„V historii porevolučního ministerstva školství je možné nalézt naprosté protiklady. Často ideologicky zcela protichůdné. Byli to lidé, kteří se upřímně snažili posunout české vzdělávání dopředu, jako Ondřej Liška či Petr Fiala. První vnímavý k sepětí vzdělávání a ústavy, snažící se naplnit předpoklad vzdělávání jako ústavního práva. Druhý jako člověk, který přináší na ministerstvo trvale absentující expertizu a akademicky vybroušený úsudek. Pak tu byly tragikomické postavy typu Josefa Dobeše nebo Marcela Chládka. Lidí, kteří se dostali do mocenské pozice vlastně nešťastnou náhodou a následně se stali loutkami nějakých transparentně neartikulovaných zájmů, bez ohledu na dopady,“ píše Bohumil Kartous v Lidových novinách.
Bohumil Kartous (eduin.cz) |
Chápu, vláda funguje jako celek a některá zadání jsou velmi kontroverzní. Jako například nutnost „ušetřit“ na inkluzi stovky milionů, přičemž systém každoročně postrádá několik desítek miliard korun. V tomto ohledu je Plaga členem právě této, nikoliv jiné vlády.
Na druhou stranu, když přišlo pár hejtmanů ANO s nápadem na zavedení cut-off skóre v přijímačkách na střední školy, Plaga se ohnout nenechal. Dobře dělá. Těžko by sám před sebou obstál.
Celý text naleznete v Lidových novinách
0 komentářů:
Okomentovat