Ke konci ledna každého roku se pravidelně na mnoha středních školách pořádá tzv. Den otevřených dveří. Rodiče sami nebo i se svými ratolestmi – žáky základních škol – mají možnost prohlédnout si třídy, laboratoře, kabinety, sbírky, specializované učebny a dílny, pohovořit s pedagogy i se studenty školy, na které jejich dcera nebo syn má získat středoškolské vzdělání. Ovšem pozor – bude-li úspěšný na základní škole. Ani to nestačí! Ještě jednu překážku musí zdolat : přijímací zkoušku z českého jazyka a matematiky. A tady je oněch pět „P“ našeho školství:
V den otevřených dveří můžete obdržet (nejlépe hned u vchodu) brožuru Příprava na státní přijímací zkoušky. Nikoliv odpovědní učitelé základní školy, ale firma (nadace) SCIO se postará o Tvůj úspěch, milý žáku ZŠ!
SCIO Ti dodá Praktického průvodce přijímačkovým rokem za pouhých 150 Kč.
SCIO Ti poskytne balíček s měsíční porci přípravy – jen za 1990 Kč.
SCIO Ti pošle Přijímačky nanečisto – 990 Kč.
SCIO pro Tebe organizuje prezenční kurzy. Přijímačkový Bootcamp za 4800 Kč.
SCIO Ti tam dodá pracovní texty za 2990 Kč.
SCIO Ti poskytne i speciální učebnice, jaké ve škole nejsou. Jen za 850 Kč.
SCIO Ti dodá i sady testů – ty jen za 650 Kč.
SCIO Tě otestuje i online – 10 testů jen za 700 Kč.
SCIO Tě zbaví trémy, zlepší soustředění, paměť; jen se přihlaš na Minisciocamp - 660 Kč.
SCIO Tě naučí, jak na učení, jak na komunikaci, jak se soustředit a využít Tvé silné stránky. Přihlaš se Sciocamp do Prahy, Olomouce nebo do Brna – za 4480 Kč.
Začte-li se rodič do brožurky, znejistí při pokusu vyřešit ukázku testu. Ukázka z matematiky vyžaduje k položkám v procentech spočítat výstřely, a navíc procenta odečítat ze sloupcového grafu. Ani druhá matematická ukázka není pro rodiče snadná. Málokdo si spočítá, že pokud mu zaměstnavatel zvýší mzdu o 10% a pak zase sníží o deset procent, bude výplata menší, než před úpravami. V testu nejde o mzdu, ale o centimetry gumové pásky. Rodič bude zprvu tápat v nabídnutých odpovědích a až poté si uvědomí, že vybírat nemá smysl, že je nutné počítat.
Ukázka z českého jazyka je pro většinu rodičů neřešitelná: kdo ví, co je přísudek jmenný se sponou, přísudek slovesný, přísudek několikanásobný a přísudek rozvitý?
Rodiče znejistí, rodiče chtějí zajistit dítěti úspěch, rodiče platí a pedagogický byznys vzkvétá. Pedagogičtí podnikatelé jsou mistry marketingu a rozumí psychologii rodičů a žáků. Nevadí, že zpochybňují pět, sedm nebo devět let práce žáka a jeho učitelů na základní škole.
Proč tak kritický příspěvek? Více než čtyřicet let učím na vysoké škole budoucí učitele fyziky a s řadou z nich se potkávám ve školách, na seminářích dalšího vzdělávání učitelů a na specializovaných konferencích, akreditovaných MŠ. Právě oni a učitelé všech ostatních aprobací jsou plně odpovědní za vzdělanost generací. Pedagogičtí podnikatelé neodpovídají za nic.
48 komentářů:
Tak cermat vytváří pracovní místa a pěkné zisky z obchodu se strachem.´
Cermat nic nevytváří, povinné přijímačky jsou dány zákonem, který Cermat neschvaloval. Na celou řadu VŠ se přijímá na základě SCIO testů, tak to bych mohl stejně tak říci, že se strachem obchoduje SCIO. Takže tajnej - klídek.
Souhlasím s autorem článku.
SCIO vydělává nikoliv na lidském strachu, ale na lidské hlouposti. Na tom, že jsme si vychovali děti po vzoru těch kognitivně nejslabších z nás (za vydatné podpory a běsnění těch nejslabších z nás) a vnutili jim představu, že za jejich vzdělání je odpovědný někdo jiný. A oni teď logicky, zcela s pozorováními dávno provedenými v západních zemích v čele s USA, žijí v představě, že "na všechno je nám treba odborníkov". Čili místo aby si sedli na prdel a učili se, hledají všude možně i nemožně, kdo že bude tím, kdo je to naučí a jejich rodiče se pohoršují nad tím, že to je drahé. A tajnej pochopitelně zase z následků neschopnosti učit se, neschopnosti soustředit se a neschopnosti vnímat své vzdělání a úspěchy jako svojí odpovědnost, udělá (s patřičným komediantským výstupem) obchod se strachem.
