanou pohlavními nemocemi, žijící v hromadách plastu a špíny a baštící chemické polotovary, což mezigeneračně ta nepolíbená masa přenese na své potomky, které ta skvělá pouze vzdělávací škola nevzdělá, protože si řekne, že o výchovu se mají starat rodiče a částí výchovy je i dohled nad učením.
No a to vše bude tu skvělou společnost stát mnoho korun, abychom oslovili i ekonomy mezi námi, nehledě na prohlubování lidského utrpení a ignorace. Už?
Dobrotivý stát nezištně financuje školy penězi, které si sám vytisknul. A proto má stát právo o škole všestranně rozhodovat. ////
Zatímco rodiče žáků se přeci na chodu školy finančně nikterak nepodílí, a proto musí mlčet, až stát bude kázat na hodinách sexuální výchovy (nebo jindy), že rodina je libovolné množství osob libovolného pohlaví. Ten stát to samozřejmě bude mít ošetřené nějakým tím zákonem. ////
Líbilo by se mi, kdyby u každého zákona byly uvedeny cíle (a jasná kriteria) a termín, do kdy od schválení zákona oněch cílů BUDE dosaženo. Ve stanoveném terminu by se vyhodnotil výsledný stav podle předem stanovených kriterií, a kdyby NEBYLY dosaženy deklarované cíle, zákon by se AUTOMATICKY zrušil, jeho autoři poslali do vyhnanství a jelo by se dál, jako by nic. ////
Já vím, česká demokracie takhle nefunguje. Demokracie takhle nemůže fungovat. (A lze to ještě stručněji.) ////
Škola je primárně vzdělávací, nikoli primárně výchovné zařízení. Učitel je učitel, nikoli pedagog.
186/1960 Sb.
ZÁKON
ze dne 15. prosince 1960
o soustavě výchovy a vzdělávání (školský zákon)
Vítězstvím socialismu vstoupil československý lid do nového období svých dějin. Všechno jeho usilování směřuje nyní k vytváření materiálních a duchovních předpokladů pro přechod ke komunismu.
Budování vyspělé socialistické společnosti a přechod ke komunismu vyžaduje všestranně rozvinutého a vzdělaného člověka. Jeho výchova je věcí celé společnosti a uskutečňuje se pod vedením Komunistické strany Československa...
https://www.noveaspi.cz/products/lawText/1/29924/1/2
Někdo (v MŠMT, ČŠI, NÚV, v tzv. Pedagogické komoře atd.) si možná ještě nevšiml, že zákon 186/1960 Sb. o soustavě výchovy a vzdělávání už dávno neplatí.
Školský zákon 561/2004 Sb.
ZÁKON
ze dne 24. září 2004
o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
§ 1 Předmět úpravy
Tento zákon upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné a některé jiné vzdělávání ve školách a školských zařízeních, stanoví podmínky, za nichž se vzdělávání a výchova (dále jen "vzdělávání") uskutečňuje, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání a stanoví působnost orgánů vykonávajících státní správu a samosprávu ve školství.
§ 2 Zásady a cíle vzdělávání
(1) Vzdělávání je založeno na zásadách
a) rovného přístupu každého státního občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana,
b) zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce,
c) vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání,
d) bezplatného základního a středního vzdělávání státních občanů České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ve školách, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí,
e) svobodného šíření poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa a jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání,
f) zdokonalování procesu vzdělávání na základě výsledků dosažených ve vědě, výzkumu a vývoji a co nejširšího uplatňování účinných moderních pedagogických přístupů a metod,
g) hodnocení výsledků vzdělávání vzhledem k dosahování cílů vzdělávání stanovených tímto zákonem a vzdělávacími programy,
h) možnosti každého vzdělávat se po dobu celého života při vědomí spoluodpovědnosti za své vzdělávání.
