„Učitelské povolání je ve Velké Británii stále poměrně prestižní. Učitelský plat ve výši 29 000 liber ročně řadí učitele mezi skupinu s příjmem nad britským průměrem. Nároky na učitele jsou podobné jako u nás, musí mít univerzitní vzdělání s potřebnou kvalifikací. Pracovní doba učitele je oficiálně 35 hodin týdně, z toho 20 hodin přímé výuky, ale ve skutečnosti učitelé pracují 50 – 60 hodin týdně, protože kromě příprav na hodiny a dalších činností, které zná i český učitel, daleko častěji komunikují s rodiči (především na individuálních schůzkách), a je od nich vyžadována pravidelná reflektivní činnost, mnoho analýz a dotazníků a náročné celoživotní vzdělávání,“ píše ředitel základní školy Jaroslav Jirásko o své stáži v Londýně pro magazín Rodiče vítáni.
Jaroslav Jirásko (rodicevitani.cz) |
Profesionalita učitelů byla zřejmá na každém kroku na škole, kromě jejich neustálého úsměvu pracovali všichni skvěle s interaktivními tabulemi a se čtyřčlennými skupinami žáků. Metody na ztišení žáků a udržení jejich pozornosti byly rozmanité a účinné, bez zvyšování hlasu, hodiny byly pestré střídáním činností a byl patrný partnerský přístup. Ve třídě pracují nejméně dva, ale spíše více pedagogických pracovníků, třídy se naplňují do počtu cca 25 žáků.
Berrymede Junior School leží v multikulturní londýnské čtvrti a 85 % žáků této školy nemá angličtinu jako svůj rodný jazyk nebo jazyk, kterým se mluví v rodině. Na vlastní oči jsem viděl fungující inkluzi s maximální podporou žáků, kteří se v daném kulturním a jazykovém prostředí neorientují. Na škole probíhalo vzdělávání v angličtině ve “výkonnostních” skupinách, kam byly zařazovány děti podle schopnosti porozumět a domluvit se anglicky, nezávisle na věku. V dané skupině byl žák po dobu, než splnil školní test, který mu umožnil postoupit do vyšší skupiny angličtinářů. V ostatních předmětech je žákům poskytovaná podpora od asistentů nebo učitelů v tandemu, paralelně s činnostmi ve třídách pracují intervenční skupiny (škola měla několik místností k tomu určených), kde žák, který nestíhá na hodině nebo se necítí komfortně, může pracovat ve skupině s podobně naladěnými žáky v intervenční místnosti. Autističtí žáci jsou na škole plně integrováni. Žáci poměrně často vytvářeli skupiny podle zájmu nebo schopností, nikoliv podle věku. Nenosí žádné pomůcky ani potřeby z domova, vše si ponechávají ve škole, do školy chodí pouze s batůžkem se svačinou.
Škola se nachází na sídlišti obývaném sociálně slabými rodinami, což jsou převážně cizinci, a navštěvuje ji cca 360 žáků. Počet zaměstnanců je 60, na škole pracuje mnoho asistentů, speciálních pedagogů a psycholog. V tomto vidím zásadní rozdíl ve srovnání s mou školou, kde máme 410 žáků a 33 pedagogických pracovníků včetně asistentek. Podmínky pro vzdělávání žáků byly v britské škole personálně nesrovnatelně lepší.
Celý text naleznete zde
7 komentářů:
No a teď to srovnejme s podmínkami českého učitele. Diví se někdo, že inkluze po česku nefunguje?
Je také otázkou, jestli takové podmínky jsou na všech britských školách. Ono, když se hledá, najde se vždycky něco co někde funguje. Ale to neznamená že to bude fungovat na většině škol.
A to měl pan Jaroslav Jirásko štěstí na výběr školy. Zkušenosti z jiných škol jsou "trošku jiné". Důležité je nezevšeobecňovat a navštívit i jiná školská zařízení.
A že nefunguje inkluze na český způsob? To už poznávají i inkludované děti, jejich rodiče a učitelé. Na tak rozsáhlý projekt je třeba sakra velké množství financí.
Docela by mě zajímala, byť jen ekonomická, efektivita takto vysokých vynaložených prostředků, kdy je tam jeden pracovník na 6 žáků, tj. kolik z těch žáků z přistěhovalecké čtvrti skončí stejně na sociálních dávkách či jako členové gangů a kolik jich bude reálně tyhle prostředky navracet.
Evidentně má exekutiva v Británii spočítáno, že se do vzdělání všech dětí včetně těch přistěhovaleckých, vyplatí investovat a nezabývá se xenofobními úvahami o budoucích členech gangů na soc. dávkách.
odborník z praxe-inženýr chemie-řídící místo chemičky školu-budoucnost českého školství :-)
Když jsou jejich metody tak zázračně účinné, proč se jejich žáci naučí plus/mínus stejně...??? A ještě na to potřebují 2x až 4x více lidí... Hm...
V Británii je systém péče o znevýhodněné děti i o jejich rodiče velmi vyspělý. Mají např. méně početné inkluzivní třídy se speciálními pedagogy a asistenty v jedné škole fyzicky hned vedle běžných tříd, aby děti vzájemně soužily a aby byla umožněná i prostupnost ze třídy speciální do třídy normální, zlepší-li se natolik dítě ze speciální třídy natolik, že je to možné. Škola přitom spolupracuje i s rodiči. Přesto ani v Británii nedosahují v gramotnosti všech postižených dětí a v gramotnosti celé populace tak dobrých výsledků, jako v Česku, kde máme 99 % gramotnost. Zavedení tzv. totální inkluze postižených dětí jejich násilným zařazováním do běžných tříd je nesmysl, ke kterému jsme se se svým podfinancovaným školstvím, bohužel, nechali různými aktivisty dotlačit. Doufám, že MŠMT a Babišova vláda tomu škodlivému neoliberálnímu aktivismu nebude dále podléhat a zavede novelu inkluzivní vyhlášky podle návrhu MŠMT ČR.
http://literarky.cz/politika/domaci/27579-evropsky-soud-pro-lidska-prava-nikdy-r-neodsoudil-k-provedeni-totalni-inkluze-ve-kolstvi
http://www.ceskaskola.cz/2019/01/ministerstva-odmitaji-destrukci-inkluze.html
Okomentovat