Před pétadvaceti a více léty jsem vždy svým žákům z deváté třidy v září řekl, že do listopadu chci vědět, kdo z nich se bude hlásit na maturitní studia. Od listopadu jsem jim po lžičkách bezplatně naporcoval domácí přípravu a po Novém roce méli možnost účastnit se i několika bezplatných hodin společných konzultací navíc. Kdo chtěl, mohl toho využít. Kdo ne, byla to jeho věc. Hotovo, vymalováno. Že to pan Šteffl dnes dělá ve velkém a za peníze? Proč by ne, když to mnohé školy, MŠMT, NÚV atd. nejsou schopné nebo ochotné to pro žáky kvalitně zajistit?
J.Týř
PS:
Za bývalého režimu vyšel kdesi v tisku humorný článek rozhořčeného otce dcery ze ZŠ. Název zněl "Už zase spí s Bělounem!" Myslel tím pochopitelně Bělounovu Sbírku úloh z matematiky pro přípravu k přijímavím zkouškam...
Děkuji panu Hubeňákovi za jeho humorný článek na téma "Už zase spi za peníze se Sciem!" :)))
Pane Týři, souhlasím. Přípravu na přijímačky má zajišťovat škola a to pro své žáky bezplatně. Ovšem nikoliv nacvičování vyplňování dotazníků. Odvádět pozornost k nacvičování vyplňování testu a volbě "strategie vyplňování" je jen děláním vědy ze zavazování tkaniček.
Když se někdo ale válí devět let na škole, na studium kašle, zajímá ho tak akorát pivo a opačné pohlaví, tak se pak nelze divit, že na poslední chvíli se snaží, aby to za něj někdo dohnal - někdo, komu fotřík zaplatí. Nebýt centrálních přijímaček, fotřík by zaplatil rovnou řediteli cílové školy (ať už úplateček, nebo školné) a bylo by vymalováno. Chápu, že mnohým toto "omezování svobody" nevoní. Obzvláště tajnejm, kartouzům a feřtekům.
Nahnali jsme všechny do testů, aaarrchhh ta slast opraudové objektivity, a teďkonc kolega povídal, že se žactvo pro jistotu už před výkladem ptá, zda to či ono bude v testu. Pokud ne, zájem vyprchá a to tak že rychle. Moudrý učitel ví, co je v testech, přizpůsobuje výklad a pro sebe si láteří na pitomé cermatčíky a obrodné profesůrky, špatný vítá motivaci umocněnou strachem.
Šmejdi a ti, kteří smz propagovali, prodávají zaručené přípravy, bude se testovat a prodávat a kupovat a testovat a měřit a prodávat, žáci se bojí, korunky se sypou, přímá úměra, postrašíme víc, dáme tam matiku, možná i fyziku, přípravy už připravené, cink cink…
Jděte se vycpat šmejdi.
Strategie a taktika "vyplňování" je ve škole taky důležitá. Základní strategicky a takticky důležité pravidlo je například toto:
Chcete-li co nejlépe dosáhnout hlavního cíle, udělejte nejdřív to, co dobře umíte, a problémy zabírající čas si nechte nakonec.
To pravidlo je obecně velmi důležité. Například jako učitel jsem si vždycky nejdřív udělal svůj osvědčený Tematický plán výuky pro daný předmét a školní rok (jedna max. dvě či tři strany A4 ZMENŠENÉ PŘI TISKU NA FORMÁT A5, aby se mi to vešlo do klasifikačního sešitu). Problematický plán ŠVP podle ukecaného RVP jsem pak mechanicky namlátil do počítače, aby to všude bylo zelené a nesvítila tam červená (měli jsme takový bohulibý vůči nebarvoslepým inspektorům přívětivý program:)). ŠVP jsem ani netiskl, aby mi ten facikl nedej Bože někdy náhodou nespadl na nohu. Tím pro mne RVP/ŠVPčkovské šílenství pro daný školni rok, z důvodu praktičnosti, bezpečnosti práce a tolik potřebné duševní hygieny, skončilo.
oprava, testové přijímačky a smz...
Autor článku uvažuje mylně a sám si je vědom svého omylu, když píše, že pedagogičtí podnikatelé za nic neodpovídají. ////
Podnikatelé pouze nabízejí svoje zboží. Podnikatelé nikoho k ničemu nenutí. To stát a jeho zločinecké organizace v čele s Cermatem přikazují a zakazují, nutí a omezují. ////
Pokud stát nechá vyrobit nesmyslné testy, kdo jiný než stát za to může? Pokud stát nastaví nesmyslná přijímací a certifikační řízení, kdo jiný než stát za to může? Pohromou je český stát a jeho organizace: MŠMT, "výzkumné" ústavy, Cermat. ////
Pane Kocourku, a co komu nutí Cermat? Stát nikoho rozhodně nenutí k tomu, aby se u něj certifikoval pro výkon nějakého povolání. Ano, je pravda, že stát omezuje. Všude na světě. A čím vyspělejší stát, tím větší omezování. Chcete-li být svobodný, doporučuji nějaké Somálsko, či Niger. Tam si užijete svobody - než vás někdo, kdo si rovněž užívá svobody, zastřelí.