http://zakony.centrum.cz/skolsky-zakon/
Platný školský zákon jednoznačně určuje, že vzdělávání je primární (hlavní) funkcí či úlohou školy. Slovo výchova se v něm vyskytuje jen jednou jedinkrát v druhotném neabecedním pořadí ve slovním spojení "vzdělávání a výchova". Z textu první věty jeho §1 jednoznačně plyne, že jde jen a pouze o "školní vzdělávání a školní výchovu", když ta věta se ve svém úvodu týká výhradně jen školního vzdělávání. Ani v Ústavě ani v Listině základních práv a svobod se o výchově ani o školní výchově nepíše. Výchova je totiž mnohem širší pojem, než školní výchova. Škola nemá právo ani povinnost zasahovat například do rodinné výchovy ve věcech netýkajících se přímo školního vzdělávání. Rodiče mají právo takové zasahování jednoznačně (striktně) odmítnout a případně se i domáhat toho, aby se takového zasahování škola zdržela.
Analogicky i učitelé (školní vzdělávatelé, didaktici) mají právo být a být nazýváni učiteli a nikoli tzv. pedagogy (vychovateli), jak se o to zmatečně a v rozporu s právními předpisy například ČŠI, NÚV a podivný spolek s názvem Pedagogická komora opakovaně pokouší.
Analogicky i MŠMT a zřizovatelé škol mají právo odmítnout pokusy o to, aby školy suplovaly plnění výchovných a pečovatelských povinností jiných resortů na úkor kvality školního vzdělávání. Například povinnosti ministerstva sociálních věcí nebo ministerstva zdravotnictví.
J.Týř
Kolik let potrvá Tajnýmu, než si povšimne, že navzdory tvrdé ekologistické propagandě na českých školách odpadků ve světě přibývá, navzdory sexuální výchově na českých školách čeští školáci získávají pohlavní choroby? ////
A až se zavede finančně-gramotnostní výchova podle těch nejšílenější požadavků těch nejpotrhlejších aktivistů, ti nepoučitelní se budou stále dostávat do dluhových pastí. Všimne si? ////
Tajný učitel
Jako zarytý obhájce inkluze máte taky svou pravdu. Jedinou cestou z této situace je vzdělání. O tom není pochyb. Problém však nastává s inkluzí po českém způsobu. Ta je naprosto nefunkční. Chybí peníze, kvalifikovaní asistenti, učitelé, mnohdy potřebné pomůcky, moderní učebnice,..
Inkluze však neznamená to, že naženeme do jedné třídy děti nadprůměrně nadané a smícháme je s dětmi s IQ nižším než 70, s dětmi s poruchami chování,....To nemůže nikdy fungovat ani s podporou hromady asistentů. V severských zemích chodí sice všechny děti do jedné školy, ale mají oddělené třídy. Zde se potřebným dětem věnují v malých skupinách speciální pedagogové s asistenty. V případě výborných výkonů třeba v Hv, Vv, M,, navštěvují žáci ze speciálních tříd výuku se svými vrstevníky z hlavního vzdělávacího proudu. O přestávkách se pak všechny děti setkávají v komunitní místnosti, společně sportují, hrají hry. Inkluze je nejen otázkou ministerstva školství, ale i ministerstva sociálních věcí, zdravotnictví, protože děti se spec. vzděl. potřebami je třeba po skončení povinné školní docházky někde umístit.
Ivo Mádr, souhlasím. Viděl jsem jak to tam funguje.
Tento zákon upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné a některé jiné vzdělávání ve školách a školských zařízeních, stanoví podmínky, za nichž se vzdělávání a výchova (dále jen "vzdělávání")
Takže, pokud se dále hovoří o vzdělávání, tak to neznamená JEN to vzdělávání, ale vzdělávání a výchova jako jeden celek!
A už dost, začíná v TV Učitelka, doufám, že to bude zábava.
PK
Horský průvodce leze s horolezci na osmitisícovku. Musí (má za povinnost) přitom dbát na to, co s tím souvisí. Například na kondici a souhru týmu, na počasí, vodu, led a sníh souvisejíci s jeho výstupem. Nikdo mu nesmí (nemá) protiprávně určovat, že přitom musí pečovat o celoplanetární stav počasí, vody, sněhu a ledu. Za planetární stav těchto věcí totiž odpovídá mnoho dalších lidí a organizací... Horský prúvidce je není povinen ani schopen suplovat.
Vzdělávací průvodce učitel vyučuje ve vzdělávacím zařízení zvaném škola - vede děti k vrcholkům poznání. Musí (má za povinnost) přitom dbát to, co přímo souvisí s kvalitou školního vzdělávání. Například na kondici a souhru týmu, na svou odbornost souvisejíci s výukou. Nikdo mu nesmí (nemá) protiprávně určovat, že přitom musí pečovat o výchovu a další věci nesouvisející se školním vzděláváním. Za výchovu a další pečovatelsko opatrovnické věci totiž odpovídá mnoho dalších lidí, organizací a ministerských resortů ... Učitel (ani MŠMT) je není povinen ani schopen suplovat.
tyrjir, podívejte, já rozumím, co se zde snažíte vysvětlit, ale výchovu a vzdělávání ve škole jednoduše nelze oddělit. Šlo by to, kdybychom třeba děti umístili v nějakém ústavu, kde by se učily individuálně, pomocí nějakého výukového softwaru.
Ve škole se děti učí ve skupině, skrze, nebo pod vedením učitele. Snad se shodneme, že děti se učí lépe v bezpečném prostředí, kde jim například nehrozí výsměch spolužáků ani učitele za chybování, kde jim ti rychlejší pomohou s pochopením, kde jim spolužáci automaticky půjčí třeba kalkulačku, nebo zmizík a kde chlapci nebudou o přestávkách ošahávat dívky, nebo jim oplzle nadávat a podobně.
No a tohle je výchova ke skupinové sociální inteligenci na rozdíl od individuální výchovy v rodině. Součástí této skupinové výchovy je také vedení k toleranci a pochopení odlišnosti jiných pohlaví, kultur, hodnot, ras, talentů, inteligencí a podobně. Toto je dnes už pro některé populisty politická agenda, bohužel. Recyklace, zdravé jídlo, dostatek pohybu, omezení smartfounů, šetření energií také.
Nikdo snad učitelům pod pohrůžkou vyhazovu nepředpisuje, jak a k čemu mají vychovávat, ale v zájmu funkčního kolektivu a bezpečného prostředí pro sebe i všechny žáky, aby mohl dobře učit a aby se žáci mohli dobře učit, toto provádět musí. Pokud to nedělá, nemůže si pak stěžovat na rodiče. Děti přichází do školy z různých prostředí, ale ve škole mohou zažit pocit bezpečí, přijetí a sounáležitosti. Možná je to všechny nezachrání, možná to ani nejde, ale valit všechno na rodinu je takříkajíc nepragmatické či krátkozraké.
DIDAKTICKÁ DEMENCE MŠMT ODPORUJE ÚSTAVĚ ČR A LISTINĚ ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD?
To, co tu tentokrát píše Tajný učitel, je zčásti nesporná pravda, která se však nijak nevylučuje s tím, co jsem výše i jinde napsal. Ta skupinová, kooperativní sociální, multikulturní atd. výchova je samozřejmou součástí ŠKOLNÍHO vzdělávání a ŠKOLNÍ výchovy, součástí práce každého zodpovědného učitele. Každý učitel to ví a nikdy tu, myslím, nikdo vážně netvrdil opak. Tajný Učitel tím námi všemi očividně manipuluje a zastírá tím podstatu toho, co jsem řekl:
Výchova je celospolečenskou (z hlediska státu meziresortní) záležitostí. Hlavní roli v ní zpočátku hraje rodina a během života člověka do ní zasahuje mnoho dalšich vlivů. Školní výchova je velmi významná, ale škola nemá a ani nemůže suplovat ostatní aktéry výchovy. Rodinou počínaje a ostatními vládními resorty konče.