Ve školství je mimořádně složité odhalit skutečné zájmy, dají se totiž snadno skrýt za vznešená slova o důležitosti vzdělání. Ti, na které to dopadá, žáci, do toho totiž nemohou mluvit. A rodiče to přežili, jsou na to často dokonce hrdí, tak proč by to nepřežili jejich děti. Učitelé pak většinou řeší neřešitelné: buď učit žáky smysluplně, přitom ale riskovat jejich neúspěch v testech, nebo je trénovat na testy a vyrovnat se s tím, že jejich žáci sice v testech uspějí, ale vzdělání a vzdělávání je jim se všemi dalšími negativními důsledky znechuceno. Pak mají ještě jednu množnost: dobrovolně přijmout roli Dona Quijota, stát se vedle pedagoga navíc i advokátem žáků a doufat, že jeho úmysly nakonec pochopí nějaký ten Sancho Panza.
Snad "děti nepřežily", ne? Méně filozofie, více pravopisu, pane češtináři. (Toto asi na překlep neuhrajete.)
Pane Doležel, máte pravdu s tou svobodou v Somálsku. ////
Věci lze zajisté nazírat i tak, že čím vyspělejší stát, tím větší omezování. Takže Česko se stalo vyspělejším zavedením státních maturit. A EU se stává vyspělejší každým dalším bruselským zákazem či příkazem. Zahnuté banány, rovné okurky, žárovky, igeliťáky, vnitrostátní přeprava na mezistátních spojích, atd. apod. Jsme stále vyspělejší až budeme nejvyspělejší ze všech. ////
Jste si jistý, pane Doležel, že to s tou vyspělostí myslíte vážně? ////
Ne, to opravdu nebyl překlep, to byla obyčejná chyba, patrně ve spěchu a nesoustředění. I proto nemám rád testy "na čas" (když to jinak nespěchá), protože časový limit vyvolává stres a ve stresu se dopouštíme i banálních chyb (tzv. poplachová reakce). Já jsem ve stresu nebyl, ale zvonil mi telefon a odeslal jsem text bez přečtení. Omlouvám se. S češtinářem to, paní Brandtnerová, nemá nic společného. Nebo si vskutku myslíte, že neznám shodu podmětu s přísudkem? I jiní se tady v minulosti dopustili podobných chyb (což Vám nevadilo) a já jsem opakovaně napsal, že jim to nezazlívám, a když ano, tak jen proto, že to u svých žáků v testech nepromíjejí.
Pane Kocourku, myslím, že jde prostě o rozumnou míru omezování. Přímá úměra mezi mírou omezování a vyspělostí možná neplatí, ale pohoršovat se nad jakýmkoliv omezováním zavání nějakým ultraliberalismem, nebo anarchií. Ve společnosti více lidí se prostě nějaká pravidla vymáhat musí. Snažil jsem se to na těchto stránkách mnohokrát ukázat třeba na příkladu vězňova dilematu a Nashovy rovnováhy, ale jistě najdete i sofistikovanější příklady. Lidé často podléhají "omylu extrému" - vidí, že některé omezení je nesmyslné a vyvodí z toho, že každé omezení je nesmyslné a hloupé. A podobně naopak, že každé omezení a sjednocení je dobré. Obojí je extrém a optimum bývá většinou někde uprostřed.
"A rodiče to přežili, jsou na to často dokonce hrdí, tak proč by to nepřežili jejich děti."
Pane Lippmanne, zkuste konečně pochopit, že vaše traumata sice sdílí nějaká část populace, ale ani náhodou ne všichni. Ano, studia na gymnáziu i na vysoké škole byla náročná. Museli jsme se učit, ne vždy jsme byli ve všem úspěšní, ale to je podstatou života a úspěchu v něm. Zkuste konečně pochopit, že problém primárně není v systému, ale ve vás. Celé vaše působení vyvěrá z vašeho hluboce zažraného pocitu vlastní neúspěšnosti a nedoceněnosti. Je sice milé, že před tímto pocitem chcete uchránit děti, ale to prostě nejde. Ty děti potřebují neúspěchy, stejně jako my všichni. A teprve jejich prostřednictvím a jejich překonáváním, vůlí, prací a studiem se můžeme stát úspěšnými a cítit se šťastni. Vám to zřejmě bylo upřeno, ale tak jak to chcete "vyřešit", se to prostě řešit nedá. Opravdu působíte jako smutný Don Quijot.
Brandtnerová je neomilná. Ostřýžími zraki pročýtá přízpěfky, abi se chladově vrchla na kašdou chibičku svích neoblýbencú, jako pyraňja na krvácejýcý dobitše. Nuše, nabýzím švétcký stúl jen pro Fás mylá paní. Chodujte.
Tajnej, když už jsme u toho, naučte se rozdíl mezi "sebou" a "s sebou", ať na vaší blbost nedoplatí nějaký nebožák, kterého byste kvůli vlastní neschopnosti shledal "nehodícím se do profilu školy".
"Je rozumné propagovat na stránkách AČ blog s tolika pravopisnými chybami? :)?"
Táže se na stránkách asč nějaká dáma, pod příspěvkem nějakého "experta" na školství.