Na učitele, na školy, na zřizovatele škol a na MŠMT nelze bez újmy na kvalitě školního vzdělávání přesouvat odpovědnost za veškerou výchovu, sociální a zdravotní péči o děti školního věku. Učitel je učitel. Je to odborník odpovědný primárně za kvalitní školní vzdělávání, jehož jednou součástí je i školní (tj. se školním vzděláváním související) výchova - nikoli výchova jako celek. Tečka. Učitel tedy není pedagog, jak učitele někteří včetně ČŠI a NÚV klamavě nazývají.
Škola je primárně VZDĚLÁVACÍ zařízení,ve kterém pracují především UČITELÉ. Není to primárně výchovné zařízení, kde pracují především vychovatelé (pedagogové). Je to primárně VZDĚLÁVACÍ zařízení, ve kterém ŠKOLNÍ (nikoli veškerá) výchova je součástí ŠKOLNÍHO vzdělávání. Učitele nemá nikdo nutit k věcem, které se školním vzděláváním (tedy i se "školní vzdělávací výchovou") přímo nesouvisejí.
Ústava ČR ani Listina základních práv a svobod (Listina) výchovu vůbec (ani jedním jediným slovem) nezmiňují. Platný školský zákon zmiňuje především ŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ a ŠKOLNÍ výchovu zmiňuje jen jedním jediným jediňoučkým slovem jako nutnou součást či spíš nutný doplněk (je to tam spojeno spojkou "a") ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ(!). Některé "Moudré hlavy do pečiva" v ČŠI, NÚV, v tzv. Pedagogické komoře atd. si z toho nesprávně dovodily, že snad mohou zcela nesprávně, hloupě, zmatečně a klamavě nazývat učitele pedagogy a nadřazovat jim v Rámcových VZDĚLÁVACÍCH programech výchovu jako celek ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ?! Na základé čeho se tohoto matení pojmů ty Moudré hlavy... dopustily?! Tohle je pro mne Ústavě a Listině odporující tzv. DIDAKTICKÁ DEMENCE, která české školství dovedla k tomu svrabu a neštovicím, ve kterém vinou těchto "Moudrých hlav" (resp. spíš "didaktických dementů") fakticky je.
Dále viz argumentace v diskusi výše i jinde.
Viz např.
ZVLČILOST MŠMT ČR a POŽADAVKY HEJTMANŮ
http://www.ceskaskola.cz/2019/01/hejtmani-chceme-zmenu-ve-skolstvi-at.html
DIDAKTICKÁ DEMENCE NÚV a MŠMT PŘI REVIZI RVP
http://www.ceskaskola.cz/2019/01/revize-rvp-probiha-bez-oficialniho.html
TORNÁDO KAT A VLÁDNÍ JADERNÝ VÝBUCH
http://www.ceskaskola.cz/2017/07/vlada-byla-velmi-aktivni-ve-skolstvi.html#comment-6280139516709541290
J.Týř
Škola je pro některými odborníky "primárně vzdělávací zařízení" proto, že vzdělávání v dobách nedávno minulých bylo považováno za testovanou znalost, neboť cíle byly znalostní. Vidím, že v některých příspěvcích tady "řinčí vyhrocená logika", .. možná touniklo něčí pozornosti .., ale body Zákona 561/2004 1a)1b)1c)1g)1h) nelze dosáhnout jinak, než součinností se školní výchovou. Výchova se vzděláním propojuje motivací, rozlišováním hodnot, vůlí a seberegulací. Nakonec onen svatý cíl "celoživotního vzdělávání" je produktem výchovy, pokud takový cíl nějaká výchova nezdevastuje.
tyrjir, uvedu příklad. Dítě jde v první třídě do školní jídelny a učitel vidí, že nedovede používat příbor. Nebo vidí, že si dítě nemyje ruce, nebo nezaváže tkaničku, nebo bere dětem svačinu, nebo častuje tmavšího spolužáka nevybíravými výrazy. Může napsat poznámku do žk ve smyslu, vaše díte (ne)dělá/neumí to či ono, zajistěte prosím aby....nebo... . Nebo co? Kde je hranice mezi školní a neškolní výchovou?
Autorka příspěvku pod kterým diskutujeme, má jasně vymezená svá očekávání od školy, která vyplývají z jejích rodinných hodnot a životních okolností. Ty se shodují s tím, co nabízí třeba VG. Jiná rodina zas odmítá neustálý strach a stres z testování a honu na známky a vítá více venkovních, pohybových aktivit v přírodě, chce, aby se díte ve škole cítilo dobře a bylo vedeno ke spolupráci, sdílení, estetickému, morálnímu a environmentálnímu povědomí. Což neznamená, že učení není důležité, ale ne pouze. Atmosféra ve třídě a škole je pro ně také velmi důležitá, jelikož věří že spokojené dítě vyroste ve spokojeného dospělého.
Naštěstí již dnes mohou najít obě rodiny školu podle svého gusta, ale neměly by svá očekávání vnucovat všem plošně. Je na budovatelích celostátních vzdělávacích vizí, aby vypracovali půdorys pro jednotnou státní školu, založený na poznatcích vzdělávacího výzkumu a dobré praxi.
Pěkné, že se ozývají. Zavřela bych tři zástupce konzervativních a tři alternativních rodičů na tři dny do jedné místnosti. Ti, kteří přežijí, by se mohli stát poradním hlasem v připravovaných reformách. :)
Škola je pro některými odborníky "primárně vzdělávací zařízení" proto, že vzdělávání v dobách nedávno minulých bylo považováno za testovanou znalost, neboť cíle byly znalostní. Vidím, že v některých příspěvcích tady "řinčí vyhrocená logika", .. možná to uniklo něčí pozornosti .., ale body Zákona 561/2004 1a)1b)1c)1g)1h) nelze dosáhnout jinak, než součinností se školní výchovou.
Jasné!
Horolezecký průvodce není horolezecký průvodce. Je hydrolog, protože na hory prší, je tam voda, led a sníh!
Zemědělec není zemědělec, Je to hydrolog, protože pěstované rostliny a chovaní živočichové potřebují vodu, bez které se neobejde!
Učitel není učitel. Je to vychovatel (pedagog), protože vzdělávání se bez výchovy neobejde. Kašleme na to, že učitel je odborník na vzdělávání. Uděláme z něj vychovatele (pedagoga). V rozporu literou i duchem s Ústavy a Listiny základních práv a svobod. Kašleme na logiku i zákony! Protiprávními manipulaceni postupně změníme ty zkostatělé nejvyší právní předpisy. Změníme tak vzdělavací paradigma na paradigma hydrologicko převýchovné! Na živiny (odbornost a platy) a dýchatelný vzduch bez poletujících lží pro rodiče, žáky, zaméstnavatele, učitele a budoucnot lidí v Česku se vykašleme. Vždyť školy nejsou školy, ale jsou to výchovné ústavy a učitelé nejsou učitelé ale vychovatelé. Však my je všechny převychováme!