Přímá úměra mezi mírou omezování a vyspělostí možná neplatí, a následuje ústup krytý kouřovou clonou extrémů a optim, která bývají většinou někde uprostřed. Pokud zrovna nejsou na kraji nebo někde úplně jinde. ////
Já se k anarchismu hrdě hlásím. A co vy - hlásíte se ke svému tuhému centralismu říznutému etatismem? ////
"Pokud je pro mě osobně nějaký názor zajímavý, inspirativní a obohacující, je mi jedno zda ho napsala třeba „Červená karkulka“. Oba přístupy, zveřejněná i nezveřejněná identita, považuji za rovnocenné." (9. 8. 2018, 21.54)
Jistě v této ukázce (je z Vašeho příspěvku) odhalíte, paní Brandtnerová, kde chybí interpunkce a která substantiva by měla být v jiném pádě. Ale nikde nenajdete, že bych Vám to vytkl. Ve spontánní diskusi to občas "zaskřípe". I na webových stránkách Asociace češtinářů:
"Narozdíl od minulosti tento výběr zajišťuje, že se žák u maturity z hlediska útvaru „potká‟ s tím, v čem během výuky dosáhl dobrých či alespoň lepších výsledků – užší výběr ho poškozuje, neumožňuje mu prokázat jeho schopnosti." (Mladá fronta Dnes k maturitním slohům, 30. 4. 2015)
Jsou učitelé dokonalí a bezchybní?
Souhlasím s panem Doleželem, že nikdo nikoho nenutí si kupovat zmíněné zboží od jakýchkoli společností. Je to pouze o poptávce a nabídce. Je to pouze o vyplnění díry na trhu. Vždyť i školy se chovají dnes jako tržní subjekty. No a co se týče regulace ze strany státu, zde se kloním k daleko většímu vlivu státu na směřování školství. Naprostá deregulace trhu ve slavných letech ranného kapitalismu za Ivana Pilipa dala školství pecku, ze které se ještě dlouho nevzpamatujeme.
Tajný, možná blog patří někomu, kdo není češtinář, a to je podstatný rozdíl. Obvykle každý, kdo nepoužívá češtinu profesionálně, nebo nevyužívá korektora, v delším textu pár chyb a překlepů udělá, zejména na blogu. A možná je ta dáma mimoň, špatně vidí, sama neumí pravopis, nebo dotyčného nesnáší. Fakt netuším.
&
Pane Lippmanne, podstatný rozdíl je v tom, že nejsem češtinář, tzn. profesionál. Tedy jako ostatní různé chyby dělám. Nicméně je pro mě – zřejmě nedostižným – ideálem vytvářet texty takové úrovně jako češtináři, novináři (ti skuteční) či jiní „mistři slova“. Přestože beru v potaz to, že i mistr tesař se někdy utne, v jejich textech závažné chyby nezaznamenávám. Je to logické, pravopis mají v podstatě zautomatizovaný.
Často tady kritizujete právě takové odborníky, jejich přístup ke vzdělávání a výsledky práce. Možná by bylo dobré zamyslet se nad vlastními nedostatky a také nad tím, zda dosahujete jejich úrovně, a nezasloužili-li by si více respektu a uznání.
Nezbývá mi než věřit, že když opravujete úkoly, cvičení a slohy, nevyzvánějí vám telefony, nejste stresován časem a za oknem nelétá příliš mnoho ptáčků.
Nicméně, pokud jste musel hledat celou noc a den a několik měsíců zpět, abyste mě „usvědčil“, jsem na tom s pravopisem podstatněji lépe než jsem si myslela :-)
Diskusi o pravopisu z mé strany končím.
Dáma je češtinářka, dotyčný je váš zdejší idol. Je pikantní s jakým nedočkavým gustem oba sáhnete po kritice toho, čeho se sami nezřídka dopouštíte, jen abyste stůj co stůj ponížili oponenta.
Přímá úměra mezi mírou omezování a vyspělostí možná neplatí, a následuje ústup krytý kouřovou clonou extrémů a optim, která bývají většinou někde uprostřed. Pokud zrovna nejsou na kraji nebo někde úplně jinde.
Já se k anarchismu hrdě hlásím. A co vy - hlásíte se ke svému tuhému centralismu říznutému etatismem?
Přímá úměra ne, ale signifikantně kladná korelace určitě ano. Vysoká míra omezování je třeba i v USA.
Já jsem zastáncem volného trhu, ale pouze v těch oblastech, kde jsou splněny podmínky pro to, aby vedl k Pareto-efektivní alokaci. To plus mínus funguje v případě výroby a prodeje spotřebního zboží. Nefunguje to ale v případě vzdělávání. Není totiž splněn předpoklad dobrovolné směny s cenou jakožto jediným parametrem, který má vliv na rovnovážný stav. Čili ne, nehlásím se k tuhému centralismu, ani etatismu. Vy ale máte zjevně zatemněno, a cokoliv, co není čistá anarchie, vidíte rudě. No, budiž. Ale nesouhlasím s vámi - fundamentálně.
"No a co se týče regulace ze strany státu, zde se kloním k daleko většímu vlivu státu na směřování školství."
Ano, já rovněž. Naši anarchisté a sluníčkáři ještě ke svobodě, která by byla spojena s jí odpovídající mírou odpovědnosti, nedospěli.
"Naprostá deregulace trhu ve slavných letech ranného kapitalismu za Ivana Pilipa dala školství pecku, ze které se ještě dlouho nevzpamatujeme."
Souhlas. Ale není to jen Pilip. Jsou to i další myslitelé v čele s Liškou, Kuchtovou a Buzkovou.
Paní (údajně) Brandtnerová, rozlišovat mezi věcmi podstatnými a nepodstatnými Vám evidentně dělá obrovské potíže. Ano, i když opravuji písemky, mohu něco přehlédnout a nemusí mi zrovna zvonit telefon. Jenže každou písemku čtu dvakrát, někdy i víckrát. A její oprava je trochu jiný žánr než zdejší diskuse. Vy jste jako profesionál jistě dokonalá. Napoprvé. Automaticky. Nepochybuji!
A celou noc jsem nic nehledal. Stačilo pár minut. Také bych mohl uvést další pochybení Vašich "názorových" souputníků. Ale proč to dělat. Očekávat od Vás objektivní přístup by bylo směšné. Pro Vaši zaujatost se každá banalita hodí. Já s tím nezačal.
Mohu Vám jen sdělit, že pokud (podobně jako další moji předem naprogramovaní odpůrci) nepředvedete konkrétně, jak "to" děláte nebo jak byste "to" dělala, a budete nadále umně spřádat jen hory další sofistiky bez jediného praktického příkladu, nebudu na Vás rovněž reagovat. Jako v případě pana Doležela s Vámi takto vedenou "diskusi" končím.
Než jsem na různé webové stránky začal psát, ani ve snu mě nenapadlo, co mě tam čeká. Ale kvůli Vám a Vám podobným sem rozhodně nepíšu. Lidé jako Vy diskutovat nechtějí. Chtějí se jen z nějakých důvodů předvádět na úkor druhých. A do toho se už dále zatahovat nedám, naivní jsem byl dost dlouho a velice mě to mrzí.
Pane (údajně) Lippmanne, když vyprodukuje hrubou chybu v textu zedník, je to pochopitelné. Když ji vyrobí lékař, je to sice smutné, ale děje se to. Když ji vyprodukuje středoškolský učitel českého jazyka, tak to rozhodně není věc nepodstatná. Stane se to - chápu. Nepodezírám vás z toho, že byste neovládal shodu podmětu s přísudkem, na to je tady expert tajnej (mimojiné). Ale o to tady nejde.
Podle mého mínění paní Brandtnerová uhodila hřebíček na velmi citlivou hlavičku a možná nechtěně odhalila základ problému - nejen vašeho, tajnej se pochopitelně jako místní šašek hned přidal. Váš problém spočívá v tom, že pro vás je upozornění na chybu nikoliv zpětná vazba, která je příležitostí pro zlepšení, ale trest. Špatná známka je trest. Nepřijetí na vysněnou školu je trest. A v tom je ta potíž. Deklarujete morální hloubku, deklarujete potřebu, aby děti nebyly vystavovány tomu, co jsme museli (sic) zažívat my, ale celý problém je ve vašem vnímání vztahu vás a okolního světa. Nepřijetí na vysněnou školu není trest, ale důležitá informace pro vás. Tím, že vám někdo řekne, že něco neumíte, vás opravdu netrestá, to je váš osobní psychologický problém, že to tak vnímáte a toto vnímání ještě potvrzujete svými poněkud hysterickými reakcemi.
A pane (údajně) Lippmanne, vaši odpůrci opravdu nejsou naprogramovaní proti vám, ani se proti vám nespikli, ani nejsme všichni jeden. Vy prostě nejste s to pochopit, že se jedná o celkem pochopitelné reakce na vaše výstupy. Zřejmě jste se zatím nesetkával s takovou mírou kritiky, protože se pohybujete mezi lidmi poněkud jiného typusu (když to napíši eufemisticky).
Ááá, paní Brandnerová opět vystřídala pana Doležela a už po několikáté doložila svou objektivitu tím, že ho v nepodstatné věci laskavě pokárala a potom od podlahy "vyřídila" mě... Je příznačné, že je mi často vytýkáno to, na co mám stejný názor jako moji "vykladači". Když to zjistí, vymyslí si zase něco jiného, v tom jsou neúnavní, možností je nepřeberné množství. O kvalitu vzdělávání na našich školách jim v takto vedené polemice nejde. To by musela vypadat úplně jinak. Oni z nějakého důvodu vůbec nejsou ochotni připustit, že já s nimi nebojuji ani o prestiž, ani o to, kdo je chytřejší, ani o cokoli jiného. Jen jsem nucen odklízet nesmysly, kterými se mě snaží zasypat... Napsal pan Lippmann 25. září 2018 19:26.
http://www.ceskaskola.cz/2018/09/karel-lippmann-ma-zak-pravo-na-to-aby.html
Paní (údajně) Brandtnerová, rozlišovat mezi věcmi podstatnými a nepodstatnými Vám evidentně dělá obrovské potíže... Mohu Vám jen sdělit, že pokud (podobně jako další moji předem naprogramovaní odpůrci) nepředvedete konkrétně, jak "to" děláte nebo jak byste "to" dělala, a budete nadále umně spřádat jen hory další sofistiky bez jediného praktického příkladu, nebudu na Vás rovněž reagovat. Jako v případě pana Doležela s Vámi takto vedenou "diskusi" končím.