VŠAK MY TO ČESKÉ ŠKOLSTVÍ NAVZDORY ÚSTAVĚ A LISTINĚ PRÁV A SVOBOD NAKONEC POTOPÍME A ROZPUSTÍME V OCEÁNU NAŠÍ PITOMOSTI! JEN DIDAKTIČTÍ DEMENTI BUDOU O ŠKOLSTVÍ V ČESKU ROZHODOVAT! UČITELÉ BUDOU SKÁKAT PODLE RVP PÍŠTALEK DIDAKTICKÝCH DEMENTŮ - K ČEMU ORCHESTRY RODIČŮ, ZAMĚSTNAVATELŮ, HEJTMANŮ ATD.?! NIC JSME NEPŘEPÍSKLI - NAŠE PÍŠŤALKY JSOU HUDBOU NESVÉPRÁVNÉ BUDOUCNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY*! ÚSTAVU A DALŠÍ LISTINY VZAL ČERT - UČITELÉ JSOU PEDAGOGOVÉ! A BASTA FIDLY! A HEZKY SI VÁS S ČŠI OTESTUJEME, JESTI PODLE TÉ NAŠÍ PÍŠTALKY UKÁZNĚNÉ SKÁČETE A TANCUJETE!
*Viz
http://www.ceskaskola.cz/2019/01/reditelka-cermatu-netrestejme-deti-u.html
komentáře 25. ledna 2019 18:34, 25. ledna 2019 21.:59 a 25. ledna 2019 23:38
J.Týř
Nebo můžeme jít cestou Holandska, které státně financuje 36 různých typů škol, od muslimských přes ortodoxně židovské po socialistické.
Pokud konzervativní rodič upřednostňuje "znalosti tvrdých dat a praktických dovedností" a chce vychovávat své děti sám, pak se snaží řešit neřešitelné. Ono totiž každé vědění je současně výchovné. Ať je získáno kdekoli. Protože ve škole mladý člověk tráví velké množství času, je logické, že škola významně vychovává. Především obsahem a formami výuky. Učitel je dokonce povinen učit žáky myslet, protože jen přemýšlivý člověk je schopen vyhnout se všudypřítomným nástrahám manipulace (kdybychom to uměli lépe než dnes, nemuseli bychom se strachovat např. o tzv. mediální výchovu). Učit žáky především "znalosti tvrdých dat a praktických dovedností", znamená v důsledku pravý opak toho, co "konzervativní rodič" zřejmě zamýšlí. Škola sice v tomto případě nebude cíleně předělávat např. konzervativce na liberály a socialisty (o to poslední se pokoušel minulý režim a jak to dopadlo), ale redukcí výuky a metod poznání, která je jí "shora" naordinována, učiní své absolventy velmi zranitelnými v případě kontaktu s jakoukoli líbivou ideologií. Snadno dochází k dnes tak rozšířené záměně názoru za fakt. Orwellův výrok "Zdravý rozum lze měřit statisticky, jde jen o to, naučit se myslet tak, jak myslí oni", je nadmíru výstižný a nadčasový. Velký bratr Cermat tě vidí. Někteří ho už i milují. A bez mučení.
Jsou jazyky a země, kde jsou slova pro "učit se" a "vyučovat" znějí každé docela jinak než druhé a jsou významem úplně přesně odlišená. To hodně pomáhá nejen chápat, o co jde ve vzdělávání, ale také co myslí ten, kdo o něm mluví. U nás, tím, že "učení" bývá chápáno tu jako "učení se" a jindy jako "vyučování", se vnáší nejasno i do "učit" a "vyučovat". Pak není divu, že tak málo lidí, kteří chtějí o vzdělávání něco důležitého říct, mluví hlavně o výuce, tedy o tom, co dělá učitel, jak je nastaveno učivo a cíle výuky, kontroly a sankce atd. Oni to za to zásadní upřímně považují, jestli se nemýlím. Ale myslím, že by hodně pomohlo, kdyby se i učitelé, i rodiče, a snad by to zvládli i politici, chtěli hodně dozvědět o procesech žákova učení (lépe říkat procesech učení dítěte, aby se nám nestalo, že to, co se v dítěti děje ve škole, odtrhneme od toho, že se učí od narození do smrti i mimo školu, že se jeho dovednosti poznávací utvářejí a rozvíjejí i díky poměrům v kultuře, ve zvycích rodin, v tom, na co se společně věří, a to všecko není "studuje").