Než jsem na různé webové stránky začal psát, ani ve snu mě nenapadlo, co mě tam čeká. Ale kvůli Vám a Vám podobným sem rozhodně nepíšu. Lidé jako Vy diskutovat nechtějí... (napsal pan Lippmann v diskusi výše).
Áaa, pan Lippmann, tento vzletně nesrozumitelný, jen údajně pojmoznalý, nevztahovačný, nekonspirativní a neagresivní diskutér už bůhví po kolikáté slibuje něco, co zřejmě zcela nesplní. Jako jakýsi Don Quichote, když spadne ze své Rosinanty, hrdě se vždy zvedne, otřepe se, vyskočí na ni znovu v plné zbroji a znovu: Hrrr na ty větrné mlýny!
Ve školství je mimořádně složité odhalit skutečné zájmy, dají se totiž snadno skrýt za vznešená slova o důležitosti vzdělání. Ti, na které to dopadá, žáci, do toho totiž nemohou mluvit. A rodiče to přežili, jsou na to často dokonce hrdí, tak proč by to nepřežili jejich děti. Učitelé pak většinou řeší neřešitelné: buď učit žáky smysluplně, přitom ale riskovat jejich neúspěch v testech, nebo je trénovat na testy a vyrovnat se s tím, že jejich žáci sice v testech uspějí, ale vzdělání a vzdělávání je jim se všemi dalšími negativními důsledky znechuceno. Pak mají ještě jednu množnost: dobrovolně přijmout roli Dona Quijota, stát se vedle pedagoga navíc i advokátem žáků a doufat, že jeho úmysly nakonec pochopí nějaký ten Sancho Panza.
Nemám téměř, co bych dodal k tomuto plameni poznání, díky němuž "bouchly saze" některým "protilippmannovsky spiknutým" účastníkům diskuse. Snad jen otázku: Našel už jste vážený pane Done Quichote Lippmanne pro svůj fiktivní boj s neexistujícím nepřítelem svého chápavého všude vás doprovázejícího asistenta Sancho Panzu? Pokud ano, probíhá ta inkluze bez problémů? Netrpí jí ostatní učitelé ani váš Sancho Panza?
A pane (údajně) Lippmanne, vaši odpůrci opravdu nejsou naprogramovaní proti vám, ani se proti vám nespikli, ani nejsme všichni jeden. Vy prostě nejste s to pochopit, že se jedná o celkem pochopitelné reakce na vaše výstupy... Napsal pan Doležel.
SOUHLASÍM.
Zajímavé jaké podivuhodné konstrukty vypadnou ze zdejších expertních tajtrlíků, když jsou přistiženi s máslem na hlavě.
Obávám se, tajnej, že s máslem na hlavě byl přistižen pan Lippmann. Voni to maj zase nějaký pomotaný.
Odskočil jsem si sem a nelituji.
Rozdíl mezi životem a smrtí je ve schopnosti žasnout. Cítím se velice živý.
Jen házím kotvu, ať to mám v mailu. :)
Moji milí nezaujatí sympatizanti,
nebojte se, nebudu vaše v mnoha urputných bitvách zocelené postoje a vaši nynější pohodu narušovat snahou o diskusi, natož polemiku (což jsem ostatně už dříve slíbil). Jen se vám musím svěřit s něčím ryze osobním:
Jednak jsem rád, že jsem vám tak snadno udělal spontánní, kolektivně sdílenou radost, jednak jsem se takto náhodně utvrdil v přesvědčení, že je nesrovnatelně lepší lacino koupit máslo na hlavu, než mít někoho trvale usazeného, např. pana Doležela, v hlavě (použil jsem teď metonymii, v případě pochybností se obraťte na Asociaci češtinářů).
Navždy váš KL
Přál bych vám, pane (údajně) Lippmanne, a nakonec i nám, abyste byl mocen vedle laciného patosu a povrchního asociačního blábolení, také nějaké argumentace k věci. Vaše diskusní taktika - vyplivnout povrchní lyrickou slátaninu - obvinit všechny z toho, že ji nepochopili - odmítnout vysvětlování nevysvětlitelného - úprk z diskuse s hlasitým bouchnutím dvěřmi a předsevzetími, která nedokážete splnit, je již známá a pověstná. Je mi vás líto, protože evidentně tu touhu po poznání máte, jen ho prostě nejste mocen. Pokud byste si to přiznal, mohli jsme si ušetřit nepříjemnosti a nikdo by vaše schopnosti/neschopnosti neměl potřebu řešit. Já, bohužel, mám tu smůlu (a vy se mnou, když to externí hodnocení vnímáte tak urputně), že k hlouposti a povrchnosti nedokážu mlčet. Tak mi to odpusťte. Není to nic osobního.