O tom, co to je, když se člověk učí, existuje dnes (ale ne dříve) milion dobrých pramenů, jenže ty se u nás na učitelských fakultách vyučují minimálně, a v širší veřejnosti se nešíří... Možná je to malou znalostí cizích jazyků? Možná tím, že jsme maličký národ a že peníze tudíž jdou hlavně jinam? Ale možná ta neznalost pochází i z nevůle: pro mnoho lidí je náramně bolestné nebo ohrožující si uvědomit, že něco neznají, neovládají nebo že tomu (už zase) nerozumějí. A tak trvají na tom, co znají z předchozích, leč překonaných fází lidského vývoje. Pak je těžké společně hledat dobré cesty k tomu, jak pomoci mládeži, aby byla moudřejší než my staří. Jak se může národ sám vytáhnout za vlasy na strom, aby unikl nebezpečí úpadku?
"Naštěstí již dnes mohou najít obě rodiny školu podle svého gusta, ale neměly by svá očekávání vnucovat všem plošně."
Ale jasně, že jo, ale vám uniká podstata. Ano, ať si každý svobodně vybere, ale ať také každý za svou volbu nese zodpovědnost především sám. Společnost nelze postavit na paradigmatu, že část občanů si svobodně vybere válení se na gauči a ta druhá část má povinnost ji ze svých daní prostřednictvím dávek, dotací, grantů, apod. živit. To pak je parazitismus. A nejde mi teď o to, jestli je to zrovna válení, nebo jiné "vyhýbání se náročnosti". To není podstatné. Parazitismus je v dlouhém období nestabilním stavem.
A já věřím, že každý člověk má společnosti co nabídnout, protože znám Ricardovu komparativní výhodu, která říká, že i člověk, který nemá v ničem výhodu absolutní, rozšiřuje řekněme "hladinu výrobních možností". Takže to není o tom, že nějakého nebožáka hned na začátku zařízneme jako neperspektivního a neužitečného. Jde jen o to, aby každý volil tak, aby to odpovídalo jeho zájmům, obavám, strachům, "naturelu", ale také aby to odpovídalo jeho schopnostem.
"Pokusím se polopatě. Když škola nekompenzuje zanedbání v rodině (a naopak) zůstanou děti neznalé základních preventivních poznatků, tzn. nebudou vědět, jak se chránit před chlamydií, nebudou vědět jak si půjčovat tak, aby se nedostaly do pasti, nebudou vědět, že pokud nebudou přispívat svým dílem k ochraně životního prostředí, planeta půjde do kopru a ony s ní."
Pokusím se rovněž polopatě:
1) Kterak se nenakaziti chlamydií?
Odpověď: Při pohlavním styku používat šprcky. Nesedat si na prkýnko na dermatovenerologii a na infekčním.
Úroveň: ZŠ
2) Kterak nespadnout do dluhové pasti?
Odpověď: Nepůjčovat si.
Úroveň: ZŠ
3) Kterak přispívat k záchraně planety?
Odpověď: Neplýtvat jídlem, vodou, energiemi. Třídit odpad, neužívat igelitky, neodhazovat vajgly kolem sebe a užívat co možná nejvíce chůze po vlastních a když to není možné, pak hromadné dopravy.
Úroveň: ZŠ
"V konečném důsledku pak - s mírnou nadsázkou - budou ti vzdělaní, vybavení a znalí, doplácet na část terminálně zadlužené populace prošpikovanou pohlavními nemocemi, žijící v hromadách plastu a špíny a baštící chemické polotovary, což mezigeneračně ta nepolíbená masa přenese na své potomky, které ta skvělá pouze vzdělávací škola nevzdělá, protože si řekne, že o výchovu se mají starat rodiče a částí výchovy je i dohled nad učením."
Ahá. Čili něco na způsob vydírání, že? Když nám teď neulevíte, tak na nás budete doplácet. No, on problém je jaksi v tom, že ty vaše nosné vzdělávací pilíře vysvětlíte průměrnému páťákovi v jedné vyučovací hodině a on to pochopí. Pokud ale chcete skutečně zachránit planetu, pak musíte nahradit fosilní paliva jiným zdrojem energie. V zásadě tedy v dlouhém období termonukleární fúzí, která má zatím zápornou účinnost, protože více energie spotřebuje, než vyprodukuje. Ale to je na velký doktorát z jaderné fyziky a mnohaletý výzkum. Čili co? Čili potřebujete excelovat v matematice a jaderné/částicové fyzice.
Pokud chcete skutečně rozumět tomu, jak fungují úvěry, musíte umět počítat především vnitřní výnosové procento a rozumět složenému úročení, abyste dokázal např. zodpovědět otázku, zda je výdělečnou pozicí mít úvěr úročený 7% p.a. s měsíčním úrokovacím obdobím a investici úročenou 7% p.m. s ročním úrokovacím obdobím, obojí dejme tomu ve standardu ACT/ACT. K prvnímu potřebujete znát numerické metody hledání kořenů polynomu vysokých stupňů tak, abyste nám někdy dokonvergoval (já vím, že jste to nikdy nedělal a nikdo vás k tomu nedonutí), ideálně pak chápat význam Descartova znaménkového pravidla, abyste se nedivil, že pro revolving až těch kořenů najdete reálných kladných více, nebo najdete záporný. A k druhému potřebujete alespoň umět sčítat geometrickou řadu a chápat princip amortizace dluhu. Čili co? Čili musíte ovládat SŠ matematiku. Jediné, v čem se asi obejdete bez matematiky, jsou ty chlamydie. Tam se vám zase hodí znalosti přírodních věd, podobně jako v případě těch odpadů.
"No a to vše bude tu skvělou společnost stát mnoho korun, abychom oslovili i ekonomy mezi námi, nehledě na prohlubování lidského utrpení a ignorace. Už?"
Áno, áno. To, že lidé nebudou rozumět SŠ matematice bude společnost stát mnoho korun. Už dnes stojí. Proto není zcela srozumitelné, proč nám někteří soudruzi tak vehementně bojují proti povinnosti ovládat alespoň úplné základy SŠ matematiky. Jenom jsem nějak porád nepochopil, kterák ten problém s prohlubováním ignorace řeší ten onoseto, který to ZŠ učivo přenese na SŠ. Ten obsah, který je třeba k tomu, aby ti lidé nepadali do dluhových pastí jest kupříkladu onen součet geometrické řady, nikoliv jakékoliv učivo, které nám najednou zázračně ochrání populaci pouze tím, že jej přeznačíme a budeme jej ze dne na den nazývati středoškolským, namísto základoškolským.
Tajnej. Opět pouze popisujete trivializaci vzdělávání. Pokud si neosvojíte SŠ matematiku a nenaučíte se myslet, tak si stejně nepomůžete, i kdybyste chodil do takyškoly třeba až do důchodu.
"Pokud konzervativní rodič upřednostňuje "znalosti tvrdých dat a praktických dovedností" a chce vychovávat své děti sám, pak se snaží řešit neřešitelné."
Omyl. Skutečnost, že konzervativní rodič upřednostňuje znalosti tvrdých dat a praktických dovedností není ve sporu s tím, že chce vychovávat své děti sám. A to dokonce ani tehdy, kdy upřednostňuje předávání těchto znalostí a dovedností ve škole. Upřednostňovat něco, neznamená vylučovat vše ostatní. Konzervativní rodič upřednostňuje zmíněné, ale je si vědom toho, že úplně eliminovat jakoukoliv výchovu ve vzdělávacím procesu, nelze. Neřešitelné tedy opravdu neřeší. Pan Lippmann to zase jen nepochopil.
Okomentovat