Obzvláště k povrchnosti, která si hraje na hloubku a hlouposti, která sama sebe vydává za chytrost a intelektuální vyspělost. Některé hodnoty prostě nelze ignorovat. Vycházím z toho, že býti hloupý, není nic špatného, nic podřadného. Člověk není méněcenný proto, že je hloupý. Vlastní nadání schopnostmi nikdo z nás příliš neovlivní. Podstatné jsou naše volby.
V mém světě je zločinem na druhém člověku především podvádění a lhaní. A morální úpadek spojený s novou marketingovou dobou, je pro mě nepřijatelný. A vy, ačkoliv se vnímáte jako bojovník proti tomuto úpadku, jste ve skutečnosti, bohužel, jedním z jeho zvěstovatelů. Je to smutné, protože záměr máte zřejmě dobrý, ale vaše "výbava" vás vede přesně opačným směrem.
Věřím, že jste dobrý a zásadový člověk, proto opravdu nemám radost z toho, že vás musím neustále nějak hodnotit. Vy si o to každým svým dalším článečkem a příspěvkem ale doslova říkáte. K těm nesmyslům se prostě mlčet nedá.
Pane Lippmanne, nafoukanci tohoto světa se vždy rádi chytnou čehokoliv, co jim umožní dokázat jejich nadřazenost, zvláště pak, postrádají-li potřebné kognitivní nástroje k pochopení složitějších obsahů. Takový panák si kdesi sedí, zadává si svá data do svých prográmků, podvědomě vnímá, že jeho práce postrádá smysl a když mu přestane stačit léčba frustrace ponižováním jeho kolegů a podřízených, vydá se na průzkum do virtuálního prostoru, kde si snadno najde nové oběti. Nedrží se svého kopyta, cítí potřebu vyjadřovat se ke všemu, nejlépe tak, aby své oponenty co nejdůkladněji ponížil. Nemůže si pomoct, je to kompulzivní.
Přál bych vám, pane (údajně) Lippmanne, a nakonec i nám, abyste byl mocen vedle laciného patosu a povrchního asociačního blábolení, také nějaké argumentace k věci. Vaše diskusní taktika - vyplivnout povrchní lyrickou slátaninu - obvinit všechny z toho, že ji nepochopili - odmítnout vysvětlování nevysvětlitelného - úprk z diskuse s hlasitým bouchnutím dveřmi a předsevzetími, která nedokážete splnit, je již známá a pověstná. Je mi vás líto, protože evidentně tu touhu po poznání máte, jen ho prostě nejste mocen. Pokud byste si to přiznal, mohli jsme si ušetřit nepříjemnosti a nikdo by vaše schopnosti/neschopnosti neměl potřebu řešit. Napsal pan Doležel.
Souhlasím.
Tajnej, zrovna vám a panu Lippmannovi, by ty základy základů programování prospěly jako koze drbání na zadku. Až si naprogramujete nějaký svůj první jednoduchý prográmek, tak možná pochopíte, co to znamená myslet. Držím vám palce.
No, tak nekončím, jasně že platí „nikdy neříkej nikdy“.
Tajný, a který můj idol máte na mysli? Mám jich tady soustu.
Jestliže se i na stránkách ASČ vyskytují pravopisné chyby, jak nám tady v diskusi sděluje údajný pan Lippmann, proč ta češtinářka kritizuje blog laika, na který web poukazuje? To je tam vážně jedna hrubka za druhou, anebo se jedná o několik běžných technických či fonetických překlepů? Nejsem si proto jistá, zda dotyčná neměla jiné důvody než lásku k českému jazyku, a svou snahou o diskreditaci druhého tak neztrapňuje především sebe samu.
Navíc dáma češtinářka může poukazovat na chyby v blogu laika, a já nemohu upozornit na hrubky v textu češtináře? Nemáte to trochu postavené na hlavu? Zase to jen ukazuje na totalitní a autoritativní způsob vašeho myšlení.
Občas nám tady předhazujete jakousi tajemnou prestiž pana Lippmanna a jeho údajný vliv na české školství.(Snad byste mě být konkrétnější.) On sám nám svými články také ukazuje své velkolepé ambice. Tak nevím, proč bych k němu neměla být vysoce kritická. Třeba nechci, aby podobu českého jazyka, školství či čehokoliv jiného ovlivňoval ten, kdo dělá chyby ze stresu, nedostatku času, pečlivosti, talentu či jiných důvodů. Je to i podstatou demokracie, aby se do vedoucích a rozhodovacích postů dostali ti nejlepší a lidé na svém místě. Lidé skutečně vzdělaní. Ne nějací chaotici a mluvkové. Zejména Češi se v tomto ohledu mají co učit.
Když už jsme u vytýkání chyb druhým a také určité nesrozumitelnosti, pan Lipmann by nám mohl vysvětlit, co myslel tímto svým komentářem 7. listopadu 2018 9:18 : „Dovolím si napsat větu, kterou by Cermat jednoznačně zavrhl. Čtení mé prosby doprovázela místy hladina adrenalinu prudkým zvýšením (hladina kortizolu se však nepohnula).“ (http://www.ceskaskola.cz/2018/11/peter-chvojka-jak-nase-meda-dostala.html) Nějak jsem to tehdy nepochopila. Jednalo se o poukazování na něčí gramatickou chybu? Na komentář vzápětí reagoval velice nesouhlasně pan Pelikán, zřejmě průběh diskuse sledoval pečlivěji. Tak aby bylo vše vyjasněno.
Jinak nechápu, proč, když tady vznikne nějaký konflikt, oba (TU a KL) začnete útočit na někoho dalšího. Přestože jsem nikdy nekritizovala používání nicků v diskusích, naopak jsem se vyjádřila – a to přímo směrem k panu Lippmannovi, že uznávám všechny možnosti (upřímně – je mi to jedno), tak začal v další debatě, když se otevřelo toto téma, útočit na mě. Tajný, vy to obdobné děláte v této diskusi ohledně někoho jiného. Nepřijde mi to normální. Tedy kromě toho, že byste asi oba byli dobří mafiáni: Někdo vás naštve, a vy mu za to zastřelíte babičku. Pan Lippmann by nám ovšem taky měl vysvětlit, proč tady zpochybňuje něčí identitu. Napadají mě pouze dvě věci: snaha dotyčného dehonestovat, nebo se jedná o neúspěšné internetové šmírování. Všimla jsem si nedávno, že totéž tady zkoušel O. Botlík na bývalou zdejší diskutující, paní Adamovou.
Takže, údajný pane Lippmanne, i jiní diskutující mohou říct, že ani ve snu netušili, co je tady, v tomto případě konkrétně s vámi, čeká.
A co je vám do toho, jaké má kdo důvody k účasti v debatách na tomto webu? Kromě potřeby výměny názorů, kterou, jak pozoruji, má snad většina diskutujících společnou, jeden zřejmě rád šaškuje a baví ostatní, druhý chce spasit svět či propaguje nějakou ideologii, jiný se možná doma nudí, další sem chodí relaxovat nebo si tady procvičuje pravopis či komunikaci. Porušuje tím snad někdo legislativu? Vy sám jste svatý či co, že se tak nad druhými pohoršujete? A možná byste se divil, jaké mají lidé skutečné a různorodé motivace pro svá konání, dovolím si říct – včetně vás. Co naplat, vám to může být každopádně u druhých jedno, minimálně z toho důvodu, že diskusními ctnostmi zrovna vy sám moc neoplýváte. Tak se neschovávejte za jakousi vznešenost diskuse, jako byste na ni měl patent.
Tajný, pro vás to samé platí taky. Zklidněte se, nebo vás taky hodím do Googlu a uvidíme, co vypadne :-O
Tajný učiteli, nemám žádný racionální důvod se výlevy těchto lidí nadále zabývat. Poprvé v životě se uchyluji k tomuto krajnímu řešení, ale jinou možnost nevidím. Proč ještě přiživovat příležitost k tomu, co dělají? Oni si ji najdou i beze mne. Je to zjevně jejich životní potřeba. Moje ne.
Jak jsem napsal, pane Lippmanne, nebudete-li propagovat veřejně nesmysly o pozitivismu a matematice, nebudete-li chybně citovat jiné, manipulovat, lhát a vykrucovat se trapně ze svých dřívějších tvrzení, nebudu cítit potřebu se k vám vyjadřovat.
tyrjir řekl(a) 27. ledna 2019 19:13
Pane Komárku, mohl byste čtenářúm České školy vysvětlit, proč jste k tendečně neobjektivnímu článku HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN dal jako ilustraci logo Asociace krajů České republiky, když ani u toho článku taková ilustrace není? Dáte snad k příštímu tendenčnímu článku Hospodářských novin třeba logo Tripartity, která požadavek Asociace krajů podporuje? Za vaši odpověď vám předem děkuji. J.Týř
http://www.ceskaskola.cz/2019/01/josef-hubenak-scio-pet-p-naseho.html
Zatímco se tu bavíme o pojmenovávání osob, pan Komárek, myslím, zneužil loga Asociace krajů české republiky k tomu, aby tím logem u tendenčního článku Hospodářských novin vzbudil zájem o jeho přečtení. Pane Komárku můžete nám říci proč jste dal logo Asociace krajů k tomu článku?
Pravda. Nekrmit.
Ano, před konfrontací je nejlepší utéct. U vás dvou předvídatelné, pánové.
Není konfrontace jako konfrontace. Jsou konfrontace produktivní a konfrontace k ničemu. Obávám se, že konfrontace s vámi patří do té druhé kategorie. Zkušenost.
Konfrontace je zkrátka konfrontace. Kdo se jí chce vyhnout, může si vymýšlet, že to není konfrontace, je to nějaká divná konfrontace, ta konfrontace asi nikam nepovede, anebo je na nebi divná konstelace, která zrovna nepřeje konfrontaci. Odvahou zbabělých je drzost.
Okomentovat